Místo plnění služeb u DPH – 2. část

V prvním dílu jsme si ujasnili legislativní rámec, ve kterém se budeme pohybovat a vysvětlili si jednotlivé pojmy, kterých je tato problematika plná. Proto, pokud Vás tento článek minul, vřele doporučujeme si jej přečíst předtím, než se ponoříte do tohoto: Místo plnění služeb u DPH – 1. část.

Dnes se z praktického hlediska podíváme na paragrafy 9 a 9a, a to doopravdy podrobně – nebudou chybět ani výjimky z výjimek, které se často objevují nejen u zkoušek na daňového poradce, ale i v praxi. DPH je náročná daň, a tak je pro správné určení místa plnění potřeba jít do detailů. Jedná se o klíčový postup – špatné zvolení místa plnění může mít fatální důsledky pro daný subjekt, a proto doporučuji se v dané problematice velmi dobře orientovat.

U jednotlivých odstavců paragrafů ZDPH uvedeme vždy několik situací, ke kterým si určíme místo plnění, řádky DPH a zda daná transakce bude vstupovat do kontrolního hlášení, případně souhrnného hlášení.

Přehled zkratek použitých v textu:

ORD	Osoba registrovaná k dani
OPD	Osoba povinná k dani
OND	Osoba nepovinná k dani
MP	Místo plnění
SH	Souhrnné hlášení
KH	Kontrolní hlášení
IO	Identifikovaná osoba
ZDPH	Zákon č. 235/2004 Sb., o daních z přidané hodnoty

 

§ 9 odst. 1 – Základní pravidlo při poskytnutí služby osobě povinné k dani (ODP)

„MP je místo, kde má příjemce služby (odběratel) sídlo nebo provozovnu, je-li služba poskytnuta této provozovně.“

• Plátce poskytne poradenské služby ohledně dopadů možného rozšíření jeho podnikání do ČR osobě registrované k dani se sídlem na Slovensku.
  • MP: Jedná se o základní službu OPD, a tak se postupuje dle základního pravidla.
  • DPH ř. 21, KN ne, SH ano (viz § 102 odst. 1 písm. d) ZDPH – toto ustanovení se týká všech dalších transakcí, kde je uvedeno „SH ano“, nebudeme dále uvádět)
• Přepravní firma, český plátce DPH, přepravila zboží OPD z Německa. Zboží bylo naloženo v Polsku a dopraveno na Slovensko.
  • Na první pohled se tato transakce může zdát komplikovaná, ale jedná se o pouhou službu přepravy, na kterou se výjimka nevztahuje, a tak se použije základní pravidlo dle § 9 odst. 1 ZDPH, MP bude v Německu.
  • DPH ř. 21, KH ne, SH ano
• Český plátce fakturuje reklamní služby podnikateli z USA.
  • MP bude v USA, nejedná se o výjimku.
  • DPH ř. 26, KH ne, SH ne
• Česká účetní firma vede účetnictví pro OPD z Polska, která má provozovnu v ČR. Účetnictví je vedeno dané provozovně.
  • MP bude v ČR, jelikož je plnění poskytováno provozovně.
  • DPH ř. 1, KH ano, SH ne
• Klient si založil OnlyFans (poskytování služeb spočívající ve vytváření a prodeji specifického digitálního obsahu). Službu si od něj koupil občan ze Slovenska.
  • MP bude v ČR, jelikož je protistrana osoba nepovinná k dani (OND). Jedná se o službu dle základního pravidla, vyplývá to z rozsudku C-532/224.
  • DPH ř. 1, KH ano, SH ne
• Plátce se sídlem v tuzemsku poskytuje ekonomické poradenství pro provozovnu v tuzemsku, která je zřízena slovenskou osobou povinnou k dani.
  • MP bude v ČR, jelikož je služba poskytnuta provozovně.
  • DPH ř. 1, KH ano, SH ne
• Německá osoba registrovaná k dani (ORD) fakturuje přepravu zboží z Berlína do Hamburku pro českou osobu, která nemá DIČ (nemá splněnou registrační povinnost). Český subjekt zašle německé ORD výpis z živnostenského rejstříku jako důkazní prostředek k tomu, že se jedná o OPD uskutečňující ekonomickou činnost.
  • Pokud je český subjekt OPD, jedná se o MP v ČR dle základního pravidla. Osobě vzniká registrační povinnost dle § 97 ZDPH jako IO s odkazem na § 6h písm. a) ZDPH. IO je povinna přiznat daň z daného plnění ve výši 21 %, nemá nárok na odpočet, KH se nepodává u IO.
  • DPH ř. 5, KH ne, SH ne

Co když poskytnu službu fyzické osobě (OPD), která mi neposkytne DIČ? Situace může nastat v případě, kdy např. česká advokátní kancelář poskytne právní služby slovenskému podnikateli, OPD. Pokud bychom si danou transakci otočili, tak dle tuzemských právních předpisů bychom se měli registrovat jako IO dle § 6h ZDPH – přijetí služby od osoby neusazené v tuzemsku. Z daného plyne, že na Slovensku budou platit podobná pravidla, a tak by se Slovák měl registrovat jako IO a poskytnout nám SK DIČ. Vzhledem k tomu, že se daná transakce uvádí do SH kvůli ř. 21, v případě, kdy nemáme k dispozici DIČ, neuvedeme tuto službu do SH, viz § 102 odst. 1 písm. d) ZDPH. Poskytovatel však nenese důkazní břemeno týkající se statusu příjemce (lze podložit odkazem na webové stránky apod.) Taková transakce se poté tedy uvede na ř. 26.

• DPH ř. 26, KH ne, SH ne

§ 9 odst. 2 – Základní pravidlo při poskytnutí služby osobě nepovinné k dani (OND)

„MP je místo, kde má osoba poskytující službu (dodavatel) sídlo nebo provozovnu, je-li služba poskytnutá prostřednictvím této provozovny.“

• Česká advokátní kancelář, plátce daně (se sídlem v tuzemsku), poskytuje právní služby občanovi ze Slovenska.
  • MP je v tuzemsku.
  • DPH ř. 1, KH ano, SH ne
• Česká advokátní kancelář, plátce daně (se sídlem v tuzemsku), poskytuje právní služby občanovi ze Švýcarska.
  • Na první pohled se může zdát, že daná transakce bude mít MP v tuzemsku, jelikož se jedná o B2C (business to customer), ale to budete na omylu. Jedná se o výjimku dle § 10h písm. c) ZDPH, kdy se MP určí dle místa příjemce služby určené podle přímo použitelného předpisu EU (je třeba prokázat dle § 4  odst. 1 písm. h) ZDPH).
  • DPH ř. 26, KH ne, SH ne
• Český plátce poskytne poradenskou službu historickému ústavu v Polsku, který je OND. Jedná se o službu, na kterou se nevztahuje výjimka.
  • Bude postupováno podle § 9 odst. 2 ZDPH, MP je tuzemsko, na plnění se uvalí tuzemská daň.
  • DPH ř. 1, KH ano, SH ne

§ 9a – Poskytnutí běžné služby (mimo výjimky) OPD, která má sídlo nebo provozovnu ve třetí zemi a která je plátcem v tuzemsku

Co musí platit pro aplikaci § 9a ZDPH?

1. Příjemce se sídlem/provozovnou ve třetí zemi je v tuzemsku registrován jako plátce DPH a
2. ke skutečnému užití nebo spotřebě poskytnuté služby dochází v tuzemsku.

„MP je v tuzemsku, pokud ke skutečnému užití či spotřebě služby dojde v tuzemsku.“

„MP je ve třetí zemi, pokud ke spotřebě či užití dojde mimo tuzemsko.“

• Tuzemský plátce poskytne reklamní službu pro podnikatele (osobu povinnou k dani) se sídlem ve Švýcarsku. Švýcarský podnikatel je současně registrován jako plátce DPH v tuzemsku. Reklamní služba spočívá v propagaci produktů na českém trhu (reklamní bannery jsou umístěny v ČR).
  • Na první pohled se jedná o základní pravidlo podle § 9 odst. 1 ZDPH, dle kterého se MP určí ve Švýcarsku, zde se však aplikuje výjimka, jelikož je příjemce registrován v ČR a ke skutečnému užití dochází v ČR.
    • DPH ř. 1, KH ano, SH ne
  • Ovšem pozor, pokud by švýcarský podnikatel nebyl v tuzemsku registrován k DPH, tak by MP bylo dle základního pravidla v § 9 odst. 1 ve Švýcarsku.
    • Tehdy se transakce zanesla na ř. 26 DPH, KH ne, SH ne
• Český plátce uskutečňuje spediční služby. Poskytne přepravu pro norského podnikatele, který si objednal přepravu zboží z Norska do ČR. Nor má v ČR registraci. Lišilo by se řešení, pokud by přeprava neskončila v ČR, ale pokračovala dále – např. na Slovensko?
  • Na první pohled se jedná o službu dle § 9 odst. 1 ZDPH, a tak bude MP v Norsku. Nor má ovšem registraci v ČR, je tedy otázkou, zda v ČR dochází i ke spotřebě. Jedná se o dopravu z Norska do ČR, kdy se podle „Dotazů“ uvedených na stránkách Finanční správy jedná o službu, u které dochází ke spotřebě v tuzemsku. Pokud by ovšem doprava pokračovala dále (neskončila by v tuzemsku), nejednalo by se o § 9a ZDPH.
  • DPH ř. 1, KH ano, SH ne
• Český plátce DPH zpracovává účetnictví  pro britskou firmu, která má v ČR registraci a obchoduje v ČR.
  • Základní pravidlo dle § 9 odst. 1 ZDPH určuje MP v Británii. Jedná se ovšem o subjekt s registrací v ČR, ke spotřebě dojde také v ČR, a jelikož subjekt také obchoduje v ČR, aplikuje se výjimka dle § 9a ZDPH – MP bude tedy v ČR.
  • DPH ř. 1, KH ano, SH ne
• Český přepravce přepravuje stavební materiály pro polského plátce DPH, který má ČR DIČ. Polák materiál využije při opravě nemovitosti v ČR.
  • Základní pravidlo dle § 9 odst. 1 ZDPH určuje, že MP bude v Polsku. Jedná se ovšem o subjekt, který má v ČR registraci a ke skutečnému užití dochází také v ČR. Nesmíme ovšem zapomenout, že § 9a ZDPH se aplikuje pouze na třetí země, a tak se zde použije základní pravidlo dle § 9 odst. 1 ZDPH, MP bude tedy v Polsku.
  • DPH ř. 21, KH ne, SH ano

Související články:
Místo plnění služeb u DPH – 1. část
Místo plnění služeb u DPH – 3. část
Místo plnění služeb u DPH – 4. část