Specifikace veřejně prospěšného poplatníka a SVJ v daních z příjmů

Zatímco řada neziskových organizací splňuje definici veřejně prospěšného poplatníka, společenství vlastníků jednotek (SVJ) zákon o daních z příjmů z této kategorie výslovně vylučuje.

Kdo je veřejně prospěšným poplatníkem

Veřejně prospěšného poplatníka definuje § 17a zákona 586/1992 o daních z příjmů následovně: „veřejně prospěšným poplatníkem je poplatník, který v souladu se svým zakladatelským právním jednáním, statutem, stanovami, zákonem nebo rozhodnutím orgánu veřejné moci jako svou hlavní činnost vykonává činnost, která není podnikáním.“ Typickým veřejně prospěšným poplatníkem tak může být spolek, nadace, nadační fond nebo ústav. Samotná právní forma však nemusí být jediným vodítkem, je potřeba znát zakladatelské dokumenty i skutečně vykonávané činnosti. Také je dobré už při založení subjektu zvážit jeho formu a u zakladatelských dokumentů promyslet i jejich obsah, který bude mít následně vliv na zdanění subjektu.

Veřejně prospěšný poplatník a základ daně

U veřejně prospěšného poplatníka pak rozlišujeme dva druhy zdanění – máme poplatníky s širokým základem daně a poplatníky s úzkým základem daně.

Mezi poplatníky s širokým základem daně patří:

• veřejná vysoká škola,
• veřejná výzkumná instituce,
• poskytovatel zdravotních služeb, který má oprávnění k poskytování zdravotních služeb podle zákona upravujícího zdravotní služby,
• obecně prospěšná společnost,
• ústav.

Pro tyto subjekty jsou předmětem daně všechny příjmy s výjimkou příjmů z investičních dotací.

Do této skupiny se na přelomu roku 2026 a 2027 zařadí další velká skupina neziskových poplatníků, která doteď zdaňovala v úzkém základu daně, a to ti poskytovatelé pobytových sociálních služeb, kteří mohli zajišťovat zdravotní péči bez oprávnění k poskytování zdravotních služeb. Dle zákona 38/2005 Sb., který novelizoval zákon 108/2006 Sb., o sociálních službách, musí tito poskytovatelé nejpozději do 30. 9. 2026 požádat o oprávnění k poskytování zdravotních služeb. Toto oprávnění je pak zahrne právě do skupiny poplatníků s širokým základem daně. Jedná se např. o domovy důchodců, LDNky, centra duševního zdraví.

Ostatní poplatníci zdaňují formou úzkého základu daně. U těchto poplatníků nejsou předmětem daně:

• příjmy z nepodnikatelské činnosti za podmínky, že výdaje (náklady) vynaložené podle zákona o daních z příjmů v souvislosti s prováděním této činnosti jsou vyšší,
• dotace, příspěvek, podpora nebo jiná obdobná plnění z veřejných rozpočtů,
• podpora od Vinařského fondu,
• výnos daně, poplatku nebo jiného obdobného peněžitého plnění, které plynou obci nebo kraji,
• úplata, která je příjmem státního rozpočtu za převod nebo užívání státního majetku mezi organizačními složkami státu a státními organizacemi a za nájem a prodej státního majetku,
• příjmy z bezúplatného nabytí věci podle zákona o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi.

Naopak jsou vždy předmětem daně příjmy:

• z reklamy,
• z členského příspěvku,
• v podobě úroku,
• z nájemného s výjimkou nájmu státního majetku.

Obecně lze tedy říci, že u poplatníků s úzkým základem daně jsou předmětem daně kromě povinných, výše uvedených příjmů, dále příjmy z vedlejší (hospodářské) činnosti a příjmy z hlavní činnosti, pokud je z příslušné činnosti realizován zisk. Některé tyto příjmy ovšem dále nalezneme mezi osvobozenými příjmy dle § 19 a § 19b.

Veřejně prospěšný poplatník však může při zdaňování využít mimo jiné položku snižující základ daně určenou právě této skupině poplatníků. Veřejně prospěšný poplatník může základ daně snížit až o 30 %, maximálně však o 1 000 000 Kč, použije-li prostředky získané touto úsporou na dani v následujícím zdaňovacím období ke krytí nákladů (výdajů) prováděných nepodnikatelských činností. V případě, že 30 % snížení činí méně než 300 000 Kč, lze odečíst částku ve výši 300 000 Kč, maximálně však do výše základu daně.

Veřejná vysoká škola, obecně prospěšná společnost nebo ústav, které jsou soukromou vysokou školou a veřejná výzkumná instituce pak mají možnost snížení taktéž až o 30 %, maximálně však o 3 000 000 Kč, použijí-li prostředky získané touto úsporou na dani v následujícím zdaňovacím období ke krytí nákladů (výdajů) na vzdělávání, vědecké, výzkumné, vývojové nebo umělecké činnosti, strop u těchto organizací je pak 1 000 000 Kč.

Toto odčitatelnou položku nemohou využít obce, kraje, poskytovatel zdravotních služeb, který má oprávnění k poskytování zdravotních služeb podle zákona upravujícího zdravotní služby, profesní komory a poplatník založený za účelem ochrany a hájení podnikatelských zájmů svých členů, který není organizací zaměstnavatelů.

Daňovou úsporu však musí poplatník následně použít zákonem stanoveným způsobem v následujícím zdaňovacím období, a pokud se tak nestane, pak je částka, odpovídající nevyčerpané úspoře na dani, částkou zvyšující základ daně.

Přečtěte si také:

• Specifikace veřejně prospěšného poplatníka a SVJ v daních z příjmů
  Autor: Ing. Martina Truhlářová
• ČSSZ rozšíří službu Seznam zaměstnanců na ePortálu
  Autor: Redakce
• Mrtvá firma, živé povinnosti. Kdy už je čas na likvidaci?
  Autor: SLUTO s.r.o.
• O tištěné oznámení o valorizaci je třeba požádat do konce září
  Autor: Tereza Neubauerová
• Co se stane, když zapomenete zaúčtovat doklad a jak to opravit
  Autor: Kateřina Malysová

Kdo není veřejně prospěšným poplatníkem

Zákon o daních z příjmů však také uvádí, koho ze skupiny veřejně prospěšných poplatníků vyjímá. Jedná se o následující subjekty:

• obchodní korporace,
• Česká televize, Český rozhlas a Česká tisková kancelář,
• profesní komora nebo poplatník založený za účelem ochrany a hájení podnikatelských zájmů svých členů, u nichž nejsou členské příspěvky osvobozeny od daně, s výjimkou organizace zaměstnavatelů,
• zdravotní pojišťovna,
• společenství vlastníků jednotek a
• rodinná fundace, kterou se pro účely tohoto zákona rozumí nadace nebo nadační fond,
  • které podle svého zakladatelského jednání slouží k podpoře zakladatele nebo osob blízkých zakladateli, nebo
  • jejichž činnost směřuje k podpoře zakladatele nebo osob blízkých zakladateli.

Je potřeba si uvědomit, že pro vyjmenované subjekty, které podle zákona o daních z příjmů nejsou veřejně prospěšnými poplatníky, pak neplatí ustanovení, která jsme např. u spolků zvyklí využívat. A mezi subjekty, jež nejsou veřejně prospěšnými poplatníky, patří právě i společenství vlastníků jednotek.

Specifika společenství vlastníků jednotek (SVJ)

Jak jsme si uvedli, společenství vlastníků jednotek není veřejně prospěšným poplatníkem. Občanský zákoník v § 1194 uvádí, že společenství vlastníků je právnická osoba založená za účelem zajišťování správy domu a pozemku; při naplňování svého účelu je způsobilé nabývat práva a zavazovat se k povinnostem. Společenství vlastníků nesmí podnikat ani se přímo či nepřímo podílet na podnikání nebo jiné činnosti podnikatelů nebo být jejich společníkem nebo členem.

Dále je uvedeno, že SVJ může nabývat majetek, ale nakládat s ním může pouze pro účely správy domu a pozemku.

SVJ je z pohledu daně z příjmů právnickou osobou, a přestože jeho smyslem není podnikání, § 17a jej z veřejně prospěšných poplatníků výslovně vylučuje. Na SVJ tedy nemůžeme použít pravidla § 18a o předmětu daně veřejně prospěšných poplatníků, ani snížení základu daně podle § 20 odst. 7.

Na druhou stranu zákon pamatuje na specifický charakter činnosti SVJ jiným způsobem. Podle § 18 odst. 2 písm. f) nejsou u SVJ předmětem daně příjmy z:

• dotací,
• příspěvků vlastníků jednotek na správu domu a pozemku,
• úhrad za plnění spojená s užíváním bytu a nebytových prostor,
• pojistného plnění z pojištění domu sjednaného společenstvím vlastníků jednotek.

Takzvaný „fond oprav“ zpravidla nepředstavuje pro SVJ zdanitelný příjem. Označení fond oprav je spíše praktickým pojmenováním, dle zákona o daních z příjmů se jedná o příspěvky vlastníků jednotek na správu domu a pozemku, respektive o zálohy na budoucí opravy, tedy správu a údržbu.

U SVJ se však setkáme běžně s příjmy za pronájem společných částí nemovitosti, které SVJ pro své vlastníky spravuje. Představme si typickou situaci: na střeše domu je umístěno zařízení mobilního operátora, část fasády využívána k reklamě, přízemní místnost se pronajímá podnikateli, sklepní prostor je pronajat jako sklad. Nájemné je pak poukazováno na účet SVJ, o příjem SVJ se ovšem nejedná.

Je-li předmětem nájmu společná část nemovité věci ve spoluvlastnictví vlastníků jednotek, je nutné nejprve určit, komu příjem právně náleží. V takovémto případě se bude jednat o jednotlivé vlastníky. SVJ tedy pouze zajišťuje inkaso nájmu a tyto nájmy většinou na roční bázi rozpočte mezi jednotlivé vlastníky jednotek.

Daňová povinnost tak nevzniká u SVJ, ale u jednotlivých vlastníků podle jejich podílů. Tito vlastníci uvedou jim příslušející příjem ve svých daňových přiznáních. Mnohdy se může jednat o velmi malé částky a pokud vlastníkům – fyzickým osobám z jiných důvodů nevznikne povinnost podávat daňové přiznání, nemusí jim tyto marginální částky samy o sobě tuto povinnost stanovit. Např. starobní důchodce, který pobírá pouze důchod, nebude podávat daňové přiznání, pokud na něj SVJ rozdělí příjem do 50 tis. Kč za rok; taktéž poplatník, který má příjmy pouze ze zaměstnání od jednoho zaměstnavatele a SVJ na něj rozdělí příjem z pronájmu do 20 tis. Kč za rok.

Může se tedy stát, že bude mít SVJ příjem, který by zdaňovalo? Ano může, ač je to spíše ojedinělé, společenství vlastníků jednotek zdaňuje mimo jiné například příjmy ze sankčních úroků a podobných plateb, kurzové zisky, příjmy z prodeje nepotřebného majetku z vlastnictví přímo SVJ, či příjmy z nájmů z jednotek, které přímo SVJ vlastní.

SVJ mívají na bankovních účtech poměrně významné prostředky určené na budoucí opravy nemovitosti – tedy z titulu již zmíněného fondu oprav. Úroky z účtu nebo vkladu jsou příjmem SVJ, avšak podléhají zvláštní sazbě daně vybírané srážkou, aktuálně ve výši 21 %. Daň tedy srazí banka a SVJ kvůli samotnému tomuto příjmu daňové přiznání nepodává.

Daňové přiznání k dani z příjmů právnických osob, oznamovací povinnost, registrace a uplatnění ztráty u veřejně prospěšného poplatníka a SVJ

Pro SVJ platí výjimka dle § 38mb z povinnosti podat daňové přiznání k dani z příjmů právnických osob. Pokud má SVJ pouze příjmy, které nejsou předmětem daně, příjmy od daně osvobozené nebo příjmy, z nichž je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně, nevzniká mu povinnost daňové přiznání k dani z příjmů podat.

Další výjimkou pro SVJ je výjimka z oznamovací povinnosti. SVJ, kterému nevznikla ve zdaňovacím období daňová povinnost k dani z příjmů právnických osob, není povinno sdělit tuto skutečnost správci daně.

Tyto výjimky platí i pro veřejně prospěšné poplatníky s tím, že daňové přiznání nemusí podávat ze stejných důvodů, jako jsme uvedli u SVJ, ale nadto musí splnit podmínku, že u nich nevzniká povinnost dodanit nevyčerpanou úsporu na dani.

Na SVJ i veřejně prospěšné poplatníky dopadá v některých případech povinnost registrace u finančního úřadu. Veřejně prospěšný poplatník a společenství vlastníků jednotek jsou povinni podat přihlášku k registraci k dani z příjmů právnických osob u příslušného správce daně do 15 dnů ode dne, kdy začnou vykonávat činnost, která je zdrojem příjmů, nebo začnou přijímat příjmy.

Nejsou však povinni podat přihlášku k registraci, pokud přijímají pouze příjmy:

• které nejsou předmětem daně,
• které jsou osvobozené od daně, nebo
• z nichž je daň vybíraná srážkou podle zvláštní sazby daně.

Uveďme ještě poznatek z Koordinačního výboru 603/25.01.23, který se zaobíral vytvořením a využitím daňové ztráty u neziskové organizace. V případě SVJ bylo uvedeno, že sice to není příliš pravděpodobné, ale i u zdanitelných příjmů SVJ mohou související výdaje přesáhnout tyto příjmy a vytvořit tak daňovou ztrátu.

Uvedený koordinační výbor se věnoval i ostatním neziskovým organizacím a v závěru uvedl, že kterýkoliv poplatník, který nebyl založen za účelem dosahování zisku (s výjimkou zdravotních pojišťoven, které nejsou předmětem tohoto příspěvku), může vytvořit daňovou ztrátu. Přitom skutečnost, zda daňová ztráta vykázaná v daňovém přiznání je stanovená v souladu s ustanoveními ZDP či nikoliv není možné jednoznačně stanovit pouze z údajů tvrzených v daňovém přiznání. Vytvořenou ztrátu může poplatník, který nebyl založen za účelem dosahování zisku (s výjimkou obecně prospěšné společnosti, která není poskytovatelem zdravotních služeb dle zák. č. 372/2011 Sb. ani vysokou školou dle zák. č. 111/1998) uplatnit v jiném zdaňovacím období, resp. se jí vzdát za stejných podmínek jako u obchodní společnosti.

Generální finanční ředitelství s tímto závěrem souhlasilo.