Speciální ochranu ve formě zákazu nebezpečí vyvolání záměny obsahuje i autorský zákon, když v § 45 stanoví, že do práva autorského neoprávněně zasahuje též ten, kdo pro svůj software používá názvu nebo vnější úpravy již použitých u jiného softwaru, jestliže by to mohlo vyvolat nebezpečí záměny obou děl, pokud nevyplývá z povahy softwaru nebo jeho určení jinak.
 
Zaměnitelnost názvu (včetně loga) či vnějšího vzhledu softwaru (GUI – Graphical User Interface, grafické uživatelské rozhraní) se každopádně vždy posuzuje v konkrétním případě samostatně.
 
Občanský zákoník obsahuje zákaz nekalé soutěže v § 2976 a násl. (převzato z obchodního zákoníku). Lze předpokládat, že nejčastěji se předmětem ochrany software stává z pohledu nekalé soutěže až v okamžiku jeho uvedení na trh (nelze však vyloučit nekalou soutěž i před samotným zveřejněním).

Skutkové podstaty nekalé soutěže

K nekalé soutěži dochází pak zejména v rámci reklamy. Ustanovení o zákazu nekalé soutěže specifikuje několik skutkových podstat, které lze použít ve vztahu k softwaru a jeho šíření:
 

• Vyvolání nebezpečí záměny

Tato skutková podstata je obdobná jako zmíněná úprava v autorském zákonu a lze ji použít současně v rámci uplatnění práv z nekalé soutěže.
 

• Parazitování na pověsti

Je zneužitím dobré pověsti cizí IT firmy, jejího softwaru nebo softwarové služby takovým způsobem, který umožní získat zákazníky při vynaložení nižších nákladů na reklamu a úsilí. Příkladem může být např. užití symbolu obdobného nakousnutého jablka na vlastních obalech krabicového softwaru.
 

• Klamavá reklama

Tou se rozumí reklama sledující podpořit odbyt vlastního softwaru a současně klame nebo je způsobilá klamat potenciální zákazníky a ovlivnit tak jejich chování. Pod tím si lze představit například situaci, kdy se užije reklamní slogan „Jediný bezvadný a spolehlivý software“, aniž by to byla pravda.
 

• Klamavé označení

Je označením softwaru, které je způsobilé vyvolat mylnou domněnku, že jím označený produkt vykazuje určité vlastnosti, ačkoliv to tak není. Takovým by mohl být reklamní text u cloudových služeb „Garantujeme 100% dostupnost cloudových služeb“, ačkoliv z objektivního hlediska toto možné není.
 

• Zlehčování

Představuje šíření nepravdivých, ale i pravdivých informací o cizí IT firmě, které jsou způsobilé tuto firmu poškodit. Takovým by mohl být například reklamní slogan typu „My Vaše data na rozdíl od Casablancy podržíme nad vodou“.
 

• Nedovolená srovnávací reklama

Dovoleno je v reklamě srovnávat software shodné funkcionality, pokud nejde o klamavé srovnání. Nelze srovnávat cenu vlastního softwarového produktu s konkurenčním softwarem obsahujícím nikoliv shodnou funkcionalitu.
 

• Porušení obchodního tajemství

Pod touto skutkovou podstatou si lze představit jednání bývalého zaměstnance (nebo „IČaře“), který konkurenci zpřístupní zdrojový kód či marketingové plány svého bývalého zaměstnavatele nebo který začne sám vytvářet podobný software tím, že využije shodný zdrojový kód či neveřejné informace.

Obrana a nároky z nekalé soutěže

IT firma, jejíž právo bylo některou ze shora uvedených forem nekalou soutěží dotčena, může proti konkurenční firmě požadovat, aby se nekalé soutěže zdržela nebo aby odstranila závadný stav. Dále může požadovat přiměřené zadostiučinění, náhradu škody a vydání bezdůvodného obohacení.
 
Vedle výzvy ke zdržení se nekalé soutěže doporučujeme zvážit možnost podání návrhu na vydání předběžného opatření s žalobou a v závažnějších případech i trestního oznámení pro nekalou soutěž.
 
S nekalou soutěží se ve své praxi setkáváme poměrně často a zejména způsoby řešení jednotlivých situací nejsou vždy jednoduché a jednoznačné. Proto lze apelovat vždy na dostatečnou prevenci spočívající v právním i faktickém zajištění ochrany softwaru IT firem.
 
V případě, kdy už k nekalé soutěži dojde, pak je vhodné vždy co nejdříve právně odpovídajícím způsobem reagovat, tak aby nedocházelo ke zvyšování škod u IT firmy.

Článek byl připravený ve spolupráci s Advokátní kanceláří Jansa, Mokrý, Otevřel & partneři v.o.s.