Škoda způsobená zaměstnancem – jak postupovat?

V zákoníku práce (zákon č. 262/2006 Sb.) je zakotvena nejen povinnost zaměstnance uhradit zaměstnavateli škody, ale také z něj vyplývají prevenční povinnosti pro zaměstnavatele.

Zaměstnanec by měl při výkonu své práce postupovat tak, aby nedošlo k majetkové či nemajetkové újmě, případně k jeho bezdůvodnému obohacení. Na druhou stranu má zaměstnavatel povinnost zajistit svým pracovníkům takové podmínky práce, aby ji mohli vykonávat řádně, bez ohrožení zdraví a majetku.

Náhrada škody je uvedena v ustanoveních zákoníku práce, konkrétně v § 250 až § 263, a dále v novém občanském zákoníku (zákon č. 89/2012 Sb.) v § 2045 až § 2047.

Zákoník práce: Obecná povinnost nahradit škodu

Zákoník práce má sice v úpravě tzv. obecnou povinnost zaměstnance nahradit škodu svému zaměstnavateli, avšak nijak neřeší problém se zmetky. To znamená, že pokud zaměstnanec vyrobí zmetek, zaměstnavatel postupuje rovněž podle § 250 zákoníku práce, podle nějž vyčíslí škodu.

Existují další specifické případy náhrady škody v zákoníku práce, jako jsou:

• § 251 – nesplnění povinnosti k odvrácení škody,
• § 252 až § 254 – schodek na svěřených hodnotách,
• § 255 až § 256 – ztráta svěřených věcí.

§ 251 zákoníku práce

Zaměstnavatel má právo vyžadovat po zaměstnanci náhradu škody, případně část, jestliže vědomě nezabránil způsobené škodě (např. mohl upozornit vedoucího pracovníka) či jinak nezakročil a vzniklé škodě nezabránil, i když mohl.

§ 252 až § 254 zákoníku práce

Zaměstnanec, který uzavřel dohodu o odpovědnosti za svěřené hodnoty (hotovost, cenné věci, zboží, zásoby apod.), je v případě schodku povinen uhradit celkovou škodu. Pozor, dohoda o odpovědnosti může být uzavřena pouze se zaměstnancem starším 18 let a písemně.

§ 255 až § 256 zákoníku práce

Zaměstnanec je povinen nahradit ztrátu nástrojů, ochranných pomůcek apod. Jestliže se jedná o svěřené věci nad hodnotu 50 000 Kč, musí být sepsána písemná dohoda o odpovědnosti za ztrátu svěřených věcí.

Náhrada škody – jaký je postup?

Zaměstnanec, který má povinnost nahradit škodu podle § 250 zákoníku práce, je povinen nahradit zaměstnavateli skutečnou škodu. Může tak učinit v peněžní formě či uvést škodu do původního stavu, pokud to je možné. Výši náhrady škody určí zaměstnavatel.

Výše požadované náhrady škody způsobené z nedbalosti nesmí přesáhnout u jednotlivého zaměstnance částku rovnající se 4,5násobku průměrného měsíčního výdělku.

Omezení neplatí, pokud došlo ke škodě úmyslně, v opilosti či po užití návykových látek. V takovém případě je výše náhrady škody neomezená.

Zavinění vzniku škody zaměstnance musí prokázat zaměstnavatel. Výjimkou jsou případy uvedené v § 252 a § 255 zákoníku práce. Výši škody je následně zaměstnavatel povinen projednat se svým zaměstnancem a oznámit mu to i písemně. A to do jednoho měsíce ode dne vzniku škody.

Srážky ze mzdy za účelem náhrady škody

Srážky ze mzdy z titulu způsobené škody smějí být provedeny jen dle pravidel stanovených zákoníkem práce. Nutností je písemná dohoda o srážkách ze mzdy.

Srážky se provádějí v souladu s § 148 zákoníku práce, jedná se o nepřednostní pohledávku.

Příklad

Zaměstnanec pracuje ve firmě XY na jednosměnný provoz. Svou nedbalostí, avšak neúmyslně, způsobil škodu na tiskárně ve výši 62 000 Kč. (Škoda byla vyčíslena na základě faktury opravy stroje externí firmou.) V květnu 2022 uzavřeli zaměstnanec a zaměstnavatel (firma XY) písemnou dohodu o úhradě škody. Jakou částku může firma XY srazit zaměstnanci?

Maximální náhrada škody je: 180.007,20 Kč

Článek byl připravený ve spolupráci se společností Orange Academy s.r.o.