Využíváme cookies pro zajištění snadnějšího použití našich webových stránek. Pokračováním v prohlížení webu předpokládáme, že s tím souhlasíte. Rozumím Více informací

Kdy musí OSVČ platit zálohy na daň z příjmů?


STORMWARE s.r.o.
30. 8. 2021
Vytisknout článek Odeslat článek mailem Diskuse k článku

Při určování výše záloh se vychází z posledního podaného daňového přiznání.

Foto: 123RF

 

Platba daně z příjmů se týká každého z nás. Za zaměstnance zálohu na tuto daň odvádí zaměstnavatel, ale jak je to v případě OSVČ? Článek vám otázku zodpoví a zároveň se dozvíte další informace, které se vám rozhodně budou hodit.


 
Platba daně z příjmů se netýká pouze zaměstnanců (u zaměstnanců je tato daň vyměřena na 15 %), ale také osob, které podnikají. My se v tomto článku zaměříme právě na osoby samostatně výdělečně činné.

Při určování výše záloh budete vycházet z posledního podaného daňového přiznání, tedy daňového přiznání za předešlý rok. Ale pozor, podnikáte-li prvním rokem, tak jste od platby záloh na daň z příjmů osvobozeni. V případě, že nemáte příjem pouze z podnikatelské činnosti, tak na to také musíte při výpočtu výše záloh na daň z příjmů brát zřetel. My si v tomto článku uvedeme dvě možnosti, a to: vaše příjmy plynou pouze z podnikání, anebo vaše příjmy plynou z podnikání a zároveň ze zaměstnání.
 
Začínáte podnikat a řešíte, v čem vystavovat faktury? To se vám určitě bude líbit naše bezplatná mobilní aplikace mPOHODA. Skvělý pomocník na doma i na cesty.

Příjmy pouze z podnikání

Jak již bylo výše zmíněno – výše záloh se stanovuje na základě posledního daňového přiznání. Díky tomu budete schopni určit, zda se vás placení záloh na daň týká či nikoli. Pokud ano, tak čtěte dál a zjistíte, jak jednoduše určíte jejich výši.

3 otázky, podle kterých určíte výši záloh na daň z příjmů

Ukážeme si způsob, kterým si určíte výši záloh. Vzhledem k výši částky uvedené v posledním daňovém přiznání se můžete setkat s těmito třemi situacemi:
  1. Nepřevyšuje poslední známá daňová povinnost 30 000 Kč? V tom případě zálohu na daň z příjmů vůbec neplatíte.
  2. Je poslední známá daňová povinnost v rozmezí 30 000 Kč až 150 000 Kč? Pak musíte 2× ročně (pololetně) zaplatit zálohu ve výši 40 % z částky poslední daně, a to 15. 6. a 15. 12.
  3. Převyšuje poslední známá daňová povinnost 150 000 Kč? Vaše záloha pro tento rok je 25 % z částky poslední daně a platí se 4× ročně (čtvrtletně), a to 15. 3., 15. 6., 15. 9.15. 12.
Výše zálohy se zaokrouhluje na celé stokoruny nahoru. Princip platby záloh se vám pokusíme přiblížit pomocí následujících příkladů.

Příklad 1

Pan Novák uvedl ve svém posledním daňovém přiznání daňovou povinnost ve výši 85 000 Kč. Vzniká mu povinnost platit zálohu na daň z příjmů? Pokud ano, bude pan Novák platit zálohy čtvrtletně, nebo pololetně? A v jaké výši?
  • Poslední známá daňová povinnost převyšuje 30 000 Kč – vzniká povinnost placení záloh.
  • Poslední známá daňová povinnost je v rozmezí 30 000 Kč až 150 000 Kč – záloha bude placena 2× (pololetně) a bude ve výši 40 % z částky 85 000 Kč.
  • Výše zálohy bude 34 000 Kč a bude placena pololetně: 15. 6. a 15. 12.

Příklad 2

Pan Dvořák uvedl ve svém posledním daňovém přiznání daňovou povinnost ve výši 207 000 Kč. Vzniká mu povinnost platit zálohu na daň z příjmů? Pokud ano, bude pan Dvořák platit zálohy čtvrtletně, nebo pololetně? A v jaké výši?
  • Poslední známá daňová povinnost převyšuje 30 000 Kč – vzniká povinnost placení záloh.
  • Poslední známá daňová povinnost převyšuje 150 000 Kč – záloha bude placena 4× (čtvrtletně) a bude ve výši 25 % z částky 207 000 Kč.
  • Výše zálohy bude 51 800 Kč a bude placena čtvrtletně: 15. 3., 15. 6., 15. 9. a 15. 12.

Příjmy z podnikání i ze zaměstnání

Podnikáte-li současně se zaměstnáním, tak je výpočet výše záloh posuzován jinak. I za těchto okolností nám ovšem můžou vznikat tři situace:
  1. Nepřevyšuje dílčí základ daně ze zaměstnání 15 % z celkového základu daně? Pak se vychází z pravidel popsaných výše – pro určení výše záloh stačí postupovat podle zmíněných tří otázek.
  2. Je dílčí základ daně ze zaměstnání v rozmezí 15 % až 50 % z celkového základu daně? V tom případě se opět vychází ze stejných pravidel jako v předešlé kapitole, s tím rozdílem, že se zálohy platí pouze v poloviční výši.
  3. Převyšuje dílčí základ daně ze zaměstnání 50 % z celkového základu daně? Zálohu na daň z příjmů platit nemusíte.
Vysvětlené principy si opět přiblížíme pomocí modelových příkladů. Pro zjištění výše zálohy potřebujete znát základ daně ze zaměstnání (hrubá mzda) a z podnikání.

Příklad 3

Paní Nováková je zaměstnaná a zároveň podniká. Dílčí základ daně ze závislé činnosti je ve výši 110 000 Kč a dílčí základ daně z podnikatelské činnosti je ve výši 800 000 Kč. Vzniká jí povinnost platit zálohy na daň z příjmů? Pokud ano, bude paní Nováková platit zálohy čtvrtletně, nebo pololetně? A v jaké výši?
  • Dílčí základ daně ze zaměstnání nepřevyšuje 15 % z celkového základu daně: 110 000 Kč / (800 000 Kč + 110 000 Kč) = 0,1208 = 12 %
  • Poslední známá daňová povinnost je v rozmezí 30 000 Kč až 150 000 Kč: (800 000 Kč + 110 000 Kč) × 0,15 = 136 500 Kč − 24 840 Kč (sleva na poplatníka) = 111 660 Kč  
  • Výše zálohy bude 40 % z částky 111 660 Kč (44 700 Kč) a bude placena pololetně: 15. 6. a 15. 12.

Příklad 4

Paní Dvořáková je zaměstnaná a zároveň podniká. Dílčí základ daně ze závislé činnosti je ve výši 250 000 Kč a dílčí základ daně z podnikatelské činnosti je ve výši 700 000 Kč. Vzniká jí povinnost platit zálohy na daň z příjmů? Pokud ano, bude paní Dvořáková platit zálohy čtvrtletně, nebo pololetně? A v jaké výši?
  • Dílčí základ daně ze zaměstnání je v rozmezí 15 % až 50 % z celkového základu daně: 250 000 Kč / (700 000 Kč + 250 000 Kč) = 0,2631 = 26 %
  • Poslední známá daňová povinnost je v rozmezí 30 000 Kč až 150 000 Kč: (700 000 Kč + 250 000 Kč) × 0,15 = 142 500 Kč − 24 840 Kč (sleva na poplatníka) = 117 660 Kč
  • Výše zálohy bude polovina 40 % z částky 117 660 Kč (47 064 / 2 = 23 600 Kč) a bude placena pololetně: 15. 6. a 15. 12.

Závěr

V dnešním článku jsme si řekli, za jakých okolností se platí zálohy na daň z příjmů a vysvětlili jsme si, jak se určí počet záloh a jejich výše. Níže si pro ujištění můžete prohlédnout tabulku, která danou problematiku shrnuje.

Tab. 1: Příjmy pouze z podnikání
 
Do 30 000 Kč 30 000 Kč až 150 000 Kč Nad 150 000 Kč
zálohy se neplatí 40 % z daně 25 % z daně
zálohy se neplatí platí se 2× ročně (pololetně) platí se 4× ročně (čtvrtletně)


Tab. 2: Příjmy z podnikání i ze zaměstnání
 
Do 15 % 15 % až 50 % Nad 50 %
40 % z daně 40 % z daně / 2 zálohy se neplatí
do 150 000 Kč: 2× (pololetně) do 150 000 Kč: 2× (pololetně) zálohy se neplatí
nad 150 000 Kč: 4× (čtvrtletně) nad 150 000 Kč: 4× (čtvrtletně)  


Vytisknout článek Odeslat článek mailem

Diskuse k článku

Zatím žádný komentář.

Přidat nový příspěvek do diskuse

Přihlásit k odběru

img_cancelvykricnik



 
 
Security code 
 

Rychlé zprávy

30. září vyprší lhůta pro podání žádostí o vrácení DPH z EU

27. 9. 2021 | Ve čtvrtek 30. 9. skončí lhůta, do které je možné požádat o vrácení DPH z jiných členských států Evropské unie za rok 2020. Žádost je nutné podat pouze elektronicky prostřednictvím portálu, který spravuje Generální finanční ředitelství. Žádosti podané jiným způsobem nemohou být totiž předány příslušným členským státům k vyřízení.
 
Dřívější zprávy

Užitečné informace




Firmy v Pohodě
 
Truhlářství Drál
Zakázková výroba nábytku.
www.truhlarstvidral.cz

Masážní sprcha Alexejeva
Pomáhá při léčbě celulitidy, křečových žil a dalších onemocnění a kosm
www.masazni-sprcha.cz

Daňový kalendář

27. 9. 2021 Přiznání DPH (za srpen 2021)
27. 9. 2021 Souhrnné hlášení (za srpen 2021)
27. 9. 2021 Kontrolní hlášení (za srpen 2021)
15. 10. 2021 Daň silniční (záloha za 3. čtvrtletí 2021)

Další termíny

Kurzovní lístek

25,45 Kč
0,035 Kč
21,76 Kč
0,072 Kč

Více
Zdroj: ČNB, 27.09.2021

Ze života daňového poradce


Přihlášení k odběru newsletteru