

Jak správně určit poměr osvobozeného a neosvobozeného příjmu z převodu obchodního podílu, když část příjmu je od daně z příjmů fyzických osob osvobozena a část nikoli? Na to si odpovíme v následujícím článku.
Zaměstnanec je povinen uhradit škodu svému zaměstnavateli, pokud ji způsobil vlastním přičiněním. V některých případech je škoda způsobená zaměstnancem sporná, a tak může být od náhrady škody zproštěn. Podívejme se na příklady.
V tomto příspěvku se budeme zabývat výkladem § 4 odst. 1 písm. s) zákona o daních z příjmů, který upravuje osvobození příjmu z úplatného převodu podílu v obchodní korporaci. Konkrétně se zaměříme na obecná pravidla zdanění, resp. osvobození.
Samotný vznik škody nepostačuje k tomu, aby tuto škodu byla povinna nahradit druhá osoba. V následujícím článku si přiblížíme základní pojmy, jako je škoda či zavinění, a systém odpovědnosti za škodu v soukromém právu.
Příslib zaměstnání nebo naopak příslib nástupu do zaměstnání mohou mít určité právní následky. Jaké důsledky lze vyvodit z jednání smluvních stran o uzavření pracovní smlouvy, když jedna z nich uzavření smlouvy po předchozím příslibu nakonec odmítne?
V květnu loňského roku vydal Ústavní soud klíčové rozhodnutí, ve kterém se zabýval možností odstoupení od konkurenční doložky zaměstnavatelem bez udání důvodu, i samotnou povahou konkurenční doložky v pracovněprávních vztazích.