Využíváme cookies pro zajištění snadnějšího použití našich webových stránek. Pokračováním v prohlížení webu předpokládáme, že s tím souhlasíte. Rozumím Více informací

Daň z příjmů fyzických osob za rok 2017 v příkladech


Ing. Markéta Lexová, Ph.D.
12. 3. 2018
Vytisknout článek Odeslat článek mailem Diskuse k článku

Zaměstnanec může požádat o roční zúčtování daně svého posledního zaměstnavatele v daném roce, a to nejpozději do 15. února po skončení daného kalendářního roku.

Foto: 123RF

 

V dnešním článku představujeme daň z příjmů fyzických osob v praktických příkladech. Vyplatí se zaměstnanému člověku žádat zaměstnavatele o roční zúčtování daně? Jak správně postupovat, abyste dosáhli optimální daně z příjmů?


 
Dovoluji si čtenáři předložit tři příklady příjmové situace občana a vést jej k zapřemýšlení, jak se ideálně postavit ke zdanění svých příjmů.

Příklad 1

Pan učitel Sladký má příjmy ze zaměstnání na základní škole, kde pracuje na základě pracovní smlouvy. Hrubé příjmy (mzdy) zúčtované panu Sladkému za celý rok 2017 činily 390 000 Kč. Ve škole podepsal prohlášení k dani.

Je svobodný, bezdětný, splňuje podmínky pouze pro uplatnění základní slevy na poplatníka. Souběžně byl po celý rok na dohodu o provedení práce činný v soukromé jazykové škole, kde si každý měsíc vydělal 3 500 Kč hrubého.

Ze zděděných polí měl za rok 2016 příjem z nájmu ve výši 4 500 Kč. Tento příjem mu byl připsán na jeho účet v únoru 2017. Žádné jiné příjmy pan Sladký v roce 2017 neměl.

Otázky k příkladu

  • Je pan Sladký povinen podat daňové přiznání k dani z příjmů za rok 2017?
  • Jak má správně ohledně svého zdanění postupovat, aby dosáhl optimální (nejnižší) daně z příjmů za rok 2017?
Povinnost podat daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob (dále jen „DPFO“) řeší § 38g zákona o daních z příjmů (dále jen „ZDP“). Zde je v odstavci 2 uvedeno, že:

Poplatník (občan) s příjmy ze závislé činnosti (zaměstnání) není povinen podat přiznání k dani z příjmů, pokud má v daném roce příjmy:
  • pouze od jednoho zaměstnavatele, nebo
  • postupně od více zaměstnavatelů (tzn. nesmí se mu časově překrývat zaměstnání, která zakládají povinnost odvádět zálohy na daň z takto získaných příjmů),
  • za podmínky, že u všech těchto zaměstnavatelů podepsal prohlášení k dani.
Kromě takových příjmů ze závislé činnosti může mít pouze příjmy osvobozené, příjmy, z nichž je daň z příjmů vybírána srážkou nebo drobné příjmy podléhající zdanění (z podnikání, kapitálového majetku, nájmu nebo z ostatní činnosti), pokud tyto drobné příjmy v úhrnu za rok nepřevýší 6 000 Kč.

Osvobozenými příjmy jsou např. podpory v nezaměstnanosti, pobírání nemocenské, rodičovského příspěvku, příjem z prodeje automobilu, který nebyl součástí obchodního majetku pro podnikání po více jak jednom roce ve vlastnictví.

Typickým příjmem, z něhož je daň vybírána srážkou, je příjem z dohod o provedení práce s měsíční výší odměny nepřevyšující 10 000 Kč uzavřených se zaměstnavatelem, u něhož nebylo podepsáno prohlášení k dani, tzn. nebylo zde možné uplatňovat žádné slevy na dani nebo daňové zvýhodnění na děti.

Odpověď na otázku a)

Z výše uvedeného příkladu vyplývá, že pan Sladký měl příjmy ze zaměstnání ve škole, kde prohlášení k dani podepsal. U soukromé jazykové školy již prohlášení k dani podepsat nemohl, protože se jednalo o souběh dvou zaměstnání a ZDP zakazuje podepsat prohlášení k dani na stejné období (měsíc) u více než jednoho zaměstnavatele.

Jedná se zde navíc o dohodu o provedení práce s měsíční odměnou nepřesahující 10 000 Kč, proto z těchto příjmů byla odváděna srážková daň ve výši 15 %, nikoliv záloha na daň.

Příjem z nájmu nemovitých věcí (polí) je příjem podléhající sice zdanění v roce 2017 (ač se jedná o nájemné za rok 2016, důležité je, že k inkasu příjmu došlo v roce 2017), ale zároveň je splněna podmínka do 6 000 Kč ročně.

Po tomto rozboru situace a znalosti právní úpravy § 38g ZDP je zřejmé, že jsou naplněny podmínky výše uvedené a pan Sladký přiznání k dani z příjmů fyzických osob za rok 2017 nemusí.

Odpověď na otázku b)

Závěr, že pan Sladký nemusí podávat přiznání k dani z příjmů, ale neznamená, že přiznání podat nemůže. Zákon o daních z příjmů dovoluje podat přiznání k dani z příjmů i v případech, kdy to nevyžaduje. Abychom mohli rozhodnout, jaký postup ohledně zdanění je pro pana Sladkého nejvýhodnější, musíme porovnat výhodnost jednotlivých variant.

Pan Sladký má po skončení roku 2017 tyto možnosti, jak se zachovat ohledně zdanění svých příjmů za rok 2017:
  • Nebude dělat nic.
  • Požádá zaměstnavatele – školu o roční zúčtování daně.
  • Podá daňové přiznání k dani z příjmů.

Daňový dopad varianty A)

Pan Sladký má právo v tomto případě opravdu nedělat nic. Neboť v odpovědi na otázku a) tohoto příkladu jsme došli k závěru, že daňové přiznání podávat nemusí. A žádat zaměstnavatele – školu o roční zúčtování daně také nemusí, to je za splněných podmínek právo zaměstnance, nikdy povinnost.

Co to jsou ty splněné podmínky? Zaměstnanec může požádat o roční zúčtování daně svého posledního zaměstnavatele v daném roce za stejných podmínek, které platí pro možnost nepodat daňové přiznání (viz výše). V zákoně naleznete v §38ch ZDP. Žádost musí podat nejpozději do 15. února po skončení daného kalendářního roku.

Pokud tedy pan Sladký neudělá nic, je jeho daňové skóre z titulu daně z příjmů za rok 2017 následující:

Tab.: Výpočet sražených záloh na daň z příjmů pana Sladkého za rok 2017
 
Položka Částka v Kč
Příjmy celkem (hrubé mzdy 2017) 390 000
Pojistné hrazené zaměstnavatelem (34 % z hrubých mezd) 132 600
Základ daně (ze závislé činnosti) 522 600
15% daň z příjmů 78 390
Sleva na poplatníka 24 840
Skutečně sražené zálohy na daň 53 550


Pan Sladký zaplatil za rok 2017 na dani z příjmů zálohy ve výši 53 550 Kč, které se v případě jeho nečinnosti stávají jeho konečnou daňovou povinností z příjmů dosažených ve škole. Z příjmů v jazykové škole mu byla sražena daň v celkové výši 6 300 Kč – viz následující tabulka:

Tab.: Výpočet daně vybírané srážkou z příjmů pana Sladkého za rok 2017
 
Položka Částka v Kč
Příjmy z dohody o provedení práce 2017 (12 × 3 500) 42 000
Pojistné hrazené zaměstnavatelem (DPP* do 10 000 Kč nepodléhají povinnému pojistnému) 0
Základ daně (ze závislé činnosti) 42 000
Sražená 15% daň z příjmů 6 300

*DPP = dohoda o provedení práce

Příjem z nájmu polí ve výši 4 500 Kč zůstává nezdaněn a není to chyba. Pan Sladký neměl povinnost podat daňové přiznání.

Pan Sladký tedy celkem zaplatil na dani z příjmů za rok 2017 částku 59 850 Kč (53 550 + 6 300), která se stává jeho daní konečnou.

Daňový dopad varianty B)

Pokud pan Sladký požádá o roční zúčtování daně školu (svého zaměstnavatele), nedoloží žádné skutečnosti, které by mu mohly snížit výslednou daň z příjmů (např. úroky z úvěrů na bydlení, poskytnuté dary, pojistné na životní pojištění), zůstane při takto zvolené úrovni hrubých příjmů výsledný daňový dopad ze zdanění příjmů ve škole stejný jako u varianty A).

Sražené zálohy na daň ve výši 53 550 Kč se překlasifikují na konečnou daň. Je tomu tak proto, že zaměstnání ve škole trvalo po všech 12 měsíců roku 2017 a měsíční příjmy byly dostatečně vysoké, tzn. sleva na poplatníka – jediná částka, která byla uplatněna směrem ke snížení daně – byla v plné výši již uplatněna během roku v rámci výpočtu měsíčních záloh na daň z mezd.

V praxi i při takovéto variantě zpravidla k nějakému (byť někdy drobnému) přeplatku na dani dochází, a to vlivem zaokrouhlení. Mzdy během roku se pro účely výpočtu záloh na daň z příjmů zaokrouhlují na celé stovky nahoru, zatímco celkový roční příjem z mezd se pro účely stanovení konečné daně za daný rok zaokrouhluje na celé stovky dolů.

I při této variantě nesmíme zapomenout na daň sraženou z příjmů v jazykové škole 6 300 Kč, která zůstává beze změny. Příjem z nájmu polí zůstává správně nezdaněn. Konečná daň tak zůstává na stejné úrovni jako ve variantě A), tedy 59 850 Kč.

Daňový dopad varianty C)

Pan Sladký se dobrovolně rozhodne pro podání daňového přiznání, protože „chytrá“ paní sousedka poslouchala pořad „Co lze a nelze v daních z příjmů“ a poradila mu, že si může v daňovém přiznání sraženou daň z příjmů z dohody o provedení práce uplatnit jako zálohu na daň, která mu bude vrácena.

Od roku 2014 má poplatník daně z příjmů fyzických osob skutečně možnost volby, jak naloží se sraženou daní z příjmů nepřesahujících 10 000 Kč měsíčně z dohod o provedení práce u jednoho zaměstnavatele. Od roku 2018 se začíná kromě uvedených dohod o provedení práce používat režim srážkové daně i u jiných příjmů ze zaměstnání nepřesahujících 2 500 Kč měsíčně.

Pokud příjem podléhá tzv. srážkové dani, plátce (v našem případě zaměstnavatel – jazyková škola) daň z příjmů srazí a ta se stává daní konečnou. Příjemce příjmů (zaměstnanec) to tak může nechat. Druhou možností pro zaměstnance je, že si vyžádá od zaměstnavatele potvrzení o příjmech a sražené dani. Tyto příjmy zahrne do daňového přiznání za daný rok a sraženou daň použije jako zálohu na celkovou daňovou povinnost za daný rok.

Podívejme se tedy, zda rada „chytré“ sousedky panu Sladkému pomohla.

Výpočet daně z příjmů pana Sladkého za rok 2017 v daňovém přiznání

Tab.: Zdanění příjmů ze zaměstnání
 
Položka Škola (v Kč) Jazyková škola (v Kč) Celkem
Příjmy ze zaměstnání 2017 390 000 42 000 432 000
Pojistné hrazené zaměstnavatelem 132 600 0 132 600
Základ daně (ze závislé činnosti) 522 600 42 000 564 600
15% daň z příjmů ze zaměstnání 78 390 6 300 84 690
Sleva na poplatníka 24 840 0 24 840
Daňová povinnost po slevě 53 550 6 300 59 850
Skutečně sražené zálohy na daň 53 550 6 300 59 850
Nedoplatek - / Přeplatek + 0 0 0


Tab.: Zdanění příjmů z nájmu
 
Položka Částka v Kč
Příjmy z nájmu 4 500
Výdaje 30 % z příjmů 1 350
Základ daně z nájmu 3 150
Základ daně z nájmu (po zaokrouhlení) 3 100
15% daň z příjmů z nájmu 465


Výše uvedená tabulka dosvědčuje, že v tomto případě volba podání daňového přiznání k dani z příjmů za rok 2017 nebyla pro pana Sladkého výhodná.

Sraženou daň z příjmů od jazykové školy bylo sice možné započítat na celkovou daňovou povinnost, ale zároveň bylo nutné také zvýšit základ daně ze zaměstnání (závislé činnosti) o tyto příjmy. Sleva na poplatníka byla plně využita ke snížení daně z příjmů ze školy, proto již žádný přeplatek z tohoto důvodu nevznikl.

Jakmile se podává daňové přiznání, je třeba v něm uvést všechny příjmy, které podléhají zdanění a nejsou od daně osvobozené, tzn. i příjmy z nájmu. Po uplatnění výdajů v paušální výši 30 % z těchto příjmů v souladu s § 9 ZDP činí 15% daň 465 Kč.

Odpověď na otázku, jaká varianta z výše uvedených je pro pana Sladkého nejvýhodnější, je zřejmá: buď nedělat nic, nebo požádat o roční zúčtování daně.

Pozornému čtenáři neunikne, že správná odpověď by zněla jinak, pokud by např. příjmy ze zaměstnání, z nichž se sráží záloha na daň, byly významně nižší než v našem příkladě či by zaměstnanec splňoval podmínky pro uplatnění položek snižujících základ daně ve významné výši nebo pro slevy na dani uplatňované až za rok (např. sleva na manželku, školkovné apod.).

Příklad 2

Paní Čistá byla v roce 2017 evidována jako uchazeč o zaměstnání na úřadu práce od ledna do září bez nároku na podporu v nezaměstnanosti. V srpnu 2017 se souhlasem úřadu práce na dohodu o provedení práce vypomáhala u provozovatele čerpací stanice. Nepodepsala zde prohlášení k dani, její čistý příjem činil 4 800 Kč.

Od října do prosince 2017 pracovala jako uklízečka na základě pracovní smlouvy. Žije s druhem, který není otcem jejích dvou nezletilých dětí, které s ní žijí ve společně hospodařící domácnosti. Již v říjnu 2017 podepsala u zaměstnavatele prohlášení k dani a doložila všechno potřebné pro uplatnění nároku na daňové zvýhodnění na obě děti. Její hrubý měsíční příjem činil od října 2017 do prosince 2017 vždy 11 000 Kč.

Otázky k příkladu

  • Musí paní Čistá podat daňové přiznání k dani z příjmů za rok 2017? Po studiu předchozího příkladu je odpověď jednoduchá: Nemusí podávat daňové přiznání.
  • Jak má správně ohledně svého zdanění postupovat, aby dosáhla optimální (nejnižší) daně z příjmů za rok 2017?
Tím, že paní Čistá začala pracovat a měla měsíční příjem vyšší než polovinu minimální mzdy, tedy v roce 2017 vyšší než 5 500 Kč, otevřela se jí možnost uplatnit na své děti daňové zvýhodnění. A to také učinila.

Ovšem pozor! Tato situace při nízké úrovni měsíčního příjmu v roce 2017 trvala příliš krátce, proto paní Čistá nesplnila za rok 2017 podmínku pro uplatnění daňového bonusu na děti na roční bázi. Nedosáhla za celý rok příjmů alespoň ve výši šestinásobku minimální mzdy, tedy v roce 2017 částky 66 000 Kč.

Pokud by se tedy v této situaci rozhodla podat daňové přiznání, protože by mohla z příjmů z dohody o provedení práce získat sraženou daň od státu (zde je její úvaha ještě správná), neprošla by ovšem ročním testem na uplatnění daňového bonusu na děti a dosud získané daňové bonusy v rámci vyplacených čistých mezd za období 10 – 12/2017 by musela státu vrátit.

Paní Čisté se jednoznačně vyplatí požádat svého zaměstnavatele o roční zúčtování daně, ve kterém jí bude dodatečně uplatněna sleva na poplatníka v plné roční výši (paní Čistá nepracovala celý rok, bylo tak využito v rámci měsíčního zdanění mezd slevy na poplatníka pouze ve výši 3/12 z částky 24 840 Kč).

A především: již vyplacené daňové bonusy už nebude vracet, i když podmínka minimální výše příjmů 66 000 Kč nebyla splněna. Výslovně to totiž stanoví ZDP ve svém ustanovení § 35d odstavci 6.

Příklad 3

Student Voříšek (22 let) studuje vysokou školu v prezenční formě studia bez přerušení po celý rok 2017. V průběhu roku 2017 pracoval u obchodní společnosti Chytrý s.r.o. na dohodu o provedení práce (nepravidelně prováděl sběr dat a jejich základní třídění).

U této společnosti podepsal prohlášení k dani. Jeho hrubý příjem za celý rok činil 60 000 Kč, v žádném měsíci jeho odměna nepřesáhla 10 000 Kč.

O prázdninách (v červenci a srpnu) pracoval na dohodu o provedení práce také pro společnost Umíme jazyky s. r. o., kde překládal jednodušší články. Jeho hrubá výše odměny za každý měsíc činila 9 000 Kč (celkem tedy 18 000 Kč). Student Voříšek je svobodný, bezdětný a žije u rodičů a přechodně kvůli studiu také na koleji.

Otázky k příkladu

  • Je student Voříšek povinen podat daňové přiznání k dani z příjmů za rok 2017? Opět platí, že přiznání k dani z příjmů v tomto případě podáno být nemusí.
  • Jak má správně ohledně svého zdanění postupovat, aby dosáhl optimální (nejnižší) daně z příjmů za rok 2017?
Student Voříšek podepsal u „hlavního“ zaměstnavatele prohlášení k dani, pracoval u něho na základě dohody o provedení práce s měsíční odměnou nepřesahující 10 000 Kč. V takovém případě odměna z dohody nepodléhá pojistnému na sociální zabezpečení ani na veřejné zdravotní pojištění. Z těchto příjmů se určitě během roku žádná záloha na daň z příjmů neodváděla.

Pokud by měsíční odměna dosáhla 10 000 Kč, částka 15% daně činí 1 500 Kč, po uplatnění měsíční slevy na poplatníka 2 070 Kč činí daň 0. Student Voříšek tedy žádostí o roční zúčtování daně ve své situaci nic nezíská, žádnou daň ze svého „hlavního“ zaměstnání z důvodů nízkých příjmů během roku neplatil, není mu co vracet.

Student Voříšek ovšem získá podáním daňového přiznání za rok 2017, pokud si vyžádá potvrzení o příjmech a sražené dani od společnosti Umíme jazyky s. r. o., kde pracoval o prázdninách. Protože zde nemohl podepsat prohlášení k dani (na stejné období měl prohlášení podepsané u společností Chytrý s. r. o.), byla mu sražena daň v celkové výši 2 700 Kč (15 % z 18 000 Kč).

V daňovém přiznání se vykážou celkové příjmy ze zaměstnání ve výši 78 000 Kč (60 000 + 18 000), což je v tomto případě zároveň i základ daně, protože tyto příjmy z dohod o provedení práce nepodléhají povinnému pojistnému na sociální zabezpečení a veřejné zdravotní pojištění.

15% daň z těchto příjmů bude činit 11 700 Kč, po uplatnění roční slevy na poplatníka 24 840 Kč je roční daňová povinnost z daně z příjmů opět 0. Ovšem je tu sražená daň 2 700 Kč, která se za této situace stává přeplatkem v plné výši a studentu Voříškovi bude státem vrácena.

Jen pro doplnění: výdělečná činnost studenta Voříška nebrání tomu, aby některý z jeho rodičů na něj uplatnil daňové zvýhodnění.


Související články:
Daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti 2018
Novinky v daních z příjmů v roce 2018
Vytisknout článek Odeslat článek mailem

Diskuse k článku

Zatím žádný komentář.

Přidat nový příspěvek do diskuse

Přihlásit k odběru




 
 
Security code 
 

Užitečné informace




Firmy v Pohodě
 
Eco Prosper s.r.o.
Vedení účetnictví za rozumné ceny.
www.ecoprosper.cz

MAKO-daně s.r.o.
Účetní a daňové služby
www.mako-dane.cz

Daňový kalendář

20. 6. 2018 Měsíční odvod úhrnu sražených záloh na daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti
25. 6. 2018 Přiznání DPH (za květen 2018)
25. 6. 2018 Souhrnné hlášení (za květen 2018)
25. 6. 2018 Kontrolní hlášení (za květen 2018)

Další termíny

Kurzovní lístek

25,71 Kč
0,060 Kč
22,17 Kč
0,305 Kč

Více
Zdroj: ČNB, 15.06.2018

Ze života daňového poradce


Přihlášení k odběru newsletteru