Změny v zákoníku práce od 1. října 2015

Dne 1. října 2015 nabývá účinnosti zákon č. 205/2015 Sb., který novelizuje zákoník práce (zákon č. 262/2006 Sb., dále jen „ZP“), a ruší mimo jiné zákon o úrazovém pojištění zaměstnanců (zákon č. 266/2006 Sb.).
 
Novela je důležitá i pro oblast BOZP, neboť se dotýká odškodňování pracovních úrazů. Dochází ke zpětnému zařazení hmotněprávní úpravy odškodňování pracovních úrazů a nemocí z povolání, které byly dočasně obsažené v přechodných ustanoveních, mezi ta ustanovení zákoníku práce, která upravují náhradu škody (nově terminologicky náhrada majetkové a nemajetkové újmy) v pracovněprávních vztazích obecně (především část jedenáctá).

Dohoda o provedení práce po novele

V minulosti bylo často problematické ukončit platnost dohody o provedení práce, pokud si to mezi sebou smluvní strany výslovně neujednaly. Zákoník práce jednostranné ukončení neupravoval. Oproti tomu zrušení dohody o pracovní činnosti bylo vždy v zákoně výslovně řešeno.
 
Protože se dohody o provedení práce běžně sjednávají na dobu neurčitou, upravuje od října novela zákoníku práce způsoby zrušení závazků z obou dohod shodně ve společných ustanoveních o dohodách o pracích konaných mimo pracovní poměr.
 
Nově bude tedy § 77 odst. 4 ZP znít následovně. Není-li sjednán způsob zrušení právního vztahu založeného dohodou o provedení práce nebo dohodou o pracovní činnosti, je možné ho zrušit:

• dohodou smluvních stran ke sjednanému dni,
• výpovědí danou z jakéhokoli důvodu nebo bez uvedení důvodu s 15denní výpovědní dobou, která začíná dnem, v němž byla výpověď doručena druhé smluvní straně, nebo
• okamžitým zrušením – okamžité zrušení právního vztahu založeného dohodou o provedení práce nebo dohodou o pracovní činnosti však může být sjednáno jen pro případy, kdy je možné okamžitě zrušit pracovní poměr.

Pro zrušení právního vztahu založeného dohodou o provedení práce nebo dohodou o pracovní činnosti se vyžaduje písemná forma, jinak se k jeho výpovědi nebo okamžitému zrušení nepřihlíží.

Nárok na náhradu škody i pro „dohodáře“

Nárok na náhradu škody budou mít nově také zaměstnanci, kterým tato škoda vznikne nejen při výkonu práce na základě pracovní smlouvy, ale i při výkonu práce na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr (tzn. i na základě dohody o provedení práce a dohody o pracovní činnosti). Toto upravuje ustanovení § 271a a § 271b ZP.
 
Rozšíří se i okruh osob, které mají nárok na jednorázové odškodnění pozůstalých, a to o nárok partnera v registrovaném partnerství, protože i mezi partnery vzniká vyživovací povinnost. Tuto úpravu nalezneme v § 271i ZP.

Zrušení zákona o úrazovém pojištění zaměstnanců

Zákonem č. 205/2015 Sb. dochází také ke zrušení dosud neúčinného zákona o úrazovém pojištění zaměstnanců a zrušení nebo změně některých dalších s tím souvisejících zákonů, protože se zabezpečení zaměstnanců při pracovním úrazu a nemoci z povolání podle zákona o úrazovém pojištění zaměstnanců provádět nebude a není proto důvod, aby byl zákon č. 266/2006 Sb., o úrazovém pojištění zaměstnanců, nadále platný, ačkoliv dosud nenabyl účinnosti.
 
Obdobně se ruší jednotlivé části těch zákonů, které se týkají oblasti úrazového pojištění (zákon o sociálně-právní ochraně dětí, zákon o pomoci v hmotné nouzi, zákon o činnosti institucí zaměstnaneckého penzijního pojištění, zákon č. 306/2008 Sb., zákon č. 479/2008 Sb., zákon o zdravotních službách, zákon o specifických zdravotních službách).

Související článek:
Novela zákona o zaměstnanosti od 1. 10. 2015