Jak správně uzavřít obchodní smlouvu – 5. díl

V minulých dílech jsme se zabývali otázkou, co vše udělat pro to, aby byla smlouva platně uzavřena. Vysvětlili jsme si, co jsou to podstatné náležitosti smlouvy a že bez nich bude smlouva neplatná, kdo může smlouvu uzavřít, jakou musí mít smlouva formu apod.

Přes všechny návody, jak správně uzavřít smlouvu, ale v praxi dochází k situacím, kdy smlouva byla uzavřena „chybně“. Smlouva tedy neobsahuje ať již podstatné náležitosti, nebo obsahuje ujednání v rozporu se zákonem, podepsala ji osoba, která k tomu není oprávněná, smlouva nebyla uzavřena písemně, ač to zákon či ujednání stran výslovně vyžaduje, prostě také smlouvě chybí některé náležitosti, které zákon pod sankcí neplatnosti vyžaduje.

Co se děje v takovém případě? Taková smlouva je neplatná. V právu se přitom rozlišují dva druhy neplatnosti – tzv. absolutní neplatnost a relativní neplatnost.

Absolutní neplatnost

Absolutní neplatnost nastává bez dalšího přímo ze zákona. Plnění, ke kterému došlo na základě absolutně neplatného právního úkonu, se považuje za bezdůvodné obohacení a smluvní strany jsou povinny si vzájemně vrátit, co bylo na základě neplatného právního úkonu plněno.

K absolutní neplatnosti pak soud v případě sporu přihlíží z úřední povinnosti, a to i bez návrhu. Absolutní neplatnost není možné ani zhojit tím, že bude dodatečně schválena. Absolutní neplatnost právního úkonu se nepromlčuje. Co to všechno znamená, si vysvětlíme na příkladu.

Příklad:

Společnost Alfa s.r.o. a společnost Beta s.r.o. uzavřely smlouvu o smlouvě budoucí o dílo. Jménem společnosti Alfa s.r.o. podle společenské smlouvy a zápisu v obchodním rejstříku jednají vždy dva jednatelé společně. Vzhledem k tomu, že jeden z jednatelů, pan Novák, odjížděl na delší dobu do zahraničí, udělil druhému jednateli, panu Hrdličkovi, generální plnou moc, ve které ho zmocnil, aby za něj jako jednatele činil jménem společnosti Alfa s.r.o. veškeré úkony, uzavíral smlouvy apod.

Pokud by společnost Beta s.r.o. požadovala uzavření smlouvy o dílo ve sjednané lhůtě a společnost Alfa s.r.o. toto odmítla, pak pokud by se společnost Beta s.r.o. domáhala u soudu nahrazení projevu vůle, nemůže být úspěšná. Soud by si i bez návrhu kterékoliv strany měl vyhodnotit, že smlouva nebyla uzavřena oprávněnými osobami a je tedy absolutně neplatná a žalobu z uvedeného důvodu zamítnout.

Relativní neplatnost

Na rozdíl od absolutní neplatnosti, relativní neplatnost smlouvy nenastává ze zákona. Relativně neplatná smlouva působí právní následky, jako by byla platná, dokud se ten, kdo je neplatností dotčen, této neplatnosti nedovolá (a doručí takové dovolání se neplatnosti druhému účastníkovi smlouvy). Právo dovolat se relativní neplatnosti se promlčuje v tříleté promlčecí době.

Příklad:

Typickým případem relativní neplatnosti je převod majetku, který patří do společného jmění manželů, bez souhlasu druhého manžela, pokud takový převod majetku nespadá do obvyklé správy, kterou může vykonávat i jen jeden z manželů. Může se tedy stát, že manžel prodá akcie v tržní hodnotě 5,000.000,- Kč, aniž by to manželce sdělil. Akcie patří do společného jmění manželů a tato transakce s ohledem na majetek manželů rozhodně nespadá do obvyklé správy majetku.

Když se to manželka dozví, rozzlobí se, neboť je přesvědčena, že manžel akcie prodal v době finanční krize, kdy jsou ceny akcií velmi nízko, aniž by to bylo potřeba. Vzhledem k tomu, že převod akcií nespadal do obvyklé správy majetku, bylo třeba, aby s ním souhlasili oba manželé. Jelikož se to nestalo, manželka má možnost doručit kupujícímu svůj projev vůle (nejlépe písemnou formou), že převod akcií proběhl v rozporu s ustanovením § 145 občanského zákoníku bez jejího souhlasu a že se tímto dovolává neplatnosti smlouvy.

Doručením tohoto projevu vůle manželky kupujícímu bude třeba na převod akcií pohlížet jako na neplatný právní úkon a smluvní strany jsou povinny si vrátit, co si vzájemně plnili (tedy kupující bude povinen vrátit akcie a prodávající zaplacenou kupní cenu). Pokud by se ale manželka neplatnosti nedovolala, pak bude smlouva platně uzavřena a po uplynutí tříleté promlčecí doby se manželka už nebude moci neplatnosti dovolat.

Kdy je smlouva neplatná absolutně a kdy relativně?

V občanském zákoníku platí zásada, že neplatné právní úkony jsou neplatné absolutně, pokud je zákon výslovně a taxativně neprohlašuje za neplatné relativně. V jakých případech jsou právní úkony neplatné relativně, vyjmenovává ustanovení § 40a občanského zákoníku. Ale pozor – neplatnosti se nemůže dovolat ten, kdo ji sám způsobil.

V obchodních závazkových vztazích stanoví § 267 odst. 1 obchodního zákoníku princip relativní neplatnosti právních úkonů v případě, kdy zákon stanoví neplatnost právního úkonu pouze na ochranu některého účastníka – v takovém případě se neplatnosti může dovolávat pouze tento účastník. To ale neplatí pro smlouvy uzavřené podle části druhé obchodního zákoníku, tedy pro společenské smlouvy či stanovy, jimiž se zakládají obchodní společnosti.

Chyby v psaní a v počtech

Někdy se může stát, že ve smlouvě dojde k překlepům v psaní či početním chybám. Na to pamatuje ustanovení § 37 odst. 3 občanského zákoníku, které stanoví, že v takovém případě smlouvě není neplatná, pokud je význam příslušného ujednání nepochybný.

Úplná nebo částečná neplatnost smlouvy?

Pochybení při sepisu smlouvy nemusí mít nutně za následek neplatnost celé smlouvy. Smlouva může být neplatná i jen v části, pokud se důvod neplatnosti týká této části a tato část je oddělitelná od ostatního obsahu. Co do zbytku je tedy smlouva platná, ledaže by z okolností, za kterých byla uzavřena, vyplývalo, že neplatnou část nelze oddělit od ostatního obsahu.

Příklad:

Smluvní strany uzavřely smlouvu o dílo, ve které se zhotovitel zavázal zhotovit v určitém termínu pro objednatele dílo. Zároveň si smluvní strany sjednaly, že v případě, kdy se zhotovitel dostane do prodlení se zhotovením díla, může objednatel od smlouvy odstoupit a v případě, že odstoupí od smlouvy, vzniká objednateli zároveň nárok na smluvní pokutu ve výši 100.000,- Kč.

Takové ujednání o smluvní pokutě je neplatné, protože smluvní pokutu lze sjednat pouze za porušení povinnosti (tedy za porušení povinnosti zhotovit v daném případě dílo včas) a nikoliv za výkon práva (tedy pro případ odstoupení od smlouvy). Ujednání o smluvní pokutě je tedy neplatné, ale neplatné je pouze toto ujednání, nikoliv celá smlouva o dílo.

V případě, že je součástí jinak neplatné smlouvy dohoda o volbě práva nebo o volbě obchodního zákoníku podle ustanovení § 262 nebo dohoda o řešení sporu mezi smluvními stranami, pak jsou tyto dohody neplatné pouze v případě, že se na ně vztahuje důvod neplatnosti. Neplatnost těchto dohod se naopak netýká neplatnosti smlouvy, jejíž jsou součástí.

Příklad:

Manželka se ve výše uvedeném příkladu dovolala neplatnosti smlouvy o převodu akcií. Součástí smlouvy přitom bylo i ustanovení, že všechny spory vzniklé mezi smluvními stranami z této smlouvy budou řešeny u Rozhodčího soudu při Hospodářské komoře České republiky a Agrární komoře České republiky. Pokud mezi smluvními stranami vznikne spor o to, zda je smlouva platná či neplatná, případně o náhradu škody z této smlouvy, pak bude třeba aplikovat rozhodčí doložku a věcně příslušný k rozhodnutí sporu bude Rozhodčí soud, bez ohledu na to, že smlouva je neplatná.

Závěr

Výše tedy byly popsány důsledky, které mohou nastat v případě, že smlouva neobsahuje náležitosti požadované zákonem. Leckdy může jít o důsledky velmi závažné. Navíc – ten, kdo způsobil neplatnost smlouvy, je povinen nahradit škodu druhé smluvní straně, ledaže tato osoba o neplatnosti smlouvy věděla.

Při uzavírání smlouvy tedy doporučuji důsledně dbát na to, aby smlouva obsahovala všechny zákonem požadované náležitosti, aby ji podepsal ten, kdo je k tomu oprávněn a aby byla vyhotovena v potřebné formě.

Předchozí díly tohoto seriálu:

Jak správně uzavřít obchodní smlouvu – 4. díl (aneb kdo může smlouvu uzavřít)

Jak správně uzavřít obchodní smlouvu – 3. díl (aneb nejčastější způsoby zajištění smluvních závazků)

Jak správně uzavřít smlouvu – 2. díl (aneb jakou by měla mít smlouva strukturu a náležitosti)

Jak správně uzavřít smlouvu – 1. díl (aneb jaký použít zákon a proč je to důležité odlišovat)