Využíváme cookies pro zajištění snadnějšího použití našich webových stránek. Pokračováním v prohlížení webu předpokládáme, že s tím souhlasíte. Rozumím Více informací

Jak správně jednat za právnickou osobu


JUDr. Vladimíra Knoblochová
26. 6. 2015
Vytisknout článek Odeslat článek mailem Diskuse k článku

Zástupce vždy jedná jménem osoby, kterou zastupuje, nikoliv jménem vlastním.

Foto: Fotolia

 

Nový občanský zákoník již nerozlišuje jednání jménem právnické osoby a jednání v jejím zastoupení. Vychází nově z pojetí, že právnická osoba jako umělý útvar nemůže sama jednat a musí být vždy zastoupena svým statutárním orgánem.


 
Nový občanský zákoník (zákon č. 89/2012 Sb., dále jen „NOZ“) již nerozlišuje jednání jménem právnické osoby a jednání v jejím zastoupení, jak jsme na to byli zvyklí do konce roku 2013. Vychází nově z pojetí, že právnická osoba jako umělý útvar nemůže sama jednat a musí být vždy zastoupena svým statutárním orgánem. Ve všech případech jednání za právnickou osobu tedy půjde o zastoupení, bez ohledu na to, zda jedná za právnickou osobu její statutární orgán nebo zmocněnec na základě plné moci.
 
Nově tedy uvidíte na smlouvách či obchodních listinách tyto formulace, které jsou správné:
  • Alfa, s.r.o., zastoupená Ing. Petrem Novákem, jednatelem
  • Beta, a.s., zastoupená Mgr. Tomášem Holoubkem, předsedou představenstva
Kdo jedná za právnickou osobu, stanoví pro jednotlivé typy právnických osob zpravidla zákon. A v těch případech, kde to neurčuje kogentně, je možné způsob a formu jednání upravit odlišně i v zakladatelské dokumentaci dané právnické osoby.
 
Zástupce vždy jedná jménem osoby, kterou zastupuje, nikoliv jménem vlastním.
 
Právní jednání zástupce je možné přičítat právnické osobě pouze tehdy, pokud zástupce jedná jménem právnické osoby (tedy nikoliv jménem svým). V takovém případě vznikají práva a povinnosti přímo právnické osobě. Na toto je třeba si dát pozor – v případě, že by z jednání nebylo zřejmé, zda jednající jedná jménem právnické osoby či vlastním jménem, platí, že jedná vlastním jménem.
 
Každý, kdo právnickou osobu zastupuje, je přitom povinen dát najevo, co ho k tomu opravňuje. Zastupuje-li ji její statutární orgán, je povinen uvést, že jedná jako statutární orgán právnické osoby. Pokud právnickou osobu zastupuje zmocněnec na základě plné moci, opět je povinen uvést, že jedná na základě plné moci.
 
Kdo za právnickou osobu podepisuje, připojí k názvu právnické osoby svůj podpis, popřípadě i údaj o své funkci nebo o svém pracovním zařazení. Správně by tedy měl podpis za právnickou osobu vypadat následovně:
 
Beta, a.s.
Mgr. Tomáš Vopička
člen představenstva
+ podpis pana Vopičky
 
Gama, s.r.o.
Gabriel Hrbec
na základě plné moci
+ podpis pana Hrbce

 
V praxi se v tomto často chybuje, kdy zástupci podepisují dokumenty vlastním jménem, např. pouze Tomáš Vopička, jednatel. Tento postup je nesprávný, nicméně nemá za následek neplatnost právního jednání.
 
V případě, že budete podepisovat jakýkoliv dokument za právnickou osobu, nezapomeňte uvést název (obchodní firmu) právnické osoby, za kterou dokument podepisujete, protože právě ona dokument uzavírá, nikoliv Vy.

Zkontrolujte si jednající osobu ve veřejném rejstříku

V případě, že se chystáte podepsat smlouvu s právnickou osobou, je nutné si ověřit ve veřejném rejstříku (např. obchodním rejstříku v případě obchodních korporací), kdo je oprávněn právnickou osobu zastupovat.
 
Zákon o veřejných rejstřících zavedl pro všechny veřejné rejstříky tzv. princip materiální publicity. To znamená, že pokud je stav zapsaný v příslušném veřejném rejstříku v rozporu se skutečností, pak pro osobu, která jedná v dobré víře, platí stav ve veřejném rejstříku zapsaný a ten, jehož se zápis týká, se nemůže domáhat toho, že zapsaný údaj je nesprávný či neaktuální.

Příklad

Společnost Alfa, s.r.o. má v obchodním rejstříku zapsáno, že za ni jedná pan František Novák, jednatel. Pan Novák byl z funkce jednatele valnou hromadou odvolán a byl zvolen nový jednatel. Pan Novák ale i po svém odvolání za společnost podepsal smlouvu o koupi nemovitosti, kterou měl dlouhodobě rozjednanou a nechtěl ztratit důvěru obchodních partnerů, kterým podpis smlouvy slíbil.
 
Obchodní partneři (prodávající) jednali v dobré víře v to, že pan Novák je jednatelem (o změně jednatele se nedozvěděli a v rejstříku byl stále zapsaný pan Novák), a tak se společnost Alfa, s.r.o. nemůže vůči nim domáhat, že kupní smlouvu podepsala osoba, která ji nebyla oprávněna podepsat (protože již nebyla jednatelem). Alfa, s.r.o. se ale samozřejmě může domáhat náhrady škody tím vzniklé proti panu Novákovi.

Jaký má význam omezení jednatelského oprávnění v zakladatelské dokumentaci?

V některých případech stanovy či společenská smlouva stanoví určité omezení pro jednání svého statutárního orgánu, např. k určitému právnímu jednání (zpravidla dané hodnotou či závažností právního jednání) se vyžaduje souhlasu valné hromady společnosti.
 
Na tyto situace pamatuje § 162 NOZ, který rozlišuje tři možné situace, kdy právnickou osobu zastupuje člen jejího orgánu způsobem zapsaným v obchodním rejstříku, ale tímto zastupováním porušuje usnesení právnické osoby nebo takové usnesení bylo přijato vadně či vůbec nebylo přijato.
 
1. Případ, kdy právnická osoba nepřijala potřebné usnesení – v některých případech se vyžaduje k právnímu jednání přijetí usnesení orgánu právnické osoby, přičemž může jít jak o usnesení kolektivního orgánu (např. představenstva), tak dozorčího orgánu či nejvyššího orgánu (např. valné hromady). V případě, že takové usnesení není přijato a člen orgánu přesto právní jednání učiní (a to způsobem zapsaným ve veřejném rejstříku), je toto jednání platné, a právnická osoba se nemůže dovolávat toho, že nebyl udělen potřebný souhlas či nebylo přijato potřebné usnesení.

Na tuto úpravu navazuje úprava obsažená v § 47 zákona o obchodních korporacích (zákon č. 90/2012 Sb., dále jen „ZOK“), podle kterého platí, že omezení jednatelského oprávnění obchodní korporace společenskou smlouvou nebo jiným ujednáním nebo rozhodnutím orgánu obchodní korporace nejsou vůči třetím osobám účinná, i když byla zveřejněna.
 
Výjimka je upravena v § 48 ZOK, podle kterého platí, že právní jednání, k němuž nedal souhlas nejvyšší orgán obchodní korporace v případech, kdy to vyžaduje zákon (nikoliv společenská smlouva či rozhodnutí orgánu obchodní korporace), je neplatné. Této neplatnosti se lze dovolat pouze do šesti měsíců ode dne, kdy se o neplatnosti oprávněná osoba dozvěděla nebo dozvědět měla a mohla, nejdéle však do deseti let ode dne, kdy k takovému jednání došlo.
 
Příklad:
Společenská smlouva společnosti Gama, s.r.o. stanoví, že v případě, že bude jednatel uzavírat smlouvu o úvěru (ať již na straně úvěrujícího, tak i úvěrovaného), kdy úvěr přesáhne částku 500.000 Kč, vyžaduje se k uzavření této smlouvy předchozí souhlas valné hromady. Jednatel společnosti, pan Novák, na tuto úpravu nedbal, a uzavřel v zastoupení společnosti Gama, s.r.o. smlouvu o úvěru na částku 1 mil. Kč, aniž by požádal valnou hromadu o souhlas. Úvěrová smlouva je platně uzavřena, a to i přesto, že druhá strana mohla ze společenské smlouvy založené ve sbírce listin toto omezení zjistit.
 
Příklad:
Společnost Gama, s.r.o. uzavřela s panem Kolovratem smlouvu o tiché společnosti, přičemž podle § 190 odst. 2 písm. j) ZOK se k uzavření takové smlouvy vyžaduje souhlas valné hromady. Za společnost smlouvu uzavřel její jednatel, v souladu se zápisem v obchodním rejstříku. V tomto případě se může oprávněná osoba (např. společníci společnosti Gama, s.r.o.) dovolat neplatnosti smlouvy o tiché společnosti, a to do šesti měsíců ode dne, kdy se o neplatnosti dozvěděli nebo dozvědět měli a mohli, nejdéle však do deseti let ode dne, kdy k takovému jednání došlo.

2. Případ, kdy usnesení přijaté právnickou osobou bylo stiženou vadou – tento případ dopadá na situace, kdy sice právnická osoba rozhodnutí přijala, ale toto rozhodnutí je stiženo nějakou vadou. Půjde např. o situaci, kdy valná hromada udělila souhlas s právním jednáním formou per rollam, ale nebyl splněn požadavek ve stanovách na ověřené podpisy při hlasování. Rozhodnutí je tedy vadné, ale právní jednání učiněné na základě vadného rozhodnutí bude platné.

3. Případ, kdy usnesení právnické osoby sice bylo přijato, ale člen orgánu jej porušil – třetí případ dopadá na situaci, kdy některý z orgánů právnické osoby sice potřebné usnesení přijal (a toto usnesení není stiženo žádnou vadou), ale statutární orgán porušil podmínky stanovené v usnesení.

Příklad:
Společenská smlouva společnosti Gama, s.r.o. stanoví, že v případě, že bude jednatel uzavírat smlouvu o úvěru (ať již na straně úvěrujícího, tak i úvěrovaného), kdy úvěr přesáhne částku 500.000 Kč, vyžaduje se k uzavření této smlouvy předchozí souhlas valné hromady. Valná hromada souhlas udělila s podmínkou, že úroková sazba ve smlouvě o úvěru nepřesáhne 5 % p.a. Jednatel uzavřel smlouvu o úvěru, přičemž úrokovou sazbu sjednal ve výši 6 % p.a. Porušil tedy podmínky stanovené v usnesení, ale i tak byla úvěrová smlouva platně uzavřena. To však neznamená, že jednatel nemá odpovědnost za vzniklou škodu vůči společnosti.
Vytisknout článek Odeslat článek mailem

Diskuse k článku

Dana Cechurová
13. 6. 2017 8:55:17
Dobrý den,
jsem členem rady Spolku pro handicapované - kolektivní rozhodování - předseda, 2 členové rady. Byla jsem pověřena členskou základnou ke zhotovení zápisu ze schůze. Provedla jsem a na konci jsem uvedla ZAPSALA: Čechurová (podpis). Druhý člen chtěl dopsat OVĚŘIL a podepsal se spolu s předsedou. Protože si nejsem jistá, že je to správně, prosím o vysvětlení. Pro úplnost ještě uvádím, že v rejstříku máme zapsáno, že rozhodnutí podepisují 2. Děkuji. Čechurová
Hlášení závadného obsahu

Přidat nový příspěvek do diskuse

Přihlásit k odběru

img_cancelvykricnik



 
 
Security code 
 

Firmy v Pohodě
 
Petr Ficek
účetní a daňové služby
seznam.cz

EXTKONT s.r.o.
Účetní společnost - účetnictví, mzdy, daně
www.extkont.cz

Daňový kalendář

25. 10. 2019 Souhrnné hlášení (za září 2019 a 3. čtvrtletí 2019)
25. 10. 2019 Kontrolní hlášení (za září 2019 a 3. čtvrtletí 2019)
25. 10. 2019 Přiznání DPH (za září 2019)
25. 10. 2019 Přiznání DPH (za 3. čtvrtletí 2019)

Další termíny

Kurzovní lístek

25,66 Kč
-0,010 Kč
23,03 Kč
-0,081 Kč

Více
Zdroj: ČNB, 18.10.2019

Ze života daňového poradce


Přihlášení k odběru newsletteru