Elektronické evidenci tržeb (dále jen „
EET“) obecně podléhají
tržby, které pocházejí
z podnikatelské činnosti a zároveň byly
uhrazeny v hotovosti, platební kartou, šekem, směnkou nebo jinými obdobnými způsoby – například
stravenkami. Naopak evidenci tržeb
nepodléhají přímé převody z účtu na účet.
Od 1. prosince 2016 musí v rámci
první fáze povinně elektronicky
evidovat tržby fyzické či právnické osoby podnikající
v segmentu „
Ubytování, Stravování a pohostinství“ spadající pod klasifikaci ekonomických činností
CZ-NACE skupin 55 a 56.
Ve druhé fázi od 1. března 2017 se k povinné elektronické evidenci tržeb připojil
segment „
Maloobchody a velkoobchody“ spadající do klasifikace ekonomických činností
CZ-NACE skupin 45, 46, 47.
Ačkoliv se v dnešním článku budeme věnovat pouze již nyní povinně elektronicky evidovaným tržbám (
tedy 1. a 2. fázi zavedení EET), pro úplnost doplním, že ve
třetí fázi od 1. března 2018 se
k EET připojí všechny činnosti, které nejsou vyjmenovány v ostatních fázích (například
svobodná povolání, doprava a zemědělství).
A konečně
ve čtvrté fázi od 1. srpna 2018 začnou elektronicky evidovat tržby
podnikatelé vykonávající řemeslné a výrobní činnosti.
Minoritní činnost u EET
Tržby z minoritní (vedlejší)
činnosti podnikatelských subjektů lze
evidovat až v okamžiku, kdy vznikne povinnost elektronicky evidovat tržby z činnosti hlavní. Aby šlo minoritní činnost evidovat až s činností hlavní,
musí platit:
- minoritní činnost není provozována v samostatné provozovně,
- platby z minoritní činnosti tvoří maximálně 49 % z celkových plateb provozovny a současně nepřevyšují částku 175 000 Kč v dané provozovně (pokud by byla provozovna účelově rozdělena, nebere se na toto účelové rozdělení zřetel).
Ubytovací služby poskytované fyzickou osobou
U ubytovacích služeb poskytovaných fyzickou osobou je pro potřeby EET rozhodující, jestli se u
konkrétního příjmu jedná o příjem dle ustanovení § 7 nebo § 9
zákona o daních z příjmů (dále jen „
ZDP“).
EET podléhají
příjmy z nájmu v rámci podnikání –
samostatné výdělečné činnosti podle ustanovení § 7 ZDP v případě, že se jedná o
platby v hotovosti, kartou nebo obdobným způsobem.
Příjem z nájmu podle ustanovení
§ 9 ZDP nepodléhá EET, jelikož se
nejedná o příjmy ze samostatné činnosti, která je podnikáním.
Příklad
Pan Novák poskytuje turistům ubytování v horském penzionu, vykonává podnikatelskou činnost na základě vydaného živnostenského listu a příjmy tedy zdaňuje v souladu s ustanovením § 7 ZDP.
Hosté před příjezdem uhradili zálohovou platbu z účtu na účet pana Nováka ve výši 5 000 Kč a po příjezdu zaplatí v hotovosti či platební kartou zbývající část platby za ubytování ve výši 10 000 Kč.
EET se bude týkat pouze doplatek hrazený klienty po jejich příjezdu ve výši 10 000 Kč.
Příklad
Paní Novotná pronajímá v panelovém domě dlouhodobě byt 2 + kk a příjmy zdaňuje jako příjmy z nájmu podle ustanovení § 9 ZDP. Nájemce hradí měsíční nájem vždy měsíc dopředu v hotovosti ve výši 9 000 Kč.
Nejedná se o příjem z podnikatelské činnosti, proto tento příjem nepodléhá EET.
Příklad
Pan Svoboda provozuje jezdeckou školu a pronájem koní. V souvislosti s výukou nabízí klientům i ubytování na farmě, které je převážně hrazeno v hotovosti.
Ročně si však pronájmem pokojů nevydělá více jak 175 000 Kč a zároveň tyto platby netvoří více než 49 % tržeb na provozovně.
Jedná se o tzv. minoritní činnost a EET budou tržby z ubytování podléhat až v případě, kdy budou EET podléhat tržby z hlavní činnosti, tedy příjmy z provozování jezdecké školy a pronájmu koní.
Stravování a pohostinství
Podnikající subjekt je
povinen elektronicky evidovat tržby spadající pod klasifikaci ekonomických činností
CZ-NACE 56 „
Stravování a pohostinství“ tehdy, jde-li o stravovací služby, kde jsou v provozovnách nabízeny
jídla a nápoje k okamžité konzumaci na místě, tj. restaurace, hospody, kavárny, kantýny apod.
Provozovnou se pro účely
zákona o evidenci tržeb (dále jen „ZoET“) rozumí
prostorově ohraničené místo, které má konkrétní
provozovatel stravovacích služeb k dispozici.
Kromě stavebně ohraničených prostor se za provozovnu považuje například i
předzahrádka či jídelní vůz ve vlaku. Současně jsou v tomto prostoru zajišťovány některé z
doplňkových služeb, jako jsou
stoly a židle, vytápění či klimatizace, toalety, šatna, obsluha, prostor atd.
Naopak
tržby z dodání zboží (za stravování tzv. „jídlo s sebou“, které není stravovací službou) se budou týkat EET až
ve třetí fázi, tedy od 1. března 2018. Pokud je
potravina zabalena do tašky, ubrousku či jiného obalu, pak se obecně
nejedná o stravovací službu, ale o
dodání zboží.
Příklad
Paní Dvořáková provozuje malou cukrárnu, kde kromě prodeje zákusků nabízí i jejich přímou konzumaci v prostorech se stoly a židlemi.
Elektronické evidenci podléhají tržby od zákazníků konzumujících cukrářské výrobky nebo nápoje přímo v cukrárně, jelikož se jedná o stravovací služby.
Naopak pokud si zákazník odnese zákusky nebo dort v krabici či jiném obalu, nejedná se o stravovací službu, ale o dodání zboží a tržby uhrazené v hotovosti či platební kartou EET nepodléhají.
Maloobchody a velkoobchody
Druhá fáze zavedení elektronické evidence tržeb se týká těchto činností:
- NACE 45.1 Obchod s motorovými vozidly, kromě motocyklů,
- NACE 45.3 Obchod s díly a příslušenstvím pro motorová vozidla, kromě motocyklů,
- NACE 45.4 Obchod, opravy a údržba motocyklů, jejich dílů a příslušenství,
- NACE 46 Velkoobchod, kromě motorových vozidel,
- NACE 47 Maloobchod, kromě motorových vozidel (včetně stánkového prodeje, prodeje na tržištích, atd.).
Z hlediska
maloobchodního prodeje podléhají EET příjmy přijaté v hotovosti či prostřednictvím platební karty v naprosté
většině kamenných obchodů. Níže uvedené
příklady se týkají problémových oblastí, kde vznikají nejasnosti, a to zejména
u drobnějších obchodníků.
Příklad
Pan Svoboda provozuje stánek u hradu, kde prodává kromě upomínkových předmětů i párek v rohlíku a zmrzlinu. Okolo stánku neposkytuje žádné posezení.
V případě upomínkových předmětů se jedná se o maloobchodní prodej, který podléhá EET. Prodej párku v rohlíku a zmrzliny je dodání zboží a tržby uhrazené v hotovosti či platební kartou EET nepodléhají.
Pan Svoboda má tyto možnosti:
- Bude elektronicky evidovat pouze tržby v hotovosti z prodeje upomínkových předmětů.
- Bude elektronicky evidovat veškeré své tržby v hotovosti, aby nemusel jednotlivé přijaté platby v hotovosti pro účely EET rozlišovat.
- Pokud je prodej upomínkových předmětů minoritní činností, neboli platby z minoritní činnosti (prodeje upomínkových předmětů) tvoří maximálně 49 % z celkových plateb provozovny a současně nepřevyšují částku 175 000 Kč v dané provozovně, může elektronicky evidovat tržby až v době, kdy budou EET podléhat tržby za činnosti hlavní (prodej párku v rohlíku a zmrzliny).
Příklad
Pan Nerad prodává pravidelně na základě živnostenského oprávnění na farmářských trzích sýry a jiné mléčné výrobky, které na své farmě sám vyrobil.
Jelikož se jedná o produkt vlastní výroby, budou tržby z jeho prodeje podléhat EET až ve 3. fázi – tedy od 1. března 2018. Pokud by však pan Nerad některé prodávané výrobky nakupoval, již by se jednalo o maloobchodní prodej podléhající EET od 1. března 2017.
Příklad
Paní Koukalová provozuje malé květinářství a kromě prodeje samotných řezaných květin tvoří i kytice na svatby či jiné příležitosti.
Ačkoliv se například párek v rohlíku považuje za produkt vlastní výroby a tržby z jeho prodeje nepodléhají v současné době EET, u květin toto pravidlo neplatí.
Přestože paní Koukalová uváže kytici sama, jedná se o maloobchodní prodej, který podléhá elektronické evidenci tržeb. Pouze v případě, že by si řezané květiny i sama vypěstovala, pak by tržby přijaté v hotovosti či uhrazené platební kartou podléhaly EET až od 1. března 2018.
Příklad
Pan Svačinka má velikou zahradu a letošní úroda ovoce a zeleniny byla vyšší, než dokáže s rodinou spotřebovat. Rozhodl se tedy, že přebytečnou úrodu prodá, celkový příjem za prodanou úrodu byl 12 000 Kč.
Jelikož se jedná o příležitostný příjem, a ne příjem z podnikání, tržby EET nepodléhají.
Neziskové organizace
Neziskové organizace jsou
právnické osoby, které
nebyly zřízeny za účelem dosahování zisku. Jedná se například o různé
spolky (dříve
občanská sdružení),
obecně prospěšné společnosti,
nadace či
příspěvkové organizace státu, obcí a krajů.
Pro tuto skupinu právnických osob byl v souvislosti s EET vydán
Finanční správou samostatný metodický pokyn.
Neziskové organizace podléhají režimu EET v případě uskutečňování
vedlejší podnikatelské činnosti.
Podnikatelskou činností se rozumí činnost
soustavná a vykonávaná za účelem dosažení zisku, přičemž za soustavnost se považuje i
sezónní provoz nebo činnost provozovaná v
určitých, byť nepravidelných, intervalech. Za soustavnou činnost se ale
nepovažuje tzv. příležitostná výdělečná činnost.
Příklad
Myslivecký spolek uspořádá každoročně myslivecký ples. Zisk z prodeje vstupenek využije na ochranné bariéry podél rušné silnice.
Jedná se o příležitostnou výdělečnou činnost, která úzce souvisí s hlavní činností spolku, a proto se v tomto případě nejedná o podnikání a tržby z prodeje vstupenek nepodléhají režimu EET.
Příklad
Fotbalový klub (spolek) pořádá každou neděli fotbalové utkání, kde pro své fanoušky provozuje i stánek s občerstvením. Zisk je využíván pro účely fotbalového klubu (úprava hřiště a souvisejících prostor, dresy apod.). V tomto případě se nejedná o příležitostnou výdělečnou činnost, a ačkoliv se zisk využívá pro účely úzce související s hlavní činností, podléhá režimu EET.
Pokud by však fotbalový klub pořádal občerstvení pro své členy za nižší ceny, které by pokryly pouze náklady na jejich pořízení, a nevznikl by z tohoto prodeje spolku žádný zisk, pak by se nejednalo o podnikání a bylo by potřeba obě činnosti (prodej občerstvení pro členy a prodej občerstvení pro veřejnost) pro účely EET rozlišit.
Dobrou zprávou pro neziskové organizace je, že i když
vykonávají vedlejší podnikatelskou činnost, která teoreticky podléhá režimu EET, automaticky to ještě
neznamená, že musí tržby z těchto činností elektronicky evidovat.
Elektronicky evidovat tržby neziskové organizace
nemusí, pokud se jedná pouze
o drobnou vedlejší podnikatelskou činnost, která splňuje alespoň jedno z těchto
dvou kritérií:
- příjmy z těchto aktivit nejsou vyšší než 300 000 Kč za rok,
- tyto tržby činí méně než 5 % z celkových tržeb spolku.
Do limitu se počítají
všechny podnikatelské činnosti dohromady. Nezáleží na tom, zda peníze z těchto aktivit jsou přijímány v hotovosti nebo převodem na účet. Do limitu patří tedy
všechny způsoby platby, přičemž limity se
počítají za rok,
který předcházel povinnosti začít evidovat tržby.
V neposlední řadě podnikatelské i nepodnikatelské subjekty mají
v případě nejasností, zda se elektronická evidence tržeb týká i jejich činností,
možnost požádat Finanční správu o závazné posouzení o určení evidované tržby.