Dohoda o odpovědnosti za schodek se zaměstnancem


JUDr. Mojmír Vonka, Ph.D.
9. 2. 2022
Vytisknout článek Odeslat článek mailem Diskuse k článku

Dohoda o odpovědnosti za schodek musí obsahovat mimo jiné závazek zaměstnance převzít odpovědnost za hodnoty, které mu zaměstnavatel svěří a které je zaměstnanec povinen vyúčtovat.

Foto: 123RF

 

Odpovědnost zaměstnance za schodek na svěřených hodnotách, které je zaměstnanec povinen vyúčtovat, je zvláštním druhem pracovněprávní odpovědnosti. Kdy je možné dohodu o odpovědnosti za schodek uzavřít a co musí obsahovat?


 
Dohoda o odpovědnosti k ochraně hodnot svěřených zaměstnanci k vyúčtování (dále jen „dohoda o odpovědnosti za schodek“ nebo „dohoda o odpovědnosti za svěřené hodnoty“) je upravena v § 252 a násl. zákoníku práce (dále jen „ZP“). Odpovědnost zaměstnance za schodek na svěřených hodnotách, které je zaměstnanec povinen vyúčtovat, je zvláštním druhem pracovněprávní odpovědnosti, která se vyznačuje zpřísněnými podmínkami ve vztahu k odpovídajícímu subjektu (zde zaměstnanci).

Předpoklady vzniku tohoto druhu odpovědnosti zaměstnance jsou:
  • dohoda o odpovědnosti za schodek uzavřená mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem,
  • vznik schodku na svěřených hodnotách a
  • zavinění zaměstnance, které se presumuje (zákoník práce jej předpokládá).
Odpovědnost za tuto škodu tedy vzniká, prokáže-li zaměstnavatel, že uzavřel se zaměstnancem platnou dohodu o odpovědnosti a že na hotovosti, ceninách, zboží, zásobách materiálu nebo jiných hodnotách, které zaměstnanci svěřil k vyúčtování, vznikl schodek. Zavinění zaměstnance na vzniku škody není zaměstnavatel povinen prokazovat, jelikož je zákonem předpokládáno (viz § 250 odst. 3 ZP). Zaměstnanec se však může odpovědnosti za schodek na svěřených hodnotách zprostit zcela, popř. zčásti, jestliže prokáže, že schodek vznikl zcela nebo zčásti bez jeho zavinění.

Uzavření dohody o odpovědnosti za schodek

Prvním předpokladem vzniku této odpovědnosti zaměstnance za škodu je tedy uzavření dohody o odpovědnosti za schodek mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem. Pro platnost dohody o odpovědnosti za schodek se vyžaduje, aby mezi jejími účastníky existoval platný pracovněprávní vztah. Dohoda může být již součástí pracovní smlouvy, nebo může být uzavřena samostatně. Lze ji sjednat i se zaměstnancem činným na základě některé z dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr.

Dohoda o odpovědnosti za schodek smí být uzavřena nejdříve v den, kdy fyzická osoba (zaměstnanec) dosáhne 18 let věku. Podle § 252 odst. 3 ZP také platí, že byla-li svéprávnost zaměstnance omezena, nesmí za něj zástupce uzavřít dohodu o odpovědnosti za svěřené hodnoty.

Povinnou náležitostí dohody o odpovědnosti za schodek požadovanou zákonem je především její písemná forma (§ 252 odst. 4 ZP). Dohoda o odpovědnosti za schodek musí obsahovat také závazek zaměstnance převzít odpovědnost za hodnoty, které mu zaměstnavatel svěří a které je zaměstnanec povinen vyúčtovat.

Naproti tomu není podmínkou platnosti dohody o odpovědnosti za schodek např. uvedení funkce a pracoviště zaměstnance, se kterými je jeho hmotná odpovědnost spojena, ani vymezení hodnot, za které zaměstnanec převzal hmotnou odpovědnost. Neprovedení inventarizace nemá na vlastní platnost dohody o odpovědnosti také vliv (§ 254 ZP).

Dohodou o odpovědnosti za schodek přejímá zaměstnanec odpovědnost za schodek na kterémkoli pracovišti, v kterékoli funkci spojené s touto odpovědností a v jakémkoli kolektivu společně hmotně odpovědných zaměstnanců (tedy i tam, kam bude např. kdykoli později převeden, zařazen nebo přeložen).

Lze říci, že odpovědnost za schodek na svěřených hodnotách (na základě dohody o odpovědnosti za schodek) si nese zaměstnanec při každé změně pracovního poměru s sebou. Pokud nedojde k odstoupení od dohody (§ 253 odst. 1 a 2 ZP), trvá tato odpovědnost zásadně od uzavření takovéto dohody až do skončení pracovního poměru.

Vznik schodku na svěřených hodnotách

Druhým předpokladem vzniku této odpovědnosti zaměstnance za škodu je vznik schodku na svěřených hodnotách.

Schodek vyjadřuje – zjednodušeně řečeno – skutečnost, že chybí hodnoty, které se odpovědný zaměstnanec zavázal vyúčtovat. Rozumí se jím tedy rozdíl mezi skutečným stavem svěřených hodnot, které je zaměstnanec povinen vyúčtovat, a údaji v účetní evidenci, o který je skutečný stav nižší než účetní stav, nevyjímaje ani schodek na finančních prostředcích.

Schodek bývá zpravidla zjišťován inventarizací jako inventarizační rozdíl mezi stavem majetku a závazků v účetnictví a skutečným (nižším) stavem majetku a závazků. Zaměstnavatel však může prokázat stav hodnot, které zaměstnanec převzal k vyúčtování, a skutečnost, že došlo ke škodě (schodku) na svěřených hodnotách, i jinými důkazními prostředky (než prostřednictvím inventarizace).

Z podstaty věci tedy vyplývá, že schodek vyjadřuje vždy skutečnost, že i když není možné zjistit kdy, popřípadě jakým způsobem schodek (manko) na věřených hodnotách vznikl, hodnoty, které se hmotně odpovědný zaměstnanec zavázal vyúčtovat, chybí.

Je třeba také zdůraznit, že zákon nevyžaduje, aby zaměstnavatel prokazoval okamžik vzniku schodku. Z hlediska splnění předpokladů odpovědnosti je také zcela nerozhodné, jakým způsobem ke vzniku schodku došlo (např. zda zaměstnanec svěřené hodnoty odcizil sám, nebo je odcizil někdo jiný apod.). Okolnost, kdy a jakým způsobem ke vzniku schodku došlo, má význam jen v případě posuzování, zda se zaměstnanec odpovědnosti zprostí zcela nebo zčásti; je pak na zaměstnanci, zda prokáže, že uvedenou škodu (schodek) nezavinil.

Pokud jde o pojem „hodnoty svěřené k vyúčtování“, zákon uvádí jen demonstrativním způsobem hodnoty, kterých se má odpovědnost za schodek týkat. Jde o:
  • hotovost,
  • ceniny,
  • zboží,
  • zásoby materiálu nebo
  • jiné hodnoty, které jsou předmětem oběhu nebo obratu.
Typickým znakem svěřených hodnot, který umožňuje jejich odlišení od ostatních hodnot, je jejich určení pro oběh nebo obrat a osobní dispozice odpovědného zaměstnance s nimi po celou dobu, po kterou jsou mu svěřeny. Z toho vyplývá, že na základě tohoto druhu odpovědnosti nemůže zaměstnanec např. odpovídat za svěřený dopravní prostředek nebo vybavení kanceláře, jelikož nejde o hodnoty, které jsou předmětem oběhu nebo obratu.

Na druhou stranu, protože znakem hodnot, které mohou být způsobilým předmětem dohody o odpovědnosti za schodek, je, že jsou zaměstnanci svěřeny a ten s nimi sám disponuje a posléze je vyúčtovává, mohou být hodnotami svěřenými k vyúčtování i např. předměty ve skladě (nádobí, příbory či jakékoli zboží) za předpokladu, že jsou svěřeny zaměstnanci skladu (skladník), který má k osobní dispozici s nimi vytvořeny přiměřené podmínky.

Tytéž předměty však po vydání ze skladu (za účelem spotřeby nebo k použití třetími osobami) přestávají být – po uvedení do oběhu – způsobilým předmětem dohody o odpovědnosti se zaměstnancem, jemuž byly svěřeny (skladník), neboť přestávají být ve sféře osobní dispozice zaměstnance.

Je důležité také zmínit, že pro platnost dohody o odpovědnosti za schodek je zcela bez významu, zda jsou v ní uvedeny konkrétní ceniny, zboží, zásoby materiálu, hotovost nebo jiné hodnoty, které byly zaměstnanci svěřeny a které je zaměstnanec povinen vyúčtovat. Dohoda o odpovědnosti totiž neomezuje odpovědnost zaměstnance jen na ty hodnoty, které jsou mu zaměstnavatelem svěřeny při uzavírání dohody.

Jinými slovy dohodou o odpovědnosti přejímá zaměstnanec odpovědnost za schodek na jakýchkoli dalších hodnotách, které mu budou zaměstnavatelem svěřeny kdykoli po uzavření této dohody, půjde-li o hodnoty, jež jsou způsobilé být předmětem dohody o odpovědnosti (tj. hodnoty, které jsou předmětem obratu nebo oběhu, a s nimiž má zaměstnanec možnost nakládat po celou dobu, po kterou mu byly svěřeny).

Okolnost, že hodnoty svěřené zaměstnanci nejsou vymezeny taxativně nebo příkladem v dohodě o odpovědnosti, proto není (stejně jako okolnost, že při uzavírání dohody není provedena inventarizace těchto hodnot) na újmu platnosti dohody o odpovědnosti za schodek.

Předpokládané zavinění zaměstnance, možnost vyvinění nebo liberace

Posledním (třetím) předpokladem vzniku odpovědnosti zaměstnance za škodu je zavinění zaměstnance, které se v tomto případě předpokládá (presumuje). Při tomto druhu zvláštní odpovědnosti zaměstnavateli tedy postačí pouze prokázat existenci dohody o odpovědnosti za svěřené hodnoty a vznik schodku. Má-li se zaměstnanec odpovědnosti za schodek na svěřených hodnotách zprostit zcela, popř. zčásti, musí prokázat, že schodek vznikl zcela nebo zčásti bez jeho zavinění.

Tyto skutečnosti (nezavinění škody) musí u tohoto zvláštního druhu odpovědnosti prokazovat zaměstnanec, jelikož se ze zákona dovozuje existence předpokládaného zavinění zaměstnance (jako třetího předpokladu vzniku tohoto odpovědnostního vztahu). Jde tedy o opačnou konstrukci než v případě obecné odpovědnosti za škodu (dle § 250 ZP), kde je to v zásadě zaměstnavatel, který prokazuje zavinění zaměstnance.

Za schodek, který vznikl bez zavinění odpovědného zaměstnance, se podle ustálené judikatury soudů považuje takový schodek, který vznikl v důsledku úmyslného jednání třetích osob odcizením svěřených hodnot. Uvedené však neplatí automaticky bez dalšího. Odcizí-li totiž třetí osoba zaměstnanci svěřené hodnoty, které je povinen vyúčtovat, nemá protiprávní jednání třetí osoby samo o sobě za následek zánik odpovědnosti zaměstnance. Bez ohledu na případnou odpovědnost třetí osoby za škodu (podle občanského práva) je třeba vycházet z toho, že zaměstnanec i v tomto případě zvláštní odpovědnosti za škodu odpovídá a že i v tomto případě musí prokázat, že schodek vznikl zcela nebo zčásti bez jeho zavinění.

Je-li např. pachatel vloupání přistižen na místě činu nebo bezprostředně poté s několika taškami odcizeného zboží ze skladu, nemůže tím být zaměstnanec (skladník) zcela vyviněn, je-li následně zjištěn schodek v řádu statisíců korun, neboť odnést zboží ze skladu v této hodnotě (v několika taškách) by nebylo fyzicky možné.

Zaměstnanec se však za této situace přesto může zprostit své odpovědnosti za schodek, pokud prokáže, že schodek vznikl zcela nebo zčásti bez jeho zavinění. Například proto, že pachatel vloupání prokazatelně vytvořil takovou situaci, která hmotně odpovědnému zaměstnanci bránila se svěřenými hodnotami hospodařit a opatrovat je (sklad zůstal po zásahu pachatele delší dobu zjevně přístupný třetím osobám).

Do úvahy připadá také zproštění odpovědnosti (liberace) zaměstnance v důsledku nevytvoření přiměřených pracovních podmínek. Zaměstnanec se zprostí odpovědnosti za schodek na svěřených hodnotách, pokud prokáže, že mu zaměstnavatel nevytvořil přiměřené pracovní podmínky k péči o hodnoty svěřené k vyúčtování, tj. že mu zanedbáním povinností zaměstnavatele bylo znemožněno hospodařit se svěřenými hodnotami a starat se o ně po celou dobu, po kterou mu byly svěřeny.

Taková situace může nastat například tehdy, jestliže oplocení skladu je narušeno natolik, že se prostranství užívané jako sklad stalo po delší dobu přístupné a volně průchozí pro třetí osoby.
Vytisknout článek Odeslat článek mailem

Diskuse k článku

Zatím žádný komentář.

Přidat nový příspěvek do diskuse

Přihlásit k odběru

img_cancelvykricnik



 
 
Security code 
 

Rychlé zprávy

Zrychlí se lékařská posudková služba

8. 12. 2022 | K posílení a zrychlení práce lékařské posudkové služby povede novela zákona o organizaci a provádění sociálního zabezpečení. Do výkonu lékařské posudkové služby se budou moci nově zapojit i odborní nelékařští pracovníci. Posudkovým lékařům budou tedy od roku 2023 pomáhat odborní zdravotnicky vzdělaní pracovníci, kteří budou zpracovávat posudky v méně složitých agendách. Posuzování invalidity nebo nároku na příspěvek na péči se tak výrazně urychlí. Více se dozvíte na webu MPSV.


Dřívější zprávy

Užitečné informace



Firmy v Pohodě
 
KAMAP s.r.o.
Počítačový servis a internetový obchod "vše pro domácnost a kancelář".
www.kamap.cz

Farma ŽALMANOV
Ekofarma s chovem hospodářských zvířat a vlastní výrobou sýrů
www.farmazalmanov.cz

Daňový kalendář

15. 12. 2022 Daň silniční (záloha za říjen a listopad 2022)
15. 12. 2022 Daň z příjmů (čtvrtletní záloha)
15. 12. 2022 Daň z příjmů (pololetní záloha)
27. 12. 2022 Přiznání DPH (za listopad 2022)

Další termíny

Kurzovní lístek

24,30 Kč
-0,030 Kč
23,01 Kč
-0,120 Kč

Více
Zdroj: ČNB, 09.12.2022

Ze života daňového poradce


Přihlášení k odběru newsletteru

Doporučujeme