Využíváme cookies pro zajištění snadnějšího použití našich webových stránek. Pokračováním v prohlížení webu předpokládáme, že s tím souhlasíte. Rozumím Více informací

Nový občanský zákoník – forma právních jednání


JUDr. Vladimíra Knoblochová
5. 8. 2013
Vytisknout článek Odeslat článek mailem Diskuse k článku

Nový občanský zákoník vyžaduje písemnou formu mimo jiné i pro smlouvu o nájmu bytu či domu.

Foto: Fotolia.eu

 

Pro která právní jednání již nový občanský zákoník nevyžaduje písemnou podobu? NOZ vychází ze zásady, že každý má právo si zvolit pro vznik smlouvy libovolnou formu, pokud není její volba omezena ujednáním či zákonem.


 
V tomto díle výkladu k novému občanskému zákoníku se zaměříme na tzv. právní jednání a formu právních jednání. Právní jednání je nový pojem, který nahrazuje dosavadní pojem „právní úkon“. Nový občanský zákoník (NOZ), na rozdíl od stávajícího občanského zákoníku, který obsahuje definici právního úkonu, právní jednání nedefinuje.
 
Za právní jednání tak bude možné považovat i ty skutečnosti, které dnes právním úkonem nejsou (typicky rozhodnutí valné hromady, byť zákon o obchodních korporacích stanoví určitá omezení).

Co si představit pod pojmem právní jednání? V praxi půjde nejčastěji o smlouvu, výpověď, odstoupení apod.
 
Úvodem je třeba zdůraznit, že u právních jednání je třeba rozlišovat náležitosti, které jsou nezbytné pro vznik právního jednání (tedy aby např. smlouva jako taková vůbec vznikla), a náležitosti, které jsou nezbytné pro platnost právního jednání.

Náležitosti nezbytné pro vznik právního jednání

Aby právní jednání vůbec vzniklo, je třeba, aby šlo:
  • o vůli jednající osoby, a
  • tato vůle byla vážná a dostatečně srozumitelná a určitá.

Příklad

Na přednášce o novém občanském zákoníku přednášející předváděl, jakým způsobem lze uzavřít smlouvu a navrhnul posluchači, že mu poskytne úvěr do výše 100.000,- Kč na dobu jednoho roku s úrokem ve výši 1 %. Posluchač na nabídku přednášejícího kývnul. Smlouva o úvěru nicméně vůbec nevznikla (nebyla uzavřena), neboť strany smlouvu uzavřít nechtěly.

Náležitosti nezbytné pro platnost právního jednání

Aby právní jednání bylo platné, je třeba, aby:
  • jej učinila osoba svéprávná,
  • bylo učiněno v požadované formě,
  • vůle musí být svobodná a prosta omylu, a
  • předmět právního jednání musí být možný a dovolený.
 
Všechny tyto náležitosti tedy musí být dodrženy, aby jednání (např. smlouva) bylo platné. Pokud se např. podváděná manželka dohodne s nájemním vrahem na tom, že ji „zbaví“ manžela, taková smlouva bude absolutně neplatná, neboť předmět právního jednání je nedovolený. Zrovna tak platně neuzavře smlouvu o převodu nemovitosti šestileté dítě se svým spolužákem ze školy.
 
V tomto příspěvku se budeme zabývat pouze jednou z uvedených náležitostí, a to formou právních jednání. Forma právních jednání může být zejména písemná či ústní, jednání může být však učiněno i mlčky (konkludentně). V některých případech navíc zákon klade požadavky na zvláštní formu právních jednání (např. vyžaduje formu notářského zápisu nebo vyžaduje ověřené podpisy).

Forma právních jednání

NOZ zavádí značnou bezformálnost právních jednání. Dosud byla k řadě právních jednání (úkonů) nezbytná písemná forma, jinak byl takový úkon absolutně neplatný (např. ujednání o smluvní pokutě, smlouva o postoupení pohledávky, smlouva o převzetí závazku či prominutí dluhu apod.).
 
NOZ již pro žádné z uvedených jednání písemnou formu nevyžaduje a vychází ze zásady, že každý má právo si zvolit pro právní jednání libovolnou formu, není-li ve volbě formy omezen ujednáním nebo zákonem (viz § 559 NOZ).

Příklad

Pan Novák dluží panu Novotnému 10.000,- Kč. Jednoho dne se sešli v hospodě na oslavě narození syna pana Novotného. Pan Novotný byl v dobré náladě, a když se ho pan Novák zeptal, zda by mu dluh neprominul, pan Novotný kývnul.
 
Tímto byla podle NOZ uzavřena dohoda o prominutí dluhu, a pan Novák již nic panu Novotnému nedluží. Podle dosavadní právní úpravy (zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník) se k prominutí dluhu vyžaduje písemná forma, tudíž k prominutí dluhu by nedošlo.
 
Jedním z případů, kdy NOZ vyžaduje pro právní jednání povinně písemnou formu, je jednání, kterým se zřizuje nebo převádí věcné právo k nemovité věci, jakož i právní jednání, kterým se takové právo mění nebo ruší.
 
V této souvislosti je třeba také upozornit na důležitou změnu týkající se zřizování nebo převádění věcných práv k nemovité věci a jejich změn či rušení (tj. např. i zástavní smlouvy, smlouvy o zřízení věcného břemene apod.). V takovém případě NOZ vyžaduje, aby projevy jednajících osob byly na téže listině (dosud to bylo vyžadováno pouze pro převod vlastnického práva k nemovitosti).

Příklad

Pan Novák chce převést na pana Novotného pozemek. Nestačí ústní dohoda, je třeba dohoda písemná, přičemž oba musí být podepsáni na jedné listině (není možné, aby měl každý podepsán pouze svůj výtisk).
 
Demonstrativně lze uvést např. následující právní jednání, pro která NOZ vyžaduje písemnou formu:
  • pro zakladatelské právní jednání, kterým se ustavuje právnická osoba,
  • dohoda o zrušení spoluvlastnictví, týká-li se nemovité věci nebo závodu,
  • smlouva o výstavbě,
  • ujednání o novaci nebo o narovnání vyžaduje písemnou formu, pokud byl původní závazek zřízen v písemné formě, nebo činí-li se o právu již promlčeném,
  • ručitelské prohlášení,
  • uznání dluhu,
  • smlouva o nájmu bytu a domu apod.
 
Písemnou formu může vyžadovat také jedna ze smluvních stran (viz § 1758 NOZ). V takovém případě musí být smlouva uzavřena písemně.

Změny právních jednání

V případě, že zákon vyžaduje pro právní jednání určitou formu, je možné obsah právního jednání změnit projevem vůle v téže nebo přísnější formě. Pokud určitou (zpravidla písemnou) formu vyžaduje jen ujednání stran, lze obsah právního jednání změnit i v jiné formě, pokud to ujednání stran nevylučuje.

Příklad

Zákon vyžaduje písemnou formu např. pro smlouvu o nájmu bytu. V případě, že se smluvní strany rozhodnou smlouvu o nájmu bytu změnit, musí uzavřít případný dodatek písemně nebo v přísnější formě (tedy např. ve formě notářského zápisu).
 
Jiným příkladem je např. smlouva o úvěru, kterou smluvní strany uzavřely v písemné formě. Ve smlouvě se strany nedohodly, v jaké formě lze smlouvu měnit. Smlouvu lze tedy měnit i ústně. Pokud by si strany sjednaly, že smlouvu lze měnit pouze písemně, pak je třeba, aby smlouva byla změněna písemně.

Důsledky nedodržení formy právních jednání

Jaké jsou důsledky nedodržení formy právních jednání, stanoví zejména § 582 NOZ. Podle tohoto ustanovení, pokud není právní jednání učiněno ve formě ujednané stranami nebo stanovené zákonem, je neplatné, ledaže strany vadu dodatečně zhojí.
 
Zákon tedy umožňuje smluvním stranám nedostatek formy napravit, a to tím, že právní jednání dodatečně uskuteční v písemné formě.

Příklad

Pan Novák se ústně dohodl s panem Novotným na tom, že mu převede pozemek. Taková smlouva je neplatná, neboť pro ni zákon vyžaduje písemnou formu. Když to pan Novák s panem Novotným zjistili, uzavřeli smlouvu písemně, čímž odstranili vadu smlouvy a smlouva je od počátku platná.
 
V případě, že by projev vůle obsahoval současně více právních jednání, nepůsobí nedostatek formy vyžadované pro některé z nich sám o sobě neplatnost ostatních.

Příklad

Pan Novák uzavřel s panem Novotným ústně úvěrovou smlouvu, ve které se zavázal poskytnout panu Novotnému úvěr až do výše 100.000,- Kč na dobu 1 roku za úrok ve výši 5 % p.a. Součástí této ústně sjednané úvěrové smlouvy je i uznání dosavadního dluhu ze strany pana Novotného. Uznání dluhu musí být učiněno písemně, tedy bude neplatné, nicméně tato neplatnost nebude mít vliv na platnost úvěrové smlouvy.
 
Vyžaduje-li formu právního jednání dohoda stran (nikoliv zákon), platí, že neplatnost lze namítnout pouze tehdy, pokud již nebylo plněno. To platí také v případě, kdy formu určitého právního jednání vyžaduje zákon, a to v části čtvrté NOZ (část čtvrtá upravuje relativní majetková práva).

Příklad

Pan Novák vystavil ústně ručitelské prohlášení. Toto prohlášení je neplatné (relativně, tj. je nutné se neplatnosti dovolat), neboť pro něj zákon vyžaduje písemnou formu. Dlužník, za jehož dluh pan Novák ručil, svůj dluh nesplnil, a tak se věřitel obrátil na pana Nováka s žádostí, aby dluh splnil a pan Novák to z titulu ručení učinil.
 
Večer mu kamarád, který je právník, řekl, že neměl nic plnit, protože ručitelské prohlášení neučinil písemně. Pan Novák se již nicméně nemůže domáhat vrácení svého plnění a domáhat se neplatnosti ručitelského prohlášení pro nedostatek formy, neboť již plnil.


Související články:
Nový občanský zákoník aneb co nás vlastně čeká?
Jazyk nového občanského zákoníku
Nový občanský zákoník – přechodná ustanovení
Nový občanský zákoník – lhůty a doby
Nový občanský zákoník – obchodní listiny


Chcete mít zákony v aktuálním znění pohromadě a na jednom místě? Zkuste WINLEX - právní systém obsahující většinu platné české legislativy od roku 1945 ze všech oblastí práva. Obsahuje již i nový občanský zákoník a zákon o obchodních korporacích, který nahradí stávající obchodní zákoník.
Vytisknout článek Odeslat článek mailem

Diskuse k článku

Zatím žádný komentář.

Přidat nový příspěvek do diskuse

Přihlásit k odběru

img_cancelvykricnik



 
 
Security code 
 

Firmy v Pohodě
 
zabezpečovací systémy
prodej, servis, obchod, jablotron, dsc,paradox,galaxy,hikivison,avtech
www.a1com.cz

"CJ BLOK" Sp. z.o.o.
Prodej komínových systémů pro všechny druhy paliv
www.kominy-cjblok.cz

Daňový kalendář

26. 8. 2019 Souhrnné hlášení (za červenec 2019)
26. 8. 2019 Kontrolní hlášení (za červenec 2019)
26. 8. 2019 Přiznání DPH (za červenec 2019)
2. 9. 2019 Daň z nemovitých věcí (1.splátka - popl. provozující zeměd. výrobu a chov ryb s daní vyšší než 5000 Kč)

Další termíny

Kurzovní lístek

25,78 Kč
0,045 Kč
23,22 Kč
-0,017 Kč

Více
Zdroj: ČNB, 19.08.2019

Ze života daňového poradce


Přihlášení k odběru newsletteru