Informace pro účetní a podnikatele

728 x 90

Změny v ošetřovném od roku 2022

Změny v ošetřovném od roku 2022

Od 1. 1. 2022 se rozšiřuje okruh osob, které mohou čerpat ošetřovné, a mění se i definice dlouhodobého ošetřovného. Jaké další novinky a změny nás čekají v zákoně o nemocenském pojištění od letošního roku?

V dnešním článku se zaměříme na novinky, které nás čekají v oblasti ošetřovného od roku 2022. Předně je nutné zdůraznit, že se budeme zabývat změnami, které plynou z novelizace zákona o nemocenském pojištění (č. 187/2006 Sb.). Z důvodu mimořádné situace se ještě objevilo tzv. krizové ošetřovné, které má však samostatný zákon a bylo přechodného charakteru (koncem loňského roku bylo schváleno nové krizové ošetřovné se zpětnou účinností k 1. 11. 2021).

Ošetřovné je jednou z dávek nemocenského pojištění, jehož podmínky určuje § 39 a násl. zákona o nemocenském pojištění. Dosud bylo zvykem, že nárok na ošetřovné má zaměstnanec s účastí na nemocenském pojištění, pokud pečuje o jiného člena žijícího ve společné domácnosti, popřípadě pečuje o dítě mladší 10 let rodič (ten nemusel splňovat podmínku společné domácnosti).

Od 1. 1. 2022 dochází ke změně, která v podstatě rozšíří okruh osob, které mohou ošetřovné čerpat. Podmínku společné domácnosti totiž nebude muset splňovat zaměstnanec, který ošetřuje příbuzného v linii přímé, dále ten, který pečuje o sourozence, manžela/manželku, registrovaného partnera či registrovanou partnerku nebo rodiče manželů či registrovaných partnerů.

Připomeňme, že příbuzné v linii přímé vymezuje § 772 občanského zákoníku jako osoby, pochází-li jedna od druhé. Tento poněkud krkolomný právní pojem v podstatě znamená linii prarodič – rodič – dítě (u dítěte prakticky nepředpokládám, že by mohl původní prarodič čerpat ošetřovné, byť je také z definice zákona příbuzným v linii přímé).

Nejčastějším případem (který byl ostatně i hojně zmiňován při projednávání novely zákona o nemocenském pojištění), kdy bude možné čerpat ošetřovné novým okruhem osob, můžeme zmínit situaci, kdy babička nebo dědeček bude pečovat o své vnouče do 10 let věku. Nemusí žít spolu ve stejné domácnosti, ale pochopitelně platí, že se o dítě musí po dobu poskytování ošetřovného starat oni, nikoli rodiče.

Nezbytnou podmínkou, aby ošetřovné mohli čerpat prarodiče, je skutečnost, že oni sami jsou zaměstnanci s účastí na nemocenském pojištění – nezapomínejme na to, že ošetřovné je jednou z dávek tohoto pojištění, a tak kryje alespoň část výpadku příjmu, pokud není možné výdělečnou činnost vykonávat. Z takové výdělečné činnosti musí být odváděno nemocenské pojištění za zaměstnance, jinak nárok na ošetřovné není.

Méně častým případem, kdy bude od 1. 1. 2022 umožněno nově čerpat ošetřovné bez ohledu na podmínku společné domácnosti, je již zmíněná péče o sourozence, manžela/manželku, registrovaného partnera/registrovanou partnerku či rodiče manželů/manželek nebo registrovaných partnerů/partnerek. Opět se však musí jednat o skutečnou péči takového zaměstnance s účastí na nemocenském pojištění osobě, která péči potřebuje na základě rozhodnutí lékaře.

Rozhodnutí o potřebě péče vydává ošetřující lékař na předepsaném tiskopise s vyznačením délky potřeby péče. Zaměstnanec, který bude pečovat, předkládá vyplněný tiskopis svému zaměstnavateli, čímž má zároveň omluvenou absenci v zaměstnání. Dávku následně vyplácí správa sociálního zabezpečení – na tomto postupu se nic neměnilo a platí stále. Stejná zůstává i výše této dávky z nemocenského pojištění – činí 60 % denního vyměřovacího základu zaměstnance, který o ošetřovné žádá.
 


Programy POHODAPAMICA samozřejmě na tyto změny zareagují v některé z nejbližších aktualizací.

Dlouhodobé ošetřovné

Zákon o nemocenském pojištění dále definuje dlouhodobé ošetřovné jako další z dávek nemocenského pojištění. Zde dochází od 1. 1. 2022 ke změně délky, kdy došlo u ošetřované osoby k hospitalizaci, při níž byla poskytována léčebná péče, aby nárok na tuto dávku vznikl.

Do konce roku 2021 byla v zákoně stanovena délka alespoň sedmi kalendářních dnů. Od roku 2022 bude za ošetřovanou osobu v rámci dlouhodobého ošetřovného považovaná fyzická osoba, u které došlo k závažné poruše zdraví, která si vyžádala hospitalizaci, při níž byla poskytována léčebná péče alespoň čtyři kalendářní dny po sobě jdoucí (přičemž se do doby hospitalizace počítá i den nástupu na hospitalizaci a den propuštění z hospitalizace).

V zákoně zůstala podmínka, kdy osoba splňuje definici ošetřované osoby, kterou je předpoklad, že zdravotní stav po propuštění do domácího prostředí bude nezbytně vyžadovat poskytování dlouhodobé péče po dobu alespoň 30 kalendářních dnů.

Nově byla do zákona zapracována další definice, kdo se považuje za ošetřovanou osobou. Tou je tedy „fyzická osoba v inkurabilním stavu, který vyžaduje poskytování paliativní péče a dlouhodobé péče v domácím prostředí; v tomto případě se podmínka hospitalizace nevyžaduje“. Jedná se v podstatě o osoby v poslední fázi života, protože inkurabilní znamená nevyléčitelný.

Rozhodnutí o potřebě dlouhodobé péče vystavuje ošetřující lékař zdravotnického zařízení, které poskytuje lůžkovou péči a které ošetřovanou osobu propouští z hospitalizace (v případě osoby v inkurabilním stavu půjde o ošetřujícího lékaře mimo hospitalizaci), a to na žádost ošetřované osoby.

Novinkou je skutečnost, že žádost lze podat do osmi dnů po dni propuštěné ošetřované osoby z hospitalizace – do konce roku 2021 platilo, že žádost je nutné podat nejpozději v den propuštění ošetřované osoby z hospitalizace. Lékař pak bude mít na rozhodnutí tři pracovní dny.

Další podmínky nároku na dlouhodobé ošetřovné zůstávají v zákoně stejné jako doposud. Patří mezi ně i výše této dávky, která činí jako u běžného ošetřovného 60 % denního vyměřovacího základu osoby, která je ošetřující osobou.


Článek byl připravený ve spolupráci se společností Finservis s.r.o.

Zanechte komentář

Diskuse neslouží jako právní, daňová či účetní poradna. Je vyhrazena pro vzájemnou komunikaci čtenářů.

Pro přidání komentáře se přihlaste.

Rychlé zprávy

  • Míra inflace v eurozóně v srpnu zrychlila na 3,3 procenta

    |

    Inflace v eurozóně v srpnu výrazně zrychlila a meziročně dosáhla 3,3 procenta. V červenci přitom činila 2,9 procenta. Za růstem stojí především výrazné zdražení energií, jejichž ceny v srpnu meziročně vzrostly o 14,3 procenta. Naopak jádrová inflace, která nezahrnuje ceny energií a potravin a lépe ukazuje dlouhodobější cenové tlaky, mírně zpomalila na 2,4 procenta. Nová data mohou komplikovat situaci Evropské centrální bance, která se snaží držet inflaci pod kontrolou a postupně směřovat k dvouprocentnímu cíli. Výrazný růst cen energií představuje riziko, že se vyšší inflace promítne i do dalších částí ekonomiky. Pro další rozhodování centrální banky tak bude důležité, zda jde pouze o dočasné zdražení energií, nebo se cenové tlaky začnou znovu šířit do celé ekonomiky.

Daňový kalendář

9. 9. 2026
Splatnost daně za červenec 2026 (mimo spotřební daň z lihu)
15. 9. 2026
Čtvrtletní záloha na daň
15. 9. 2026
Čtvrtletní záloha na daň
21. 9. 2026
Měsíční odvod úhrnu sražených záloh na daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti za srpen 2026
21. 9. 2026
Splatnost paušální zálohy
Přehled všech termínů ►

Kurzovní lístek

vlajka EU
Načítám hodnoty
vlajka USA
Načítám hodnoty