Využíváme cookies pro zajištění snadnějšího použití našich webových stránek. Pokračováním v prohlížení webu předpokládáme, že s tím souhlasíte. Rozumím Více informací

Souhlas zaměstnavatele s podnikáním zaměstnance


Ing. Michaela Martínková, CAE
16. 11. 2020
Vytisknout článek Odeslat článek mailem Diskuse k článku

Konkurenční doložkou se zaměstananec zavazuje, že i po určitou dobu po skončení zaměstnání se nebude živit stejným oborem jako jeho bývalý zaměstnavatel.

Foto: 123RF

 

Může zaměstnanec vykonávat vedle svého zaměstnání i jinou výdělečnou činnost? Zákoník práce mu v tom nebrání, avšak v některých případech je potřeba souhlas zaměstnavatele. Státní zaměstnanci jeho souhlas dokonce musí mít vždy.


 
Skutečnost, že má někdo stabilní zaměstnání, neznamená, že by nemohl vykonávat ještě další výdělečnou činnost. Ani zákoník práce (dále jen „ZP“) tuto možnost nevylučuje, když v ustanoveních § 303 a násl. vymezuje podmínky, za jakých mohou zaměstnanci takto činit.

Důležité je hned v počátku uvést, že existují odlišné podmínky pro zaměstnance v podnikatelské sféře a pro zaměstnance ve státních a veřejných úřadech (zkráceně dále jen „státní zaměstnanci“).

Podnikání zaměstnanců v soukromé sféře

Pro kategorie zaměstnanců mimo státní zaměstnance platí ustanovení § 304 odst. 1 ZP, které vymezuje, že „zaměstnanci mohou vedle svého zaměstnání vykonávaného v základním pracovněprávním vztahu vykonávat výdělečnou činnost, která je shodná s předmětem činnosti zaměstnavatele, u něhož jsou zaměstnáni, jen s jeho předchozím písemným souhlasem“.

Pokud tedy např. účetní, která pracuje na hlavní pracovní poměr v účetní kanceláři, chce ještě vést účetnictví pro své klienty jako OSVČ, musí od zaměstnavatele získat předchozí písemný souhlas, neboť by nepochybně vykonávala stejnou činnost jako účetní kancelář.

Pokud bude ale účetní pracovat jako interní účetní např. v soukromé výrobní firmě, může na své IČ vykonávat činnost vedení účetnictví bez předchozího písemného souhlasu zaměstnavatele.

Důležité je si předem ověřit šíři podnikatelského oprávnění daného zaměstnavatele (např. nahlédnutím do výpisu z obchodního rejstříku, nebo lépe nahlédnutím do rejstříku živnostenského podnikání, který obsahuje více informací ohledně jednotlivých druhů činností v rámci živnosti „Výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona“, jež je uvedena jen takto obecně v předmětu podnikání v obchodním rejstříku).

Pro zaměstnance dále platí, že omezení s výkonem výdělečné činnosti se nevztahuje na výkon vědecké, pedagogické, publicistické, literární a umělecké činnosti. Zaměstnanec tedy může např. školit či psát články.

Podnikání státních zaměstnanců

Státní zaměstnanci musí před jakýmkoli podnikáním získat předchozí písemný souhlas zaměstnavatele, u něhož jsou zaměstnaní. Podmínka je tedy širší, než je tomu u zaměstnanců ostatních, ale vychází z logiky věci, že bychom mnohdy obtížně našli shodný předmět podnikatelské činnosti s tou, kterou vykonává státní a veřejná správa jako zaměstnavatel. Proto je tedy podnikání těchto zaměstnanců dovoleno jen s předchozím souhlasem bez ohledu na předmět podnikání.

Výjimkou je jen správa vlastního majetku, kdy není nutný předchozí souhlas zaměstnavatele. A i pro státní zaměstnance platí, že mohou vykonávat činnost vědeckou, pedagogickou, publicistickou, literární a uměleckou, aniž by k tomu potřebovali mít předchozí souhlas zaměstnavatele.

Kategorie státních zaměstnanců je ještě omezena v tom, že nesmí být členy řídicích nebo kontrolních orgánů právnických osob, které provozují podnikatelskou činnost; pokud tedy nebyli do takového orgánu vysláni právě svým zaměstnavatelem a v souvislosti s členstvím nepobírají odměnu od dotyčné právnické osoby (v tom případě by být členy příslušných orgánů být mohli). Zde tedy neplatí podmínka předchozího písemného souhlasu, zákaz je v zákoníku práce vymezen absolutně.

A kdo do kategorie státních zaměstnanců fakticky patří? Podle § 303 odst. 1 ZP jde o zaměstnance:
  1. státních úřadů,
  2. Policie ČR, ozbrojených sil, Generální inspekce bezpečnostních sborů, Bezpečnostní informační služby, Úřadu pro zahraniční styky a informace, Vězeňské služby ČR, Probační a mediační služby, Kanceláře prezidenta republiky, Kanceláře Poslanecké sněmovny, Kanceláře Senátu, Kanceláře Veřejného ochránce práv, Kanceláře finančního arbitra, Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových, České správy sociálního zabezpečení a okresních správ sociálního zabezpečení, Nejvyššího kontrolního úřadu, Úřadu pro ochranu osobních údajů, Ústavu pro studium totalitních režimů, chráněných krajinných oblastí a národních parků, Správy úložišť radioaktivních odpadů,
  3. soudů a státních zastupitelství,
  4. České národní banky a státních fondů,
  5. územních samosprávných celků zařazených do obecního úřadu, městského úřadu, magistrátu, úřadu městského obvodu nebo úřadu městské části, krajského úřadu, Magistrátu hlavního města Prahy a úřadu městské části hl. m. Prahy s výjimkou úředníků územních samosprávních celků podle zvláštního předpisu,
  6. obecní policie,
  7. škol zřízených Ministerstvem vnitra a Policejní akademie.
Zaměstnavatel má možnost svůj písemný souhlas odvolat (rovněž písemně) a je povinen v něm uvést důvody změny svého rozhodnutí. Zaměstnanec pak tedy musí výdělečnou činnost ukončit bez zbytečného odkladu.

Podnikání bez souhlasu zaměstnavatele je porušením povinností

Pokud by zaměstnanec vykonával činnost bez předchozího souhlasu zaměstnavatele, ač ho měl dle zákona mít předem, dopustí se takový zaměstnanec porušení a může být za toto provinění i postižen.

Absence předchozího písemného souhlasu sice není vyjmenována přímo jako zákonný důvod pro podání výpovědi zaměstnavatelem, ale protože se jedná o porušení povinností vyplývajících z právních předpisů vztahujících se k zaměstnancem vykonávané práci, mohl by dostat výpověď podle § 52 ZP.

Musela by se vyřešit otázka, zda jde o závažné porušení povinností nebo o soustavné méně závažné porušování povinností, kdy je nutné zaměstnance nejprve na možnost výpovědi upozornit (a od tohoto upozornění zároveň neuplyne více než šest měsíců).

Konkurenční doložka

Omezení podnikání platí v určitých případech pro zaměstnance i po skončení zaměstnání, a to v případě, že byla sjednána konkurenční doložka podle § 310 ZP (zde ani nemusí být rozhodující, zda zaměstnanec při zaměstnání tuto činnost vykonával a získal předchozí souhlas; konkurenční doložka je samostatným ustanovením, a pokud byla písemně smluvena, řídí se jí zaměstnanec po skončení zaměstnání).

V konkurenční doložce se stanoví, že zaměstnanec se zavazuje po určitou dobu (nejdéle jeden rok) po skončení zaměstnání zdržet se výkonu výdělečné činnosti, která je shodná s předmětem činnosti zaměstnavatele (nebo by měla soutěžní povahu vůči tomuto zaměstnavateli).

Zaměstnavatel se naopak zavazuje poskytnout peněžité vyrovnání nejméně ve výši jedné poloviny průměrného měsíčního výdělku za každý měsíc plnění závazku.

Závěr

Zaměstnanci by tedy neměli zapomenout na svou povinnost požádat předem zaměstnavatele, aby jim vydal písemný souhlas s jejich výdělečnou činností (u státních zaměstnanců při jakémkoli podnikání, u ostatních zaměstnanců v případě stejného předmětu výdělečné činnosti, kterou vykonává zaměstnavatel), a to po celou dobu, kdy jsou v pracovním poměru.

V dnešní době je řada zaměstnanců podnikatelských zaměstnavatelů doma na tzv. překážkách v práci, a pokud by si chtěli přivydělat, musí získat souhlas zaměstnavatele, když by výdělečná činnost (nejen podnikání) byla shodná s předmětem činnosti tohoto zaměstnavatele – bez ohledu na skutečnost, že pro ně momentálně zaměstnavatel nemá odpovídající práci.


Článek byl připravený ve spolupráci se společností Finservis s.r.o.
Vytisknout článek Odeslat článek mailem

Diskuse k článku

Zatím žádný komentář.

Přidat nový příspěvek do diskuse

Přihlásit k odběru

img_cancelvykricnik



 
 
Security code 
 

Rychlé zprávy

Nezapomeňte zaplatit druhou splátku daně z nemovitých věcí

27. 11. 2020 | Pokud máte daň z nemovitých věcí vyšší než 5 000 Kč, musíte do pondělí 30. 11. zaplatit její druhou splátku. První byla splatná 31. 5. Pro zemědělce a chovatele ryb spadá termín první splátky na 31. 8. Daň je možné zaplatit bezhotovostně převodem na účet finančního úřadu, prostřednictvím SIPO, daňovou či klasickou složenkou nebo hotově.
 
Dřívější zprávy

Užitečné informace




Firmy v Pohodě
 
Účetnictví a mzdy
Vedení účetnictví, mezd a daňové evidence.
www.kamilanavratilova.cz

MUSICWEAR
Oblékni si hudbu
www.musicwear.cz

Daňový kalendář

30. 11. 2020 Daň z nemovitých věcí (2. splátka)
30. 11. 2020 Daň z nemovitých věcí (2. splátka - popl. provozující zeměd. výrobu a chov ryb s daní vyšší než 5000 Kč)
30. 11. 2020 Odvod daně vybírané srážkou podle zvláštní sazby daně za říjen 2020
15. 12. 2020 Daň silniční (záloha za říjen a listopad 2020)

Další termíny

Kurzovní lístek

26,22 Kč
0,085 Kč
21,99 Kč
0,031 Kč

Více
Zdroj: ČNB, 27.11.2020

Ze života daňového poradce


Přihlášení k odběru newsletteru