Podnikatelé doloží pro odpočet úroků méně dokladů

Dobrá zpráva pro podnikající fyzické osoby, které si ve svém daňovém přiznání uplatňují odpočet úroků z hypotečních úvěrů. Podle Nejvyššího správního soudu by pro uznání odpočtu mělo stačit doložit stejné dokumenty jako prokazují zaměstnanci.

Nechtěl jsem se smířit s tím, že zaměstnanci nárok na odpočet úroků z hypotečních úvěrů prokazují pouze dokumenty uvedenými v § 38l odst. 1. písm. b) až g) zákona o daních z příjmů (dále jen „ZDP“), tedy:

smlouvou o úvěru,
potvrzeními banky,
listem vlastnictví apod.

Zatímco podnikatelé pak musejí často předkládat i faktury a další dokumenty, které po nich Finanční správa svévolně požaduje. Proto jsem celou věc dostal až k soudu. Krajský soud vydal nepřezkoumatelný rozsudek, ale Nejvyšší správní soud celou věc napravil, a vyhověl kasační stížnosti rozsudkem ze dne 6. 9. 2019, čj. 9 Afs 103/2018-41 v plném rozsahu.

Nejvyšší správní soud rozhodl následovně:

„Co se týče kasační námitky ohledně aplikace § 38l ZDP na projednávaný případ, Nejvyšší správní soud se zabýval tím, zda je možné vypořádat tuto kasační námitku, pokud shledal napadený rozsudek nepřezkoumatelným. Dospěl pak k závěru, že vypořádání této námitky nic nebrání.

Stěžovatelka v žalobě tvrdila, že i v případě, kdy podává daňové přiznání samostatně, stačí k prokázání nároku na odečet daně předložit dokumenty podle § 38l ZDP. Krajský soud jí oponoval s tím, že uvedené ustanovení se aplikuje výlučně na doklady, které předkládají zaměstnanci svému zaměstnavateli jako plátci daně. Tato argumentace není podle kasačního soudu udržitelná.

Naopak je třeba dát za pravdu stěžovatelce, že není možné bezdůvodně zvýhodnit jednu skupinu daňových poplatníků (zde zaměstnanců), kterým by byl stanoven konkrétní rozsah předkládaných dokumentů, jimiž by doložili vznik práva na uplatnění odpočtu úroků z hypotečního úvěru, oproti poplatníkům, kteří si sami podávají daňové přiznání a přímo prokazují vznik uvedeného oprávnění správci daně. Do druhé uvedené skupiny patří i stěžovatelka.“

Kasační soud tedy odchylně od závěru krajského soudu uvádí, že v případě dotyčné postačovalo, aby oprávněnost nároku na odečet úroků z hypotečního úvěru doložila dokumenty, které vyžaduje § 38l ZDP.

To ovšem nevylučuje situaci, aby správce daně požadoval doložení dalších náležitostí, pokud by mu po předložení dokumentů uvedených v § 38l ZDP vznikly jakékoli pochybnosti o oprávněnosti nároku na odpočet.