Využíváme cookies pro zajištění snadnějšího použití našich webových stránek. Pokračováním v prohlížení webu předpokládáme, že s tím souhlasíte. Rozumím Více informací

Novela insolvenčního zákona


Ing. Martina Truhlářová
15. 10. 2018
Vytisknout článek Odeslat článek mailem Diskuse k článku

V současnosti musí dlužník v rámci oddlužení splatit alespoň 30 % z úhrnu pohledávek v době pěti let od schválení oddlužení.

Foto: 123RF

chystase
 

Novela insolvenčního zákona je v současné době po druhém čtení v Poslanecké sněmovně. Co nám může přinést jako zaměstnavatelům a jak se nás může dotknout jako podnikatelů, se dočtete v tomto článku.


 
Do běžného života firmy zasahuje existence insolvenčního řízení hned několika hlavními způsoby:
  1. jako dlužníkovi
Právnická nebo fyzická osoba – podnikatel se může dostat do situace, kdy je dlužníkem v úpadku a je povinna podat insolvenční návrh bez zbytečného odkladu poté, co se dozvěděla nebo při náležité pečlivosti měla dozvědět o svém úpadku. Zdrojem dat je zde účetnictví podnikatele a odpovědní jsou statutární orgány firmy nebo fyzická podnikající osoba. Insolvenční zákon pak v § 3 stanoví, za jakých podmínek je dlužník v úpadku.
  1. jako věřiteli
Firma též může být v pozici věřitele dlužníka, který je v úpadku. Zde budeme řešit přihlášku pohledávky do insolvenčního řízení a z daňového hlediska v případě DPH opravu výše daně u pohledávek za dlužníky v insolvenčním řízení.

V případě daně z příjmů opravné položky k pohledávkám za dlužníky v insolvenčním řízení.
  1. jako zaměstnavateli dlužníka
Pokud o návrhu našeho zaměstnance na povolení oddlužení rozhodne soud kladně, pak v  rozhodnutí, jímž schvaluje oddlužení plněním splátkového kalendáře, insolvenční soud mimo jiné přikáže zaměstnavateli, aby po doručení tohoto rozhodnutí prováděl ze mzdy stanovené srážky a nevyplácel sražené částky dlužníku, ale poukazoval je insolvenčnímu správci.

Pro zaměstnavatele, jehož zaměstnanec má více exekucí, je oddlužení i praktickým řešením, neboť zaměstnavatel pak komunikuje pouze s jedním partnerem – insolvenčním správcem.

Ten navíc většinou dohlíží i na správné provedení srážek, neboť dle zákona požaduje pravidelné přehledy o příjmech, na rozdíl od mnohdy nepřehledné situace, kdy je partnerem zaměstnavatele několik exekutorů.

Změna u zadlužených zaměstnanců – oddlužení

Připravovaná novela si předsevzala za úkol zjednodušit podmínky oddlužení (tzv. osobního bankrotu) pro zadlužené lidi. Změna se tedy bude dotýkat firem v pozici zaměstnavatele dlužníka.

V současné době musí dlužník v rámci oddlužení splatit alespoň 30 % z úhrnu pohledávek v době pěti let od schválení oddlužení. V rámci schvalovacího procesu novely bylo zaznamenáno poměrně velké množství pozměňovacích návrhů a do druhého čtení byly navrženy ústavně právním výborem ke schválení následující podmínky.

Oddlužení plněním splátkového kalendáře se zpeněžením majetkové podstaty je splněno, jestliže:
  1. dlužník splatil nezajištěným věřitelům jejich pohledávky v plné výši,
  2. dlužník v době tří let od schválení oddlužení splatil nezajištěným věřitelům alespoň 50 % jejich pohledávek – tj. rychlejší varianta oddlužení,
  3. po dobu pěti let od schválení oddlužení nebylo dlužníku oddlužení zrušeno a dlužník neporušil svou povinnost vynaložit veškeré úsilí, které po něm bylo možno spravedlivě požadovat, k plnému uspokojení pohledávek svých věřitelů; má se za to, že tuto povinnost neporušil, jestliže v této době splatil nezajištěným věřitelům alespoň 30 % jejich pohledávek.
Přičemž pojem „vynakládat veškeré úsilí“ se definuje tak, že se jedná o veškeré úsilí, které lze po dlužníkovi spravedlivě požadovat, k plnému uspokojení pohledávek jeho věřitelů.

V původním sněmovním tisku bylo počítáno i se sedmiletou variantou, kdy měl dlužník uhradit co největší část svých dluhů, avšak nebyla by stanovena minimální hranice, kterou měl uhradit. S touto variantou se po pozměňovacích návrzích nyní nepočítá, nicméně legislativní proces ještě není u konce.

Snahou bylo zabezpečit dlužníkům v dluhové pasti, kteří za stávajícího zákona nedosáhli na podmínky oddlužení, aby mohli tohoto institutu využít.

Naopak v rámci pozměňovacích návrhů se počítá s oddlužením zkráceným na tři roky pro osoby zvlášť zranitelné – tj. starobní důchodce a důchodce invalidní ve druhém nebo třetím stupni. Oddlužení plněním splátkového kalendáře se zpeněžením majetkové podstaty by u nich bylo splněno, jestliže budou řádně splácet a plnit zákonné povinnosti po dobu tří let od schválení oddlužení.

Další změnou je možnost přerušení a prodloužení průběhu oddlužení. Insolvenční soud může po schválení oddlužení plněním splátkového kalendáře se zpeněžením majetkové podstaty rozhodnout o přerušení průběhu oddlužení až na jeden rok, nelze však přerušit opakovaně. Lze tak učinit z důležitých důvodů na návrh dlužníka nebo insolvenčního správce. Doba přerušení se nezapočítává do výše uvedené doby splácení (tři roky, pět let).

Po tuto dobu přerušení průběhu oddlužení nemusí dlužník splácet – z toho vyplývá, že při přerušení oddlužení zaměstnavatel nebude provádět srážky ze mzdy.

Insolvenční soud dále může rozhodnout, že se doba, která je rozhodná pro posouzení splacení pohledávek, prodlouží až o šest měsíců. Učiní tak z důležitých důvodů na návrh dlužníka podaný do uplynutí doby splácení. Opět nelze prodloužit opakovaně.

Pokud bude v novelizovaném zákoně zapracováno přerušení a prodloužení, bude třeba s těmito variantami počítat. Pro mzdové účetní to bude znamenat, že na rozdíl od stávajícího stavu, kdy z titulu oddlužení provádí srážky ze mzdy pět let, se tato situace změní. Bude třeba počítat s tím, že srážky budeme provádět tři nebo pět let, případně i déle, a může dojít k jejich přerušení, což bude znamenat větší důraz na sledování příslušné insolvence či zvýšenou komunikaci s insolvenčním správcem.

Návrh na povolení oddlužení musel obsahovat údaje o očekávaných příjmech dlužníka v následujících pěti letech a údaje o příjmech dlužníka za poslední tři roky. Nyní je navrženo, aby se příjmy vykazovaly pouze za dvanáct měsíců – tj. jak očekávané příjmy, tak minulé příjmy.

Dále se počítá s úpravou, která by chránila dlužníky tak, aby nepřišli tzv. o střechu nad hlavou. Dlužník nebude povinen vydat ke zpeněžení své obydlí, ledaže by jeho hodnota ocenění přesahovala násobek částky k zajištění obydlí v dlužníkově bydlišti.

Novela se snaží myslet i na osvětu a předcházení dalšímu zadlužování. Je-li způsobem oddlužení plnění splátkového kalendáře se zpeněžením majetkové podstaty, může insolvenční soud na návrh insolvenčního správce za účelem předcházení budoucímu úpadku uložit dlužníku povinnost využít v rozsahu nejvýše 100 hodin služby odborného sociálního poradenství poskytované registrovaným poskytovatelem sociálních služeb.

Srážky z příjmů podnikatelů

Další významná změna v zákoně se týká definování podmínek, za jakých bude probíhat splátkování u fyzické osoby podnikatele. Dosud toto v zákoně uvedeno nebylo a novela se snaží o to, aby jasně řekla, jak se má v reálu postupovat, tj. aby již prováděnou praxi sjednotila.

Zavádí pojem „Splátkový kalendář fyzické osoby – podnikatele“, pod nímž uvádí zákonný postup srážek. Při oddlužení plněním splátkového kalendáře se zpeněžením majetkové podstaty je dlužník, který je fyzickou osobou – podnikatelem, povinen do doby podání písemné zprávy o splnění oddlužení měsíčně splácet nezajištěným věřitelům ze svých příjmů částku, která se určí následovně:
  • V rozhodnutí o schválení oddlužení plněním splátkového kalendáře se zpeněžením majetkové podstaty uloží insolvenční soud dlužníkovi povinnost měsíčně splácet nezajištěným věřitelům z jeho příjmů z podnikání minimální nevratnou částku – tak zvaná „zálohová splátka“.
  • Zálohová splátka se určí z jedné dvanáctiny zjištěného zisku dlužníka za poslední zdaňovací období předcházející podání návrhu na povolení oddlužení, a to podle zákona o daních z příjmů, tj. z dlužníkova daňového přiznání. Vypočte se ve výši, v jaké mohou být při výkonu rozhodnutí nebo exekuci uspokojeny přednostní pohledávky.
  • Nebyla-li podnikatelská činnost vykonávána po celé zdaňovací období, určí se zálohová splátka z podílu zjištěného zisku a počtu měsíců, po kterou dlužník vykonával podnikatelskou činnost.
  • Nelze-li zálohovou splátku dlužníka tímto postupem určit, určí se po vyjádření insolvenčního správce k očekávaným budoucím měsíčním příjmům dlužníka vycházejícím z rozdílu jeho reálně dosažených příjmů a reálně vynaložených výdajů za dobu jeho podnikání.
  • Nelze-li zálohovou splátku dlužníka ani takto určit, určí se zálohová splátka z částky odpovídající měsíční průměrné mzdě v národním hospodářství za první až třetí čtvrtletí předchozího kalendářního roku.
Dlužník je povinen na konci každého zdaňovacího období předložit insolvenčnímu správci účetnictví či daňovou evidenci, přiznání k dani z příjmů a výpisy z účtů, popřípadě další listiny osvědčující jeho příjmy a výdaje.

Splátkovou částku následně určí insolvenční správce z jedné dvanáctiny zjištěného zisku dlužníka za zdaňovací období a vypočte se ve výši, v jaké mohou být při výkonu rozhodnutí nebo exekuci uspokojeny přednostní pohledávky – výsledné číslo je tzv. „referenční srážka“.

Je-li součet zálohových splátek splacených dlužníkem za dané zdaňovací období nižší než součin referenční srážky a počtu měsíců, po něž v daném zdaňovacím období oddlužení trvalo, vyzve insolvenční správce dlužníka k uhrazení nedoplatku ve výši rozdílu mezi těmito částkami. Dlužník je povinen nedoplatek uhradit bez zbytečného odkladu.

Je-li součet zálohových splátek splacených dlužníkem za dané zdaňovací období vyšší než součin referenční srážky a počtu měsíců, po něž v daném zdaňovacím období oddlužení trvalo, může insolvenční soud na návrh dlužníka pro následující zdaňovací období stanovit jinou výši zálohové splátky.

Insolvenční soud může za určených podmínek stanovit jinou výši zálohové splátky také tehdy, jestliže o to požádá dlužník pro změnu poměrů.

Pokud má dlužník mimo příjmů z podnikání také další příjmy, z nichž splácí pohledávky věřitelů, nepoužije se při určení výše zálohové nebo referenční srážky snížení o základní částku, která nesmí být při výkonu rozhodnutí povinnému sražena z měsíční mzdy, je-li tato základní částka uvažována při určení rozsahu splátky z jiného příjmu.

Při určení, ze kterého z příjmů bude dlužníku ponechána základní částka, vezme insolvenční soud v úvahu zejména výši a pravidelnost dosahování jednotlivých příjmů.

Závěrem

Novela by měla nabýt účinnosti prvním dnem čtvrtého kalendářního měsíce následujícího po jejím vyhlášení. To znamená, že lze očekávat její účinnost v průběhu roku 2019. Legislativní proces však zatím probíhá a stále se objevují další pozměňovací návrhy. Jaká tedy bude výsledná podoba, není vůbec jisté.

Lze tedy doporučit sledovat vývoj a v případě, že se nás insolvence týkají, ať už jako zaměstnavatelů, či jako těch, kteří zpracovávají daňovou evidenci pro podnikatele – fyzické osoby, vyčkat na finální podobu zákona a počítat s tím, že s sebou přinese změny, které bude potřeba při naší práci brát v potaz.
Vytisknout článek Odeslat článek mailem

Diskuse k článku

Zatím žádný komentář.

Přidat nový příspěvek do diskuse

Přihlásit k odběru




 
 
Security code 
 

Užitečné informace




Firmy v Pohodě
 
Účetní a daňová kancelář
Vedení daňové evidence, účetnictví, mzdy a personalistika
www.uctojezek.cz

PAREXPO, s.r.o.
Nabízíme reklamní a marketingový servis.
www.parexpo.cz

Daňový kalendář

20. 11. 2018 Měsíční odvod úhrnu sražených záloh na daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti
26. 11. 2018 Přiznání DPH (za říjen 2018)
26. 11. 2018 Souhrnné hlášení (za říjen 2018)
26. 11. 2018 Kontrolní hlášení (za říjen 2018)

Další termíny

Kurzovní lístek

25,99 Kč
0,000 Kč
22,90 Kč
-0,089 Kč

Více
Zdroj: ČNB, 16.11.2018

Ze života daňového poradce


Přihlášení k odběru newsletteru