Ministerstvo navrhuje náhradu za vyvlastněné pozemky podle jejich užívání

Zákon jasně stanovuje, za jakých podmínek mohou být získávány pozemky pro stavbu objektů ve veřejném zájmu. Podat návrh na vyvlastnění může investor až poté, kdy se neúspěšně pokusil získat potřebné pozemky dohodou. Jinak k vyvlastnění nesmí dojít.
 
„Samotný proces stavebním úřadem nařízeného vyvlastnění je až mezním krokem a žádný soud jej nepotvrdí, pokud nebude jasně prokázáno, že nebylo možné dojít ke shodě například z důvodu přemrštěných cenových nároků,“ vysvětlil Miroslav Kalous, náměstek ministra pro místní rozvoj.
 
Co chce ale novela změnit, je způsob stanovení výše náhrady za případné vyvlastnění. Dosud měl vyvlastňovaný jistotu, že získá náhradu nejméně ve výši 420 korun za čtvereční metr, což byl základ pro jeho vyjednávací pozici. Nově by měla být výše náhrady stanovená podle skutečného stavu užívání pozemku v době jejich ocenění pro vyvlastnění.
 
„Pokud jde o pole či louku, musí tomu odpovídat i cena, a ta se dnes pohybuje okolo 16 korun za meter čtvereční a méně. Pokud je předmětem vyvlastnění stavební parcela, musí výše náhrady odpovídat hodnotě stavební parcely. V tomto případě je cena samozřejmě řádově vyšší,“ uvedl Miroslav Kalous.
 
Před přistoupením k vyvlastnění bude mít investor oprávnění navrhnout vlastníkovi pozemku cenu až o 100 procent vyšší oproti jeho aktuální ceně.
 
Návrh novely také zavádí oddělení procesu vyvlastnění a stanovení přiměřené náhrady. Pokud se jedna ze stran odvolá proti výši náhrady určené soudem, na samotné vyvlastnění, a tudíž na realizaci stavby ve veřejném zájmu, to už nebude mít vliv.
 
„Nebude tak docházet ke zbytečným a zejména drahým prodlevám při výstavbě technické infrastruktury,“ uzavřel Miroslav Kalous.