Dne 1. listopadu 2009 nabyl účinnosti zákon č. 284/2009, o platebním styku. Tento nový zákon, jehož hlavním účelem byla zejména nutnost transponovat směrnici Evropského parlamentu a Rady za účelem sjednocení trhu platebních služeb v Evropské unii, přinesl do platebního styku řadu novinek.
Dne 20. července 2009 nabyl účinnosti zákon č. 215/2009 Sb., kterým došlo ke změně řady zákonů, mimo jiné i obchodního zákoníku. Přiblížíme si některé zajímavé změny, které tento zákon do oblasti obchodního práva přinesl.
V souvislosti s přijetím zákona o platebním styku byly novelizovány mimo jiné také zákon o správě daní a poplatků a zákony o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění a o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti.
Otázkou posouzení přípustnosti použití záznamu telefonického hovoru jako důkazu v občanském soudním řízení se soudy v minulosti zabývaly a docházely k rozporným závěrům. Od názoru, že telefonické hovory nelze bez souhlasu druhého účastníka vůbec nahrávat, až po názory, kdy telefonické hovory nejenže nahrávat lze, ale tyto záznamy lze v občanském soudním řízení použít jako důkaz, a to i bez souhlasu dotčené osoby.

Zaměstnavatel je oprávněný kontrolovat své zaměstnance po dobu prvních čtrnácti kalendářních dnů pracovní neschopnosti, zda neporušuje režim dočasně práce neschopného. Takové oprávnění dává zaměstnavateli ustanovení § 192 odst. 6 zákoníku práce.
Jednou z velmi významných otázek při uzavírání smlouvy, kterou by se měli podnikatelé zabývat, je otázka zajištění závazků sjednaných ve smlouvě. Vhodným zajištěním totiž mohou být významně zmírněna rizika spojená s tím, že obchodní partneři nebudou plnit to, k čemu se ve smlouvě zavázali, případně nebudou své závazky plnit včas a řádně. V praxi je nejčastějším a nejpoužívanějším zajišťovacím prostředkem smluvní pokuta, dále ručení a zástavní právo.