Využíváme cookies pro zajištění snadnějšího použití našich webových stránek. Pokračováním v prohlížení webu předpokládáme, že s tím souhlasíte. Rozumím Více informací

Dar versus dědictví z daňového pohledu


Ing. Michaela Martínková, CA
22. 11. 2017
Vytisknout článek Odeslat článek mailem Diskuse k článku

Od roku 2014 již není v českém daňovém systému zavedena ani daň dědická ani darovací.

Foto: 123RF

 

Je výhodnější majetek odkázat v pozůstalosti, nebo darovat? V dnešním článku se zaměříme na bezúplatné nabytí majetku, kdy typickými situacemi jsou právě dar a dědictví.


 
Není zcela možné porovnávat tyto dvě situace jen okem daňovým. Z hlediska lidského nebo právního totiž vycházejí ze zcela jiného východiska – dar je poskytován na základě osobní vůle darujícího, ale dědictví přichází na řadu až po smrti dotyčného vlastníka (byť může být pochopitelně také dotčeno jeho vůlí – ne nadarmo se říká závěti vůle poslední).

Pokud ale někdo v rodině řeší situaci, zda je lepší majetek ještě před koncem svého života převést na příbuzné, nebo nechat vše „spadnout“ do dědictví, může být pro něj pohled daňový také důležitý.

Především je nutné zmínit, že již od roku 2014 není v českém daňovém systému zavedena daň dědická ani daň darovací. Samostatný zákon, který tyto daně vymezoval, byl zrušen a jeho značná část byla převzata do zákona o daních z příjmů. Získání daru či nabytí dědictví nepochybně příjmem je, proto je celkem logické, že se podřadily právě pod tento zákon.

Otázkou zůstává, zda dříve používané osvobození od daně dědické i daně darovací bylo přesunuto i do zákona o daních z příjmů. Můžeme konstatovat, že z větší části ano.

U dědictví je příjem osvobozený bez výjimky, a to u fyzických osob podle § 4a, u právnických osob podle § 19b, odst. 1 zákona o daních z příjmů (dále jen „ZDP“).

Osvobozené příjmy se do daňového přiznání neuvádí; ovšem upozorňuji na ustanovení § 38v tohoto zákona, který fyzickým osobám, jež obdrží takový osvobozený příjem vyšší než 5 000 000 Kč za kalendářní rok, stanovuje povinnost podat oznámení o osvobozených příjmech, jinak se vystavují riziku pokuty za neoznámený příjem.

Ta by mohla být stanovena až do výše 15 % neoznámeného příjmu, vlastně by se tedy jednalo o stejnou částku, jakoby příjem osvobozený vůbec nebyl. Lhůta pro podání takového oznámení je shodná se lhůtou pro podání daňového přiznání za zdaňovací období.

Právnické osoby tuto povinnost nemají – ty zpravidla případné dědictví uvádějí ve svém účetnictví jako výnos a následně jej v rámci úprav výsledku hospodaření vylučují ze základu daně (takže svým způsobem toto dědictví v přiznání také uvádějí, byť nemusí detailně, jako je to v oznámení u fyzických osob; ale musí následně každou takovou úpravu prokázat).

Odkázat, nebo darovat?

Pokud by někoho nyní napadlo, že je tedy lepší určitý majetek darovat, než oznamovat dědictví, pak upozorňuji, že pokud jde o darování osvobozené, platí pro jeho oznámení u fyzických osob stejná pravidla, která byla popsána výše.

Ze zákona jde u obou o osvobozený příjem, kde je limitní hranice 5 000 000 Kč pro povinnost podat oznámení o takových příjmech. U darování navíc nastává komplikace v tom, že se většinou u nepeněžního daru mezi příbuznými nevyhotovuje znalecký posudek, což značně ztěžuje posouzení, zda již byl překročen zákonem daný limit pro oznámení o osvobozených příjmech.

Pokud by se hodnota darovaného majetku přibližovala hodnotě povinnosti oznámit osvobozený příjem, vřele bych doporučila tento posudek vyhotovit a podle jeho výsledku buď příjem oznámit, nebo ho mít založený jako důkaz o tom, že oznámení nebylo třeba učinit.

Zatímco při dědictví musíme řešit „jen“ skutečnost, zda případně osvobozený příjem oznámit, u darování je podmínek pro možnost osvobození více. Ne všechny dary mohou být ze zákona od daně z příjmů osvobozeny. Podmínky pro osvobození bezúplatných příjmů (tedy darů) u fyzických osob vymezuje § 10 odst. 3 písm. c) ZDP.

Týká se tedy příjmů „od příbuzného v linii přímé a v linii vedlejší, pokud jde o sourozence, strýce, tetu, synovce nebo neteř, manžela, manžela dítěte, dítě manžela, rodiče manžela nebo manžela rodičů“. Pro výčet příbuzných v linii přímé musíme nalézt oporu přímo v občanském zákoníku; jedná se o rodiče, prarodiče, praprarodiče,… a děti, vnoučata, pravnoučata,…).

Okruh příbuzenských vztahů pro možné osvobození je tedy poměrně široký, ale např. dar manželce synovce by již do kategorie osvobozených příjmů nespadal. Pokud by tedy strýc svému synovci a jeho manželce daroval např. 1 000 000 Kč, synovec by svou část nedanil, ale jeho manželka již ano (v rámci svého daňového přiznání).

U drobných darů i mezi takto vzdálenými příbuznými by bylo možné využít další ustanovení § 10 odst. 3 písm. c) – konkrétně bod 5, který osvobozuje příjmy „nabyté příležitostně, pokud jejich úhrn od téhož poplatníka ve zdaňovacím období nepřevyšuje částku 15 000 Kč“. Toto ustanovení platí pro jakékoli osoby, tedy např. pokud fyzická osoba přijme dar od právnické osoby.

Mezi fyzickými osobami je ještě jeden okruh příjmů osvobozen, a sice „od osoby, se kterou poplatník žil nejméně po dobu jednoho roku bezprostředně před získáním bezúplatného příjmu ve společně hospodařící domácnosti a z tohoto důvodu pečoval o domácnost nebo byl na tuto osobu odkázán výživou“. Prokázat skutečnost, že šlo o společně hospodařící domácnost, by bylo pochopitelně plně na obdarovaném.

Pokud dojde k situaci, že dar u fyzických osob nebude osvobozený od daně z příjmů, stane se součástí dílčího základu daně podle § 10 – ostatní příjmy (pokud nejde o dar přijatý v souvislosti s podnikáním). Daň z příjmů činí 15 %, případná solidární daň se u něj nebude aplikovat, ať je jeho výše jakákoli.

Je možné uplatnit základní slevu na dani a i další odčitatelné položky kromě daňového bonusu na vyživované dítě. U právnických osob je dar běžnou součástí základu daně (pokud nejde o nevýdělečné činnosti), daňová sazba tedy činí 19 %.

U dědictví bych ještě ráda zmínila tu skutečnost, že hodnota dědictví podléhá notářskému poplatku, takže určitá míra „zdanění“ se projeví i zde. Pokud by byl někdo tak prozíravý a chtěl by hodnotit situaci čistě matematicky, zda je výhodnější určitý majetek darovat, nebo ponechat do dědictví, měl by brát v potaz i tyto náklady.

Kdyby daroval blízkému příbuznému např. 1 000 000 Kč, nebyl by takový přesun peněz zatížen žádným poplatkem ani daní (dokonce ani povinností oznamovat nabytí tohoto osvobozeného příjmu). Pokud by zmíněný 1 000 000 Kč pozůstalý příbuzný nabyl v rámci dědictví, musel by notáři zaplatit notářský poplatek.


Článek byl připravený ve spolupráci se společností Finservis s.r.o.
Vytisknout článek Odeslat článek mailem

Diskuse k článku

Zatím žádný komentář.

Přidat nový příspěvek do diskuse

Přihlásit k odběru




 
 
Security code 
 

Užitečné informace




Firmy v Pohodě
 
BEST SYSTEM s.r.o.
IT firma zajišťující komplexní správu firemních sítí a serverů.
www.bestsystem.cz

Gasinsight s.r.o.
Vše pro přestavby vozidel na pohon plynem LPG, CNG, Diesel Gas.
www.lpgprofi.cz

Daňový kalendář

15. 12. 2017 Silniční daň (4. záloha)
15. 12. 2017 Daň z příjmů (čtvrtletní záloha)
15. 12. 2017 Daň z příjmů (pololetní záloha)
27. 12. 2017 Přiznání DPH (za listopad 2017)

Další termíny

Kurzovní lístek

25,56 Kč
-0,055 Kč
21,77 Kč
0,038 Kč

Více
Zdroj: ČNB, 08.12.2017

Ze života daňového poradce


Přihlášení k odběru newsletteru