Využíváme cookies pro zajištění snadnějšího použití našich webových stránek. Pokračováním v prohlížení webu předpokládáme, že s tím souhlasíte. Rozumím Více informací

Virtuální měny, kryptoměny a ručení za DPH


Ing. Martina Truhlářová
4. 9. 2017
Vytisknout článek Odeslat článek mailem Diskuse k článku

Bitcoin je jedna z virtuálních měn. Další jsou například Litecoin, Dash nebo Ethereum.

Foto: 123RF

 

Bitocoin, Litecoin, Ethereum nebo Zcash – to všechno jsou virtuální měny. Od 1. 7. 2017 nabyla účinnosti novela zákona o DPH, která rozšiřuje institut ručení o úplaty virtuální měnou. Co vlastně je virtuální měna a jak funguje?


 
Virtuální měna je měna, která je elektronicky vytvořena a uložena. Kryptoměna je typ digitální (virtuální) měny, která se opírá o kryptografii – šifrování.

Hlavní charakteristikou kryptoměny je blockchain. Jde o technologii, která pomocí databáze uchovává neustále se rozšiřující počet záznamů, které jsou chráněny proti neoprávněnému zásahu jak z vnější strany, tak i ze strany samotných uživatelů – uzlů peer-to-peer sítě (tj. sítě, kde mezi sebou komunikují přímo jednotliví uživatelé bez existence serveru).
 
V případě kryptoměn je technologie blockchainu využita jako jedna velká účetní kniha příslušné kryptoměny, kde jsou uloženy veškeré transakce provedené všemi uživateli.
 
Kryptoměny mají tyto vlastnosti:
  • decentralizace – měnu nelze kontrolovat vládou či jinými institucemi, síť funguje sama o sobě, bez potřeby prostředníka, který by transakce ověřoval,
  • transparentnost – je plně transparentní díky veřejné databázi (blockchain), která ukazuje všechny proběhlé transakce v síti,
  • nízké poplatky za transakce – oproti bankám nabízí digitální měny pouze dobrovolný poplatek určený na zajištění rychlého zpracování transakcí, které těžaři pomocí řešení složitých matematických úloh zařadí do účetní knihy – blockchainu,
  • žádné odmítnuté platby – zaslanou měnu nelze po odeslání nijak stornovat nebo zrušit.
Nejznámějšími kryptoměnami v současnosti jsou: Bitcoin, Litecoin, Ethereum, Zcash, Dash, Ripple. Hodnota kryptoměn je dána jejich nabídkou a poptávkou. Virtuální měny mají vyšší tendenci k volatilitě (míra kolísání hodnoty). Zároveň, pokud bude poptávka po nich i nadále růst, bude růst i jejich hodnota.
 
Kryptoměny mají deflační povahu – konečný daný počet příslušné kryptoměny je dán matematickým algoritmemnelze tedy „dotisknout“ další, jak v případě tradičních peněz (například u Bitcoinu je 20 999 999,9769 maximum, veškeré Bitcoiny tak budou vytěženy v roce 2140).
 
Kurz příslušné virtuální měny lze zjistit na některé z burz, na kterých lze s nimi i obchodovat (např. Bitfinex, Bitstamp, BTC-e).
 
Univerzita Cambridge, která vydala dosud nejobsáhlejší studii týkající se trhu kryptoměn, odhaduje, že se počet aktivních uživatelů kryptoměn celosvětově pohybuje mezi 2,9 a 5,8 miliony.

Japonsko od 1. 4. 2017 akceptovalo oficiálně Bitcoin jako způsob platby. Inovativní Estonsko navrhuje vytvoření vlastní kryptoměny – estcoinu (částečně podporovaného vládou), jenž by doplňoval již existující projekt e-rezidence.
 
V ČR je kolem 150 míst, kde lze platit pomocí Bitcoinů (vyhledat jde na Coinmap.org). Asi nejznámější je Bitcoin Coffee v Paralelní Polis v Praze. V polovině května 2017 začal přijímat platby v Bitcoinech také internetový obchod Alza.cz.
 
Nadšenci do kryptoměn se snaží touto cestou vymezit proti stávajícímu systému, zároveň je fascinuje nová technologie, za níž vidí možnost změny a svobodu. S tím ale také souvisí i potřeba některých malých uživatelů ze sféry šedé ekonomiky platit pseudonymně.

Přístup ČNB a Ministerstva financí ke kryptoměnám v ČR

Finanční analytický útvar Ministerstva financí vydal v roce 2013 metodický pokyn č.j. MF-86584/2013/24, ve kterém definuje podezřelý obchod. Považuje se za něj obchod uskutečněný za okolností vyvolávající podezření, že došlo ke snaze legalizovat výnosy z trestné činnosti, nebo podezření, že v obchodu užité prostředky jsou určeny k financování terorismu.
 
Za rizikovou pak označuje každou platbu realizovanou v souvislosti s nákupem nebo prodejem jakékoli digitální měny nad hodnotu 1 000 EUR. Povinné osoby pak mají oznámit každou transakci nad hodnotu 15 000 EUR.
 
ČNB se vyjádřila v rámci konference v dubnu 2015 ohledně virtuálních měn následovně:
  • Virtuální měny nejsou plnohodnotnou národní měnou ani peněžní jednotkou žádného existujícího státu, v žádném státě nemají charakter zákonného platidlanejsou tedy peněžními prostředky ve smyslu zákona o platebním styku.
  • Na druhou stranu představují hodnotu, která je vyjádřena digitálně, jsou používány jako zvláštní prostředek směny a mohou být evidovány a obchodovány v elektronické podobě.
  • Za rizika jsou považovány krachy burz a směnáren virtuálních měn, odcizení z virtuálních peněženek, neexistence právní ochrany, zneužití u daňových úniků, k trestné činnostifinancování terorismu.
  • Pro ČNB je obchodování ve virtuálních měnách okrajovým jevem, ČNB nevykonává dohled nad subjekty, které obchodují ve virtuálních měnách.
Dle ČNB tedy virtuální měny nejsou peněžními prostředky ve smyslu zákona o platebním styku a ani elektronickými penězi. Zákonná úprava virtuálních měn tedy chybí. Vyvozuje se však, že se jedná o nehmotnou věc v právním slova smyslu, jak ji specifikuje občanský zákoník. Podle toho je též potřeba s kryptoměnami zacházet i z pohledu daňového.

Kryptoměny a DPH v EU

Ohledně DPH a kryptoměn je významný rozsudek C-264/14 Soudního dvora ze dne 22. 10. 2015 – Skatteverket v. David Hedqvist. Jednalo se o spor mezi švédskou daňovou správou a D. Hedqvistem o tom, zda směnné operace tradičních měn za virtuální měnu Bitcoin podléhají dani z přidané hodnoty, nebo naopak.
 
Závěrem rozsudku bylo, že v případě plnění, která spočívají ve směně tradiční měny za virtuální měnu Bitcoin a naopak a uskutečňují se oproti zaplacení určité částky odpovídající marži, představují službu za úplatu.
 
Dále soud rozhodl o způsobu výkladu článku 135 odst. 1 písm. e) směrnice EU o DPH, který specifikuje osvobození od daně u činností včetně sjednávání týkajících se oběživa. Podle Soudního dvora je od DPH osvobozeno poskytování služeb, které spočívají ve směně tradičních měn za virtuální měny Bitcoin a naopak a při této směně vzniká marže.

Ručení za daň z přidané hodnoty a virtuální měny

Jak bylo zmíněno v úvodu, od 1. 7. 2017 je nově rozšířeno ručení za DPH při úplatě prostřednictvím virtuální měny. Příjemce zdanitelného plnění nově tedy ručí také za nezaplacenou daň z tohoto plnění, pokud je úplata za něj poskytnuta zcela nebo zčásti virtuální měnou podle právního předpisu upravujícího některá opatření proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu.
 
Zákon o DPH nezavádí definici virtuální měny, ale drží se definice dle zákona č. 253/2008 Sb. Podle něj je virtuální měna definována jako elektronicky uchovávaná jednotka bez ohledu na to, zda má či nemá eminenta, a která není peněžním prostředkem podle zákona o platebním styku, ale je přijímána jako platba za zboží nebo služby i jinou osobou odlišnou od jejího emitenta.
 
Důvodová zpráva k zákonu uvádí, že v současné době dochází k výraznému nárůstu transakcí spojených s virtuálními měnami a že v souvislosti s virtuálními měnami začínají na českém trhu působit různí poskytovatelé služeb, čímž se rozšiřuje jejich používání jakožto úplaty za poskytnuté nebo přijaté plnění.
 
Nutnost regulace v zákoně o DPH pak zákonodárci spatřují ve skutečnosti, že pro obchodování s virtuální měnou nejsou aktuálně nastaveny žádné zvláštní požadavky ani kontrolní mechanismy, ač virtuální měny představují prvek, s jehož využitím lze reálně přerušit stopu převáděných prostředků.
 
Nejvýznamnějším důvodem je pak obava, že při úplatě formou virtuální měny existuje extrémní riziko možného zneužití pro spáchání daňového podvodu, a to zejména při obchodech v řetězci (tzv. karuselové podvody).
 
Na rizikovost transakcí spojených s virtuálními měnami v souvislosti s aktuálním právním rámcem v Evropské unii, jakož i doporučeními různých institucí, reaguje také připravovaný návrh zákona, kterým se mění zákon č. 253/2008 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu (příslušný návrh je v současné době v legislativním procesu).
 
K rozšíření institutu ručení vydalo Generální finanční ředitelství Informaci GFŘ ve znění dodatku č. 1 č.j.: 70 857/17/7100-20118-012287, kde o této novince referuje a uvádí, že se jedná např. o tzv. Bitcoin, Litecoin, CzechCrownCoin aj.

Dále zdůvodňuje zavedení ručení faktem, že anonymita uživatelů a způsob využívání virtuálních měn jako „prostředek pro úhradu“ za zboží a služby představuje velmi rizikový faktor daňových podvodů.
 
Z hlediska posouzení podmínek pro vznik ručení je rozhodné uskutečnění úhrady za dotčené zdanitelné plnění prostřednictvím virtuální měny, ať už šlo o úhradu za celé plnění, nebo jen o úhradu částečnou (včetně případných záloh). Ručení pak vzniká v rozsahu do výše nezaplaceného DPH za celé plnění.
Vytisknout článek Odeslat článek mailem

Diskuse k článku

Zatím žádný komentář.

Přidat nový příspěvek do diskuse

Přihlásit k odběru




 
 
Security code 
 

Užitečné informace




Firmy v Pohodě
 
Ing. Karel Zacko
Daňový poradce na Žižkově.
www.az-data.cz

LUMIXMETAL s.r.o.
Společnost zabývající se prodejem celého sortimentu hutních materiálů.
www.lumixmetal.cz

Daňový kalendář

25. 9. 2017 Kontrolní hlášení (za srpen 2017)
25. 9. 2017 Přiznání DPH (za srpen 2017)
25. 9. 2017 Souhrnné hlášení (za srpen 2017)
16. 10. 2017 Silniční daň (3. záloha)

Další termíny

Kurzovní lístek

26,05 Kč
-0,040 Kč
21,77 Kč
-0,120 Kč

Více
Zdroj: ČNB, 22.09.2017

Ze života daňového poradce


Přihlášení k odběru newsletteru