Informace pro účetní a podnikatele

728 x 90

Povinný audit od roku 2026

Povinný audit od roku 2026

Jistě jste zaznamenali informaci, že v průběhu roku 2025 došlo k novelizaci stávajícího Zákona o účetnictví (č. 563/1991 Sb.). Součástí této novely je i změna § 20 Ověřování účetní závěrky auditorem. Podrobnosti této novely si vysvětlíme v dnešním článku.

Do konce roku 2025 jsou v § 20, odst. 1 uvedena písm. a) – d), ovšem od roku 2026 jsou ustanovení písm. c) a d) zcela zrušena. Tzn. že z povinného auditu podle zákona o účetnictví vypadávají malé účetní jednotky (mikro účetní jednotky neměly povinný audit již delší dobu) – tedy za předpokladu, že jim povinnost auditu neurčí jiný zvláštní právní předpis.

Dlouhou dobu platilo, že si účetní jednotka hlídala zavedené limity pro povinný audit vedle limitů kategorizace účetních jednotek. Pro audit platilo, že pokud účetní jednotka – akciová společnost – překročila nebo dosáhla alespoň jednoho ze tří kritérií ve dvou účetních obdobích za sebou, musela mít účetní závěrku tohoto druhého účetního období ověřenou auditorem. Ostatní typy účetních jednotek musely plnit povinnost ověření závěrky auditorem, pokud překonaly dvě ze tří kritérií. Limity se stanovily na úrovni aktiv, ročního úhrnu čistého obratu a průměrného počtu zaměstnanců. U aktiv jsme byli zvyklí na hranici 40 mil. Kč, čistý obrat měl hranici 80 mil. Kč a pro přepočtený stav zaměstnanců platila hodnota 50 a více.

Mohla tedy nastat situace, že některá účetní jednotka, která byla vymezena jako tzv. malá účetní jednotka, měla povinný audit, a jiná nikoli. Určení kategorie účetní jednotky nám tedy ještě neurčilo jednoznačně, zda ověření účetní závěrky auditorem je ze zákona povinné či nikoli. Tato disproporce v rámci jedné kategorie účetních jednotek od roku 2026 zmizela, neboť jak již bylo výše uvedeno, malé účetní jednotky nebudou mít povinnost ověřit účetní závěrku auditorem.

Povinný audit tak zůstává povinný u středních a velkých účetních jednotek (vedle situací, kdy tak stanoví zvláštní právní předpis a může se týkat i jiných kategorií účetních jednotek). Rázem se tedy dostáváme do situace, kdy se výrazně zvýšila hranice pro povinný audit, a zároveň se snižuje počet účetních jednotek, které auditu podléhají ze zákona. Na původní limity 40/80/50 tedy můžeme zcela zapomenout a bude nás zajímat vlastně jen kategorie účetních jednotek. Jakmile se účetní jednotka zařadí do kategorie střední nebo velké účetní jednotky, musí mít účetní závěrku ověřenou auditorem (a to již hned první závěrku po zařazení do dané kategorie, což ostatně obsahoval i zákon před novelou).

Nutno podotknout, že novelizace zákona o účetnictví, která malé účetní jednotky vyřadila z povinného auditu, je účinná od 1. 1. 2026. Jak Komora auditorů, tak Ministerstvo financí vydalo své stanovisko, že účinnost od 1. 1. 2026 znamená, že tyto nové podmínky pro ověření účetní závěrky auditorem budou platit až na účetní závěrky započaté od 1. 1. 2026 dále. I v roce 2026 tedy narazíme na povinné audity malých účetních jednotek, protože auditoři budou ověřovat účetní závěrky dobíhajících účetních období (tedy těch, které započaly před 31. 12. 2025 včetně).

Novela zákona o účetnictví ještě zúžila okruh účetních jednotek, které mají povinnost ověřovat účetní závěrku auditorem. Vedle zrušení povinného auditu kategorie malých účetních jednotek zákon navýšil hranice pro zařazení účetních jednotek do mikro/malé/střední/velké účetní jednotky. Protože povinný audit od r. 2026 (přesněji řečeno audit účetních závěrek, jejichž účetní období započalo od 1. 1. 2026) je určen jen pro střední a velké účetní jednotky, dojde i ke zúžení okruhu, neboť některé střední účetní jednotky přestanou tuto definici splňovat a přesunou se do kategorie malých účetních jednotek. Změna v kategorizaci účetních jednotek je účinná již od 3. 9. 2025.

Je důležité myslet na to, že změnu v kategorizaci účetních jednotek je možné činit až po skončení druhého účetního období, kdy byla účetní jednotka do dané kategorie zařazena. Změnu může tedy učinit až od třetího účetního období — není možné „skákat“ z roku na rok mezi kategoriemi účetních jednotek. Novela zákona o účetnictví obsahuje ale přechodné ustanovení, kdy pro posouzení splnění hraničních hodnot k rozvahovému dni umožňuje u účetního období započatého v kalendářním roce 2024 využít nová kritéria (přechodná ustanovení obsahují text „se použijí“ či „lze použít“). Záleží tedy čistě na účetní jednotce, pokud se podívá zpětně na účetní závěrku roku 2024 a překontroluje hraniční hodnoty – pokud rok 2024 nebyl prvním rokem přechodu na jinou kategorii účetních jednotek, může se stát, že není nutné přejít do kategorie středních účetních jednotek.

Příklad

Malá účetní jednotka eviduje tyto hodnoty:

RokAktiva v mil. KčRoční úhrn čistého obratu v mil. KčPrůměrný přepočtený stav zaměstnanců
202310520540
202410721842

Před účinností novely zákona o účetnictví, která od září 2025 navýšila hraniční hodnoty pro kategorizaci účetních jednotek, platily pro malé účetní jednotky tyto hodnoty:

  • aktiva: více než 9 – 100 mil. Kč
  • obrat: více než 18 – 200 mil. Kč
  • zaměstnanci: více než 10 – 50

Od 3. 9. 2025 se hranice pro malé účetní jednotky navýšila takto:

  • aktiva: více než 11 – 120 mil. Kč
  • obrat: více než 22 – 240 mil. Kč
  • zaměstnanci: více než 10 – 50

Z příkladu vidíme, že pokud by nebyla platná novelizace zákona o účetnictví, překročila by malá účetní jednotka dvě kritéria (aktiva a obrat) v roce 2023 i 2024, a pro rok 2025 by se stala střední účetní jednotkou. Díky přechodnému ustanovení však může pro rok 2024 použít již nové limity, které znamenají, že nepřekročila žádnou hranici pro malou účetní jednotku (rok 2023 byl jediným rokem, kdy hranice ještě původní překročila).

I v roce 2025 tedy zůstává v kategorii malých účetních jednotek. Pro účely povinného auditu však do konce roku 2025 platí speciální limity (aktiva 40 mil. Kč, obrat 80 mil. Kč, zaměstnanci 50), a tyto limity účetní jednotka v příkladu překračuje. Bude mít tedy povinný audit ještě za účetní období roku 2025. V roce 2026 zůstává v kategorii malé účetní jednotky, proto nebude mít již povinný audit (a to až do doby, kdyby se v důsledku překročení nových limitů stala střední účetní jednotkou, což by nastalo třetím rokem poté, co dvě účetní období předtím bude min. dvě ze tří kritérií překračovat).

Závěrem lze shrnout, že malé účetní jednotky ještě za účetní období započatém do 31. 12. 2025 budou mít povinný audit (prováděný v roce 2026) podle původních kritérií zákona o účetnictví – ten stanovil jiné hranice, než tomu je u kategorizace účetních jednotek. Malé účetní jednotky, které se přibližovaly hraničním hodnotám původních limitů pro určení příslušné kategorie účetní jednotky, mají možnost účetní závěrku započatou v období 1. 1.–31. 12. 2024 zpětně posoudit pomocí nových hraničních hodnot, čímž by nemusely přejít do kategorie střední účetní jednotky, a mít tak povinný audit ze zákona. Až toto přechodné období ustane, bude celkem jednoznačně stanoveno, že účetní závěrku budou mít povinně ověřenou auditorem jen střední a velké účetní jednotky (pokud povinnost nestanoví jiný zákon).

Článek byl připravený ve spolupráci se společností Finservis s.r.o.

Zanechte komentář

Diskuse neslouží jako právní, daňová či účetní poradna. Je vyhrazena pro vzájemnou komunikaci čtenářů.

Pro přidání komentáře se přihlaste.

Rychlé zprávy

  • Nový zákon modernizuje české účetnictví

    |

    Vláda na svém jednání 27. 11. 2025 schválila nový zákon o účetnictví, který přináší zásadní reformu a přibližuje české účetní standardy mezinárodním trendům. Cílem je zvýšit kvalitu účetního výkaznictví, posílit transparentnost a snížit administrativní zátěž pro firmy. Nová legislativa nahrazuje pravidla z roku 1991, která již neodpovídala současnému ekonomickému prostředí. Současně byl schválen i změnový zákon upravující související předpisy — například zavádí nový pojem „daňová hodnota“, mění systém daňových odpisů a aktualizuje pravidla oceňování majetku. Zákon nyní ještě čeká standardní legislativní proces.

Kurzovní lístek

vlajka EU
Načítám hodnoty
vlajka USA
Načítám hodnoty