Zaúčtování občasných soukromých nákupů
Jak nejlépe zaúčtovat občasné soukromé nákupy jednatele firmy, které platí firemní kartou? K těmto platbám nemám ani doklad. Jsou to večeře v restauraci, ale i nákup hraček, oblečení… Jak postupovat, na jaký účet zaúčtovat, abych na konci roku mohla celou kumulovanou částku zdanit daní z příjmů a odvedla z ní sociální a zdravotní pojištění, aby byl postup správný? Ze zkušenosti vím, že účetní často cokoli, co nejde napasovat jinam, dávají na 513 jako „repre“. To ale nechci.
 
Odpovídá Dagmar Tylčerová, účetní:
Soukromé nákupy bych spíše účtovala na účet provozní zálohy s analytikou např. „provozní záloha jednatele“. Tuto bych třeba jedenkrát za měsíc, pololetí či rok, podle intenzity nákupů, nechala jednatelem uhradit. Účet 513 slouží pro reprezentaci, ale zde bych také chtěla doklady. Podle mne se ale nejedná o naturální mzdu, aby mohla být zúčtována ve mzdách.

Uhrazení nákladů za druhou firmu
V rámci spolupráce jsme poptali firmu, která provede určité dílčí práce jako subdodavatel na naší zakázce v Rusku. Za tyto služby nám bude fakturovat. Zaměstnanec našeho subdodavatele, který bude práce provádět, jede do Ruska s naším zaměstnancem. A jelikož je to firma nezkušená, co se týče objednávání a zařizování souvisejících cestovních výdajů (letenky, víza, ubytování apod.), hradíme za ně tyto výdaje my.

Tato situace se bude opakovat, takže nechceme výdaje za zaměstnance druhé firmě přefakturovávat, ale chceme řešit smluvně, a část nákladů za něj budeme účtovat na 518 (analytika „kooperace“).
Jelikož potvrzení objednávky = uzavření smlouvy, je prosím možné jen uvést do naší vydané objednávky, že se zavazujeme tyto náklady za druhou firmu uhradit, nebo musí být sepsána smlouva o dílo a ujednáno tam? Jde mi o to, aby mi pak tyto výdaje nebyly vyloučeny při případné kontrole FÚ jako nedaňové náklady.

Odpovídá Ing. Jiří Nigrin, daňový poradce:
V daném případě lze vycházet z obecného ustanovení § 24 odst. 1 ZDP, podle něhož se výdaje (náklady) vynaložené na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů pro zjištění základu daně odečtou ve výši prokázané poplatníkem. Pokud bude uvedený postup uplatněn na základě řádně uzavřeného kontraktu, neměl by správce daně mít důvod uvedené náklady zahrnuté do základu daně vyloučit. Proto, podle mého názoru, bude uzavření smlouvy nejlepším řešením, zvláště v případě, že se bude jednat o dlouhodobější spolupráci.
 

DPH a pronájem reklamní plochy
Pronajímatel (plátce DPH) pronajímá nájemci (neplátce DPH) reklamní plochu na vozidle. Jak je to s DPH (fakturace, krácení daně?)?

Odpovídá Ing. Jiří Nigrin, daňový poradce:
Pokud plochu na svém vozidle k umístění reklamy pronajímá plátce DPH, bude pochopitelně na výstupu uplatňovat daň, bez ohledu na to, zda nájemce je plátce daně či nikoliv.
 

Nárok na DPH
Plátce DPH platí zálohy na energie. Kdy si správně může nárokovat DPH? Na zálohy není daňový doklad.

Odpovídá Ing. Jiří Nigrin, daňový poradce:
V uvedeném případě se jedná o opakované zdanitelné plnění, proto daňovým dokladem pro uplatnění nároku na odpočet bude platební kalendář, pokud bude obsahovat náležitosti uvedené v § 31a ZDPH.
 

Příjem nového zaměstnance
Uvažujeme o tom, že přijmeme zaměstnance. Pokud se tak stane, pak bude zařazen jako montážní dělník. Řešíme, jaké místo výkonu práce zadat do pracovní smlouvy, zda obec, konkrétně provozovnu nebo širší území dle zakázek firmy nebo lze vše trojí? Je nutné mu ze zákona vyplácet cestovní náhrady (viz zákoník práce § 346c)? Bude současně řídit podnikové vozidlo a váháme, zda musí mít referentské zkoušky ověřené autoškolou.

Odpovídá Dagmar Tylčerová, účetní:
Místo výkonu práce musí být v pracovní smlouvě uvedeno podle § 34 odst. 1 písm. b) zákoníku práce. Zde je uvedeno: místo nebo místa výkonu práce, ve kterých má být práce vykonávána.

§ 34a říká, že není-li v pracovní smlouvě sjednáno pravidelné pracoviště pro účely cestovních náhrad, platí, že pravidelným pracovištěm je místo výkonu práce sjednané v pracovní smlouvě. Jestliže je však místo výkonu práce sjednáno šířeji než jedna obec, považuje se za pravidelné pracoviště obec, ve které nejčastěji začínají cesty zaměstnance za účelem výkonu práce. Pravidelné pracoviště pro účely cestovních náhrad nesmí být sjednáno šířeji než jedna obec.
 
Cestovné a stejně tak i stravné jsou náhrady ze zákona – musí se tedy vyplácet. Stravné má přednost před poskytnutím příspěvku na stravování (např. formou stravenek), protože se jedná o nárokovou složku, kdežto poskytování stravenek je dobrovolné a záleží pouze na zaměstnavateli, zda takový benefit poskytuje.
 
Pokud je zaměstnanec zařazen jako řidič, musí mít tzv. odbornou způsobilost pro řízení motorových vozidel. Nejprve je vykonána zkouška tzv. profesní způsobilosti a poté každý rok absolvuje školení, které provádí autoškola.
 

Přenesení daňové povinnosti
Potřebovala bych poradit ohledně přenesení DPH podle § 92e. Váháme, zda se jedná o přenesení DPH, když firma, která dodává a montuje plastová okna a dveře, uskutečnila na objednávku demontáž a následnou montáž dveří, aby zákazník mohl dovnitř dopravit rozměrný stroj. Jedná se v tomto případě o přenesení DPH?

Odpovídá Ing. Jiří Nigrin, daňový poradce:
Demontáž a montáž plastových oken a dveří zcela nepochybně patří mezi práce, na které se vztahuje ustanovení § 92e ZDPH, i když v uvedeném případě není tato činnost prováděna z důvodů opravy nebo změny stavby, což, dle mého názoru, není podstatné.
 
Novela zákona platná od 1. 1. 2013 pak upřesňuje, že pokud plátce, který poskytuje výše uvedené zdanitelné plnění, použije režim přenesení daňové povinnosti („RPDP“), a plátce, pro kterého byly tyto práce poskytnuty, doplní v evidenci pro účely DPH výši daně, má se za to, že toto zdanitelné plnění RPDP podléhá.
 

Kdy se osoba stává plátcem DPH?
Odkdy se osoba stává plátcem DHP, když se v § 6f z. č. 235/2004 Sb. uvádí, že se jím stane ode dne následujícího po dni oznámení rozhodnutí o registraci? Oznámení bylo FÚ zasláno 2. 5., tudíž je to 3. 5.? Nebo je tím myšleno, kdy rozhodnutí osoba převzala, tj. např. 6. 5., takže od 7. 5.? Na dvou FÚ nám bylo odpovězeno pokaždé jinak.

Odpovídá Ing. Jiří Nigrin, daňový poradce:
Oznámení rozhodnutí o registraci je třeba, podle mého názoru, chápat jako okamžik, kdy je příjemci rozhodnutí doručeno.
 

Darování majetku a DPH
Firma darovala majetek, který měl zůstatkovou cenu nula. Jsme plátci DPH, má firma daňovou povinnost vůči DPH a z jaké ceny?

Odpovídá Ing. Jiří Nigrin, daňový poradce:
Podle § 13 odst. 4 písm. a) ZDPH se za dodání zboží či převod nemovitostí za úplatu považuje také použití hmotného majetku pro účely nesouvisející s uskutečňováním ekonomických činností plátce. V odst. 5 je dále specifikováno, že použitím hmotného majetku pro účely nesouvisející s uskutečňováním ekonomických činností plátce se pro účely tohoto zákona rozumí trvalé použití obchodního majetku plátcem pro jeho osobní spotřebu nebo jeho zaměstnanců, trvalé použití pro jiné účely než související s uskutečňováním jeho ekonomických činností, a poskytnutí obchodního majetku bez úplaty, pokud byl u tohoto majetku nebo jeho části uplatněn odpočet daně nebo poskytnutí obchodního majetku bez úplaty, který byl vytvořen vlastní činností, pokud byl u přijatých zdanitelných plnění použitých k vytvoření tohoto majetku uplatněn odpočet daně. V takovém případě je tedy nutno DPH uplatnit.
 
Základem daně bude podle § 36 odst. 6 ZDPH cena zboží nebo nemovitosti nebo cena obdobného zboží nebo obdobné nemovitosti, za kterou by bylo možné zboží nebo nemovitost pořídit ke dni uskutečnění zdanitelného plnění. A pokud takovou cenu nelze určit, výše celkových nákladů vynaložených na dodání zboží nebo převod nemovitosti ke dni uskutečnění zdanitelného plnění.
 

Předkontace pro pojistné na důchodové spoření ve II. pilíři
Zajímalo by mě, jaká předkontace je pro pojistné na důchodové spoření ve II. pilíři. Na internetu jsem našla dvě možnosti. Která je správná – 331/34x, nebo 331/336?

Odpovídají analytici společnosti STORMWARE:
Na přesné zaúčtování odvodu není mezi daňovými poradci jednotný názor. Někteří se přiklánějí v použití zaúčtování k 331/33x (např. účtu 337) a jiní poradci pro účtování na účet 34x.

Podle našeho názoru se o daň nejedná, i podle zákona č. 397/2012 Sb. se jedná o pojistné na důchodové spoření. Vše se sice odvádí na finanční úřad, ale ten finanční prostředky dále přerozděluje na jednotlivé penzijní společnosti. Proto se přikláníme ke druhé možnosti, tedy 331/336.
 

Odpisy vozíku za auto
Manželovi, který je OSVČ, vedu daňovou evidenci. Manžel loni zakoupil vozík za auto, a jeho cena dělá 40.893,70 Kč. Pochopila jsem, že od 40 tisíc Kč je nutné tento majetek evidovat jako dlouhodobý a odepisovat. Odepisovala bych čtyři roky rovnoměrně – tedy každý rok stejnou částku. Auto to není, tak předpokládám, že čtyři roky stačí, u aut jsem našla dobu odepisování 5 let. Pro potřeby daně z příjmů bych chtěla mít účetní odpisy stejné jako daňové, a tudíž neměnit základ daně. Je to prosím možné nebo v něčem dělám chybu?

A ještě jedna otázka – do základu daně nemám výdaje na vozík vůbec zahrnovat?
 
Odpovídá Dagmar Tylčerová, účetní:
Ano, vozík je třeba evidovat jako dlouhodobý majetek. Přívěsný vozík, jehož cena je vyšší jak 40.000,- Kč, je nutno odpisovat. Je zařazen do 2. odpisové skupiny a odepisuje se rovnoměrně nebo zrychleně (podle toho, co si podnikatel zvolí, tento zvolený způsob odpisování nelze v průběhu odepisování měnit) 5 let. Odpisová skupina na 4 roky již neexistuje.

Pro daňovou evidenci existují pouze daňové odpisy.

Do nákladů budou zahrnuty odpisy a např. pojištění vozíku, výměna pneumatik apod.
 

Neplatiči v SVJ
Dostali jsme roční vyúčtování FS za SVJ. Bohužel i v našem domě máme neplatiče, a tak se zajímáme o vyúčtování tohoto bytu. Několik měsíců v roce za tohoto neplatiče (FO, FS) platí ostatní vlastníci tím způsobem, že účetní vezme dlužnou částku z FO ostatních vlastníků a dorovná dlužnou částku za dlužníka do FS. Ve finále to vypadá tak, že účetní sice 1x za 1/4 roku oznámí SVJ neplatiče a konkrétní dlužnou částku, ale v ročním vyúčtování každého vlastníka (tj. každý vlastník obdrží vyúčtování) tento vlastník, za kterého platili x měsíců ostatní vlastníci, nemá žádný dluh. Pouze v nějaké extra evidenci vede dále účetní tohoto neplatiče jako dlužníka.

Protože se domnívám, že takovéto roční vyúčtování je v podstatě úřední doklad a jako takový by měl odrážet skutečný stav, to znamená, že i když celková předepsaná a odvedená částka za SVJ do FS je v pořádku, tak ten, kdo např. nemá zaplacenou celkově předepsanou roční částku za dané období (kalendářní rok), nemůže mít v ročním vyúčtování přeplatek jenom proto, že se tato dlužná částka vzala z FO ostatních vlastníků a dala se do kolonky tohoto dlužníka. Rád bych věděl, zda je tento účetní postup správný.
 
Odpovídá Lenka Uvírová, účetní:
Tento postup je zcela jistě nesprávný. Nelze hradit z dlouhodobých záloh („tzv. fondu oprav“) dluhy neplatičů. Tyto dluhy by měly zůstat jako pohledávky v účetnictví. Paní účetní by se měla řídit rozhodnutím minimálně výboru společenství. Postup, který uvádíte, by bylo nutné schválit na schůzi vlastníků, ale i tak jsem přesvědčená, že by byl v rozporu se zákonem o vlastnictví bytů. Paní účetní si nemůže dělat, co chce.

Související články:
Nákup zboží v zahraničním e-shopu a vrácení DPH
Dopravní nehoda účetně a daňově
Odpovědi na dotazy z online poradny – 2. díl
Odpovědi na dotazy z online poradny – 3. díl
Odpovědi na dotazy z online poradny – 4. díl