Zahajovací a počáteční rozvaha u SVJ

Dotaz:
Jak sestavit počáteční rozvahu u společenství vlastníků jednotek?

Odpovídá Ing. Jaromír Chlada, ekonomický a účetní poradce:

Z dotazu není zcela jasné, zda máte na mysli sestavení počáteční rozvahy SVJ, nebo zahajovací rozvahy SVJ. Zmíním se tedy pro jistotu o obou možnostech.
 
Zahajovací rozvaha, zjednodušeně řečeno, upravuje účetní případy, ke kterým došlo v době mezi dnem založení a dnem vzniku účetní jednotky.
 
Do roku 2014 se legislativa vlastnictví bytů řídila zákonem č. 72/1994 Sb., o vlastnictví bytů (ZoVB). Tento zákon upravoval rovněž otázku vzniku Společenství vlastníků bytových jednotek (SVJ). Podle ustanovení § 9 ZoVB tak SVJ vzniklo tzv. ze zákona, dnem, kdy v bytovém domě vzniklo alespoň pět jednotek, z nichž alespoň tři byly ve vlastnictví tří různých vlastníků. Tedy dni vzniku SVJ nepředcházelo jeho založení, resp. den založení a vzniku byl totožný.
 
SVJ jako právnická osoba zapsaná v rejstříku vedeném rejstříkovým soudem je povinno vést účetnictví podle zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, řídit se prováděcí vyhláškou č. 504/2002 Sb. a dodržovat zásady upravené v ČÚS č. 401 až 414. Podle těchto zákonných norem je SVJ povinno vést účetnictví (otevřít účetní knihy) ode dne svého vzniku.
 
Vzhledem k tomu, že podle výše uvedeného byl den založení SVJ totožný se dnem vzniku SVJ, před vznikem SVJ zpravidla nevznikl žádný náklad, výnos, pohledávka ani závazek. Proto nebylo v zahajovací rozvaze o čem účtovat, zahajovací rozvaha se proto ani nesestavovala.
 
Od 1. 1. 2014 byl zákon o vlastnictví bytů zrušen a otázky spojené s vlastnictvím bytů jsou nyní upraveny zákonem č. 89/2012 Sb., nový občanský zákoník. S účinností tohoto zákona se sjednotil proces založení SVJ s procesem založení obchodních společností, tedy SVJ se nově zakládá schválením jeho stanov a vzniká dnem zápisu do veřejného rejstříku.
 
V takovém případě je tedy již pravděpodobné, že dni vzniku SVJ bude předcházet vynaložení například různých notářských a jiných poplatků, které budou hradit členové budoucího SVJ a tyto účetní případy již budou obsahem zahajovací rozvahy.
 
Pokud pak jde o pojem počáteční rozvaha, jedná se zjednodušeně o stav aktiv a pasiv k prvnímu dni účetního období. Základní zásadou pro sestavení počáteční rozvahy je dle ustanovení § 19 odst. 4 zákona o účetnictví to, aby „počáteční zůstatky účtů, které obsahuje rozvaha (dále jen rozvahové účty), jimiž se otevírá účetní období, navazovaly na konečné zůstatky rozvahových účtů, jimiž se bezprostředně předcházející období uzavřelo; toto ustanovení platí i pro podrozvahové účty.“

Související článek:
Malá škola základů účetnictví pro Společenství vlastníků jednotek – I. část