Informace pro účetní a podnikatele

728 x 90

Zákonné pojištění odpovědnosti za pracovní úrazy

Zákonné pojištění odpovědnosti za pracovní úrazy

V dnešním článku se budeme zabývat jednou z mnoha povinností zaměstnavatele, kterou musí plnit, pokud přijímá zaměstnance do pracovního poměru nebo na „dohodu“. A to zákonným pojištěním odpovědnosti za pracovní úrazy.

Pracovní úraz je jistě nemilá záležitost nejen pro zaměstnance, ale i pro zaměstnavatele. Ten má totiž obecnou odpovědnost za škody, které v rámci výkonu povolání zaměstnanci vzniknou.

Stát v této oblasti nenechal věc jen na libovůli zaměstnavatele, zda se pojistí pro takové riziko. Nařídil zákonem, že všichni zaměstnavatelé musí být povinně pojištěni (povinnost je uvedena v zákoníku práce, ač se již dlouhou dobu diskutuje o tom, že má vzniknout samostatný zákon k této problematice).

Vzhledem k tomu, že pracovní úraz může bohužel skončit trvalými následky či smrtí, a škody by tak byly nemalé, je jistě pochopitelné, že se povinnost do zákona dostala. Může se týkat poměrně velké skupiny lidí. Povinnost být pojištěni by zaměstnavatelé měli vnímat spíše jako pozitivní, protože jim chrání široký okruh škod, za které odpovídají.

Zaměstnavatelé, kteří byli pojištěni k 31. 12. 1992, spadají pod pojistné vůči České pojišťovně, resp. dnes Generali Česká pojišťovna a. s. Jsou zde pojištěni i právní nástupci těchto zaměstnavatelů. Všichni ostatní zaměstnavatelé jsou pojištěni u Kooperativa pojišťovna a. s. Pojistné podmínky mají obě pojišťovny shodné, liší se tedy číslem bankovního účtu, na který má být pojistné placeno, a dále kontaktním místem, kam oznamovat škody v souvislosti s tímto pojištěním.

Čísla bankovních účtů pro platby zákonného pojištění (variabilním symbolem je IČ zaměstnavatele, popř. přidělené číslo ČSSZ u zahraničního zaměstnavatele).
 

Generali Česká pojišťovna a. s. 90034-17433021/0100
Kooperativa pojišťovna a. s. 40002-50404011/0100

Formulář na nahlášení škody z pracovního úrazu nebo nemoci:

I zde jako v ostatním pojištění platí, že je žádoucí nahlásit pojistnou událost co nejdříve po jejím vzniku. V tomto případě bude nejčastěji onou informací zahájení pracovní neschopnosti, kde lékař musí uvést, zda se jedná či nejedná o pracovní úraz.

Podrobnější podmínky k pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání, jak se toto pojištění přesně jmenuje, stanoví vyhláška Ministerstva financí č. 125/1993 Sb., která již byla několikrát novelizována (naposledy k 1. 1. 2012).

Na pojištění se neuzavírá pojistná smlouva, protože vzniká ze zákona, stačí se tedy pouze u příslušné pojišťovny nahlásit jako zaměstnavatel (umožňují to jejich webové stránky online, kde naleznete i další užitečné informace k tomuto typu pojištění).

Do přihlášky se kromě základních kontaktních údajů uvádí i zatřídění firmy dle klasifikace ekonomických činností CZ-NACE. To je velmi důležité pro stanovení správné sazby pojistného dle převažující činnosti zaměstnavatele. Bohužel ve vyhlášce je však stále odkaz na kódy OKEČ, ale pojišťovny na svých stránkách uvádějí převodníky mezi OKEČ a CZ-NACE, aby si zaměstnavatel mohl správně odvodit sazbu pojistného.

Pojistné se hradí za kalendářní čtvrtletí do konce prvního měsíce daného čtvrtletí, tedy pojistné je splatné:

  • za I. čtvrtletí do 31. 1.,
  • za II. čtvrtletí do 30. 4.,
  • za III. čtvrtletí do 31. 7. a 
  • za IV. čtvrtletí do 31. 10.

Základem pro výpočet pojistného je souhrn vyměřovacích základů pojistného na sociální pojištění za minulé kalendářní čtvrtletí všech zaměstnanců. Pokud zaměstnavatel zaměstnal prvního zaměstnance v průběhu čtvrtletí, to znamená, že neměl za předchozí čtvrtletí žádného zaměstnance, zaplatí pojistné zpětně do konce prvního měsíce následujícího čtvrtletí, přičemž využije údaje pro výpočet daného čtvrtletí.
 


V programu POHODA je možné vygenerovat závazek na zákonné, resp. úrazové pojištění v agendě Mzdy/ Personalistika přes hlavní nabídku Záznam/Operace/Úrazové pojištění. V zobrazeném dialogovém okně vyberete čtvrtletí, z jehož mezd se má zákonné pojištění odpovědnosti (tzv. úrazové pojištění) vypočítat. Více informací naleznete v našem videonávodu Kde a jak v programu POHODA vystavit závazek na úrazové pojištění? nebo FAQ.
 
V programu PAMICA je možné vygenerovat závazek na zákonné, resp. úrazové pojištění v agendě Personalistika/Pracovní poměry přes hlavní nabídku Záznam/Úrazové pojištění. Více informací naleznete v našem videonávodu Jak v programu PAMICA vystavit závazek na úrazové pojištění? nebo FAQ.

Příklad

Zaměstnavatel začal zaměstnávat prvního zaměstnance 1. 9. 2023. Má tedy povinnost platit zákonné pojištění za III. čtvrtletí, které je ale dle zákona standardně splatné do 31. 7., což je neproveditelné. Zaměstnavatel proto zaplatí pojistné za III. čtvrtletí do 31. 10., tedy ve stejný den, kdy má platit pojistné i za IV. čtvrtletí.

Pro výpočet obou pojistných využije stejné základny, a sice vyměřovacích základů za III. čtvrtletí (zde tedy jen za měsíc září 2023). V termínu do 31. 10. tedy zaplatí zaměstnavatel pojistné 2× ve stejné výši.

Sazby pojistného

Ač to vyhláška výslovně nestanoví, doporučujeme platby zaslat nadvakrát pro každé čtvrtletí zvlášť. Předejdete tím případným problémům s identifikací plateb a výpočtu pro jednotlivá čtvrtletí.

Sazby pojistného určuje vyhláška v promilích ze základu pro výpočet pojistného. Existuje celkem osm sazeb dle jednotlivých OKEČ – nejnižší sazba je 2,8 promile, nejvyšší pak 50,4 promile. Každý zaměstnavatel si tedy ve vyhlášce musí nalézt svou odpovídající sazbu a podle ní hradit pojistné (odkaz na ni naleznete v informacích pojišťoven).

Minimální výše pojistného za kalendářní čtvrtletí činí 100 Kč. I když by zaměstnavatel nevykázal žádný vyměřovací základ v minulém čtvrtletí, ale měl stále zaměstnance evidovaného ve stavu, bude pojistné odvádět.

Řada zaměstnavatelů zapomíná, že zákonné pojistné musí hradit, i když má jen zaměstnance činné na dohody o provedení práce či dohody o pracovní činnosti, které nezakládají účast na nemocenském pojištění. Za tyto zaměstnance sice tedy zaměstnavatel nevykáže žádný vyměřovací základ na sociální pojištění, přesto mu povinnost hradit zákonné pojištění odpovědnosti vznikne (a to ve výši 100 Kč za kalendářní čtvrtletí, když není žádný jiný zaměstnanec).

Naopak pojištění se nevztahuje na výkon člena dozorčí rady, správní rady, společníky a statutární orgány kapitálových společností (jednatele atd.). Za ně se sice hradí sociální pojištění z vyměřovacího základu, ale pro účely výpočtu pojistného pro toto zákonné pojištění se jejich odměny vylučují.

Pokud nebude zaplaceno pojistné řádně a včas, zvyšuje se toto pojistné o 10 % dlužné částky za každý započatý měsíc. Pojišťovně přitom musíte prokázat správnost výpočtu i zaplacení pojistného po celou dobu trvání pojištění. To je započaté nikoli oznámením na pojišťovnu, ale prvním zaměstnáváním zaměstnanců.

A my už víme, že to mohou být i „jen“ zaměstnanci s dohodou o provedení práce, o čemž bohužel ne všichni zaměstnavatelé vědí. Pak by se ze stokorunové záležitosti za každé čtvrtletí mohlo stát mnohem větší finanční zatížení.


Článek byl připravený ve spolupráci se společností Finservis s.r.o.

Zanechte komentář

Diskuse neslouží jako právní, daňová či účetní poradna. Je vyhrazena pro vzájemnou komunikaci čtenářů.

Pro přidání komentáře se přihlaste.

Komentáře

  • Michaela Martínková
    19.11.2023 09:36

    Ano, článek pojednává výhradně o pojištění zaměstnavatele v rámci českých předpisů.

    Pro přidání komentáře se přihlaste Odpovědět
  • David Pokorný
    07.11.2023 09:31

    To je sice pěkné, ale nikde jsem se nedočetl, co mám dělat, když jedu na brigádu do Německa. Předpokládám, že toto pojištění je jen u nás v česku.

    Pro přidání komentáře se přihlaste Odpovědět

Rychlé zprávy

  • Změna postupu při odhlašování státních zaměstnanců

    |

    Od 1. 11. 2026 nabývá účinnosti zákon č. 195/2026 Sb., o státních zaměstnancích, na jehož základě budou státní zaměstnanci ministerstev a jiných správních úřadů vykonávat práci v pracovním poměru. Změna se týká také oznamování údajů pro podporu v nezaměstnanosti při odhlašování zaměstnanců z evidence ČSSZ. Při vyplňování atributů 10525, 10381 a 10380 je nutné rozlišit, zda končí služební poměr do 31. 10. 2026, nebo pracovní poměr od 1. 11. 2026. U služebního poměru se uvádí druh zaměstnání 2 a důvod jeho skončení, u pracovního poměru druh zaměstnání 1 a důvod ukončení pracovněprávního vztahu. Pokud odpovídající důvod není v nabídce, zvolí se „Ostatní“. Pro zvláštní případy podle § 95 odst. 19 zákona č. 195/2026 Sb. se uvede druh zaměstnání 2 a důvod skončení „Ostatní“. Ostatní atributy se vyplňují standardním způsobem.

Daňový kalendář

31. 10. 2026
Daňové přiznání a splatnost daně k OSS - režim mimo EU, režim EU, dovozní režim
31. 10. 2026
Podání Oznámení o výši obratů za kalendářní čtvrtletí v přeshraničním režimu DPH pro malé podniky (SME) za 3. čtvrtletí 2026
31. 10. 2026
Podání Oznámení CESOP (Centrální elektronický systém platebních informací) za 3. čtvrtletí 2026
2. 11. 2026
Poslední den lhůty pro podání přihlášky k registraci skupiny podle § 95a zákona o DPH, která chce být registrována od 1. ledna 2027, nebo žádosti o zrušení skupinové registrace k 31. prosinci 2026 nebo změnu skupinové registrace (pro přistoupení člena do skupiny nebo pro zrušení členství člena skupiny)
2. 11. 2026
Odvod daně vybírané srážkou podle zvláštní sazby daně za září 2026
Přehled všech termínů ►

Kurzovní lístek

vlajka EU
Načítám hodnoty
vlajka USA
Načítám hodnoty