S účinností od 1. 1. 2014 by měl nabýt účinnosti nejen nový občanský zákoník (zákon č. 89/2012 Sb.), ale i nový zákon o obchodních korporacích (zákon č. 90/2012 Sb., dále jako „ZOK“). Tento zákon bude
nově obsahovat úpravu týkající se obchodních společností a družstev. Obecná ustanovení o právnických osobách jako takových jsou pak obsažena v novém občanském zákoníku.
V této souvislosti je třeba především upozornit na
povinnost všech obchodních korporací přizpůsobit do 6 měsíců ode dne nabytí účinnosti ZOK (tj. do 1. 7. 2014)
společenské smlouvy úpravě zákona o obchodních korporacích a
doručit je rejstříkovému soudu k založení do sbírky listin.
V případě, že tak obchodní korporace
neučiní, rejstříkový soud ji vyzve k nápravě a stanoví přiměřenou lhůtu ke splnění této povinnosti. Po marném uplynutí lhůty soud na návrh rejstříkového soudu či osoby, která na tom osvědčí právní zájem,
zruší obchodní korporaci a nařídí její likvidaci.
V tomto článku poukážeme na základní změny ve společnosti s ručením omezeným.
Základní kapitál
S účinností od 1. 1. 2014 již zákon
nestanoví minimální výši základního kapitálu. Minimální výše vkladu každého společníka činí pouze 1,- Kč. Zakládání společnosti s ručením omezeným se tak z hlediska financování významně
zjednoduší.
Oceňování nepeněžitých vkladů
Ke zjednodušení dojde také při oceňování nepeněžitých vkladů. Nově již nebude nutné, aby byl znalec za tímto účelem jmenován soudem. Znalce budou při zakládání společnosti vybírat zakladatelé, eventuálně po jejím vzniku jednatel společnosti.
I nadále však zůstává požadavek, aby se jednalo o znalce
vedeného v seznamu znalců, a zpřesňují se i obsahové náležitosti znaleckého posudku.
Nové náležitosti společenské smlouvy
Zákon o obchodních korporacích požaduje, aby společenská smlouva obsahovala některé nové náležitosti, které dosud ve společenské smlouvě být nemusely.
Jde zejména o:
-
uvedení osoby znalce na ocenění nepeněžitého vkladu.
Podíly na s.r.o. a nová koncepce v ZOK
Obchodní podíl bude od 1. 1. 2014 označován již pouze jako „podíl“ a bude považován za věc v právním slova smyslu. Za nejvýznamnější posun v úpravě podílu lze považovat připuštění možnosti, aby společnost vydala
více druhů podílů, přičemž i jeden společník může vlastnit více druhů podílů.
Vytvoření více druhů podílů však
musí být umožněno společenskou smlouvou, kde je také třeba určit, která práva a které povinnosti jsou s určitým druhem podílu spojeny a jak se určí hodnota podílu.
Zákon sám různé druhy podílů neupravuje, čímž dává společníkům značnou volnost v tom, aby si podíly a s nimi spojená práva upravili dle svých potřeb.
Nejčastějším druhem podílu bude samozřejmě
podíl základní, se kterým nebudou spojena žádná zvláštní práva. Lze ale očekávat, že řada společností nové možnosti vytvářet různé druhy podílů využije a vytvoří podíly, které budou více odpovídat vlastnické struktuře a míře účasti každého společníka na podnikání společnosti.
V praxi tak lze očekávat zejména
podíly, se kterými bude spojeno přednostní právo na podíl na zisku, případně právo na pevný podíl na zisku, podíly
bez příplatkové povinnosti, podíly
s vyšší mírou vlivu na jednání společnosti, podíly
s právem veta pro určitá rozhodnutí valné hromady.
ZOK dále umožňuje začlenit podíl do tzv.
kmenového listu. Podíl se v takovém případě bude převádět rubopisem a předáním. Kmenový list bude moci být vydán jen pro podíly, jejichž převoditelnost není omezena nebo podmíněna, a to pro všechny podíly jednoho společníka dohromady, nebo pro každý podíl zvlášť.
Převod podílu na jiného společníka či třetí osobu
Od 1. 1. 2014 se
mění principy udělování souhlasu k převodu obchodního podílu. Dosud mohl
společník převést podíl na jiného společníka se souhlasem valné hromady (společenská smlouva mohla souhlas valné hromady vyloučit). Nově naopak může každý společník svůj podíl převést na jiného společníka a společenská smlouva může převod podílu podmínit souhlasem některého orgánu společnosti.
V případě
převodu obchodního podílu na třetí osobu (která není společníkem společnosti) bylo dosud nutné, aby to připouštěla společenská smlouva a vyžadoval se souhlas valné hromady.
Nově bude možné převést obchodní podíl i na třetí osobu, aniž by to společenská smlouva upravovala, nicméně vyžaduje se rovněž souhlas valné hromady, který může společenská smlouva vyloučit.
Příplatková povinnost
Zásadním způsobem se od 1. 1. 2014 mění úprava příplatkové povinnosti. Dosud bylo možné uložit příplatkovou povinnost až do výše jedné poloviny základního kapitálu. Nově bude možné ve společenské smlouvě stanovit možnost a maximální výši příplatkové povinnosti, přičemž zákon výši příplatkové povinnosti neupravuje a
podmínky jejího ukládání přesouvá do společenských smluv.
Společenská smlouva zároveň určí, zda a s jakými podíly bude příplatek spojen.
Je tedy třeba být velmi obezřetný při nabývání podílu na společnosti s ručením omezeným, neboť k nabývanému podílu se může vázat i povinnost poskytnout příplatek, který není zákonem omezen a záleží tedy pouze na úpravě ve společenské smlouvě.
Pokud jde o
dobrovolný příplatek, ten může společník poskytnout kdykoli a bez jakýchkoli omezení. Jediným požadavkem je
souhlas jednatele s poskytnutím příplatku (dosud se vyžadoval souhlas valné hromady).
Dobrovolný příplatek bude nově možné poskytnout
i v nepeněžité podobě, přičemž jeho hodnota se určí na základě posudku znalce obdobně jako při oceňování nepeněžitého vkladu.
Podíl na zisku
Právo na podíl na zisku je základním majetkovým právem společníka a v nové právní úpravě se nijak zásadně nemění. Společníci si mohou ve společenské smlouvě
ujednat jiný než zákonem stanovený poměr podílu na zisku, a tedy nevázat výši podílu na zisku k jejich podílům na společnosti.
Jestliže si společníci výslovně neupraví ve společenské smlouvě jinak, podílejí se na zisku určeném valnou hromadou k rozdělení v poměru svých podílů. Společníci si také ve společenské smlouvě mohou ujednat (případně o tom může rozhodnout valná hromada), že podíl na zisku bude
vyplacen jinak než v penězích.
Jak již bylo uvedeno výše, ZOK umožňuje, aby byl podíl na zisku vyplácen i bez rozhodnutí valné hromady, a to v případě, kdy společníci zřídí ve společenské smlouvě podíly na společnosti, s nimiž je spojeno právo na pevný podíl na zisku. Výsledky hospodaření společnosti ale musí vždy rozdělení zisku umožňovat.
Zákon dále nově umožňuje společnosti
vyplácet zálohy na výplatu podílu na zisku. Předpokladem je existence mezitímní
účetní závěrky, ze které vyplývá, že společnost
disponuje dostatkem prostředků na rozdělení zisku.
Výše zálohy na výplatu zisku přitom nemůže být vyšší, než kolik činí součet výsledku hospodaření běžného účetního období, nerozděleného zisku z minulých let a ostatních fondů ze zisku snížený o neuhrazenou ztrátu z minulých let a povinný příděl do rezervního fondu.
K výplatě zálohy nelze použít rezervních fondů, které jsou vytvořeny k jiným účelům, ani vlastních zdrojů, jež jsou účelově vázány a jejichž účel není obchodní korporace oprávněna měnit.
Pokud bude vyplacena záloha v rozporu se zákonem, je společník, jemuž byla záloha vyplacena,
povinen tuto zálohu vrátit.
Rezervní fond
Zákon již
nevyžaduje povinné vytváření rezervního fondu. Dosud vytvořené rezervní fondy tedy bude možné za stanovených podmínek
rozpustit.
Výše jsme uvedli pouze základní změny, ze kterých je patrné, že je nyní nezbytné nejen změnit společenskou smlouvu a přizpůsobit ji nové právní úpravě tak, aby s ní byla v souladu, ale je vhodné se i zamyslet, zda v konkrétním případě nevyužít novinek, které ZOK přináší, a to zejména s ohledem na možnost vytvoření různých druhů podílů ve společnosti.
Vždy bude v takových případech nutná úprava společenské smlouvy.
Související článek:
Jak založit „eseróčko“
Co změnit či upravit ve společenské smlouvě s.r.o.?