V návaznosti na minulé díly základů účetnictví pro Společenství vlastníků jednotek se nyní zaměříme na nejtěžší část účetnictví. Tou jsou nezbytné úkony na konci roku a zúčtování nákladů.
Každá účetní má svůj vlastní způsob provedení zúčtování. Přesto by mělo být účetnictví natolik přehledné a průkazné, aby mu mohl každý člen Společenství vlastníků jednotek (dále jen „SVJ“) porozumět a měl možnost si jej zkontrolovat.
Co ale musí každá účetní dodržet a respektovat, je zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, konkrétně § 3 odst. 1.
Časové rozlišování nákladů a výnosů v závěru roku
U záloh je typická jedna skutečnost, která účtování poněkud komplikuje. Skutečné náklady na služby jsou většinou známy až po skončení účetního období. Podle platných předpisů o účetnictví by tedy měly být při účtování o skutečných nákladech do období, kterého se týkají, využívány dohadné účty (přechodné účty aktiv a pasiv).
Přechodné účty aktiv a pasiv jsou účty, na které účtujeme na dobu přechodnou, než budeme mít veškeré potřebné podklady a informace. Vždy má takto vzniklá situace dvě roviny účelu, a to účetní a daňovou.
- Účetní hledisko – již výše zmíněný § 3 odst. 1 zákona o účetnictví nám říká, že: „Účetní jednotky účtují o skutečnostech do období, s nímž tyto skutečnosti věcně a časově souvisí“.
- Daňové hledisko – zde § 23 odst. 1 zákona o daních z příjmů (zákon č. 586/1992 Sb.) uvádí, že je nutné respektovat věcnou a časovou souvislost v daném zdaňovacím období, při stanovení základu daně rozdílem mezi výnosy a náklady účetní jednotky.
| Číslo účtu | Název účtu | Použití |
| 381 | Náklady příštích období | Používáme tehdy, potřebujeme-li zaúčtovat do určitého období částku, jejíž výši známe. |
| 383 | Výdaje příštích období | Používáme tehdy, potřebujeme-li zaúčtovat do určitého období částku, jejíž výši známe. |
| 384 | Výnosy příštích období | Používáme tehdy, potřebujeme-li zaúčtovat do určitého období částku, jejíž výši známe. |
| 385 | Příjmy příštích období | Používáme tehdy, potřebujeme-li zaúčtovat do určitého období částku, jejíž výši známe. |
| 388 | Dohadné účty aktivní | Používáme tehdy, když částku přesně neznáme (nemáme fakturu), ale umíme ji odhadnout. |
| 389 | Dohadné účty pasivní | Používáme tehdy, když částku přesně neznáme (nemáme fakturu), ale umíme ji odhadnout. |
Příklad 1: Použití účtu 381 (náklady příštích období)
SVJ uhradilo převodem částku 24.000 Kč za služby právníka na celý rok 2014 předem v prosinci 2013.
| Text | Kč | MD | D |
| Prosinec 2013 | |||
| Úhrada předem | 24.000 | 381 | 221 |
| Leden 2014 | |||
| Přeúčtování do nákladů | 24.000 | 518 | 381 |
Příklad 2: Použití účtu 383 (výdaje příštích období)
Pokud by SVJ uhradilo právní služby za rok 2014 až v lednu 2015, bylo by účtování následující:
| Text | Kč | MD | D |
| Prosinec 2014 | |||
| Právník (náklad) 2014 | 24.000 | 518 | 383 |
| Leden 2015 | |||
| Úhrada za rok 2014 | 24.000 | 383 | 221 |
Příklad 3: Použití účtu 384 (výnosy příštích období)
Nebytové prostory v domě pronajímá SVJ dle smlouvy o nájmu. Nájemné na rok 2014 přijalo SVJ předem v prosinci 2013.
| Text | Kč | MD | D |
| Prosinec 2013 | |||
| Přijaté nájemné předem | 60.000 | 221 | 384 |
| Leden 2014 | |||
| Přeúčtování výnosu SVJ do roku 2014 |
60.000 | 384 | 649 |
Příklad 4: Použití účtu 385 (příjmy příštích období)
Pokud by bylo SVJ uhrazeno nájemné za rok 2014 až v lednu 2015, bylo by účtování následující:
| Text | Kč | MD | D |
| Prosinec 2014 | |||
| Výnos z pronájmu | 60.000 | 385 | 649 |
| Leden 2015 | |||
| Opožděná úhrada nájemného | 60.000 | 221 | 385 |
Příklad 5: Použití účtu 388 (dohadné účty aktivní) a účtu 389 (dohadné účty pasivní)
1. SVJ nevystavilo ke konci roku 2014 fakturu na přeúčtování nákladů za elektrickou energii ze společných prostor společnosti, které pronajímá své nebytové prostory.
Dohadné účty aktivní (388):
| Text | Kč | MD | D |
| Prosinec 2014 | |||
| Pohledávka za společností, které pronajímá nebytové prostory | 4.500 | 388 | 315 |
| Leden 2015 | |||
| Faktura za energie 2015 | 4.500 | 378 | 388 |
| Úhrada faktury za přeúčtovanou elektřinu | 4.500 | 221 | 378 |
2. Během roku byla ve společných prostorách vyměněna pohybová čidla. Montážní firma do konce roku fakturu neposlala. Dle cenové nabídky byla cena stanovena na 6.000 Kč.
Dohadné účty pasivní (389):
| Text | Kč | MD | D |
| Prosinec 2014 | |||
| Instalace čidel | 6.000 | 511 | 389 |
| Leden 2015 | |||
| FP za instalaci čidel | 6.000 | 389 | 321 |
Příklad 6: Zúčtování (čerpání) záloh
Dle svých stanov si SVJ tvoří krátkodobé zálohy, ze kterých hradí veškeré náklady na správu domu a služby, a dlouhodobé zálohy, které si spoří na budoucí opravu střechy (dlouhodobé zálohy jsou tvořeny dle spoluvlastnických podílů). Nevyčerpaný zůstatek krátkodobých záloh je převeden do dalšího roku.
| Text | Kč | MD | D |
| Předpisy záloh celkem za rok | 20.000 | ||
| Z toho krátkodobé zálohy | 10.000 | 311xxx | 324xxx |
| Z toho dlouhodobé zálohy | 10.000 | 311xxx | 955xxx |
| Celkové náklady na služby za rok | 5.000 | 315xxx | různé účty |
| Celkové náklady na správu za rok | 5.000 | 5xx | různé účty |
| Zúčtování nákladů na správu domu (čerpání záloh) | 5.000 | 324xxx | 649xxx |
| Zúčtování nákladů za služby (čerpání záloh) | 5.000 | 324xxx | 315xxx |
Jakmile se zaúčtuje předpis záloh, vznikne pohledávka za vlastníky SVJ na účtech 311 a zároveň závazek SVJ k vlastníkům na účtech 324. Čerpání záloh se zúčtovává ve výši skutečných nákladů. Při čerpání dlouhodobé zálohy se účet 324 nahradí účtem 955 oproti účtu 649.
Účetní závěrka
Po provedení veškerých účetních operací, které se vážou ke konci účetního období, a zúčtování s jednotlivými vlastníky se může účetní pustit do účetní závěrky. Co má účetní závěrka obsahovat, jsme probrali v první části seriálu (více viz článek Základy účetnictví pro Společenství vlastníků – 1. díl).
Poznámka na závěr
Do 31. 12. 2013 nebyly přesně zákonem vymezeny veškeré otázky související s poskytováním plnění spojených s užíváním bytů. Od 1. 1. 2014 vešel v účinnost zákon č. 67/2013 Sb., kterým se upravují některé otázky související s poskytováním plnění spojených s užíváním bytů a nebytových prostorů v domě s byty.
Tento zákon lépe vymezuje v § 3 rozsah služeb, v § 5 a § 6 rozúčtování nákladů na služby a v § 7 vyúčtování a splatnost přeplatků a nedoplatků.
Související články:
Základy účetnictví pro Společenství vlastníků – 1. díl
Základy účetnictví pro Společenství vlastníků – 2. díl
Sledujte nás
Komentáře
Pavel
20. 11. 2014, 17:51Ájo,
SVJ účtují podle vyhlášky č. 504/2002 Sb. protože je to uvedeno v jejím § 2/1/g. Na tom nic složitého nevidím.
Správný postup při účtování je
– nejdříve posoudit situaci po právní stránce
– potom správně zaúčtovat
– nakonec správně zdanit.
Rozhodně nemůžete podle daní posuzovat jak máte účtovat.
O tom, že by se SVJ zdaňovala jako podnikatelské subjekty, by se dalo s úspěchem pochybovat. Nevím co ta paní z GFŘ povídala, ale minimálně je většina příjmů SVJ vyjmuta z předmětu daně, dále jsou úroky zdaňovány srážkovou daní etc. Těch specifik je několik nejen v ZDP ale i v DPH. Navíc je celé zdanění a účtování postaveno na nejasných právních základech. Kdosi napsal, že SVJ je ďáblův vynález. :-))
Hezký den!
Jaromír Chlada
20. 11. 2014, 12:47Diskuse je věcný rozhovor několika osob nad určitým tématem, jehož cílem není rozhodovat, nýbrž věc pečlivě rozebrat z různých stránek, shromáždit argumenty a případně připravit půdu pro racionální rozhodnutí (tolik citát). Možná je zbytečné vnášet do diskusí na tomto portálu konfrontační tón, tady nikdo s nikým o nic nebojuje. To je můj názor :-). Děkuji
Ája
20. 11. 2014, 08:47Dobrý den, paní Klainová,
včera jsem si přečetla články o vedení účetnictví SVJ a popravdě teď v tom mám dost zmatek. Účtuji SVJ dost podobně jako Vy, alespoň podle Vašich názorů v diskuzi, proto si dovoluji se na Vás obrátit. Nejde mi teď o to, co a jak je zaúčtováno, ale spíš o to, podle jaké vyhláška mám účtovat. Vysvětlím: Zúčastnila školení, vedeném pracovnicí GFŘ, k dani z příjmu PO v návaznosti na NOZ. Na tomto školení jsme získali informace, že z hlediska daně z příjmu již SVJ není nezisková organizace – nově veřejně prospěšná společnost a pohlíží se na ně v této oblasti jako na jakýkoliv jiný podnikatelský subjekt, s tím že má svá daňová specifika, ačkoliv dle NOZ je SVJ jakákoliv podnikatelská činnost zakázána, což je paradoxní. Nevím teď tedy, jestli mám účtovat podle vyhlášky č. 504/2004 Sb. – Příloha č. 3 – tedy jako „neziskové organizace“ jak radí v článcích p. Uvírová, nebo podle vyhlášky 500/2002 Sb., stejně jako např. BD. Domnívala jsem se, že účtování by mělo odpovídat tomu, jak Na SVJ pohlíží Zákon o daních z příjmů. Můžete mi prosím poradit – daním jako jiné subjekty a účtuji jako „neziskovka“ – není v tom rozpor? Děkuji předem.
Naděžda Klainová, Ing.
19. 11. 2014, 08:52Nedivím se, že jsem nedostala žádnou odpověď, protože příklad č. 3 je špatně v případě kladné i záporné odpovědi.
SVJ nesmí nabývat jednotky ani jiný majetek pro účely jejich pronajímání, pouze pro účely správy domu. Za předpokladu, že by šlo o pronájem společných částí domu, potom je účtování nájemného do výnosů SVJ nesprávné. Nájemné se musí účtovat rozvahově, protože jde o příjmy (výnosy) vlastníků jednotek a ne SVJ viz NV č. 366/2013 Sb., § 16 odst. 2 písm. a).
Naděžda Klainová, Ing.
15. 11. 2014, 14:16Zajímalo by mne, jaké nebytové prostory pronajímá SVJ v příkladu č. 3. Jde o nebytové prostory jako jednotky, které jsou ve vlastnictví SVJ?