Využíváme cookies pro zajištění snadnějšího použití našich webových stránek. Pokračováním v prohlížení webu předpokládáme, že s tím souhlasíte. Rozumím Více informací

Jak na prodej vlastních výrobků na internetu


Ing. Radek Bílý
4. 10. 2021
Vytisknout článek Odeslat článek mailem Diskuse k článku

Podle § 10 zákona o daních z příjmů jsou od daně osvobozeny příjmy, pokud jejich úhrn u poplatníka nepřesáhne ve zdaňovacím období 30 000 Kč.

Foto: 123RF

 

Spousta z nás někdy prodávala nepotřebné věci známým nebo přes různé internetové bazary a aukce. Pokud je navíc někdo zručný, může takto prodávat i své vlastní výrobky. Jak se na uvedené situace dívá daňová legislativa a předpisy upravující podnikání?


 

Je potřeba živnostenský list?

To by měla být první otázka, kterou by se měl zabývat každý, kdo prodává výrobky (případně i další movité věci) prostřednictvím internetu. Odpověď nalezneme v právních předpisech, upravujících oblast podnikání.

Jedná se zejména o občanský zákoník, který v § 420 odst. 1 definuje podnikatele následovně: „Kdo samostatně vykonává na vlastní účet a odpovědnost výdělečnou činnost živnostenským nebo obdobným způsobem se záměrem činit tak soustavně za účelem dosažení zisku, je považován se zřetelem k této činnosti za podnikatele.“

Z definice je patrné, jaké podmínky musí být splněny, aby se z člověka stal podnikatel v širším slova smyslu. Jsou jimi:
  • Samostatnost – podnikatel o svém podnikání rozhoduje sám, není vázán pokyny jiné osoby, jako je tomu například u zaměstnance.
  • Odpovědnost – podnikatel nese rizika za své počínání. To znamená, že je právně odpovědný.
  • Zisk – cílem jeho činnosti je vytváření zisku. Činnost provádí buď živnostenským způsobem (viz odrážka níže – definice živnosti), nebo obdobným způsobem (např. svobodná povolání, podnikání v zemědělství).
  • Soustavnost – činnost podnikatele je prováděna soustavně.
Zákon o živnostenském podnikání v § 2 definuje živnost takto: „Živností je soustavná činnost provozovaná samostatně, vlastním jménem, na vlastní odpovědnost, za účelem dosažení zisku a za podmínek stanovených tímto zákonem.“

Při pohledu na podmínky, které musí být splněny současně, aby byla naplněna definice podnikatele, je patrné, že první tři podmínky jsou při prodeji movitých věcí splněny. Otázkou je podmínka čtvrtá a tou je soustavnost. Ta sama o sobě v předpisech definována není, ale můžeme si pomoci judikaturou a výklady.

Z judikatury mohu například uvést rozsudek NS ze dne 22. 4. 2008, sp. zn. 22 Cdo 679/2007. Z tohoto rozsudku vyplývá, že soustavnost není totožná s nepřetržitostí a trvalostí, přičemž posouzení soustavnosti je vždy věcí konkrétního případu s přihlédnutím k povaze činnosti.

Například výklady živnostenských úřadů jsou takové, že o soustavnou činnost se jedná i v případě sezónních prací (např. prodej vánočních stromků nebo kaprů).

Z uvedeného zjednodušeně vyplývá, že pokud se bude jednat o vícenásobný prodej, pak je naplněna definice podnikatele a prodejce by se měl (ve většině případů) registrovat na živnostenském úřadě a obdržet živnostenský list.



Jak na uvedenou činnost nahlíží daňová legislativa?

Rozlišme dvě situace:
  1. Jedná se o jednorázový nahodilý prodej hmotných movitých věcí.
  2. Jedná se o soustavnou činnost a byla naplněna definice podnikatele.

Ad 1 – Jednorázový nahodilý prodej hmotných movitých věcí

V zákoně o daních z příjmů (dále jen „ZDP“) nalezneme zdanění nahodilých příjmů z prodeje hmotných movitých věcí v § 10 – Ostatní příjmy: „Ostatními příjmy, při kterých dochází ke zvýšení majetku, pokud nejde o příjmy podle § 6 až 9, jsou zejména a) příjmy z příležitostných činností nebo z příležitostného nájmu movitých věcí, včetně příjmů ze zemědělské výroby a lesního a vodního hospodářství, které nejsou provozovány podnikatelem, a příjmů z provozu výroben elektřiny, ke kterému není vyžadována licence udělovaná Energetickým regulačním úřadem.“

Ze zákonné definice vidíme, že se jedná o jiné příjmy než příjmy ze závislé činnosti, ze samostatné činnosti (včetně podnikání), příjmy z kapitálového majetku nebo příjmy z nájmu. Jelikož zemědělské podnikání není zahrnuto pod živnostenský zákon, ale řídí se zákonem o zemědělství (dále jen „ZOZ“), patří příjmy ze zemědělské výroby a lesního a vodního hospodářství, které nejsou provozovány podnikatelem, mezi ostatní příjmy, a tudíž § 10 ZDP. Vyplývá to z ustanovení § 2e odst. 2 ZOZ: „Fyzická osoba provozující drobné pěstitelské a chovatelské činnosti, anebo prodávající nezpracované rostlinné a živočišné výrobky, nepodléhá evidenci zemědělského podnikatele podle tohoto zákona.“

Pokud budou prodávány například přebytky z domácího pěstování a není naplněna definice zemědělského podnikatele, pak příjmy budou daněny jako ostatní příjmy, ale u těchto příjmů je možné uplatnit paušální výdaje ve výši 80 % z příjmů na základě § 7 odst. 7 písm. a) ZDP. Maximální hodnota výdajů, kterou lze takto uplatnit, je 1 600 000 Kč.

Dalším ostatním příjmem jsou příjmy z provozu výroben elektřiny, pokud k provozu zařízení není nutná licence od Energetického regulačního úřadu. Jedná se např. o malé fotovoltaické elektrárny. Pokud je licence potřeba, pak se jedná již o příjmy z podnikání.

Některé příjmy mohou být od daně z příjmů osvobozeny. Základní osvobození nalezneme v § 4 ZDP. V tomto ustanovení zákona jsou osvobozeny od daně příjmy z prodeje hmotných movitých věcí s výjimkou prodeje:
  • cenného papíru,
  • motorového vozidla, letadla nebo lodě, nepřesahuje-li doba mezi jejich nabytím a prodejem dobu jednoho roku,
  • movité věci, která je nebo v období pěti let před prodejem byla zahrnuta do obchodního majetku.
Další osvobození nabízí samotný § 10, a to v ustanovení odst. 3 písm. a): „Od daně jsou, kromě příjmů uvedených v § 4, osvobozeny příjmy podle odstavce 1 písm. a), pokud jejich úhrn u poplatníka nepřesáhne ve zdaňovacím období 30 000 Kč; přitom příjmem poplatníka, kterému plyne příjem z chovu včel a u kterého nepřekročí ve zdaňovacím období počet včelstev 60, je částka 500 Kč na jedno včelstvo.“

Pokud tedy nenalezneme osvobození ostatních příjmů v § 4, pak samotný § 10 osvobozuje ostatní příjmy do hodnoty 30 000 Kč u poplatníka za rok. Přitom u včelařů se bere částka 500 Kč na včelstvo do max. 60 včelstev.

Jestliže ani zde nenalezneme osvobození, musíme příjem zdanit, přičemž jako základ daně se bere příjem snížený o výdaje prokazatelně vynaložené na jeho dosažení. V našem případě prodeje movitých věcí se bude jednat pouze o hodnotu, za jakou byla věc pořízena (výjimka je u zemědělské výroby a vodního hospodářství – viz výše). Jsou-li výdaje vyšší než příjem, k rozdílu se nepřihlíží. To znamená, že není možné u ostatních příjmů vykázat ztrátu. Maximálně nulový základ daně.

Ad 2 – Soustavná činnost

Pokud je naplněna definice podnikání, je situace poměrně jednoduchá. Zde nastává povinnost registrace na živnostenském úřadě, následně na finančním úřadě a správě sociálního zabezpečení a zdravotní pojišťovně. Dále poplatník postupuje jako podnikatel a své příjmy zdaňuje podle § 7 ZDP jako příjmy ze samostatné činnosti.


Článek byl připravený ve spolupráci se společností BS daně s.r.o.
Vytisknout článek Odeslat článek mailem

Diskuse k článku

Zatím žádný komentář.

Přidat nový příspěvek do diskuse

Přihlásit k odběru

img_cancelvykricnik



 
 
Security code 
 

Rychlé zprávy

Cestovní náhrady za benzín se zvýšily

19. 10. 2021 | Vzhledem ke zvyšujícím se cenám pohonných hmot vydalo Ministerstvo práce a sociálních věcí vyhlášku, která od 19. října zvedá průměrné ceny pohonných hmot pro účely poskytování cestovních náhrad z 27,80 Kč na 33,80 Kč. Týká se to jen benzinu 95 oktanů, ostatní ceny zůstávají beze změn, tedy 31,50 Kč za 1 litr benzinu 98 oktanů a 27,20 Kč za 1 litr motorové nafty. Pokud k pracovním účelům využíváte elektromobil, průměrná cena za 1 kWh elektřiny je 5 Kč.
 
Dřívější zprávy

Užitečné informace




Firmy v Pohodě
 
MxB s.r.o.
Účetní služby, daňoví poradci
www.mxb.cz

Právní, daňové a ekon.sl.
daně, ekonomika, účetnictví, offshore, znalec, likvidace, posudek

Daňový kalendář

25. 10. 2021 Přiznání DPH (za září 2021)
25. 10. 2021 Přiznání DPH (za 3. čtvrtletí 2021)
25. 10. 2021 Souhrnné hlášení (za září 2021 a 3. čtvrtletí 2021)
25. 10. 2021 Kontrolní hlášení (za září 2021 a 3. čtvrtletí 2021)

Další termíny

Kurzovní lístek

25,51 Kč
0,055 Kč
21,88 Kč
-0,051 Kč

Více
Zdroj: ČNB, 19.10.2021

Ze života daňového poradce


Přihlášení k odběru newsletteru