Vláda dala zelenou centrálnímu registru přestupků

Výsledkem boje proti drobné majetkové činnosti bude vznik centrálního registru přestupků. Až dosud se jednotlivé přestupky pachatelům nesčítaly a chyběl tak účinný nástroj pro jejich potrestání. Registr má zpřísnit podmínky za přestupkovou recidivu. Tím by se měla omezit drobná kriminalita.
 
Zaznamenávat se budou takové přestupky, které by v případě opakování měly být trestným činem. Podle ministra spravedlnosti Jiřího Pospíšila klade vláda v tomto případě důraz zejména na oblast majetkových trestných činů.
 
Právě tento typ trestné činnosti se podle něj v poslední době stále rozšiřuje. Škody se navíc nesčítají a v případě, že je škoda nižší než pět tisíc korun, jedná se pouze o přestupek. „Státu pak chybí účinný nástroj proti takovému jednání,“ vysvětlil ministr spravedlnosti. O trestný čin se bude jednat až při třetím provinění. Měly by se za ně ukládat primárně alternativní tresty.

Uložení vyšších sankcí

Centrální ani místní registr všech přestupků v současnosti neexistuje. Fungují pouze dílčí evidence, které si vedou jednotlivé orgány řešící přestupky. Centrální registr umožní sdílet informace i dalším orgánům, které na základě záznamu o předchozích přestupcích pachatele mohou informace zohlednit a uložit vyšší sankce.
 
Registr přestupků má být zřízen při Rejstříku trestů jako informační systém veřejné správy. Zapisovat do něj bude mít možnost vždy ten správní orgán, který řešil přestupek v prvním stupni řízení.
 
Vláda schválila variantu vzniku a provozu registru, která vyšla na základě analýzy jako ekonomicky nejšetrnější. Náklady na provoz mají ročně činit 8,1 milionu korun, cena realizace systému se odhaduje ve výši 31 milionů korun.
 
Návrh klade velký důraz na transparentnost celého systému. Vystavená data bude proto moci měnit či mazat pouze ten, který údaje o přestupku zaslal do registru přestupků. Veškeré přístupy bude systém zaznamenávat, všechny informace pak budou snadno dohledatelné.