Co chce změnit novela zákoníku práce od roku 2017?

Zda bude platit novela zákoníku práce z dílny Ministerstva práce a sociálních věcí od dubna 2017, zatím není jisté. Není jisté ani to, v jaké konečné podobě spatří světlo světa. Přesto si již nyní můžeme nastínit několik oblastí, kterých by se změny mohly dotknout.

1. Zakotvení institutu vrcholových řídících zaměstnanců

Zásadní koncepční změny se týkají zejména zakotvení institutu vrcholových řídících zaměstnanců jako zvláštní kategorie vedoucích zaměstnanců v přímé řídící působnosti statutárního orgánu u zaměstnavatele – právnické osoby, nebo zaměstnavatele, který je fyzickou osobou, a jim bezprostředně podřízených vedoucích zaměstnanců. Přičemž jako kritérium pro zařazení do takové pozice by se měla zavést i výše měsíčního výdělku (novela navrhuje hranici alespoň 100 000 Kč).
 
Cílem této změny má být zejména to, aby si vrcholoví manažeři mohli sami určovat režim pracovní doby – výměnou za to, že si nebudou nárokovat příplatky za práci přesčas.

2. Větší pluralita odborů

Dále novela řeší proces kolektivního vyjednávání u zaměstnavatele, u něhož působí více odborových organizací (tzv. pluralita odborů), kde dochází k posílení demokratických principů a též i vlivu samotných zaměstnanců.
 
S ohledem na principy pracovního práva a smluvní povahu pracovněprávních vztahů by se dosavadní převedení na jinou práci nahradilo smluvní změnou obsahu pracovního poměru. Jednostranné převedení by mělo být možné pouze, pokud se jedná o veřejný zájem, tedy zájem přesahující zájmy zaměstnance a zaměstnavatele.
 
Podle Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR (dále jen „AMSP ČR“) může ale toto opatření zejména v době ekonomické krize bezprostředně ohrozit podniky, které musí velmi pružně reagovat na vzniklou situaci.

Zatím může zaměstnavatel převést zaměstnance na jinou práci i bez jeho souhlasu.

3. Úprava hromadného propouštění

V úpravě hromadného propouštění a přechodu práv a povinností z pracovněprávních vztahů novela reaguje na judikaturu Soudního dvora EU, přičemž se řeší počty propouštěných zaměstnanců u zaměstnavatelů rozdělených na části, stanoví se povinnost vypracovat sociální plán a dále se stanovují jasná pravidla, při nichž nastává přechod práv a povinností.

4. Změny u dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr

Změny při práci na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr (dohoda o pracovní činnosti a dohoda o provedení práce) se týkají především garance dob odpočinku, evidence odpracované doby, ochrany odměny z dohody a práva na dovolenou, kdy právo na dovolenou by zaměstnanci pracujícímu na základě dohody o pracovní činnosti příslušelo přímo ze zákona (nikoli tedy pouze na základě „dobrovolné“ domluvy se zaměstnavatelem jako doposud).

5. Změny v úpravě dovolené

Změn by se měla dočkat také úprava dovolené. Návrh zatím pracuje s dvěma variantami, z nichž první nabízí některé dílčí změny, aniž by měnila základní koncepci dovolené, druhá varianta navrhuje zásadní změnu v podmínkách vzniku práva na dovolenou i při jejím čerpání.

V zásadě by došlo k opuštění dovolené za odpracované dny, přičemž vznik práva zaměstnance na dovolenou by byl založen na týdenní pracovní době zaměstnance, od níž by se též odvozovala i délka dovolené. V budoucnu bychom se tedy měli řídit odpracovanými hodinami, nikoliv směnami.
 
Šlo by tak o zjednodušení dosud zbytečně složitého výpočtu nároku na dovolenou.

6. Větší propojení pracovního a rodinného života (tzv. homeworking)

Posílení prostoru pro skloubení pracovního a rodinného života mají přinést změny úpravy výkonu práce mimo pracoviště zaměstnavatele (homeworking). Novela zpřesňuje podmínky výkonu práce mimo pracoviště zaměstnavatele, umožňuje dohodu o rozvržení pracovní doby samotným zaměstnancem, z čehož vyplývají důsledky na neuplatnění některých osobních překážek v práci, náhrady mzdy nebo platu.
 
Podle AMSP ČR se však práce z domova v případě aplikace všech navrhovaných změn naopak ztíží. Firmy by totiž musely nově například zabránit přílišné izolaci pracovníků pracujících z domova od těch, kteří jsou v kanceláři. Firma by musela nově zajišťovat, aby se lidé pracující z domova potkávali pravidelně s běžnými zaměstnanci.
 
„Na jedné straně tvrdíme, jak potřebujeme homeworking podpořit, ve stejnou dobu ale zavádíme novinky typu zabránění izolovanosti pracovníků z domova. Pokud by měly podniky důsledně vše vyhodnocovat a dokládat, nebudou raději práci z domova vůbec zavádět,“ obává se Karel Havlíček, předseda AMSP ČR.

7. Další změny

Další změny se dotýkají zejména přeložení, prevence před stresem a obtěžováním, odměny za pracovní pohotovost, doručování a průměrného výdělku.
 
Jak se má docílit toho, že zaměstnanci nebudou v práci stresovaní, zatím nikdo neví. Není totiž ještě jasné, jak budou kontroly, jestli firma stresovou prevenci nezanedbala, probíhat. Bude obtížné prokázat, že k psychické újmě došlo (popřípadě nedošlo) na základě výkonu práce. Rozhodující by měl být podle Ministerstva práce a sociálních věcí, které novelu připravuje, lékařský posudek.