Informace pro účetní a podnikatele

728 x 90

Stravování zaměstnanců z pohledu daní

Stravování zaměstnanců z pohledu daní

Zaměstnanci mají právo na to, aby jim zaměstnavatel umožnil během výkonu pracovní směny stravování. Na jídlo mohou dostat od zaměstnavatele také příspěvek. Jaké jsou podmínky a výhody pro poskytnutí příspěvků na stravování?

Jen málokdo se spokojí s jídlem před odchodem do zaměstnání a pak až po příchodu domů. Jíst zkrátka musíme všichni. Na tyto potřeby u zaměstnanců myslí i česká legislativa, především v zákoníku práce (viz § 236 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce) a dalších právních normách.
 
Zaměstnanci mají obecně právo pouze na to, aby jim zaměstnavatel umožnil (ale ne přímo zajistil) během výkonu pracovní směny stravování. Stravování může být, a většinou také bývá, zajišťováno buď:

  • ve vlastním zařízení zaměstnavatele, nebo
  • prostřednictvím jiných subjektů (např. ve stravovacím zařízení jiného provozovatele, dovoz stravy od dodavatele s nebo bez výdeje ve vlastním zařízení, stravování v restauracích na základě nakoupených stravenek apod.).

Zaměstnavatel je povinen umožnit zaměstnancům stravování ve všech směnách. Tuto povinnost však nemá vůči zaměstnancům, které vyslal na pracovní cestu. Česká legislativa tedy zaměstnancům poskytuje zákonné pracovní volno a zajišťuje prostory pro stravování.
 
Naopak nikdo nemůže zaměstnavatele nutit, aby svým zaměstnancům zajišťoval ze zákona i jídlo jako takové, pokud nemá zaměstnavatel ve svém vnitřním předpisu tuto povinnost stanovenou samostatně, případně není dohodnuto v kolektivním ujednání (např. kolektivní smlouva).
 
Volitelně se mohou obě strany dohodnout na dalších podmínkách pro vznik práva na stravování a výši finančního příspěvku zaměstnavatele, na užším vymezení okruhu zaměstnanců, kterým se stravování poskytuje, způsobu jeho poskytování a financování.
 
Zvýhodněné stravování může být poskytováno i bývalým zaměstnancům, kteří u zaměstnavatele pracovali až do odchodu do starobního či invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně, zaměstnancům čerpajícím dovolené nebo po dobu jejich pracovní neschopnosti. V těchto případech je ovšem nutné, aby poskytování stravování bylo dohodnuto v kolektivní smlouvě nebo stanoveno ve vnitřním předpisu.

Stravné a stravování zaměstnanců

Než se pustíme do dalšího hlubšího rozboru této problematiky, je třeba si definovat základní pojmy – stravné a stravování.
 
Stravné je pojmem z pracovního práva a jeho účelem je hmotné zaopatření zaměstnance po dobu jeho vyslání na pracovní cestu. Proto stravné spadá do cestovních výdajů, za které poskytuje zaměstnavatel zaměstnanci cestovní náhrady, pokud zaměstnanci při pracovní cestě (nebo v obdobných situacích) vzniknou.
 
Zaměstnanec nemusí zaměstnavateli prokazovat kolik peněz, za co a kde utratil, a nemusí proto ani předkládat žádné účty za jídlo během pracovní cesty, jako tomu je např. u proplácení pohonných hmot. Dokonce, i kdyby během pracovní cesty neutratil za stravu vůbec nic, tak i přesto mu v souladu se zákoníkem práce může vzniknout nárok na stravné, jako druh cestovní náhrady.
 
Stravování není zákony regulovanou povinností zaměstnavatelů, jak již bylo řečeno v úvodu. Umožněním stravování se chápe poskytnutí pracovního volna a zajištění vhodného prostoru pro stravování zaměstnanců, přičemž tento pojem může být vykládán různě (např. kuchyňka, jídelna, odpočívárna, vyhrazené místo na pracovišti apod.).
 
Zajištění samotného jídla je ponecháno na zaměstnancích. Zaměstnavatelé nicméně dle svých možností zajišťují mnohdy i samotné pokrmy pro zaměstnance jakožto určitou formu nepeněžní výhody.
 
Stravné, jakožto cestovní náhrada, se většinou poskytuje v případech, kdy zaměstnanec je vyslán:

  • na pracovní cestu,
  • na cestu mimo pravidelné pracoviště,
  • při přeložení apod.

Pracovní cesta je prakticky nejčastějším titulem pro úhradu stravného. Je vymezena jako časově omezené vyslání zaměstnance zaměstnavatelem k výkonu práce mimo sjednané místo výkonu práce.
 
Pro podnikatele (soukromé zaměstnavatele, mimo státní sektor) je závazný pouze dolní limit stravného a horní omezení pro ně neplatí. Naopak zaměstnavatelé z „veřejného sektoru“ (stát, územní samosprávní celky, státní fondy, příspěvkové organizace, školská právnická osoba zřízená ministerstvem, krajem nebo obcí, a veřejná nezisková ústavní zdravotnická zařízení) jsou limitováni dolní i horní hranicí stravného.
 
Proto je stravné daňově odčitatelným nákladem u podnikatelů v podstatě bez limitu, kdežto ve „veřejném sektoru“ je omezeno horními limity dle zákonů.
 
Avšak z pohledu zaměstnanců, bez ohledu na to, zda z podnikatelského, nebo z veřejného sektoru, platí stejná pravidla pro osvobození od daně z příjmů ze závislé činnosti. Stravné do horního limitu není předmětem daně z příjmů, a ani nepodléhá sociálnímu a zdravotnímu pojištění. Stravné nad horní limit je zdanitelným příjmem, a proto také podléhá odvodům sociálního a zdravotního pojištění zaměstnance.
 
Zákoník práce vymezuje nárok na stravné „jen“ pro zaměstnance, mezi něž se mimo jiné řadí i společníci a jednatelé s.r.o. a členové orgánů právnických osob. Naopak osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ) dle zákoníku práce na tento druh náhrad nárok nemají.
 
Nemusí ovšem zoufat, protože na ně myslí zákon o daních z příjmů (zákon č. 586/1992 Sb.), podle kterého lze do daňově uznatelných nákladů zahrnout i zvýšené stravovací výdaje, neboli stravné při tuzemských pracovních cestách přesahujících 12 hodin v kalendářním dnu, a to do výše náhrad nezdaňovaných u zaměstnanců. Oproti zaměstnancům jsou zde OSVČ trochu znevýhodněny, protože zaměstnanci mají nárok na stravné již po 5 hodinách pracovní cesty, kdežto OSVČ až po 12 hodinách.
 
Příkladem lze uvést pracovní cestu OSVČ, která jede za klientem brzy ráno a vrací se pozdě večer, přičemž pracovní cesta trvá déle jak 12 hodin a méně než 18 hodin v jednom kalendářním dni. V tomto případě si OSVČ může uplatnit stravné v maximální výši 100 až 121 Kč, které uvede v daňové evidenci jako daňově uznatelný výdaj, aniž by musela skutečně tyto finanční prostředky vydat.
 
Jaká je výše cestovních náhrad a jaká jsou pravidla pro jejich použití, se dozvíte v článku Cestovní náhrady v roce 2013.

Příspěvky na stravování od zaměstnavatelů

Zaměstnavatelé mohou přispívat svým zaměstnancům na stravování v podstatě dvěma způsoby (z hlediska daňového):

  1. Za prvé se může jednat o daňově uznatelný náklad na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů podle § 24 zákona o daních z příjmů. Daňově uznatelným nákladem u zaměstnavatele je náklad vynaložený na provoz vlastního stravovacího zařízení, kromě hodnoty potravin, nebo příspěvky na stravování zajišťované prostřednictvím jiných subjektů a poskytované až do výše 55 % ceny jednoho jídla za jednu směnu, maximálně však do výše 70 % stravného vymezeného pro zaměstnance při trvání pracovní cesty 5 až 12 hodin (70 % ze 79 Kč = 55 Kč).
Příspěvek na stravování lze uplatnit jako náklad, pokud přítomnost zaměstnance v práci během této stanovené směny trvá aspoň 3 hodiny.
 
Za stravování ve vlastním stravovacím zařízení se považuje i stravování zabezpečované ve vlastním stravovacím zařízení prostřednictvím jiných subjektů. Příspěvek na stravování lze uplatnit jako náklad na další jedno jídlo za zaměstnance, pokud délka jeho směny v úhrnu s povinnou přestávkou v práci, kterou je zaměstnavatel povinen poskytnout zaměstnanci, bude delší než 11 hodin.
 
Příspěvek nelze uplatnit na stravování za zaměstnance, kterému v průběhu směny vznikl nárok na stravné podle zvláštního právního předpisu (náhrady cestovného).
  1. Za druhé se může jednat o příplatek zaměstnavatele na stravování zaměstnanců jako benefit ze sociálního fondu, případně ze zisku po zdanění.

V případě, že by zaměstnavatel chtěl přispívat nad rámec zákona, bude se jednat o nedaňový náklad zaměstnavatele.

Podmínky a výhody pro poskytnutí příspěvků na stravování

Dle shora uvedeného je jasné, že nespornou výhodou tohoto zákonného institutu je jeho daňová uznatelnost. To znamená, že zaměstnavatel si může do svých daňově uznatelných nákladů započíst až 70 % sazby stravného55 % nominální hodnoty poukázky na jídlo (tzv. stravenky). Navíc u zaměstnanců tento příspěvek nepodléhá dani z příjmů.
 
U zaměstnavatelů i zaměstnanců se jedná o příspěvek, který je osvobozen od odvodů sociálního a zdravotního pojištění.
 
Optimální daňové úspory lze dosáhnout např. při poskytnutí stravenky v nominální výši 100 Kč (viz následující příklad), přičemž by stravenkou měla být pokryta hodnota jednoho hlavního jídla, a to pouze za odpracovanou směnu. V době nepřítomnosti v zaměstnání nemá zaměstnanec na tento příspěvek nárok.

Příklad daňového posouzení u 100 Kč stravného

Zákoník práce a zákon o daních z příjmů vymezují stravné pro zaměstnance ve výši 79 Kč. Z toho 70 % stravného činí cca 55 Kč, což je maximální výše (55 %) daňově uznatelného nákladu zaměstnavatele ze stokorunové poukázky.
 
Zbývajících cca 45 Kč (45 %) se většinou strhává zaměstnanci ze mzdy, případně jde jako daňově neuznatelný náklad zaměstnavatele.

Další formy „stravování“ na pracovišti a jejich daňová uznatelnost

Kromě již uvedených forem stravování a příspěvků na stravování lze poskytovat zaměstnancům také nápoje na pracovišti. I v tomto případě se pro daňovou uznatelnost nákladů musíme držet zákona o daních z příjmů.
 
Pokud se jedná o poskytování nápojů na pracovišti ve formě „ochranného nápoje“, pak jsou tyto náklady daňově uznatelné na straně zaměstnavatele. Podle zákoníku práce je zaměstnavatel povinen poskytnout ochranné nápoje na pracovištích s nevyhovujícími mikroklimatickými podmínkami.
 
Nařízení vlády č. 361/2007 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci, označuje za nevyhovující mikroklimatické podmínky zátěž zaměstnance teplem nebo chladem.
 
V případě, že se nevejdeme do vymezení tohoto nařízení, pak je hodnota ostatních nealkoholických nápojů poskytovaných na pracovišti, které nemají charakter ochranných nápojů, z hlediska zaměstnavatele nedaňovým nákladem.
 
Hodnota stravování a hodnota nealkoholických nápojů poskytovaných zaměstnavatelem jako nepeněžní plnění zaměstnanců v rámci závodního stravování, byť i zajišťovaného prostřednictvím jiných subjektů, je bez ohledu na výši osvobozena od daně z příjmů a odvodu sociálního a zdravotního pojištění.
 
Naopak, pokud by zaměstnavatel poskytoval zaměstnanci příspěvky ve formě peněžního plnění, bude toto u zaměstnanců zdaňováno a bude vstupovat i pro výpočet sociálního a zdravotního pojištění.

Příklad účtování dovozu obědů u zaměstnavatele i s ohledem na DPH

Externí dodavatelská firma doveze oběd do prostor zaměstnavatele. Z pohledu DPH se může jednat o dvě varianty:

  1. Ve snížené sazbě, jako u prodeje potravin, když se obědy pouze dovezou a zaměstnanci si je „rozeberou“ sami. To je v případech, kdy např. není vlastní jídelna a s dovezeným jídlem nikdo dál nenakládá (ohřev, výdej, mytí nádobí atd.). Většinou formou krabiček s hotovým jídlem.
  1. základní sazbě, a to v případě, že se nebude jednat pouze o dodání potravin, ale o stravovací službu, kdy budou k dispozici výše uvedené služby a podmínky, které v předešlém bodě nejsou splněny.

Poskytnutí obědů v základní sazbě DPH (tj. se službami) a 55 % příspěvku zaměstnavatele:
 
Faktura přijatá na 80 Kč:  527 / 321(5)  66,10 Kč (příspěvek zaměstnavatele)

   343 / 321(5)  13,90 Kč (DPH z celkové faktury)
   321(5) / 221  80,00 Kč (úhrada FAP)

 
Srážka ze mzdy – předpis:  331 / 335      36,00 Kč (úhrada srážkou ze mzdy)

    335 / 602      29,75 Kč (cena pro zaměstnance)
    335 / 343        6,25 Kč (DPH z ceny oběda)

 
Pokud zaměstnavatel jakožto plátce DPH pořídí oběd pro zaměstnance od plátce či neplátce, musí za část, kterou hradí zaměstnanec za své stravování, DPH odvést, jako by danou službu či zboží prodal externě.
 
Naopak z přijatých plnění (nakoupeného oběda) si může zaměstnavatel uplatnit nárok na odpočet DPH. Ve výše uvedeném případě nákupu obědů od externího dodavatele je názorně ukázáno, že si zaměstnavatel (plátce) uplatní nárok na odpočet a současně odvede DPH z „prodaného“ oběda zaměstnanci.

Zanechte komentář

Diskuse neslouží jako právní, daňová či účetní poradna. Je vyhrazena pro vzájemnou komunikaci čtenářů.

Pro přidání komentáře se přihlaste.

Komentáře

  • Klára
    03.07.2021 08:48

    Dobrý den, jsem zaměstnancem školské právnické osoby, já i mojí kolegové bychom rádi měli příspěvek na stravné u zaměstnavatele. Když jsme o to vedení žádali, odpověděli nám, že škola nemá sociální fond, jediný příjem školy jsou peníze z MŠMT, případně z dotací na předem určený účel a tím pádem není možné, aby zaměstnavatel stravné poskytoval. Je to opravdu tak, že nám stravné nemohou poskytovat? V článku píšete, že jsou dvě možnosti, jedná daňově uznatelný náklad a druhý je sociální fond. Může školská právnická osoba za předpokladu průjmu viz výše poskytovat svým zaměstnancům stravné a náš zaměstnavatel se jen vymlouvá, aby tento benefit nemusel poskytovat, anebo v tomto případě to opravdu není možné? Předem děkuji za odpověď.

    Pro přidání komentáře se přihlaste Odpovědět
  • Petra
    01.06.2021 10:17

    Dobrý den, je možné dotovat jakékoliv jídlo nebo musí jít o oběd? Máme závodní jídelnu, která kromě obědu připravuje snídaně a studený bufet. Pokud zaměstnanec na obědy nechodí, ale bude chtít snídani, může mu firma přispět do 55% hodnoty jídla za směnu jako to je u obědu? Děkuji.

    Pro přidání komentáře se přihlaste Odpovědět
  • Zuzana Konečná
    20.07.2020 11:11

    Dobrý den, zaměstnavatel nám přispívá na stravování 30,-, a to ve dvou restauracích na základě smlouvy. Zbytek hodnoty oběda si platíme přímo na místě. Celková hodnota obědu je od 91,-. Restaurace posílají fakturu měsíčně na částku placenou zaměstnavatelem. Např. 40 ks obědů po 30 Kč včetně DPH – tj. 27,27 Kč bez DPH. Může si zaměstnavatel odpočítat DPH z přijaté faktury a ZD dát do daňově účinných výdajů? Nebo odpočet DPH není možný?
    Děkuji za odpověď.

    Pro přidání komentáře se přihlaste Odpovědět
  • vena
    31.07.2019 13:44

    Firma (plátce DPH) nakupuje obědy pro zaměstnance od dodavatele (plátce DPH) za cenu 92 Kč (s DPH). Prosím o radu jak správně zaůčtovat (s ohledem na DPH) tuto konkrétní částku s využitím všech zákonných výhod na stravování. Děkuji

    Pro přidání komentáře se přihlaste Odpovědět
  • Butterfly
    08.06.2019 12:13

    Dobry den,
    Zamestnavatel me casto vysila na zahranicni cesty na nichzzajistuje stravu a jeji hodnotu pak zamestnancum strhava z diet. Bohuzel, kvuli intoleranci na nektere ingredience toto jidlo nemohu konzumovat. Ma zamestnavatel povinnost zajistit mi jidlo v souladu s mou alergii nebo ma pravo to ignorovat a strhnout mi penize i za jidlo ktere nemohu zkonzumovat?
    Dekuji za radu

    Pro přidání komentáře se přihlaste Odpovědět
  • janka 89
    19.12.2018 12:59

    Dobrý den, chtěla jsem se zeptat jak by to šlo udělat když zaměstnanvatel má i hostinskou činnosti v Živnostenským rejstříku. Firma by sama sobě platila? lze tohle nějak účetně řešit? A kolik by firma přispívala na obědy za jednoho zaměstnance měsíčně.

    Pro přidání komentáře se přihlaste Odpovědět
  • mara
    28.02.2018 12:28

    dobrý den zaměstnavatel nás postavil před hotovou věc že budeme mít stravenky a musíme je brát. jak je to dle zákona přeci jako zamestnanec mám svobodné rozhodnutí zda chci stravenky nebo nechci nic? Děkuji za odpověď

    Pro přidání komentáře se přihlaste Odpovědět
  • Mirka
    20.06.2017 12:01

    Dobrý den, chtěla bych se zeptat, jak je to se stravným u DPP a DPČ-pokud zaměstnanec pracuje mimo sídlo společnosti,jak je uvedeno ve smlouvě. Má nárok na stravné? Děkuji za informaci

    Pro přidání komentáře se přihlaste Odpovědět
  • skokan
    23.01.2017 07:26

    Od 1.12.2016 mají stravovací službu 15%, platí to i pro prodej obědů zaměstnancům?

    Pro přidání komentáře se přihlaste Odpovědět
  • Zdeňka Vojtová
    21.01.2016 07:47

    Dobrý den, mám takovýto dotaz, musí zaměstnavatel přispívat zaměstnanci na obědy nebo to není jeho povinnost. Děkuji za odpověď

    Pro přidání komentáře se přihlaste Odpovědět
  • renag
    10.06.2015 09:13

    Jakým dnem je přijmout peníze od zaměstance za obědy – faktura za květen došla 9,6, duzp na faktuře je 8,6,2015 já vybírám 10,6??

    Pro přidání komentáře se přihlaste Odpovědět
  • Mirecek
    04.01.2015 07:12

    Dobrý den, rád bych se zeptal. Od nového roku nám zaměstnavatel zrušil stravenky a místo toho nám nabídl obědy v naší restauraci. Cena obědu je 85kč. Zaměstnavatel přispívá 30kč. Rád bych se teda zeptal, kolik zaměstnavatel teda má přizpívat, když cena obědu je 85kč ? A co se stane, když nevyužiji oběda s příspěvkem ??? Děkuji moc a přeji pěkný den

    Pro přidání komentáře se přihlaste Odpovědět
  • Věra Dvořáková
    29.12.2014 09:10

    Dobrý den,
    poskytujeme našim zaměstnancům stravenky ve výši 90,- Kč na den. Vzhledem k tomu, že často za jídlo zaplatí méně než celou částku stravenky a mají pak problém s vrácením peněz, chěli bychom částku 90,- Kč rozdělit na dvě stravenky (40 + 50 Kč) na den. Je to možné? Názory na to se různí … Děkuji za odpověď.

    Pro přidání komentáře se přihlaste Odpovědět
  • Jarka
    20.05.2014 11:08

    Sylvie Kurfürstová: Jsem stejného názoru – nárok na tuzemské stravné vzniká až po 5 hod. proto bych zaměstnanci dala stravenku.

    Pro přidání komentáře se přihlaste Odpovědět
  • Bc.Sylvie Kurfürstová
    19.05.2014 22:07

    Dobrý den, chci se zeptat kdy je nárok na stravné a kdy na stravenku. Zaměstnanec byl na služební cestě, služební cesta trvala 4 hodiny a zbytek pracovní doby byl v práci. Předpokládám, že má nárok na stravenku, protože přítomnost zaměstnance během práce trvala více jak 3 hodiny. Pokud by služební cesta byla delší jak 5 hodin, uplatním stravné podle §163 zákona č.262/2006 Sb., zákoníku práce. Předem děkuji za odpověď. Kurfürstová

    Pro přidání komentáře se přihlaste Odpovědět
  • Monika
    23.03.2014 22:52

    Dobrý den,zaměstnavatel vydal novou interní směrnici k vyplácení stravenek. Budeme dostávat plný počet stravenek podle směnového kalendáře, bez ohledu na to, zda máme nahlášenou dovolenou, jsme na nemocenské apod. A pokud nevznikne na stravenku nárok (neodpracujeme směnu), tak nám ve výplatě strhnou celou částku za stravenku. Má na to vůbec nárok?
    Děkuji za odpověď

    Pro přidání komentáře se přihlaste Odpovědět
  • Ivana
    14.03.2014 08:31

    Dobrý den, mám dotaz. Jsme plátci DPH, obědy odebíráme v plastových boxech od neplátce DPH. Část ceny obědů, tj.34,-Kč, vybíráme od zaměstnanců, což je zaúčtováno MD 211/DAL 335. Když z této částky máme odvádět DPH, jak o tom účtovat? Čili fa od dodavatele máme zaúčtováno MD 527 a 335/ DAL 321. Děkuji za radu.

    Pro přidání komentáře se přihlaste Odpovědět
  • aTOM
    04.02.2014 10:29

    Zdravím potřebuju malinko ujasnit přispěvky na stravování.
    Pokud zajístím zaměstnancům stravu (obědy) od dodavatelské firmy tak může přispívat zaměstnanci max 55% ceny oběda.
    Lze to provést i tak
    1) že si obědy bude plati sám např 75Kč za oběd a já mu ve mzdě přidám přízpěvek na stravování tzn 55% ze 75,- tzn 41.25 Kč za každý oběd — a bude to příplatek před zdaněním nebo příplatek po zdanění ?
    Nebo tato varianta není vůbec možná a lze to řešit pouze
    2) že celý oběd tedy 75,- zaplatím po vystavení faktury dodavatelské firmě já a zaměstnanci poté strhnu z platu dopatek tzn. 33.75 za každý oběd.
    těch 75,- kč poté zaeviduju na základě FA jako ostatní odečitatelné náklady (provozní režie – příspěvek na stravování) do mzdy se to pak už vubec neplate

    shrunuto je možné zvolit možnost 1 nebo 2 případně obě ?
    a max částka příspěvku je 55% nebo 70% (někde sem našel že 55%stravenky (to není náš případ) a 70% ale zde e to ještě nějak že max 70% z náhrady stravného stanoveného v zákoně.

    Děkuji za info jak třeba řešítě příspěvky na stravování vy.

    Pro přidání komentáře se přihlaste Odpovědět
  • Filip
    16.12.2013 14:01

    Dle mého názoru, může zaměstnavatel přiznat zaměstnanci se zkráceným pracovním úvazkem jako daňově uznatelný příspěvek na stravování vč. možnosti poskytnutí stravenky za podmínky, že zaměstnanec se zkráceným pracovním úvazkem bude mít rozepsány pravidelné směny, které budou odpracovány.
    Je rozdíl mezi zkráceným pracovním úvazkem a odpracovanou směnou pouze zčásti u zaměstnance s normální délkou pracovní směny (v tomto případě daňově účinný příspěvek na stravování nepřísluší).

    Pro přidání komentáře se přihlaste Odpovědět
  • Vladimír Hladil Ing.
    12.12.2013 10:10

    Jak je to při zaměstnávání zaměstnanců těžce zdravotně postižených, tzv. chráněné dílny, kdy většinou pracují na zkrácený úvazek, který jim umožňuje jejich zdravotní postižení, např. každý den v týdnu 2 hodiny. Pak nesplní podmínku minimálně 3 hodiny ze směny. Lze jim i tak posktnout příspěvek ve výši 55% z ceny oběda? Děkuji za odpověď.

    Pro přidání komentáře se přihlaste Odpovědět

Rychlé zprávy

  • Příležitostný prodej vlastních výrobků a přebytků z pohledu daní

    |

    S příchodem sezóny připomíná Finanční správa pravidla pro prodej hub, lesních plodů nebo domácích zavařenin. Pokud prodáváte pouze příležitostně vlastní přebytky, nemusí vám automaticky vzniknout daňové povinnosti. Jiná situace však nastává, pokud činnost vykonáváte pravidelně, systematicky a s cílem dosahovat zisku. V takovém případě už může jít o podnikání, které s sebou nese povinnost registrace i zdanění dosažených příjmů. O tom, zda se jedná o příležitostný prodej, nebo podnikání, nerozhoduje pouze výše příjmů, ale především charakter a rozsah činnosti. Finanční správa proto doporučuje, aby si lidé před zahájením pravidelného prodeje ověřili, jaké povinnosti se na jejich činnost vztahují.

Daňový kalendář

25. 6. 2026
DPH za květen 2026
30. 6. 2026
Srážková daň za květen 2026
1. 7. 2026
Odložené daňové přiznání 2025
10. 7. 2026
Splatnost daně za květen 2026
20. 7. 2026
Zálohy za červen 2026
Přehled všech termínů ►

Kurzovní lístek

vlajka EU
Načítám hodnoty
vlajka USA
Načítám hodnoty