Změny, které přinesl nový občanský zákoník (zákon č. 89/2012 Sb., dále jen „NOZ“), od 1. 1. 2014, se týkají také promlčení. Nebylo-li právo vykonáno v promlčecí lhůtě, promlčí se a dlužník není povinen plnit. Pokud však splní, nemůže požadovat vrácení toho, co plnil.

K promlčení soud přihlédne jen na námitku dlužníka, že je právo promlčeno (na rozdíl od prekluze, kdy právo zaniká a soud k ní přihlíží i bez námitky).
 
Promlčují se veškerá majetková práva s výjimkou případů stanovených zákonem (zejména vlastnické právo).
 
Nepromlčuje se:

• právo na vydání dědictví,

• právo na rozdělení společné věci, právo na zřízení cesty, právo na vykoupení reálného věcného břemene,

• právo na náhradu ztráty na výdělku.

 
Promlčecí lhůta je:

• právo zapsané do veřejného rejstříku se promlčí za 10 let,

• právo na náhradu škody se promlčí nejdéle do 10 let od vzniku škody,

• právo na náhradu úmyslně způsobené škody se promlčí nejdéle do 15 let od vzniku škody,

• přejde-li povinnost na dědice, skončí promlčecí lhůta nejdříve uplynutím šesti měsíců od potvrzení nabytí dědictví,

• plní-li zástavní dlužník, nepromlčí se jeho právo vůči dlužníku dříve než za šest měsíců po splnění dluhu,

• v případě práv uplatnitelných u orgánu veřejné moci běží promlčecí lhůta od okamžiku, kdy se oprávněná osoba dozvěděla o okolnostech rozhodných pro počátek běhu promlčecí lhůty, anebo kdy se o nich dozvědět měla a mohla,

• v případě újmy na zdraví nezletilého běží promlčecí lhůta až nabytím svéprávnosti.

 
Novinkou podle NOZ je, že si smluvní strany mohou dohodnout délku subjektivní promlčecí lhůty, ovšem pouze v rozmezí jednoho roku až 15 let. Dohoda nesmí být v neprospěch slabší smluvní strany. Kratší lhůtu nelze dohodnout v případě plnění z újmy na životě, zdraví, svobodě nebo v případě úmyslného porušení povinnosti.
 
Není možné se předem vzdát práva na uplatnění námitky promlčení.
 
Promlčecí lhůta neběží:

• mezi osobami žijícími ve společné domácnosti a neskončí dříve než šest měsíců po odpadnutí této překážky,

• v případě uzavření dohody o mimosoudním jednání o právu a počne běžet až poté, co věřitel nebo dlužník výslovně odmítne v takovém jednání pokračovat.

 
Na lhůty pro uplatnění práv, které se řídí dosavadními právními předpisy, se NOZ nepoužije, i kdyby lhůta začala běžet po 1. lednu 2014.