Rok 2026 přináší do oblasti sociálního pojištění několik změn, které se dotknou zaměstnavatelů, zaměstnanců i osob samostatně výdělečně činných. Jednou z nich je navýšení průměrné mzdy, od níž se odvíjí řada důležitých hranic pro nemocenské i důchodové pojištění.
Změny mají přímý dopad na účast na pojištění, výši dávek, vyměřovací základy i nárok na některé slevy na pojistném.
Vyšší průměrná mzda jako výchozí bod změn
Pro rok 2026 byla průměrná mzda stanovena na 48 967 Kč. Dochází tak k jejímu navýšení, což se automaticky promítá do celé řady parametrů sociálního pojištění. Zvýšení průměrné mzdy ovlivňuje zejména redukční hranice pro nemocenské dávky, maximální vyměřovací základ i limity pro uplatnění některých nároků.
Nové redukční hranice pro nemocenské a náhradu mzdy
Od 1. 1. 2026 se zvyšují redukční hranice používané při výpočtu dávek nemocenského pojištění i náhrady mzdy. Tyto hranice určují, jaká část příjmu vstupuje do výpočtu dávky.
Pro nemocenské pojištění činí v roce 2026:
- první redukční hranice 1 633 Kč,
- druhá 2 449 Kč,
- třetí 4 897 Kč.
Současně se zvyšují i redukční hranice pro výpočet náhrady mzdy, což má přímý dopad na výši náhrady vyplácené zaměstnavatelem v prvních dnech pracovní neschopnosti.
Maximální vyměřovací základ
Maximální vyměřovací základ pro sociální pojištění zůstává navázán na 48násobek průměrné mzdy. V roce 2026 tak dosahuje částky 2 350 416 Kč. Po překročení tohoto limitu se již pojistné na sociální zabezpečení z dalšího příjmu neodvádí.
Rozhodný příjem pro účast na nemocenském pojištění
Základní rozhodný příjem pro účast zaměstnanců na nemocenském pojištění zůstává i v roce 2026 ve výši 4 500 Kč. Beze změny tak zůstává vymezení zaměstnání malého rozsahu.
Změna se však týká dohod o provedení práce (DPP). U těch se rozhodný příjem pro účast na nemocenském pojištění zvyšuje na 12 000 Kč měsíčně. Pokud příjem této hranice nedosáhne, zaměstnanec účasten nemocenského pojištění není.
Limity pro uplatnění slevy na pojistném
U zaměstnavatelů, kteří uplatňují slevu na pojistném z důvodu zkráceného pracovního úvazku zaměstnance, se v roce 2026 posuzují nové limity odvozené od průměrné mzdy. Nárok na slevu nevzniká v měsíci, kdy:
- vyměřovací základ zaměstnance přesáhne 73 451 Kč, nebo
- průměrná výše vyměřovacího základu na odpracovanou hodinu překročí 647 Kč.
OSVČ: rozhodné částky a minimální základy
U osob samostatně výdělečně činných dochází rovněž k úpravám hranic a minimálních částek.
OSVČ vykonávající vedlejší činnost se v roce 2026 stává povinně důchodově pojištěnou při dosažení daňového základu 117 521 Kč, přičemž se částka poměrně snižuje podle počtu měsíců výkonu činnosti.
Zvyšují se také:
- minimální měsíční vyměřovací základy,
- minimální zálohy na důchodové pojištění,
- minimální roční vyměřovací základ.
U OSVČ v paušálním režimu se upravují hranice dobrovolného nemocenského pojištění, přičemž minimální pojistné činí 243 Kč měsíčně.
Komplexní informace o Jednotném měsíčním hlášení najdete v lednovém čísle časopisu Svazu účetních České republiky – Metodické aktuality č.1/2026. Časopis obsahuje nejen konkrétní citace zákonů s vysvětlením, ale především praktické příklady, které vám pomohou správně postupovat a vyhnout se chybám.
Díky partnerství POHODA & Svaz účetních ČR máte klíčové informace na dosah.
Sledujte nás
Zanechte komentář
Diskuse neslouží jako právní, daňová či účetní poradna. Je vyhrazena pro vzájemnou komunikaci čtenářů.
Pro přidání komentáře se přihlaste.