Zrušení pracovního poměru ve zkušební době

 Dotaz:
Pracovník nastoupil 15. 8. 2016. Jelikož jsme nebyli s tímto zaměstnancem spokojeni, chtěli jsme ho ve zkušební lhůtě propustit. Zaměstnanec ale 20. 9. 2016 poslal neschopenku. Nekomunikuje s námi ani neposílá potvrzení o dočasné pracovní neschopnosti. Prodlužuje se zkušební doba o dobu trvání nemoci? Nebo jsme již dobu, kdy jsme ho mohli propustit, promeškali? Je neodevzdání potvrzení o dočasné pracovní neschopnosti hrubým porušením?
 

 Odpovídá Mgr. Jana Doušová, právnička:
 
Obecnou úpravu zkušební doby nalezneme v § 35 zákoníku práce, který jednoznačně stanovuje, že zkušební dobu lze dohodnout pouze písemnou formou. Mohou tak strany učinit přímo v pracovní smlouvě či v jiné písemné dohodě.
 
U řadových zaměstnanců může zkušební doba trvat nanejvýš tři měsíce, v případě vedoucích zaměstnanců šest měsíců. Strany se samozřejmě mohou dohodnout i na kratší zkušební době, např. jeden měsíc. Je nutné však pamatovat také na další pravidlo, že zkušební doba nesmí překračovat polovinu sjednané doby trvání pracovního poměru. To znamená, že pokud máte sjednaný pracovní poměr na dobu například čtyř měsíců, zkušební doba může být dohodnuta maximálně v rozsahu dvou měsíců.
 
Zkušební dobu je nutné sjednat nejpozději v den nástupu do práce a nelze ji dodatečně prodlužovat. Na následné sjednání zkušební doby již v průběhu zaměstnání nemůže být brán zřetel. A to dokonce ani za předpokladu souhlasu obou smluvních stran.
 
Jediným případem, kdy se zkušební doba může „posunout“, tedy kdy se prodlužuje její doba, je po dobu tzv. celodenních překážek v práci na straně zaměstnance a jeho celodenní dovolené. Což je z důvodu, aby zkušební doba posloužila svému účelu a zaměstnanec ji celou například „nepromarodil“.
 
To je právě případ Vašeho zaměstnance, za předpokladu, že tedy dne 20. 9. 2016 (v den vzniku překážky) byl zaměstnanec ještě ve zkušební době. Po ukončení pracovní neschopnosti by se následně zkušební doba prodloužila o pracovní dny zaměstnance, které v rámci plynutí zkušební doby promarodil. To znamená, že zkušební doba se prodlouží přesně o počet neodpracovaných směn v důsledku pracovní neschopnosti.

Ukončení pracovního poměru z jakéhokoliv důvodu

Pokud tedy máte řádně sjednanou zkušební dobu, lze pracovní poměr vcelku jednoduchým způsobem a rychle zrušit. Nicméně zákoník práce k tomu v § 66 stanovuje určitá pravidla. Může tak učinit jak zaměstnavatel, tak i zaměstnanec jednostranně (není třeba souhlasu druhé strany), a to z jakéhokoliv důvodu nebo bez uvedení důvodu.
 
Zrušení pracovního poměru ve zkušební době se musí sepsat písemně a doručit druhé smluvní straně (zaměstnanci). Pracovní poměr končí dnem doručení druhé smluvní straně, případně pozdějším dnem, je-li určen ve zrušení.
 
Jediný zákaz, kdy nelze tímto způsobem rozvázat pracovní poměr, je zákonem stanoven zaměstnavateli, a to v případě prvních 14 kalendářních dnů trvání dočasné pracovní neschopnosti (karantény) zaměstnance. Což má chránit zaměstnance před tím, aby nebyl bez náhrady mzdy i nemocenské, pokud by raději zaměstnavatel z důvodu, že nechce platit prvních 14 dnů dočasné pracovní neschopnosti, se zaměstnancem rozvázal pracovní poměr tímto způsobem.
 
Po uplynutí prvních 14 dnů dočasné pracovní neschopnosti může být pracovní poměr takto rozvázán, i přestože pracovní neschopnost stále trvá.
 
Samozřejmě lze skončit pracovní poměr i jinými způsoby za předpokladu a dle podmínek zákoníku práce (dohodou, výpovědí či okamžitým zrušením), i když teprve u pracovního poměru plyne („běží“) sjednaná zkušební doba.
 
Na druhé straně uvádíte, že Váš zaměstnanec s Vámi delší dobu nekomunikuje, je tedy na místě posoudit, zda jeho chování nedosahuje intencí pro výpověď, případně pro okamžité zrušení pracovního poměru.
 
Je nutné mít na paměti, že pokud zaměstnanec zamešká neomluveně směnu, k prodloužení zkušební doby nedochází.