

Jak má dědic pokračovat v podnikání v případě, že podnikatel zemře? Přečtěte si, jak uchopit tuto situaci z pohledu živnostenského zákona a zákona o dani z příjmů.
Dne 1. 12. 2009 nabyla účinnosti další novela obchodního zákoníku, kterou byla do českého právního řádu transponována směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/36/ES ze dne 11. 7. 2007 o výkonu některých práv akcionářů ve společnostech s kótovanými akciemi. V tomto příspěvku si poukážeme na některé nejvýznamnější změny, které novela přinesla zejména do právní úpravy akciové společnosti.
Ač se odpověď na otázku, kdo může smlouvu uzavřít, zdá být poměrně jednoduchá, v praxi jde o věc, ve které se velmi chybuje. U soudů se pak často objevují spory, kdy strany vzájemně namítají, že smlouvu (či jiný úkon) za podnikatele učinila či podepsala osoba, která k tomu nebyla oprávněna, a namítají neplatnost takového úkonu. V tomto díle si tedy stručně probereme, kdo jménem či v zastoupení podnikatele může smlouvu uzavřít.
Jedním z nejméně známých daňových předpisů je zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků. Jde o tzv. procesní normu upravující postup daňových subjektů a správců daně v různých fázích daňového řízení. Najdeme zde například pravidla pro místní příslušnost k finančním úřadům, počítání lhůt, doručování písemností, provádění místních šetření a daňových kontrol.
Dne 1. listopadu 2009 nabyl účinnosti zákon č. 284/2009, o platebním styku. Tento nový zákon, jehož hlavním účelem byla zejména nutnost transponovat směrnici Evropského parlamentu a Rady za účelem sjednocení trhu platebních služeb v Evropské unii, přinesl do platebního styku řadu novinek.
Dne 20. července 2009 nabyl účinnosti zákon č. 215/2009 Sb., kterým došlo ke změně řady zákonů, mimo jiné i obchodního zákoníku. Přiblížíme si některé zajímavé změny, které tento zákon do oblasti obchodního práva přinesl.