Využíváme cookies pro zajištění snadnějšího použití našich webových stránek. Pokračováním v prohlížení webu předpokládáme, že s tím souhlasíte. Rozumím Více informací

Účetní zásady a principy


Bc. Michaela Hauzarová
11. 12. 2017
Vytisknout článek Odeslat článek mailem Diskuse k článku

Všeobecně uznávané účetní zásady tvoří teoretický základ účetního systému každého státu.

Foto: 123RF

 

Účetní jednotky musí na základě zákona o účetnictví vést účetnictví podle jistých pravidel a zásad. V dnešním článku si tyto zásady představíme a blíže se s nimi seznámíme. Čtěte dále.


 
Účetní jednotky by měly vést účetnictví v souladu s všeobecnými účetními zásadami a principy, které vyplývají ze zákona o účetnictví a souvisejících předpisů a představují soubor určitých pravidel a základních principů účetního myšlení.

Všeobecně uznávané účetní zásady tvoří teoretický základ účetního systému každého státu. Převedením účetních zásad a principů do praxe jsou pak zajištěny požadované informace o hospodaření účetní jednotky.

Zásada pravdivého a věrného zobrazení

Účetní jednotky vedou účetnictví takovým způsobem, aby účetní závěrka byla sestavena srozumitelně a podávala věrný a poctivý obraz předmětu účetnictví a finanční situace účetní jednotky.

Zobrazení je věrné, jestliže obsah položek účetní závěrky odpovídá skutečnému stavu, který je přitom zobrazen v souladu s účetními metodami, jejichž použití je účetní jednotce uloženo zákonem o účetnictví nebo jinými prováděcími předpisy.

Zobrazení je poctivé, když jsou při něm použity účetní metody způsobem, který vede k dosažení věrnosti.

Tato zásada je nadřazena všem níže uvedeným zásadám.

Zásada účetní jednotky

Účetní jednotky musí vést jedno účetnictví za účetní jednotku jako celek. Základem je tedy vymezení ekonomického celku, za který bude vedeno účetnictví a k němuž se budou vztahovat veškeré účetní operace a účetní výkazy.

V praxi vznikají například dceřiné společnosti, pobočky či jiné oddělené provozovny a v takovém případě je nutné si uvědomit, zda se v souladu s právními předpisy jedná, či nejedná o samostatné účetní jednotky.

Příklad

Česká účetní jednotka zřídila stálou provozovnu na Slovensku. Stálou provozovnou je myšleno trvalé místo k výkonu činnosti, může se jednat například o kanceláře, dílnu či prodejnu.

Stálá provozovna není dle našich právních předpisů samostatnou účetní jednotkou, proto je nutné vést účetnictví za účetní jednotku jako celek. Zároveň se však musí účetní jednotka vypořádat se skutečností, že stálá provozovna musí být schopna prokázat své účetní operace v souladu s pravidly daného státu.

Zásada neomezeného trvání účetní jednotky

Účetní jednotka je povinna použít účetní metody způsobem, který vychází z předpokladu, že bude nepřetržitě pokračovat ve své činnosti a že u ní nenastává žádná skutečnost, která by ji omezovala nebo ji zabraňovala v této činnosti pokračovat i v dohledné budoucnosti.

V případě, že účetní jednotka má informaci o tom, že u ní taková skutečnost nastává, je povinna použít účetní metody způsobem tomu odpovídajícím, přičemž informaci o použitém způsobu jsou povinny uvést v příloze v účetní závěrce.

Trvání účetní jednotky může být ohroženo například nedostatečným výsledkem hospodaření, trvale vykazovanou ztrátou, ztrátou důležitých dodavatelů a odběratelů, platební neschopností apod.

Tato zásada má v účetnictví zejména dopad na oceňování aktiv, jelikož aktiva jsou ekonomické zdroje, které jsou výsledkem minulých událostí a zároveň u nich vzniká předpoklad, že účetní jednotce přinesou budoucí ekonomický prospěch či užitek.

Aktiva jsou obvykle oceněna v historických, tedy pořizovacích cenách, a jejich hodnota může být upravována prostřednictvím oprávek či opravných položek.

Zásada periodicity

Výsledek hospodaření a finanční situace účetní jednotky se zjišťují v pravidelných intervalech (obvykle se jedná o hospodářský či kalendářní rok).

Akruální princip

Aby byly informace za dané období správné a průkazné, je nutné zobrazovat jen takové účetní případy, které s tímto obdobím časově a věcně souvisí bez ohledu na samotný tok peněz.

V účetnictví se jedná se o časové rozlišení nákladů a výnosů prostřednictvím účtů časového rozlišení a dohadných položek.

Do věcně souvisejícího období lze zařadit takové účetní případy, kdy dojde ke skutečné realizaci účetního případu, například dodání zboží či služeb.

Časová souvislost se vztahuje k takovým účetním případům, které jsou účtovány vždy za určité období, například nájemné.

programu POHODA náklady a výnosy správně zařadíte do příslušného účetního období díky agendě Časové rozlišení.

Příklad

Účetní jednotka s účetním obdobím kalendářní rok uhradila nájemné na rok 2018 dne 10. 12. 2017.

Úhrada nájemného se týká až účetního období roku 2018, a přestože byla platba uhrazena v roce 2017, bude se o této skutečnosti účtovat do nákladů až v následujícím účetním období.

Zásada bilanční kontinuity

Počáteční a konečné zůstatky stavu účtů mezi jednotlivými účetními obdobími na sebe musí navazovat. Konečný stav účtu účetní jednotky s účetním obdobím kalendářní rok tedy musí být k 31. 12. stejný jako počáteční stav téhož účtu k 1. 1. následujícího období.

Zásada objektivity účetních informací

Účetní jednotka musí vést účetnictví:
  • úplně, tzn. zaúčtovat všechny účetní případy,
  • průkazně, tzn. všechny zaúčtované případy prokázat doklady a zápisy v účetních knihách,
  • správně, tzn. v souladu s právními předpisy.
Objektivita je podpořena i ověřením majetku a závazků prostřednictvím inventarizace.

Zásada ocenění v historických cenách

Majetek podniku se obvykle oceňuje v cenách z období, ve kterém byl pořízen. Nevýhodou dané metody je skutečnost, že ocenění v historických cenách vyjadřuje hodnotu majetku za období, kdy byl pořízen, bez ohledu na tržní podmínky. Může totiž docházet ke změnám cen, a tím ke zkreslení informací zejména u dlouhodobého majetku.

Zásada stálosti (konzistentnosti) účetních metod

Uspořádání a označování položek rozvahy a výkazu zisku a ztráty, jejich obsahové vymezení a způsoby oceňování použité v jednom účetním období nesmí účetní jednotky změnit v následujícím účetním období.

Účetní jednotky mohou uvedené uspořádání, označování, obsahové vymezení a způsoby oceňování změnit zcela nebo zčásti mezi jednotlivými účetními obdobími jen z důvodu změny předmětu podnikání nebo jiné činnosti anebo z důvodu zpřesnění věrného zobrazení či zkvalitnění vypovídací schopnosti účetní závěrky. Informaci o každé takové změně s jejím řádným zdůvodněním je nutné uvést v příloze v účetní závěrce.

Zásada opatrnosti

Ke konci rozvahového dne zahrnují účetní jednotky při oceňování jen zisky, kterých již dosáhly. Zároveň berou v úvahu rizika a možné ztráty, které se týkají majetku a závazků, i když ještě nenastaly, a to prostřednictvím opravných položek a tvorbou rezerv.

Opravnou položku či rezervu jednoduše vytvoříte v účetním programu POHODA, v agendě Interní doklady.

Příklad

Účetní jednotka při inventarizaci zásob zjistila, že jejich prodejní cena snížená o související náklady je nižší, než cena použitá při jejich ocenění v účetnictví.

Účetní jednotka vyhodnotí předpokládanou ztrátu a zásoby ocení v účetní závěrce touto nižší cenou.

Pokud by naopak účetní jednotka zjistila, že prodejní cena je i výrazně vyšší, než cena použitá při jejich ocenění v účetnictví, v souladu se zásadou opatrnosti ocenění zásob nezmění, jelikož zisk ještě nebyl dosažen.

Zásada vymezení okamžiku realizace

Účetní jednotka si stanoví, kdy lze účtovat o nákladech či výnosech daného účetního případu. Realizace výnosů a nákladů nevzniká pohybem peněžních prostředků, ale například dodáním služby či zboží, vyskladněním výrobků v případě jejich prodeje, při vzniku manka apod.

Příklad

Účetní jednotka poskytla odběrateli právní poradenství dne 3. 11. 2017. Poskytnutá služba ještě nebyla uhrazena.

Okamžik realizace výnosů vznikl bez ohledu na datum úhrady 3. 11. 2017, a to i v případě, že pohledávka nebude do konce účetního období uhrazena.

Zásada zákazu vzájemného zúčtování (kompenzace)

V souladu se zákonem o účetnictví je povinností účetní jednotky zobrazovat položky aktiv a pasiv, nákladů a výnosů v účetních knihách samostatně bez jejich vzájemného zúčtování (vyrovnání).

U této zásady však existují výjimky, které jsou definovány ve vyhlášce k účetnictví:

Za porušení vzájemného zúčtování v účetnictví a v účetní závěrce účetní jednotky se v souladu s vyhláškou k účetnictví nepovažuje zúčtování:
  • dobropisů nebo refundací týkajících se konkrétní nákladové, popřípadě výnosové položky a vztahujících se k účetnímu období, ve kterém byl náklad, popřípadě výnos zúčtován,
  • doměrků a vratek daní z příjmů, nepřímých daní a poplatků, včetně účtování o odložené dani podle § 59 odst. 4,
  • rozdílů zjištěných při inventarizaci, které vznikly ve stejném inventarizačním období prokazatelně neúmyslnou záměnou jednotlivých druhů, u kterých je tato záměna možná vzhledem k charakteru druhů zásob, například v důsledku různých rozměrů spojovacích materiálů nebo podobného balení zásob,
  • rezerv, opravných položek a komplexních nákladů příštích období.
V účetní závěrce se navíc za vzájemné zúčtování nepovažuje souhrnné vykázání kursových rozdílů, zisků a ztrát z přecenění majetku a závazků na reálnou hodnotu, pohledávek a závazků, s výjimkou přijatých a poskytnutých záloh vůči téže fyzické nebo právnické osobě, které mají dobu splatnosti do jednoho roku a jsou vedeny ve stejných měnách, vykázání vlastních dluhopisů a vykázání rezervy na daň z příjmů a uhrazených záloh na daň z příjmů.

Za vzájemné zúčtování se nepovažuje prostřednictvím rozvahových účtů zaúčtovaný vzájemný zápočet pohledávek a závazků ve smyslu občanského a obchodního zákoníku, více v článku Vzájemné zápočty – účetní a daňový pohled.

Zásada přednosti obsahu před formou

Účetní jednotka musí vycházet z podstaty hospodářské operace, která nastala, nikoli z formálního popisu informace, která nemusí vždy vyjadřovat skutečnost. Také je povinna zkoumat podstatu případupoužít účetní metody, které budou věcně zobrazovat danou situaci.

Princip podvojnosti a souvztažnosti účtů

Každá hospodářská operace vstupující do účetnictví účetní jednotky vyvolá změnu na stranách dvou účtů ve stejné výši – jednou na straně MD (má dáti) a jednou na straně D (dal).


Související článek:
Vzájemné zápočty – účetní a daňový pohled
Vytisknout článek Odeslat článek mailem

Diskuse k článku

Zatím žádný komentář.

Přidat nový příspěvek do diskuse

Přihlásit k odběru




 
 
Security code 
 

Užitečné informace




Firmy v Pohodě
 
Vybavení škol - nábytek
Jsme výrobci a dodavatelé školního a kancelářského nábytku.
www.vybaveni-skol.cz

PROHELP SERVICES, s.r.o.
Prodej náhlavních souprav pro kanceláře, call-centra, průmysl a výrobu
www.nahlavnisoupravy.cz

Daňový kalendář

20. 1. 2018 Daňové přiznání MOSS (4. čtvrtletí 2017)
22. 1. 2018 Měsíční odvod úhrnu sražených záloh na daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti
25. 1. 2018 Přiznání DPH (za prosinec 2017)
25. 1. 2018 Přiznání DPH (za 4. čtvrtletí 2017)

Další termíny

Kurzovní lístek

25,52 Kč
-0,015 Kč
20,86 Kč
0,067 Kč

Více
Zdroj: ČNB, 16.01.2018

Ze života daňového poradce


Přihlášení k odběru newsletteru