Využíváme cookies pro zajištění snadnějšího použití našich webových stránek. Pokračováním v prohlížení webu předpokládáme, že s tím souhlasíte. Rozumím Více informací

Zásoby v daňové evidenci v příkladech


Ing. Markéta Lexová, Ph.D.
15. 6. 2020
Vytisknout článek Odeslat článek mailem Diskuse k článku

Tržby z prodeje zásob jsou u podnikatele s daňovou evidencí zdanitelným příjmem v okamžiku přijetí úhrady od odběratele.

Foto: 123RF

 

Přinášíme v pořadí druhý článek v sérii věnované daňové evidenci. Nyní se zaměříme na zobrazení ekonomických transakcí spojených se zásobami v daňové evidenci, a kde to bude vhodné, pomůžeme si i porovnáním s účetnictvím.


 
Na úvod opět malý kvíz (správné odpovědi najdete na jeho konci):
  1. Zdaňovacím obdobím podnikatele, který vede daňovou evidenci, z hlediska daně z příjmů je:
    1. vždy kalendářní rok,
    2. kalendářní nebo hospodářský rok, což je období dvanácti bezprostředně po sobě jdoucích kalendářních měsíců, které se neshoduje s kalendářním rokem,
    3. účetní období stanovené podle účetních předpisů.
  2. Zásoby představují majetek:
    1. pouze v podobě zboží určeného k dalšímu prodeji v nezměněném stavu,
    2. v podobě poměrně širokého okruhu movitých věcí (materiálu, zboží, zásob vlastní výroby – nedokončená výroba, polotovary, výrobky) a někdy i nemovitých věcí či zvířat určených k prodeji nebo ke spotřebě v rámci výrobního či jiného podnikatelského procesu,
    3. existující jen v účetnictví, nikdy ne v daňové evidenci.
  3. Zásoby využívané při podnikatelské činnosti podléhají inventarizaci, tj. zjištění skutečného stavu:
    1. jak u podnikatele vedoucího účetnictví, tak u podnikatele vedoucího daňovou evidenci,
    2. jen u podnikatele vedoucího účetnictví,
    3. jen u podnikatele vedoucího účetnictví, pokud o zásobách účtuje způsobem A, neboť v případě způsobu B jsou zásoby účtovány přímo do spotřeby.
Správné odpovědi: (1a, 2b, 3a)

Zásoby pořizuje podnikatel bez ohledu na to, jakým způsobem eviduje své podnikatelské aktivity, zda prostřednictvím účetnictví, nebo daňové evidence. Pořizuje je za účelem jejich využití pro své podnikání, k dosažení budoucích tržeb za své podnikatelské aktivity a v konečném důsledku k dosažení zisku.

Tímto vysvětlením se dostáváme k důležitému závěru, že výdaje spojené s pořizováním zásob splňujících výše uvedené charakteristiky jsou pro podnikatele výdajem na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů podle § 24 odst. 1 zákona o daních z příjmů (dále jen „ZDP“), tedy tzv. daňovým výdajem.

Jelikož, jak jsme zmiňovali v úvodním článku   Ekonomické transakce v daňové evidenci v příkladech, je daňová evidence o příjmech a výdajích, nikoliv o výnosech a nákladech jako účetnictví, promítne se úplatné pořizování zásob do podnikání jako daňový výdaj v momentě jejich zaplacení.

Stejně tak tržby z prodeje zásob (zboží, materiálu, výrobků apod.) jsou u podnikatele s daňovou evidencí zdanitelným příjmem v okamžiku přijetí úhrady od odběratele. Zálohy, ať již poskytnuté nebo přijaté, představují také formu úhrady nakupovaných nebo prodávaných zásob, proto jsou v okamžiku jejich poskytnutí nebo přijetí také daňovým výdajem či zdanitelným příjmem.

V následující tabulce jsou uvedeny základní (nejčastější) transakce spojené se zásobami a jejich promítnutí do daňové evidence spolu s komparací situace v účetnictví (podvojném).

Obr. 1: Transakce spojené se zásobami v daňové evidenci ve srovnání s účetnictvím



Z výše uvedené tabulky vyplývají následující závěry pro podnikatele s daňovou evidencí:
  • Již poskytnuté zálohy na nákup zásob (daňový výdaj) nebo přijaté zálohy na jejich budoucí prodej (zdanitelný příjem) ovlivňují základ daně z příjmů podnikatele s daňovou evidencí.
  • Jestliže podnikatel předpokládá při nákupu zásob, že je využije ke své podnikatelské činnosti, hned při jejich zaplacení mu vzniká daňový výdaj.
  • Ve stejné situaci podnikateli s účetnictvím vznikne náklad až při spotřebě zásob (okamžik, kdy zásoby opouštějí sklad).
  • Pokud se ale původní předpoklad využití zásob změní, např. dojde k odcizení zásoby na skladě nebo se podnikatel rozhodne využít zásobu pro svou osobní potřebu, je třeba „otestovat“ důvody změny využití zásob podle § 24 a § 25 ZDP.
  • Je-li výsledkem takového testu zjištění, že účel využití zásoby nesplňuje podmínky výdaje na dosažení, zajištění a udržení (zdanitelných) příjmů, tedy lidově řečeno daňového výdaje, je třeba o hodnotu takových zásob zvýšit základ daně z příjmů fyzických osob za kalendářní rok (zdaňovací období), ve kterém k takové změně došlo.
  • Je-li podnikatel s daňovou evidencí navíc plátcem DPH, musí změnu účelu využití zásoby posoudit i z pohledu této daně (možný odvod daně na výstupu – § 13 odst. 5 zákona o DPH, dále jen „ZDPH“, nebo vyrovnání odpočtu daně podle § 77 ZDPH).

Příklad – podnikatel s daňovou evidencí, který je zároveň plátcem DPH

Obr. 2: Vliv ekonomických transakcí spojených se zásobami na základ daně z příjmů fyzických osob u podnikatele s daňovou evidencí, který je plátcem DPH



Neodůvodněné manko ve výši 3 000 Kč představuje škodu podle § 25 odst. 1 písm. n) ZDP, tedy nedaňový výdaj.

Z hodnoty nakoupených zásob ve výši 100 000 Kč, která byla uplatněna v daňových výdajích, musíme 3 000 Kč „vyjmout“, tedy daňové výdaje o tuto částku snížit. To v konečném důsledku znamená zvýšení základu daně o 3 000 Kč.

Uplatněný odpočet DPH při pořízení ztracených zásob podléhá navíc vyrovnání odpočtu daně podle § 77 ZDPH, tedy 0,21 × 3 000 Kč = 630 Kč.

To bude provedeno v přiznání k DPH a znamená dodatečný odvod DPH.

Výsledný základ daně z podnikání: 43 000 Kč.


Řešení příkladu v tabulce dává tyto odpovědi:
  • Tíži DPH nese konečný spotřebitel, plátce DPH funguje jako výběrčí této daně. Tak se také částky DPH odrážejí v daňové evidenci plátců, tedy jako položky neovlivňující základ daně z příjmů. Plátce zaplacenou DPH ve fakturách dodavatelů uplatňuje v přiznání k DPH jako odpočet daně a DPH odváděnou na výstupu „vybere“ od svých odběratelů.
  • Pokud dochází k částečným úhradám faktur – pohledávek a závazků (dluhů), které obsahují DPH, nejdříve se úhrada započítává na úhradu DPH a teprve zbytek na vlastní částku bez daně.
  • Konečný základ daně, jak vyplývá z daňové evidence, činí 43 000 Kč a ovlivňují jej jak peněžní transakce, tak transakce nepeněžní – úprava základu daně v důsledku ztracených zásob.
  • Další transakce související se zásobami, které se v daňové evidenci projeví jako nepeněžní transakce, je například uplatnění zásob pořízených před zahájením podnikání do daňových výdajů. V prvním roce podnikání ZDP v § 5 odst. 7 dovoluje takto uplatnit i zásoby pořízené v kalendářním roce předcházejícím roku zahájení podnikání.
Na závěr si uveďme schéma, která obsahuje možné varianty užití nakoupených zásob a jejich dopad do základu daně z podnikání.

Obr. 3: Charakter výdajů spojených se zásobami z hlediska daně z příjmů




Související článek:
Ekonomické transakce v daňové evidenci v příkladech
Vytisknout článek Odeslat článek mailem

Diskuse k článku

Zatím žádný komentář.

Přidat nový příspěvek do diskuse

Přihlásit k odběru

img_cancelvykricnik



 
 
Security code 
 

Rychlé zprávy

„Dohodáři“ a OSVČ s dohodou mohou žádat o kompenzační bonus

6. 8. 2020 | V pátek 7. 8. 2020 nabyde účinnosti novela zákona o kompenzačním bonusu, lidé pracující tzv. na dohodu mohou žádat o kompenzační bonus ve výši 350 Kč denně, a to zpětně za období od 12. 3. do 8. 6. Za stejné období budou moci o bonus ve výši 500 Kč denně zpětně požádat i OSVČ a společníci malých s. r. o. souběžně pracující na pojištěnou dohodu.
 
Dřívější zprávy

Užitečné informace




Firmy v Pohodě
 
Account agency s.r.o.
Účetní firma zabývající se zpracováním účetnictví a mezd.
www.a-agency.cz

Mercedes store
Online nákup autodílů, doplňků, dárků nejen pro auto.
www.mercedes-store.com

Daňový kalendář

20. 8. 2020 Měsíční odvod úhrnu sražených záloh na daň z příjmů FO ze závislé činnosti
25. 8. 2020 Přiznání DPH (za červenec 2020)
25. 8. 2020 Souhrnné hlášení (za červenec 2020)
25. 8. 2020 Kontrolní hlášení (za červenec 2020)

Další termíny

Kurzovní lístek

26,19 Kč
-0,095 Kč
22,26 Kč
0,021 Kč

Více
Zdroj: ČNB, 10.08.2020

Ze života daňového poradce


Přihlášení k odběru newsletteru