Informace pro účetní a podnikatele

728 x 90

Daňová uznatelnost likvidace zásob

Daňová uznatelnost likvidace zásob

Novela ZDP přijatá v rámci zákona o stabilizaci veřejných rozpočtů doplnila do ustanovení § 24 odst. 2 nové písmeno zg), podle něhož jsou daňově uznatelné výdaje (náklady) vzniklé v důsledku prokazatelné likvidace zásob materiálu, zboží, nedokončené výroby, polotovarů a hotových výrobků.

Podle znění ZDP platného do 31.12.2007 nepatřily mezi daňové výdaje manka a škody, s výjimkou ustanovení § 24 odst. 2 písm. l), pokud přesahovaly přijaté náhrady. Daňově uznatelným tak mohl být pouze prodej těchto zásob, a to i za minimální cenu.

Toto ustanovení § 25 odst. 1 písm. n), sice zůstává i nadále v platnosti, ale novela ZDP přijatá v rámci zákona o stabilizaci veřejných rozpočtů nyní doplnila do ustanovení § 24 odst. 2 nové písmeno zg), podle něhož jsou daňově uznatelné také výdaje (náklady) vzniklé v důsledku prokazatelné likvidace:

  • zásob materiálu,
  • zboží,
  • nedokončené výroby,
  • polotovarů a
  • hotových výrobků.

U léků, léčiv či potravinářských výrobků jsou však výdaje (náklady) vzniklé v důsledku prokazatelné likvidace výdaji (náklady) daňově uznatelnými pouze v případě, že doba použitelnosti těchto léků, léčiv či potravinářských výrobků prošla a nelze je dle zvláštních předpisů (Zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele a zákon č. 110/1997 Sb., o potravinářských a tabákových výrobcích, ve znění pozdějších předpisů) uvádět dále do oběhu.

Poplatník je povinen likvidaci zásob doložit protokol, kde uvede:

  • důvody likvidace,
  • způsob provedení likvidace,
  • čas a místo provedení likvidace,
  • specifikace předmětů likvidace,
  • způsob naložení se zlikvidovanými předměty,
  • pracovníky zodpovědné za způsob likvidace.

Výdaje (náklady) spojené se samotnou likvidací zásob, např. nakládka, odvoz, skládkové apod., zůstávají i nadále výdaji (náklady) daňovými, a to bez ohledu na jejich výši.

Příklad:

Podnikatel, který vede daňovou evidenci a provozuje obchod s ovocem a zeleninou, prodal zemědělskému podnikateli staré zásoby zboží na výkrm dobytka za minimální cenu.

Výdaje spojené s nákupem zboží zůstávají na straně podnikatele výdaji daňovými a zdanitelným příjmem bude částka přijatá od zemědělského podnikatele.

Poznámka k uvedenému příkladu:

Uvedený postup byl možný i před provedenou novelou zákona. Pokud by však tento podnikatel tyto zásoby neprodal, nýbrž je pouze „vyhodil“, bez jakékoli náhrady, musel dosud o hodnotu těchto zásob zvýšit základ (dílčí základ) daně, protože nakoupené zboží nebylo použito na dosažení zdanitelných příjmů. Po výše uvedené novele zákona, za splnění výše uvedených podmínek a dodržení stanoveného postupu, bude možné tyto výdaje ponechat jako daňové a není tedy povinnost je z daňových výdajů vyloučit.

Pokud poplatník vede účetnictví, dostane se nakoupené zboží nebo materiál do daňových nákladů až při jejich dalším prodeji nebo při jejich vydání do spotřeby. V případě likvidace těchto zásob se bude jejich spotřeba účtovat nadále na účet buď 549 (Manka a škody) nebo 582 (Škody), přičemž se bude jednat o náklad daňově uznatelný, což bude třeba v účtovém rozvrhu rozlišit příslušnou analytikou.

Zanechte komentář

Diskuse neslouží jako právní, daňová či účetní poradna. Je vyhrazena pro vzájemnou komunikaci čtenářů.

Pro přidání komentáře se přihlaste.

Rychlé zprávy

  • Nejčastější chyby v podáních JMHZ

    |

    1) Potíže s oprávněním pro přístup do služeb JMHZ – Někteří zaměstnavatelé mají nesprávně nastavená případně si je jako nově registrovaní dosud nenastavili. Je nutné využívat funkci „Přehlásit se“ v ePortálu ČSSZ. Zaměstnavatelé si mylně myslí, že datová schránka automaticky zajišťuje přístup k online službám. 2) Nahrávání XML souborů – XML pro REGZEC a JMH lze nahrát pouze přes službu „Podání nahráním dat z účetního systému“. Nahraná data už nelze nijak upravovat. Nelze využít funkci „Načíst tiskopis ze souboru“. 3) Doplnění údajů k registraci zaměstnavatele – Provádí se výhradně jednorázovým podáním „Registrace zaměstnavatele – Doplňující podání“. Formulář pro změny slouží pouze k opravám již evidovaných údajů. 4) Doplnění údajů k registraci zaměstnance – Provádí se prostřednictvím podání „Registrace zaměstnance“ s typem akce změna. 5) Nejčastější chyby v podáních REGZEC – Mezi hlavní chyby patří nevyplnění povinných údajů, vyplnění nepovolených polí, nesprávné číselníkové hodnoty nebo chybná kombinace OIČ a ID zaměstnání.

Kurzovní lístek

vlajka EU
Načítám hodnoty
vlajka USA
Načítám hodnoty