Právní formy podnikání

Fyzická osoba – OSVČ

Podle § 7 odst. 1 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů („ZDP“), jsou za příjmy z podnikání považovány:

• příjmy ze zemědělské výroby, lesního a vodního hospodářství (upravuje zákon č. 252/1997 Sb., o zemědělství, v § 2e),

• příjmy ze živnosti – upravuje zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon),

• příjmy z jiného podnikání podle zvláštních předpisů – jedná se například o lékaře, lékárníky, advokáty, daňové poradce apod.,

• podíly společníků veřejné obchodní společnosti a komplementářů komanditní společnosti na zisku.

 
Příjmy z jiné samostatné výdělečné činnosti, pokud nepatří do příjmů uvedených v § 6 ZDP, jsou (dle § 7 odst. 2 ZDP):

• příjmy z užití nebo poskytnutí práv z průmyslového nebo jiného duševního vlastnictví, autorských práv včetně práv příbuzných právu autorskému, a to včetně příjmů z vydávání, rozmnožování a rozšiřování literárních a jiných děl vlastním nákladem – upravuje zákon č. 527/1990 Sb., o vynálezech, průmyslových vzorech a zlepšovacích návrzích a zákon č. 35/1965 Sb., o dílech literárních, vědeckých a uměleckých (autorský zákon),

• příjmy z výkonu nezávislého povolání, které není živností ani podnikáním podle zvláštních předpisů,

• příjmy znalce, tlumočníka, zprostředkovatele kolektivních sporů, zprostředkovatele kolektivních a hromadných smluv podle autorského zákona, rozhodce za činnost podle zvláštních právních předpisů,

• příjmy z činnosti insolvenčního správce, včetně příjmů z činnosti předběžného insolvenčního správce, zástupce insolvenčního správce, odděleného insolvenčního správce a zvláštního insolvenčního správce, které nejsou živností ani podnikáním podle zvláštního právního předpisu,

• příjmy z pronájmu majetku zařazeného v obchodním majetku.

 
Pro každý typ podnikání není nutné mít živnostenské oprávnění. Nemusí ho mít například lékaři, tlumočníci, auditoři, advokáti, spisovatelé, herci či novináři (výčet všech činností, které živností nejsou, naleznete v § 3 zákona o živnostenském podnikání).
 
U některých forem podnikání stačí k získání živnostenského oprávnění pouze splnění všeobecných podmínek. To znamená dosažení věku 18 let, způsobilost k právním úkonům a trestní bezúhonnost. Typicky stačí splnění všeobecných podmínek k provozování volných živností (vyjmenovává je Příloha č. 4 živnostenského zákona).
 
U dalších forem podnikání je k získání živnostenského oprávnění nutné splnit zvláštní podmínky uvedené v příslušném zákoně (jsou většinou vázané na odbornou způsobilost).
 
Výhody:

• nižší zdanění než u právnických osob – sazba daně z příjmů fyzických osob je 15 %, právnických osob 19 %, fyzická osoba může uplatnit více nezdanitelných částek a slev na dani,

• nižší náklady na začátek podnikání – poplatek za vydání živnostenského listu 1.000 Kč,

• snazší zahájení podnikání – u živností se provádí na jakémkoliv živnostenském úřadě (neplatí místní příslušnost), lze rovnou vyplnit jednotný registrační formulář a při jedné návštěvě se registrovat i na sociální správu, zdravotní pojišťovnu a finanční úřad. Lze vyřídit i elektronicky. Podrobný postup je popsán na Portálu veřejné správy,

• snadné ukončení podnikání – stačí oznámit přerušení či ukončení živnosti na živnostenském úřadě,

• není nutné vést účetnictví (dříve podvojné účetnictví), pokud podnikatel nepřesáhl obrat 25 mil. Kč ročně, nebo není zapsán v obchodním rejstříku. Možnost výběru uplatňování výdajů ve skutečné výši (dle daňové evidence – upravuje § 7b ZDP) nebo v paušální výši (upravuje § 7 odst. 7 ZDP),

• není nutné povinně platit nemocenské pojištění (na rozdíl od zaměstnanců),

• podnikatel si může z firmy libovolně vybírat peníze (tzv. osobní spotřeba) a libovolně je vkládat do podnikání (tzv. vklad podnikatele).

 
Nevýhody:

• podnikatel ručí za závazky vzniklé podnikáním celým svým majetkem, a to včetně majetku ve společném jmění manželů (pokud nebylo rozděleno před začátkem podnikání), a to i po ukončení podnikatelské činnosti,

• podnikatel vystupuje při podnikání pod vlastním jménem – pokud dojde k poškození pověsti, hůře se napravuje,

• složitější pokračování v podnikání v případě úmrtí podnikatele,

• hůře se upravuje spolupráce dvou a více podnikajících fyzických osob a jejich vzájemné vztahy (není to pevně dáno zákonem), sdružení podnikajících fyzických osob nemá právní subjektivitu,

• OSVČ nemůže zaměstnat sama sebe a svého manžela/manželku – nelze čerpat zaměstnanecké benefity, lze však využít institut tzv. spolupracující osoby (více viz článek Podnikání spolupracující osoby),

• OSVČ nemůže čerpat dávky za ošetřování člena rodiny a nemocenskou po dobu prvních 21 dnů, a to ani v případě, že si dobrovolně platí nemocenské pojištění,

• pokud si nevede účetnictví, hůře se sleduje hospodaření podnikatele,

• všechny typy příjmů a podnikání se zdaňují a sledují pod jedním IČ – hůře se sledují příjmy z jednotlivých typů činností.

Právnické osoby

Podnikání právnických osob upravuje zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník. Obchodní zákoník rozlišuje tyto typy obchodních společností:

• veřejná obchodní společnost,

• komanditní společnost,

• společnost s ručením omezeným,

• akciová společnost, a

• družstvo (není považováno za obchodní společnost).

 
V praxi se nejvíce vyskytuje u začínajících podnikatelů společnost s ručením omezeným, případně veřejná obchodní společnost. Akciové společnosti většinou v praxi vznikají transformací ze společností s ručením omezeným (jedná se o velké firmy), a to z důvodu finanční, kapitálové a administrativní náročnosti.
 
Komanditní společnosti nejsou příliš častou formou podnikání. Družstvo slouží spíše pro nepodnikatelské účely (např. bytová družstva).
 
Všechny právnické osoby mají právní subjektivitu. To znamená, že vystupují jako jeden celek, mají svá práva a povinnosti upravená obchodním zákoníkem.
 
Označení obchodní společnosti tvoří název a dovětek rozlišující právní formu. Všechny právnické osoby mají povinnost vést (dříve podvojné) účetnictví.

Veřejná obchodní společnost

Upravuje ji § 76 až § 92 obchodního zákoníku. Používá dodatek „veř. obch. spol.“ nebo „v. o. s.“, případně jméno jednoho ze společníků a dodatek „a spol.“. Veřejnou obchodní společnost zakládají minimálně dvě podnikající osoby (může jít o osoby fyzické i právnické). Příjmy v.o.s. se nezdaňují jako příjmy právnické osoby, ale v rámci přiznání fyzických osob společníků.
 
Zisk se dělí mezi společníky rovným dílem, pokud není ve společenské smlouvě sjednáno jinak. Společnost se zakládá společenskou smlouvou společníků.
 
Výhody:

• společnost nemá povinnost úpisu základního kapitálu – není potřeba mít finanční prostředky na složení základního kapitálu,

• lépe upravuje vztahy dvou a více spolupodnikajících fyzických osob než sdružení fyzických osob.

 
Nevýhody:

• všichni společníci ručí celým svým (i soukromým) majetkem za všechny závazky společnosti,

• pokud má společnost pouze dva společníky a jeden odejde, společnost zaniká. Společnost zaniká smrtí společníka, pokud není ve společenské smlouvě sjednána možnost dědění.

Společnost s ručením omezeným

Společnost s ručením omezeným upravuje § 105 až § 153 obchodního zákoníku. Používá dodatek „spol. s r.o.“ nebo „s.r.o.“. „Eseróčko“ může mít jen jednoho společníka a maximálně 50 společníků (je jedno, jestli jde o fyzické či právnické osoby, včetně jiného s.r.o.). Společnost ručí za své závazky celým svým majetkem, společníci pouze do výše nesplacených vkladů.
 
Základní kapitál musí činit minimálně 200.000 Kč, výše vkladu jednoho společníka minimálně 20.000 Kč. Při založení společnosti dvěma a více společníky musí být splaceno minimálně 100.000 Kč, při založení jediným společníkem 200.000 Kč.
 
Společnost se zakládá společenskou smlouvou (více společníků) nebo zakládací listinou (jediný společník). Statutárním orgánem společnosti (zastupuje společnost navenek) je jednatel nebo více jednatelů. Jednatelem nemusí být společník s.r.o. a společník nemusí být jednatelem.
 
Nejvyšším orgánem společnosti je valná hromada. Valná hromada schvaluje účetní závěrku, rozhoduje o rozdělení zisku, jmenuje a odvolává jednatele a další činnosti. Valná hromada, která schvaluje účetní závěrku, se musí konat nejpozději do 6 měsíců od konce účetního období.
 
Je-li to sjednáno ve společenské smlouvě, nebo stanoví-li to zvláštní předpis, zřizuje se dozorčí rada. Dozorčí rada kontroluje činnost jednatelů, dohlíží na účetnictví, přezkoumává účetní závěrku atd.
 
Výhody:

• omezené ručení,

• obchodní podíl ve společnosti lze prodat,

• obchodní podíl se dědí,

• společnost s.r.o. může provozovat jediný společník,

• možnost vystupování pod obchodní značkou, a to i více podnikatelů.

 
Nevýhody:

• nelze vybírat pro osobní spotřebu – společník nemůže vybírat firemní prostředky pro osobní účely,

• povinný základní kapitál – vyšší náklady na zřízení,

• povinnost tvorby zákonného rezervního fondu ze zisku (do výše 10 % základního kapitálu),

• složitější ukončení podnikání.

Článek byl připravený ve spolupráci s Účetnictvím bez starostí.

Související článek:
Jak začít podnikat?