

MPSV spouští program Povodeň 2024, který je reakcí na povodňovou situaci, která nastala od 13. září. Nastavení tohoto programu projednala vláda dne 2. října. Cílem je podpořit zaměstnavatele, kteří museli přerušit činnost a nemohou z důvodu povodňových škod nebo výpadků ve výrobě přidělovat práci svým zaměstnancům. Příspěvek bude poskytován ve výši 50 % náhrad mezd vyplacených za dobu, kdy zaměstnanci v důsledku povodní nemohou pracovat, a to včetně povinných odvodů. Více se dočtete v tiskové zprávě.
Od 1. října 2024 se upravuje podmínka pro odchod do předčasného starobního důchodu. Nově bude třeba získat alespoň 40 let doby pojištění, které zahrnují výdělečnou činnost i náhradní doby pojištění (péče o dítě, vojenská služba apod.). Ostatní podmínky pro předčasný důchod zůstávají beze změny. Více informací najdete na webu.
V průběhu září má proběhnout druhé čtení novely zákona o spotřebních daních. Novela by měla přinést hned několik důležitých změn, např. digitalizaci některých procesních úkonů, změny v posuzování malých a nezávislých pivovarů nebo zrušení tzv. „doby doprodeje“ u cigaret a zahřívaných tabákových výrobků. Novela má za cíl snížit administrativní náročnost, zlepšit efektivitu státu při výběru spotřebních daní a odstranit nejasnosti při výkladu znění zákona o spotřebních daních.
Novela daně z příjmů pro rok 2025 přináší několik zásadních změn, včetně zjednodušení daňového systému. Od 1. ledna 2025 se například navrhuje zavedení měsíčního uplatňování odpisů a zrušení rovnoměrných a zrychlených odpisů. Změní se i délka odpisových skupin a limity pro hmotný majetek. Dále se upravuje nesoulad mezi účetními a zdaňovacími obdobími, zavádí se možnost platit daně v eurech a zmírňují se sankce při pozdním podání oznámení o osvobození od daně.
Dary na pomoc při povodních jsou osvobozeny od daně. Finanční správa informuje, že dary na humanitární či charitativní účely nebo z veřejné sbírky nepodléhají dani z příjmů. Toto osvobození platí i pro dary od zaměstnavatelů zaměstnancům a od dalších občanů či právnických osob.
Zlato letos posílilo o čtvrtinu, když jeho cena překonala 2554 dolarů za trojskou unci (=základní váhová jednotka používaná na národních a mezinárodních trzích stříbra, zlata atd.). Tento růst je způsoben snižováním úrokových sazeb, geopolitickými konflikty a zvýšenou poptávkou centrálních bank. Analytici očekávají, že cena zlata bude i nadále růst, možná až na 2700 dolarů do konce roku. Například Česká národní banka navýšila své zlaté rezervy na 41,49 tuny a plánuje další nákupy.