Peněžitá pomoc v mateřství, tzv. mateřská, je dávka nemocenského pojištění, kterou žena pobírá od začátku šestého (nanejvýš však osmého) týdne před očekávaným porodem. Dostává ji celkem 28 týdnů. V případě narození vícerčat je tato doba prodloužena na 37 týdnů.
 
Nárok na mateřskou má matka zaměstnankyně, za niž zaměstnavatel odváděl nemocenské pojištění, a OSVČ, pokud si platila nemocenské pojištění. Dávka je tedy navázaná na předchozí účast na nemocenském pojištění.
 
Na mateřskou vzniká nárok jen za předpokladu, že dva roky (730 dní) před nástupem na mateřskou bylo placeno nemocenské pojištění, a to za alespoň 270 dní. A z toho 180 dní musí být v období jednoho roku před odchodem na mateřskou. Z tohoto vyplývá, že pokud byla žena dlouhodobě nezaměstnaná, nebo si neplatila jako OSVČ nemocenské pojištění, nemá na mateřskou nárok.

Jak si „pojistit“ dostatečně vysokou mateřskou?

Výhodou pro OSVČ je, že pokud bude dítě plánovat, může se na situaci připravit. Platba nemocenského pojištění je propojena s důchodovým pojištěním. Výši pojistného na nemocenské pojištění si můžeme zvolit, existuje zde ale určité omezení.
 
Minimální hranice měsíční platby je 115 Kč, ta vychází z minimálního vyměřovacího základu 5.000 Kč. Maximální výše platby je omezena vyměřovacím základem pro sociální pojištění, který jsme odevzdali v přehledu o příjmech a výdajích na správu sociálního zabezpečení v předchozím roce.
 
Pokud tedy OSVČ platí pouze minimální zálohy na sociální pojištění a minimální pojistné na nemocenské pojištění, bude se mateřská pohybovat kolem 3.500 Kč měsíčně. Za rok tedy zaplatí 1.380 Kč a v období mateřství získá 22.736 Kč.
 
V případě, že by žena OSVČ chtěla mít mateřskou kolem 15.000 Kč měsíčně, musela by platit přibližně 505 Kč měsíčně na nemocenské, což znamená celkem asi 6.400 Kč na sociálním pojištění. Nicméně za rok by na nemocenském odvedla 6.060 Kč a v období mateřství by dostala 98.980 Kč (částka 70.740 Kč připadá jako příspěvek na důchod).
 
Důležité je si ale uvědomit, že se vše odvíjí od vyměřovacího základu pro sociální pojištění a že pokud chceme platit vyšší nemocenské pojištění, musíme nejprve přiznat vyšší příjmy a zvýšit vyměřovací základ sociálního pojištění.
 
Tedy pokud v roce 2015 bude žena OSVČ uvažovat o mateřství, tak už při podávání daňového přiznání a přehledů za rok 2013 si musí uvědomit, jakou výši vyměřovacího základu pro sociální pojištění potřebuje, aby v roce 2015 mohla nastoupit na mateřskou dovolenou a pobírat určitou částku. To tedy znamená dost dlouho dopředu plánovat pořízení dítěte, což se ne vždy podaří.

Co když nevznikne nárok na mateřskou?

Pokud nevznikne nárok na mateřskou, může žena OSVČ začít ihned po narození dítěte pobírat rodičovský příspěvek. Platí zde ale méně výhodná pravidla než pro maminky, které podmínky pro čerpání mateřské splnily. Nemohou si zvolit dobu a rychlost čerpání rodičovského příspěvku, rovnou jsou zařazeny do nejpomalejší skupiny.
 
Tedy prvních devět měsíců je příspěvek 7.600 Kč měsíčně a dále až do čtyř let dítěte 3.800 Kč měsíčně. Celkem je tedy vyčerpaná částka rovna 216.600 Kč, přičemž pro ostatní je maximální výše příspěvku 220.000 Kč. Tedy o 3.400 Kč méně. Nicméně to zase tolik nebolí, více bolí to, že si OSVČ v takovém případě nemůže zvolit dobu, a tím i měsíční částku, čerpání.
 
V případě, že OSVČ nemocenskou platila a vznikl nárok na mateřskou, začne čerpat rodičovský příspěvek ihned po ní. Pro čerpání rodičovského příspěvku platí, že maximální výše celkového příspěvku je 220.000 Kč, ale na rozdíl od OSVČ bez nároku na mateřskou si může vybrat rychlost a dobu čerpání, samozřejmě také za určitých podmínek.
 
Strop pro měsíční příspěvek je 11.500 Kč a stát hlídá, aby rodičovský příspěvek nebyl vyšší, než předchozí výdělek. Pracuje se se stejným vyměřovacím základem jako u mateřské. To tedy znamená, že pokud OSVČ splnila podmínky pro mateřskou na základě nejnižší zálohy nemocenského pojištění 115 Kč měsíčně, bude zároveň i strop rodičovského příspěvku omezen na 7.600 Kč v souladu s vyměřovacím základem.

Dávky může čerpat také otec dítěte

V okamžiku, kdy matce nevznikl nárok na mateřskou, nebo jí nevyhovuje rozložení rodičovského příspěvku, existuje ještě možnost, že obě dávky začne čerpat otec dítěte. Na mateřskou nastoupí otec a rodičovský příspěvek může také čerpat otec. Pokud je totiž otec dítěte zaměstnaný nebo si dostatečně platil nemocenské pojištění, může nastoupit na mateřskou on, ale až od sedmého týdne po porodu a mateřská se vyplácí jen 22 týdnů, nebo v případě vícerčat 31 týdnů.
 
Pokud se rodiče nerozhodnou, že bude otec skutečně doma a matka bude dál pracovat, může otec dítěte normálně vydělávat, zatímco matka bude doma pečovat o dítě. Podmínkou ale je, že otec nesmí vykonávat stejnou práci, ze které je čerpána mateřská. Většinou se to řeší novým pracovním zařazením u stejného zaměstnavatele, případně prací na dohodu.
 
Pokud rodič před nástupem na mateřskou podnikal a platil si nemocenské pojištění, ze kterého čerpá peněžitou pomoc v mateřství, nesmí při pobírání mateřské ve své původní podnikatelské činnosti pokračovat – je to stejné jako u zaměstnání.
 
Jestliže si ale před mateřskou podnikáním jen přivydělával vedle klasického zaměstnání, může v tom klidně pokračovat, případně podnikat začít. Podnikání tak bude posuzováno jako vedlejší činnost, z čehož plyne řada výhod. Samotná částka, kterou si v průběhu mateřské může vydělat, nijak omezena není.
 
Obdobně je to u rodičovského příspěvku. Pokud otec dítěte splňuje pravidla nároku na mateřskou, má nárok také na rodičovskou za standardních pravidel, včetně toho, že si zvolí rychlost čerpání. V období čerpání rodičovského příspěvku je možnost přivýdělku ještě volnější než v období mateřské.
 
Jedinou zákonnou podmínkou je, že musí být zajištěna celodenní péče o dítě. Do dvou let dítěte je omezení celodenní péče v zařízeních. Dítě může být v předškolním zařízení nanejvýš na 46 hodin měsíčně. V dalších letech už ale nezáleží na tom, jakým způsobem je celodenní péče zajištěna. Tedy, jestli dítě navštěvuje nějaké zařízení, nebo ho hlídá babička či chůva.

Související články:
Podnikání na mateřské a rodičovské dovolené
Peněžitá pomoc v mateřství a rodičovský příspěvek