Oddlužení fyzických a právnických osob

Institut oddlužení fyzických osob, a v současnosti i osob právnických, přinesl zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení, běžně nazývaný insolvenční zákon (dále jen „insolvenční zákon“), který nahradil zákon č. 238/1991 Sb., o konkurzu a vyrovnání. Insolvenční zákon tím změnil dosavadní pojetí řešení úpadku ve většině případů pouze formou likvidační – konkurzem.
 
Z důvodové zprávy k tomuto zákonu vyplývá, že oddlužení bylo původně koncipováno i jako způsob řešení úpadku drobných podnikatelů, a k omezení jen na osoby nepodnikající došlo až při projednávání návrhu zákona v Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky. Možnost oddlužení podnikatelů přinesly až výklady insolvenčních soudů a od 1. ledna 2015 i novela insolvenčního zákona.

Oddlužení neboli osobní bankrot

Oddlužení, které bývá laickou veřejností nazýváno též jako osobní bankrot, je způsobem řešení dlužníkova úpadku, který dává věřitelům možnost získat alespoň částečnou úhradu jejich pohledávek. A to buď zpeněžením dlužníkova majetku, nebo srážkami z jeho příjmů, a zároveň je dlužníkovi dána možnost splnit ze svého závazku méně, než kolik se věřitelům původně zavázal.
 
Pro dlužníka tak institut oddlužení vytváří pozitivní motivaci, aby se snažil s jeho pomocí zbavit dluhů a uspokojit alespoň zčásti své věřitele. Na straně věřitelů, především nezajištěných věřitelů, je hlavním pozitivem získání uspokojení pohledávek ve větší míře, než by tomu bylo v případě konkurzu na majetek dlužníka.
 
Oddlužení tedy dlužníkům nabízí kontrolované řešení jejich ekonomických problémů. Hlavní podmínkou je splacení minimálně 30 % přihlášených a zjištěných pohledávek, což může být provedeno dvěma způsoby. Plněním splátkového kalendáře, kdy dlužník po dobu až 60 měsíců odevzdává zabavitelnou část svých příjmů do oddlužení, nebo zpeněžením majetkové podstaty dlužníka, kdy insolvenční správce zpeněží dlužníkův majetek a takto získané finanční prostředky použije k uspokojení pohledávek věřitelů.
 
Po splnění podmínek oddlužení vydá příslušný insolvenční soud usnesení, že se dlužník zprošťuje povinnosti uhradit zbylou část závazků, a to i těch, které nebyly do řízení přihlášeny.

Návrh na povolení oddlužení PO a FO

Až do účinnosti revizní novely insolvenčního zákona mohl navrhnout způsob řešení svého úpadku nebo hrozícího úpadku oddlužením pouze dlužník, který není podnikatelem. Od 1. ledna 2015 může návrh na povolení oddlužení podat i dlužník, který je právnickou osobou, která podle zákona není považována za podnikatele a současně nemá dluhy z podnikání, nebo fyzická osoba, která nemá dluhy z podnikání.
 
Jde tedy o rozšíření původní koncepce a speciální vymezení zvlášť pro fyzické a zvlášť pro právnické osoby. Revizní novela současně dává možnost oddlužit i dluhy vzniklé dlužníkovým podnikáním, ale pouze za předpokladu, že s tím vysloví souhlas věřitel, o jehož pohledávku jde, nebo se jedná o pohledávku věřitele, která zůstane neuspokojená po skončení insolvenčního řízení, ve kterém insolvenční soud zrušil konkurz na majetek dlužníka, anebo se jedná o pohledávku zajištěného věřitele. Nové pojetí ustanovení § 389 insolvenčního zákona ve svém důsledku dává konečně možnost oddlužení drobným podnikatelům.
 
Návrh na povolení oddlužení může podat pouze dlužník. Pokud insolvenční návrh podává věřitel, může navrhovat pouze prohlášení konkurzu. Z logiky věci vyplývá, že pokud insolvenční návrh podává dlužník, bude preferovat návrh na řešení úpadku oddlužením před konkurzem, pokud budou splněny zákonné podmínky.

Návrh na povolení oddlužení manželů

Další novinkou, kterou přinesla revizní novela, je ustanovení § 394a insolvenčního zákona, které stanoví, že návrh na povolení oddlužení mohou podat manželé buď samostatně, nebo společně – při společném návrhu pak jejich oddlužení bude probíhat společně pod jednou spisovou značkou.
 
Rozhodná pro podání společného návrhu je skutečnost, zda se jedná o manžele ke dni, kdy insolvenční návrh dojde k soudu. Z manželů se stávají nerozluční společníci a považují se za jednoho dlužníka. Společné oddlužení manželů bylo doposud upraveno pouze judikaturou.

Článek byl připravený ve spolupráci s Advokátní kanceláří Jansa, Mokrý, Otevřel & partneři v.o.s.