Virtuální měna je měna, která je elektronicky vytvořena a uložena. Kryptoměna je typ digitální (virtuální) měny, která se opírá o kryptografii – šifrování.

Hlavní charakteristikou kryptoměny je blockchain. Jde o technologii, která pomocí databáze uchovává neustále se rozšiřující počet záznamů, které jsou chráněny proti neoprávněnému zásahu jak z vnější strany, tak i ze strany samotných uživatelů – uzlů peer-to-peer sítě (tj. sítě, kde mezi sebou komunikují přímo jednotliví uživatelé bez existence serveru).
 
V případě kryptoměn je technologie blockchainu využita jako jedna velká účetní kniha příslušné kryptoměny, kde jsou uloženy veškeré transakce provedené všemi uživateli.
 
Kryptoměny mají tyto vlastnosti:

• decentralizace – měnu nelze kontrolovat vládou či jinými institucemi, síť funguje sama o sobě, bez potřeby prostředníka, který by transakce ověřoval,
• transparentnost – je plně transparentní díky veřejné databázi (blockchain), která ukazuje všechny proběhlé transakce v síti,
• nízké poplatky za transakce – oproti bankám nabízí digitální měny pouze dobrovolný poplatek určený na zajištění rychlého zpracování transakcí, které těžaři pomocí řešení složitých matematických úloh zařadí do účetní knihy – blockchainu,
• žádné odmítnuté platby – zaslanou měnu nelze po odeslání nijak stornovat nebo zrušit.

Nejznámějšími kryptoměnami v současnosti jsou: Bitcoin, Litecoin, Ethereum, Zcash, Dash, Ripple. Hodnota kryptoměn je dána jejich nabídkou a poptávkou. Virtuální měny mají vyšší tendenci k volatilitě (míra kolísání hodnoty). Zároveň, pokud bude poptávka po nich i nadále růst, bude růst i jejich hodnota.
 
Kryptoměny mají deflační povahu – konečný daný počet příslušné kryptoměny je dán matematickým algoritmem a nelze tedy „dotisknout“ další, jak v případě tradičních peněz (například u Bitcoinu je 20 999 999,9769 maximum, veškeré Bitcoiny tak budou vytěženy v roce 2140).
 
Kurz příslušné virtuální měny lze zjistit na některé z burz, na kterých lze s nimi i obchodovat (např. Bitfinex, Bitstamp, BTC-e).
 
Univerzita Cambridge, která vydala dosud nejobsáhlejší studii týkající se trhu kryptoměn, odhaduje, že se počet aktivních uživatelů kryptoměn celosvětově pohybuje mezi 2,9 a 5,8 miliony.

Japonsko od 1. 4. 2017 akceptovalo oficiálně Bitcoin jako způsob platby. Inovativní Estonsko navrhuje vytvoření vlastní kryptoměny – estcoinu (částečně podporovaného vládou), jenž by doplňoval již existující projekt e-rezidence.
 
V ČR je kolem 150 míst, kde lze platit pomocí Bitcoinů (vyhledat jde na Coinmap.org). Asi nejznámější je Bitcoin Coffee v Paralelní Polis v Praze. V polovině května 2017 začal přijímat platby v Bitcoinech také internetový obchod Alza.cz.
 
Nadšenci do kryptoměn se snaží touto cestou vymezit proti stávajícímu systému, zároveň je fascinuje nová technologie, za níž vidí možnost změny a svobodu. S tím ale také souvisí i potřeba některých malých uživatelů ze sféry šedé ekonomiky platit pseudonymně.

Přístup ČNB a Ministerstva financí ke kryptoměnám v ČR

Finanční analytický útvar Ministerstva financí vydal v roce 2013 metodický pokyn č.j. MF-86584/2013/24, ve kterém definuje podezřelý obchod. Považuje se za něj obchod uskutečněný za okolností vyvolávající podezření, že došlo ke snaze legalizovat výnosy z trestné činnosti, nebo podezření, že v obchodu užité prostředky jsou určeny k financování terorismu.
 
Za rizikovou pak označuje každou platbu realizovanou v souvislosti s nákupem nebo prodejem jakékoli digitální měny nad hodnotu 1 000 EUR. Povinné osoby pak mají oznámit každou transakci nad hodnotu 15 000 EUR.
 
ČNB se vyjádřila v rámci konference v dubnu 2015 ohledně virtuálních měn následovně:

• Virtuální měny nejsou plnohodnotnou národní měnou ani peněžní jednotkou žádného existujícího státu, v žádném státě nemají charakter zákonného platidla a nejsou tedy peněžními prostředky ve smyslu zákona o platebním styku.
• Na druhou stranu představují hodnotu, která je vyjádřena digitálně, jsou používány jako zvláštní prostředek směny a mohou být evidovány a obchodovány v elektronické podobě.
• Za rizika jsou považovány krachy burz a směnáren virtuálních měn, odcizení z virtuálních peněženek, neexistence právní ochrany, zneužití u daňových úniků, k trestné činnosti a financování terorismu.
• Pro ČNB je obchodování ve virtuálních měnách okrajovým jevem, ČNB nevykonává dohled nad subjekty, které obchodují ve virtuálních měnách.

Dle ČNB tedy virtuální měny nejsou peněžními prostředky ve smyslu zákona o platebním styku a ani elektronickými penězi. Zákonná úprava virtuálních měn tedy chybí. Vyvozuje se však, že se jedná o nehmotnou věc v právním slova smyslu, jak ji specifikuje občanský zákoník. Podle toho je též potřeba s kryptoměnami zacházet i z pohledu daňového.

Kryptoměny a DPH v EU

Ohledně DPH a kryptoměn je významný rozsudek C-264/14 Soudního dvora ze dne 22. 10. 2015 – Skatteverket v. David Hedqvist. Jednalo se o spor mezi švédskou daňovou správou a D. Hedqvistem o tom, zda směnné operace tradičních měn za virtuální měnu Bitcoin podléhají dani z přidané hodnoty, nebo naopak.
 
Závěrem rozsudku bylo, že v případě plnění, která spočívají ve směně tradiční měny za virtuální měnu Bitcoin a naopak a uskutečňují se oproti zaplacení určité částky odpovídající marži, představují službu za úplatu.
 
Dále soud rozhodl o způsobu výkladu článku 135 odst. 1 písm. e) směrnice EU o DPH, který specifikuje osvobození od daně u činností včetně sjednávání týkajících se oběživa. Podle Soudního dvora je od DPH osvobozeno poskytování služeb, které spočívají ve směně tradičních měn za virtuální měny Bitcoin a naopak a při této směně vzniká marže.

Ručení za daň z přidané hodnoty a virtuální měny

Jak bylo zmíněno v úvodu, od 1. 7. 2017 je nově rozšířeno ručení za DPH při úplatě prostřednictvím virtuální měny. Příjemce zdanitelného plnění nově tedy ručí také za nezaplacenou daň z tohoto plnění, pokud je úplata za něj poskytnuta zcela nebo zčásti virtuální měnou podle právního předpisu upravujícího některá opatření proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu.
 
Zákon o DPH nezavádí definici virtuální měny, ale drží se definice dle zákona č. 253/2008 Sb. Podle něj je virtuální měna definována jako elektronicky uchovávaná jednotka bez ohledu na to, zda má či nemá eminenta, a která není peněžním prostředkem podle zákona o platebním styku, ale je přijímána jako platba za zboží nebo služby i jinou osobou odlišnou od jejího emitenta.
 
Důvodová zpráva k zákonu uvádí, že v současné době dochází k výraznému nárůstu transakcí spojených s virtuálními měnami a že v souvislosti s virtuálními měnami začínají na českém trhu působit různí poskytovatelé služeb, čímž se rozšiřuje jejich používání jakožto úplaty za poskytnuté nebo přijaté plnění.
 
Nutnost regulace v zákoně o DPH pak zákonodárci spatřují ve skutečnosti, že pro obchodování s virtuální měnou nejsou aktuálně nastaveny žádné zvláštní požadavky ani kontrolní mechanismy, ač virtuální měny představují prvek, s jehož využitím lze reálně přerušit stopu převáděných prostředků.
 
Nejvýznamnějším důvodem je pak obava, že při úplatě formou virtuální měny existuje extrémní riziko možného zneužití pro spáchání daňového podvodu, a to zejména při obchodech v řetězci (tzv. karuselové podvody).
 
Na rizikovost transakcí spojených s virtuálními měnami v souvislosti s aktuálním právním rámcem v Evropské unii, jakož i doporučeními různých institucí, reaguje také připravovaný návrh zákona, kterým se mění zákon č. 253/2008 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu (příslušný návrh je v současné době v legislativním procesu).
 
K rozšíření institutu ručení vydalo Generální finanční ředitelství Informaci GFŘ ve znění dodatku č. 1 č.j.: 70 857/17/7100-20118-012287, kde o této novince referuje a uvádí, že se jedná např. o tzv. Bitcoin, Litecoin, CzechCrownCoin aj.

Dále zdůvodňuje zavedení ručení faktem, že anonymita uživatelů a způsob využívání virtuálních měn jako „prostředek pro úhradu“ za zboží a služby představuje velmi rizikový faktor daňových podvodů.
 
Z hlediska posouzení podmínek pro vznik ručení je rozhodné uskutečnění úhrady za dotčené zdanitelné plnění prostřednictvím virtuální měny, ať už šlo o úhradu za celé plnění, nebo jen o úhradu částečnou (včetně případných záloh). Ručení pak vzniká v rozsahu do výše nezaplaceného DPH za celé plnění.