Pozdní podání daňového přiznání

Řádné daňové přiznání je povinen podat daňový subjekt, kterému to ukládá zákon, nebo daňový subjekt, který je k tomu správcem daně vyzván, a to ve lhůtách stanovených zákonem. Obecně tuto lhůtu stanoví zákon č. 280/2009 Sb., daňový řád (DŘ), v § 135 až 137, nebo speciální ustanovení jednotlivých daňových zákonů.

Kdy podat daňové přiznání

Daňové přiznání se podává:

• u daní vyměřovaných za zdaňovací období, které činí nejméně 12 měsíců (týká se daní z příjmů), nejpozději:

• do 3 měsíců po uplynutí zdaňovacího období (letos byla tato lhůta do 2. 4.);

• jde-li o daňový subjekt, který má zákonem uloženou povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem, nebo jehož daňové přiznání zpracovává a podává poradce (daňový poradce nebo advokát), nejpozději do 6 měsíců po uplynutí zdaňovacího období (letos do 1. 7.). To však platí jen, je-li příslušná plná moc udělená tomuto poradci uplatněna u správce daně před uplynutím tříměsíční lhůty;

• u daní vyměřovaných na zdaňovací období, které činí 12 měsíců, nejpozději do konce prvního měsíce, jímž začíná běh zdaňovacího období (zde půjde o přiznání k dani silniční a k dani z nemovitostí);

• je-li zdaňovací období kratší než 1 rok, do 25 dnů po uplynutí zdaňovacího období (tato lhůta se týká přiznání k dani z přidané hodnoty a také spotřebních daní).

Speciální lhůty pak stanoví zákon pro podání daňových přiznání k dani dědické, k dani darovací a k dani z převodu nemovitostí.
 
Pokud nevznikla daňovému subjektu ve zdaňovacím období daňová povinnost (k dani, ke které je registrován), sdělí tuto skutečnost správci daně ve lhůtě pro podání daňového přiznání.

Zachování lhůty a způsoby podání daňového přiznání

Lhůta je zachována, je-li nejpozději posledního dne lhůty:

• učiněn úkon u věcně a místně příslušného správce daně,

• podána u provozovatele poštovních služeb poštovní zásilka obsahující takovéto daňové podání (rozhodující je poštovní razítko na zásilce),

• podána datová zpráva, která je opatřena zaručeným elektronickým podpisem na technické zařízení správce daně,

• podána datová zpráva do datové schránky věcně a místně příslušného správce daně.

Podání lze platně učinit i prostřednictvím datové zprávy bez zaručeného elektronického podpisu, pak je však nutné toto podání do 5 dnů potvrdit, nebo opakovat některým z výše uvedených postupů.
 
Podá-li tedy daňový subjekt daňové přiznání nejpozději v poslední den zákonem stanovené lhůty (např. u daně z příjmů letos 2. 4. nebo 1. 7.) u provozovatele poštovních služeb, je lhůta pro jeho podání zachována, a to i v případě, že se toto daňové přiznání dostane do dispozice místně a věcně příslušného správce daně ve lhůtě delší než 5 pracovních dnů.
 
Stejná situace nastane, bude-li daňové přiznání podáno v zákonné lhůtě u jiného než místně příslušného správce daně. Místně nepříslušný správce má povinnost postoupit toto podání správci daně místně příslušnému správci. V uvedených případech se tedy pokuta neuloží, neboť podle zákona podal daňový subjekt přiznání včas.
 
Poněkud jiná situace nastane, když daňový subjekt podá daňové přiznání až po uplynutí zákonem stanovené lhůty, a to ať již věcně či místně nepříslušnému správci daně nebo provozovateli poštovních služeb. V tomto případě bude záležet na tom, kdy přiznání obdrží věcně a místně příslušný správce daně. V případě, že věcně i místně příslušný správce daně obdrží toto podání do lhůty pěti pracovních dní, pokuta se neuloží.

Sankce za pozdní podání daňového přiznání

Sankci za pozdní podání daňového přiznání upravuje § 250 daňového řádu. Daňovému subjektu vzniká povinnost uhradit pokutu, nepodá-li daňové přiznání, ačkoliv měl tuto povinnost, nebo učiní-li tak po stanovené lhůtě, a toto zpoždění je delší než 5 pracovních dnů, ve výši:

• 0,05 % stanovené daně za každý následující den prodlení, nejvýše však 5 % stanovené daně,

• 0,05 % stanoveného daňového odpočtu za každý den prodlení, nejvýše však 5 % stanoveného daňového odpočtu, nebo

• 0,01 % stanovené daňové ztráty za každý následující den prodlení, nejvýše však 5 % stanovené daňové ztráty.

Pokuta za opožděné podání daňového přiznání se nepředepíše a daňovému subjektu nevzniká povinnost ji uhradit, dosáhne-li její výše částku menší než 200 Kč. Do konce roku 2012 byla minimální výše pokuty stanovena na 500 Kč.
 
Podle nového odst. 4 v § 250 DŘ, který je v platnosti od 1. 1. 2013, však v případě, že daňový subjekt nepodá řádné daňové přiznání, ačkoli měl tuto povinnost, a neučiní tak ani dodatečně po dobu, kdy možnost podat toto přiznání trvá, použije se při výpočtu částky pokuty stanovená horní hranice. Výše pokuty za opožděné podaní činí v tomto případě vždy nejméně 500 Kč.
 
Maximální výše částky nesmí být vyšší než 300 000 Kč. O povinnosti platit pokutu rozhodne správce daně platebním výměrem a současně ji předepíše do evidence daní. Pokuta je splatná do 30 dnů ode dne oznámení platebního výměru.

Příklad

Poplatníkovi vyšla daňová povinnost k dani z příjmů fyzických osob za kalendářní rok 2012 50 000 Kč. Daňové přiznání měl podat nejpozději 2. 4. 2013. Daňové přiznání podal ale až o 10 dnů později.
 
Do výpočtu výše pokuty se prvních 5 dnů nepočítá a za dalších 5 dnů pak vychází celková výše pokuty:
 
50 000 x 0,05 % x 5 = 125 Kč.
 
Jelikož výsledná pokuta je nižší než 200 Kč, sankce se nevyměří.

Splatnost daně a úrok z prodlení

Daň je splatná ve lhůtě pro podání daňového přiznání. Podle § 252 daňového řádu vzniká daňovému subjektu povinnost uhradit úrok z prodlení za každý den prodlení, počínaje pátým pracovním dnem následujícím po dni splatnosti daně až do dne platby včetně.
 
Výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o 14 procentních bodů, platné pro první den příslušného kalendářního pololetí. Úrok z prodlení se uplatní nejdéle za 5 let prodlení.
 
Úrok z prodlení se nepředepíše, nepřesáhne-li v úhrnu u jednoho druhu daně u jednoho správce daně za jedno zdaňovací období nebo za jeden kalendářní rok u jednorázových daní částku 200 Kč.