Srážky ze mzdy v roce 2015

Po 1. 1. 2015 se postup výpočtu srážek dle občanského soudního řádu (zákon č. 99/1963 Sb.) nezměnil. Nicméně pro letošní rok došlo ke snížení nezabavitelné částky.
 
Změna normativních nákladů byla provedena nařízením vlády č. 327/2014 Sb., které je účinné od začátku roku. Nové částky se aplikují poprvé při srážkách za leden 2015, tj. začátkem února 2015.

Po dlouhých letech tak došlo ke snížení nezabavitelných částek. Ze mzdy se tedy může srážet o pár korun více.

Srážky ze mzdy

Obecně se srážky provádějí z čisté mzdy (kdy je od hrubé mzdy odečteno pojistné na důchodové spoření, na sociální zabezpečení, na zdravotní pojištění na zaměstnance, příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a sražená záloha na daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti).
 
Srážky se provádějí z těchto příjmů:

• ze mzdy,
• z platu a
• z jiných příjmů zaměstnance, a to z:
  • náhrady mzdy,
  • odměny za pracovní pohotovost,
  • odměny z dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr,
  • odstupného,
  • dalších peněžitých plnění, která zaměstnavatel poskytoval zaměstnanci v souvislosti se zaměstnáním,
  • příjmů nahrazujících odměnu za práci.

Nezabavitelná částka

Zaměstnanci nemůže být sražena tzv. základní nezabavitelná částka, kterou stanoví občanský soudní řád v ustanovení § 278 a § 279 a nařízení vlády o nezabavitelných částkách.
 
Nařízení vlády o nezabavitelných částkách stanoví dvě složky nezabavitelné částky, a to životní minimum jednotlivce (dle zákona o životním a existenčním minimu činí 3.410 Kč) a normativní náklady na bydlení jednotlivce (dle zákona o státní sociální podpoře činí 5.767 Kč).
 
Nezabavitelná částka na osobu povinného se vypočítá takto: 2/3 z 9.177 (3.410 + 5.767) = 6.118 Kč.
 
Nezabavitelnou částku na vyživovanou osobu stanovíme jako 1/4 z nezabavitelné částky na povinného: 1/4 z 6.118 = 1.529,50 Kč.
 
Dále platí, že se 1/4 nezabavitelné částky započítává:

• na manžela povinného, a to i když má samostatný příjem (manželé nemusí žít ve společné domácnosti),

• na dítě, které manželé společně vyživují, a to každému manželovi zvlášť, jsou-li srážky prováděny ze mzdy obou rodičů,

 
a nezapočítává:

• na žádného z těch, v jejichž prospěch byla nařízena exekuce (výkon rozhodnutí) pro pohledávky výživného, jestliže exekuce (výkon rozhodnutí) trvá.

 
Příklad: Ženatý muž se dvěma dětmi má nezabavitelnou částku 6.118 + 3 x 1.529,50 (manželka a 2 děti) = 10.707 Kč (po zaokrouhlení).

Postup výpočtu přípustné výše srážek ze mzdy

Jednotlivé nezabavitelné srážky se sečtou a zaokrouhlí na celé koruny nahoru. Tato celková nezabavitelná částka se odečte od čisté mzdy.
 
Příklad: Předpokládejme, že muž z výše uvedeného příkladu má nepřednostní pohledávku ve výši 50.000 Kč a vydělává čistou mzdu ve výši 25.189 Kč. Odečteme-li nezabavitelnou částku od čisté mzdy, činí zbytek čisté mzdy 14.482 Kč.
 
Ze zbytku se bez omezení srazí vše nad součet částky životního minima a normativních nákladů na bydlení (tj. nad částku 9.177 Kč). V roce 2014 tato částka byla ve výši 9.283 Kč.
 
Takto vzniklá částka se rozdělí na třetiny, přičemž pro přednostní pohledávky se srazí ještě 2/3 a pro ostatní pohledávky 1/3:

• první třetina je určena pro vydobytí nepřednostních pohledávek oprávněných osob,
• druhá třetina je určena pouze pro vydobytí přednostních pohledávek a nejsou-li, vyplatí se povinnému,
• třetí třetina se vždy vyplatí povinnému.

 
Nestačí-li druhá třetina pro uspokojení přednostních pohledávek, převádí se tato část přednostních pohledávek do první třetiny, kde podléhá režimu dle pořadí.
 
Postižitelná výše příjmů se určí jako součet vypočtené třetiny a částky přesahující 9.177 Kč.
 
Příklad: Srazí se tedy ze zbylé čisté mzdy nad 9.177 Kč, tzn. 14.482 – 9.177= 5.305 Kč – tuto částku lze srazit bez omezení ve prospěch přednostních pohledávek (pokud nejsou, připočítá se k první třetině na nepřednostní). Ve výsledku bude tedy srážka ze mzdy činit na nepřednostní pohledávku 8.364 Kč (5.305 + 3.059).

Co jsou přednostní pohledávky?

Přednostní pohledávky jsou vyjmenovány v ustanovení § 279 odst. 2 občanského soudního řádu. Jedná se například o pohledávky výživného, některé pohledávky náhrady újmy, pohledávky daní, pohledávky na dávkách nemocenského, důchodového pojištění, pohledávky náhrady přeplatků na podpoře v nezaměstnanosti a podpoře při rekvalifikaci apod.
 
Tyto výše uvedené pohledávky jsou přednostní, ať již jsou sráženy na základě výkonu rozhodnutí, nebo na základě dohody o srážkách ze mzdy, kterou od 1. 1. 2014 umožňuje uzavřít dle § 2045 a násl. nový občanský zákoník (zákon č. 89/2012 Sb.).

Jaké bude pořadí pohledávek na základě výkonu rozhodnutí?

Pořadí se řídí dnem, kdy plátci mzdy bylo doručeno nařízení k výkonu rozhodnutí. Pokud jsou srážky prováděny k vydobytí několika pohledávek, jednotlivé pohledávky se uspokojí z první třetiny zbytku čisté mzdy dle svého pořadí bez ohledu na to, zda se jedná o přednostní pohledávky či nikoliv.
 
Při srážkách z druhé třetiny se uspokojí bez ohledu na pořadí nejprve pohledávky výživného a až následně dle pořadí ostatní přednostní pohledávky. Nastane-li situace, že sražená částka z druhé třetiny nepostačí k uspokojení všech pohledávek výživného, v první řadě se uspokojí běžné výživné a až následně výživné dlužné. Pokud by tato částka nepostačila ani na pokrytí běžného výživného, rozdělí se mezi ně částka sražená z druhé třetiny poměrně dle výše běžného výživného.
 
Částka přesahující 9.177 Kč se připočte ke druhé třetině v rozsahu, který je potřebný k uspokojení přednostních pohledávek, zbývající část se připočte k první třetině.