Položky zvyšující základ daně z příjmů

Pokud podnikáte, pojmy jako výsledek hospodaření, výnosy, náklady a základ daně vám velmi pravděpodobně nejsou cizí. Výsledek hospodaření je rozdíl mezi výnosy a náklady za dané období s tím, že tento výsledek hospodaření vstupuje do daňového přiznání k dani z příjmů právnických osob a následně se v něm transformuje pomocí různých úprav na finální základ daně, ze kterého se následně vypočítá daň. Jaké položky jej navýší?

Částky neoprávněně zkracující příjmy

Pod tímto pojmem si můžeme představit například nepeněžní příjmy, které poplatník má a nebyly zaúčtovány v účetnictví – například zapomenutá vystavená faktura za služby, které se týkají daného roku. Tyto částky se v přiznání uvádí na ř. 20.

Částky, které nelze podle tohoto zákona zahrnout do výdajů (nákladů)

Částkami, které nelze zahrnout do výdajů, jsou myšleny tzv. daňově neuznatelné náklady. Jedná se například o náklady na reprezentaci, nepeněžní příspěvky zaměstnavatele zaměstnancům na volnočasové aktivity do limitu, který je na straně zaměstnance osvobozený od odvodů. Obecně jde o náklady, které nemají přímou souvislost s dosažením, zajištěním a udržením zdanitelných příjmů. Patří sem i nezaplacené odvody na sociální a zdravotní pojištění zaměstnavatele, tedy nezaplacené částky na účtu 524 k 31. 1. následujícího roku. Tyto nedaňové náklady se v přiznání uvádí na ř. 40.

Částky, které v minulosti nebyly zahrnuty v základu daně nebo snížily základ daně, ale následně došlo k porušení podmínek

Patří sem částky, které byly uplatněny jako osvobozený bezúplatný příjem veřejně prospěšného poplatníka, a u kterých došlo k následnému porušení podmínek pro jejich osvobození. Může jít například o dary, které měly být využity na účely vymezené zákonem o daních z příjmů (např. na charitativní účely), ale nakonec byly využity na hospodářskou činnost veřejně prospěšného poplatníka. Pokud jde částky, které snížily základ daně, jedná se například o splátky finančního leasingu, které v minulosti vstoupily do nákladů, které snížily základ daně, ale následně došlo k porušení podmínek finančního leasingu. Tyto částky se v přiznání uvádí na ř. 30.

Částky týkající se jiných zdaňovacích období

Jedná se o dodatečné doúčtování nákladů, které souvisely s jiným obdobím, za které poplatník již o tuto částku snížil základ daně, popřípadě snížení příjmů, které již snížilo základ daně v předchozích obdobích. Tyto částky se v přiznání uvádí na ř. 30.

Částky nezaplaceného sociálního a zdravotního pojištění za zaměstnance

Pokud zaměstnavatel srazil sociální a zdravotní pojištění zaměstnanci z jeho hrubé mzdy, avšak současně tyto platby nezaplatil do konce měsíce následujícího po uplynutí zdaňovacího období, je povinen o tyto částky zvýšit základ daně. Typicky se jedná o prosincové mzdy, u nichž je úhrada odvodů zpožděná, a dojde k ní po 31. 1. následujícího roku. Tyto částky se v přiznání uvádí na ř. 30.

Přijaté úhrady sankcí ze závazkových vztahů u věřitele

Jedná se o úhrady smluvních pokut, úroků z prodlení, poplatků z prodlení, penále a jiných sankcí ze závazkových vztahů u věřitele, o které byl v minulosti snížen základ daně právě z toho důvodu, že byly v daný moment neuhrazené. Tyto částky se v přiznání uvádí na ř. 30.

Částky zrušené rezervy

Pokud poplatník, který nevede účetnictví (např. OSVČ vedoucí daňovou evidenci), tvořil rezervu v souladu se zákonem o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů, a o částku rezervy si snížil základ daně, je povinen při jejím zrušení snížit základ daně o částku této zrušené rezervy. Tyto částky se v přiznání uvádí na ř. 30.

Nevyčerpaná daňová úspora u veřejně prospěšného poplatníka

Veřejně prospěšný poplatník má možnost si snížit základ daně až o 30 % (u většiny veřejně prospěných poplatníků jde o částku mezi 300 000 až 1 000 000 Kč), pokud použije prostředky získané touto úsporou v následujícím zdaňovacím období ke krytí nákladů (výdajů) prováděných nepodnikatelských činností. Pokud nedojde k plnému využití daňové úspory, je třeba o nevyčerpanou částku zvýšit základ daně. Částka nevyčerpané daňové úspory se v přiznání uvádí na ř. 30.

Částky neuhrazených dluhů po splatnosti 30 měsíců či již promlčených dluhů

Pokud poplatník eviduje ve svém účetnictví závazek, který je po splatnosti více než 30 měsíců či je již promlčen, je povinen o částku neuhrazeného závazku zvýšit základ daně, a to v případě, že byl závazek v minulosti zaúčtován jako náklad, který snížil základ daně. Tyto částky se v přiznání uvádí na ř. 30.

Částky dluhů, které byly odpuštěny

Za předpokladu, že dluh zanikl jinak než splněním, započtením, splynutím práva s povinností u jedné osoby, dohodou, kterou se dosavadní dluh nahrazuje dluhem novým stejné hodnoty, nebo narovnáním a jeho zánik nebyl zaúčtován do výnosů, je poplatník povinen zvýšit o tuto částku základ daně. Vztahuje se to na závazky, které se promítly do nákladů a snížily základ daně. Základ daně se též zvyšuje o výši rozdílu mezi dosavadním dluhem a dluhem novým nižší hodnoty vzniklou na základě dohody, kterou se dosavadní dluh nahrazuje dluhem novým, a to bez ohledu na to, zda tento dluh v minulosti snížil základ daně či ne. Tyto částky se v přiznání uvádí na ř. 30.

Částky vzniklé v důsledku změny účetní metody, která zvýšila vlastní kapitál

Ke zvýšení základu daně dojde ve zdaňovacím období, ve kterém bylo o změně účetní metody účtováno, pokud tato změna účetní metody následně ovlivňuje příjmy a výdaje vstupující do základu daně. K takovým změnám účetních metod může dojít například tehdy, když poplatník mění způsob oceňování zásob. Tyto částky se v přiznání uvádí na ř. 30.

Hodnota bezúplatného příjmu poplatníka nezahrnovaného ve výnosech

Pokud poplatník realizuje bezúplatný příjem, který je předmětem daně, není od daně osvobozen a není zahrnutý ve výnosech, je povinen o jeho částku zvýšit základ daně. Výjimku představuje bezúplatný příjem ve formě daru účelově poskytnutého na pořízení hmotného majetku nebo na jeho technické zhodnocení. Částky bezúplatných příjmů se v přiznání uvádí na ř. 30.

Částky uplatněné jako odpočet na podporu odborného vzdělávání nebo jako odpočet na podporu výzkumu vývoje, pokud došlo k porušení podmínek

V případě, že si daňový subjekt v minulých zdaňovacích obdobích uplatnil odpočet na podporu odborného vzdělávání nebo odpočet na podporu výzkumu a vývoje, a následně došlo k porušení podmínek pro uplatnění těchto odpočtů, je povinen o tuto neoprávněně uplatněnou částku zvýšit základ daně, a to ve zdaňovacím období, ve kterém došlo k porušení podmínek. Tyto částky se v přiznání uvádí na ř. 30.

Rozdíl mezi nižší smluvní a vyšší obvyklou cenou u transakcí mezi spojenými osobami

Pokud poplatník nějakým způsobem obchodoval se spojenou osobou, ať už kapitálově či jinak, přičemž cena transakce byla stanovena na nižší úrovni, než je cena obvyklá, která by byla sjednaná za běžných tržních podmínek mezi nezávislými subjekty, dodavatel je povinen o částku rozdílu zvýšit základ daně. Tento rozdíl se v přiznání uvádí na ř. 30.

Částky ve výši zrušené rezervy na nakládání s elektroodpadem ze solárních panelů

Poplatník, který tvořil rezervu na nakládání s elektroodpadem ze solárních panelů podle zákona upravujícího rezervy pro zjištění základu daně z příjmů a který o tuto rezervu snížil výsledek hospodaření, je povinen při jejím zrušení zvýšit o tuto částku základ daně. Tato částka se v přiznání uvádí na ř. 30.

Částka úbytku rezerv v pojišťovnictví

Poplatník, který je pojišťovnou a tvoří technické rezervy podle zákona upravujícího rezervy pro zjištění základu daně z příjmů, a který eviduje záporný rozdíl mezi výší upravených rezerv v pojišťovnictví na konci zdaňovacího období a výší upravených rezerv v pojišťovnictví na začátku zdaňovacího období, je povinen o částku úbytku rezerv zvýšit základ daně. Tato částka se v přiznání uvádí na ř. 30.

Kladné rozdíly mezi vzájemnými pohledávkami obchodních korporacích při přeměně

Pokud dochází k přeměně splynutím osoby dlužníka a věřitele a při zániku vzájemných pohledávek zúčastněných a nástupnických obchodních korporací vznikne kladný rozdíl, který je vyloučený v zahajovací rozvaze ve prospěch vlastního kapitálu, nástupnická obchodní korporace je povinna v prvním zdaňovacím období o tento kladný rozdíl zvýšit základ daně. Tento kladný rozdíl se stanoví bez vlivu ocenění reálnou hodnotou pro účely přeměny a snižuje se o část pohledávky zanikající v důsledku splynutí osoby dlužníka a věřitele, která byla u věřitele odepsána do nákladů, které nebyly považovány za daňově uznatelné. Povinnost zvýšit základ daně se nevztahuje na pohledávky z titulu sankcí ze smluvních vztahů. Částky kladných rozdílu se v přiznání uvádí na ř. 30.

Kladné rozdíly mezi oceněním nepeněžního majetku a jeho hodnotou v účetnictví

V případě, že dochází k vypořádání podílu nebo likvidačního zůstatku v nepeněžní formě a hodnota tohoto majetku je vyšší než hodnota zachycená v účetnictví obchodní korporace, poplatník, kterým je osoba, které je podíl vyplácen, je povinna o tento rozdíl zvýšit základ daně, respektive musí tuto částku „dodanit“ ve svém daňovém přiznání. Pokud současně poplatníkovi, kterému je vypořádací podíl vyplácen, vznikne dluh vůči obchodní korporaci, sníží se vypočtený kladný rozdíl o hodnotu tohoto dluhu.

Příklad

Společnost ABC, s.r.o. zúčtovala mzdy svých zaměstnanců za prosinec 2024 s tím, že k úhradě odvodů z těchto mezd došlo 1. 2. 2025. Hrubé mzdy byly ve výši 300 000 Kč, zdravotní pojištění stržené zaměstnancům ze mzdy ve výši 13 500 Kč, sociální pojištění stržené zaměstnancům ze mzdy ve výši 21 300 Kč, část zdravotního pojištění hrazená zaměstnavatelem ve výši 27 000 Kč a část sociálního pojištění hrazená zaměstnavatelem ve výši 74 400 Kč.

Jak se to projeví v přiznání k dani z příjmů právnických osob společnosti ABC, s.r.o. za rok 2024?

Společnost ABC, s.r.o. je povinna zvýšit základ daně o částku neuhrazeného zdravotního a sociálního pojištění, a to následujícím způsobem:

• na ř. 30 uvede část zdravotního a sociálního pojištění, které se strhlo ze mzdy zaměstnanci, a to ve výši 34 800 Kč (13 500 + 21 300),
• na ř. 40 uvede část zdravotního a sociálního pojištění, které platí zaměstnavatel za zaměstnance, a to ve výši 101 400 Kč (27 000 + 74 400).

Článek byl připravený ve spolupráci se společností SLUTO s.r.o.