Pracovní právo

Příslib zaměstnání – na co si dát pozor při náboru?
- 18. 11. 2022
Jak se praxe staví k situacím, kdy komunikace, kterou zaměstnavatel vedl s uchazečem, vede k závěru, že mohlo případně dojít ke vzniku závazku, aniž by došlo k podpisu pracovní smlouvy? Dozvíte se v tomto článku.
Nárok zaměstnance na pracovní volno
- 14. 10. 2022
Kdy má zaměstnanec nárok na pracovní volno s náhradou mzdy, tzv. placené volno, a v jakých případech náleží zaměstnanci pouze pracovní volno bez náhrady mzdy, tzv. neplacené volno? To se dočtete v následujícím článku.
Škoda způsobená zaměstnancem – jak postupovat?
- 01. 09. 2022
Zaměstnanec je povinen uhradit škodu svému zaměstnavateli, pokud ji způsobil vlastním přičiněním. V některých případech je škoda způsobená zaměstnancem sporná, a tak může být od náhrady škody zproštěn. Podívejme se na příklady.
Příslib zaměstnání a jeho obtížná vymahatelnost
- 08. 06. 2022
Příslib zaměstnání nebo naopak příslib nástupu do zaměstnání mohou mít určité právní následky. Jaké důsledky lze vyvodit z jednání smluvních stran o uzavření pracovní smlouvy, když jedna z nich uzavření smlouvy po předchozím příslibu nakonec odmítne?
Odstoupení od konkurenční doložky
- 06. 05. 2022
V květnu loňského roku vydal Ústavní soud klíčové rozhodnutí, ve kterém se zabýval možností odstoupení od konkurenční doložky zaměstnavatelem bez udání důvodu, i samotnou povahou konkurenční doložky v pracovněprávních vztazích.
Porušování pracovní kázně zaměstnancem
- 22. 04. 2022
Porušování „pracovní kázně“ může být podkladem pro rozvázání pracovního poměru výpovědí nebo též pro okamžité zrušení pracovního poměru. Jaké druhy porušování „pracovní kázně“ rozlišujeme a jaké následky z toho může zaměstnavatel vyvodit?

Rychlé zprávy

Sankce při nesplnění povinností JMHZ
02. 04. 2026 |
Nesplnění povinností spojených s jednotným měsíčním hlášením zaměstnavatele může být klasifikováno jako přestupek. Nejčastěji se jedná o nepodání hlášení ve stanovené lhůtě, opožděné podání nebo nereagování na výzvu k doplnění či opravě údajů. V těchto případech může být uložena pokuta až 5 000 Kč za každého zaměstnance, za kterého mělo být hlášení podáno. Sankce se mohou uplatnit také při nesplnění registračních povinností nebo nenahlášení změn týkajících se zaměstnanců, přičemž v závažnějších případech může pokuta dosáhnout až 100 000 Kč. Odpovědnost za správnost a včasnost údajů nese vždy zaměstnavatel, a to i v případě, že zpracování zajišťuje externí účetní nebo jiná pověřená osoba. Více informací naleznete zde.