Informace pro účetní a podnikatele

728 x 90

Tuzemská fakturace v eurech

Přestože v České republice zatím není jednotná měna zavedena, již dnes mnohé firmy fakturují v eurech. Mnohé smlouvy a kontrakty jsou uzavírány v eurech, i když se jedná o smlouvy mezi dvěma tuzemskými stranami. Čtěte, jak správně v eurech fakturovat.

Účetní jednotky mají povinnost vést své účetnictví v české měně. Současně však musí vést evidenci také v měně zahraniční. Nastává tedy otázka, jaký kurz pro přepočet na českou měnu použít. Z hlediska účetnictví provádíme přepočet dvakrát:

  • ke dni uskutečnění účetního případu
  • k rozvahovému dni

Přepočet cizí měny ke dni uskutečnění účetního případu

Podle Českého účetního standardu č. 001 je okamžikem uskutečnění účetního případu den, ve kterém dojde:

  • ke splnění dodávky,
  • platbě závazku,
  • inkasu pohledávky,
  • postoupení pohledávky,
  • vkladu pohledávky,
  • poskytnutí či přijetí zálohy,
  • převzetí dluhu,
  • zjištění manka, schodku, přebytku či škody,
  • pohybu majetku uvnitř účetní jednotky.

Dále nám tento standard říká, že pro účely oceňování pohledávek a závazků v cizí měně ke dni jejich vzniku za okamžik uskutečnění účetního případu považujeme u dodavatele den vystavení faktury a u odběratele den přijetí faktury. U hotovostních dokladů je to den uvedený na pokladním dokladu, u bankovních transakcí datum uvedené na bankovním výpise.
 
Při přepočtu eur na českou měnu vždy vycházíme z kurzu České národní banky (ČNB), máme však na výběr z několika možností:

  • denní kurz ČNB – tj. kurz platný v den uskutečnění účetního případu
  • pevný kurz ČNB – tím rozumíme kurz platný v první den období, které si určíme ve vnitropodnikové směrnici, může to být kurz platný první den v týdnu, měsíci, čtvrtletí, nejdéle však v jeden kalendářní rok (setkala jsem se také s tím, kdy firma používala kurz platný první středu v měsíci)
  • skutečný kurz – tuto možnost můžeme použít pouze v případě, kdy je skutečný kurz znám, jedná se většinou o kurz, který použila banka nebo směnárna. Pro případy ocenění pohledávek nebo závazků musíme použít jiný způsob.
  • jednotný kurz – jedná se o průměrný kurz vyhlašovaný Ministerstvem financí ČR (je to průměrný kurz vypočtený z kurzů platných vždy v poslední den v měsíci), tuto metodu můžou používat pouze osoby, které nevedou účetnictví, tedy fyzické osoby

Jednotlivé metody přepočtu nelze v průběhu účetního období měnit. Po celý rok musíme používat pouze jednu z výše uvedených. Metodu, kterou jsme se rozhodli používat, musíme mít uvedenou ve vnitropodnikové směrnici. Stejně tak se o ní musíme zmínit v příloze k daňovému přiznáni.
 
ČNB vyhlašuje denní kurz vždy až odpoledne, proto může nastat problém v případě, že vystavujeme faktury dopoledne, kdy kurz ještě neznáme. Přestože faktury vystavujeme v eurech, zákon nám ukládá provést přepočet a na dokladu uvést taky českou měnu. V případě, že musíme fakturu ještě ten den odeslat, musíme druhý den, kdy budeme kurz znát, částku faktury přepočítat a poslat klientovi doklad nový.
 
Další problém nastává v případě, kdy např. používáme pevný kurz. Stává se, že první den v měsíci nebo v týdnu nepřipadá na pracovní den a kurz ČNB není vyhlášen. V takovém případě použijeme další nejbližší pracovní den.

Přepočet k rozvahovému dni

K rozvahovému dni, tedy k poslednímu dni účetního období, což je většinou 31. 12., musíme mimo jiné přepočíst všechny pohledávky a závazky a konečné stavy valutových pokladen a bankovních účtů v cizích měnách kurzem České národní banky planým k 31. 12. Takže rozvahové položky jsou ve finále stejné, ať už během roku používáme jakoukoli z výše uvedených metod přepočtu.

Kurzové rozdíly

V mnohých případech vznikají kurzové rozdíly. Nejčastěji při použití denního kurzu, kdy v den vystavení nebo přijetí faktury použijeme jiný kurz než v den úhrady. Kurzový rozdíl je pro nás kurzovým nákladem nebo kurzovým výnosem.
 
Kurzový rozdíl může vzniknout také při zápočtu pohledávek a závazků, při převodu zálohy nebo při postupném splácení. Při postupném splácení můžeme spočítat kurzový rozdíl při každé jednotlivé platbě, nebo až po uhrazení celé pohledávky nebo závazku.
 
V každé firmě, která účtuje v cizí měně, vznikají kurzové rozdíly k 31. 12., kdy provádíme přepočet pohledávek a závazků kurzem platným k poslednímu dni účetního období.

Příklad 1

  Datum Kurz   EUR Účtování
Přijatá faktura A 15. 12. 24,29 základ
DPH
celkem
€ 45,00
€ 9,00
€ 54,00
1 093,05 Kč
218,61 Kč
1 311,66 Kč
501/321
343/321
 
Přijatá faktura B 18. 12. 24,375 základ
DPH
celkem
€ 61,00
€ 12,20
€ 73,20
1 486,88 Kč
297,38 Kč
1 784,25 Kč
501/321
343/321
 
úhrada fa B
kurzový rozdíl – ztráta
22. 12.
 
24,495
 
  € 73,20
 
1 793,03 Kč
8,78 Kč
321/221
563/321
přepočet závazků  – fa A
kurzový rozdíl – zisk
31. 12.
 
24,22
 
  € 54,00
 
1 307,88 Kč
3,78 Kč
321/663

Přepočet cizí měny dle zákona o DPH

Abychom to neměli tak jednoduché, zákon o DPH a zákon o účetnictví mají odlišná pravidla.

U dodavatele – výstavce faktury se oproti výše uvedenému v podstatě nic nemění. U daně na výstupu použijeme kurz ČNB platný ke dni vzniku povinnosti přiznat daň, tj. den uskutečnění zdanitelného plnění nebo ke dni přijetí platby, a to ten, který nastane dříve. Nejjednodušší je, pokud se toto datum shoduje s datem vystavení dokladu. Pokud by datum vystavení a datum uskutečnění zdanitelného plnění (DUZP) bylo odlišné, správné by bylo použít kurzy dva – pro DPH kurz platný v den DUZP a pro účetnictví kurz platný v den vystavení faktury.
 
Odběrateli už nastává problém. Zákon o DPH nám říká, že pro přepočet cizí měny na českou měnu použijeme kurz devizového trhu vyhlášený ČNB a platný pro osobu provádějící přepočet ke dni vzniku povinnosti přiznat daň. Výjimka je přepočet při dovozu zboží, v tomto případě použijeme celní kurz.
 
Dodavatel (výstavce faktury, osoba provádějící přepočet) na faktuře – daňovém dokladu uvádí základ daně a daň v EUR, zároveň pro něj platí povinnost uvést na dokladu přepočet na českou měnu a uvést kurz, kterým přepočet provedl. Odběratel tyto údaje z faktury přijaté použije pro přepočet DPH ve svém účetnictví. Tím pádem výše DPH odvedená finančnímu úřadu dodavatelem a DPH uplatněná odběratelem je ve stejné výši. Stát na tom „nevydělá, ani neprodělá“.
 
Na druhou stranu, dle zákona o DPH máme nárok uplatnit si odpočet daně nejdříve za zdaňovací období, ve kterém jsme obdrželi daňový doklad.

Příklad 2

Pokud přijmeme doklad v EUR s DUZP 30. 9., vystavený 3. 10. a my jako odběratel ho přijmeme 5. 10. a zaplatíme 19. 10., nastává zapeklitá situace. DPH přepočteme kurzem ČNB platným 30. 9. dle dokladu, samotnou DPH však uplatníme až v říjnu a pro účetnictví použijeme kurz platný k 5. 10.

A.

Dodavatel Datum Kurz   EUR Kč účetnictví Kč pro DPH
DUZP 30. 9. 24,755 základ € 500,00 12 437,50 Kč 12 377,50 Kč
datum vystavení 3. 10. 24,875 DPH € 100,00 2 487,50 Kč 2 475,50 Kč
      celkem € 600,00 14 925,00 Kč 14 853,00 Kč
Úhrada 19. 10. 24,87   € 600,00 14 922,00 Kč  
kurzový rozdíl – ztráta         3,00 Kč  

 

Odběratel Datum Kurz   EUR Kč účetnictví Kč pro DPH
DUZP 30. 9. 24,755 základ € 500,00 12 407,50 Kč 12 377,50 Kč
datum vystavení 3. 10. 24,875 DPH € 100,00 2 481,50 Kč 2 475,50 Kč
datum přijetí 5. 10. 24,815 celkem € 600,00 14 889,00 Kč 14 853,00 Kč
Úhrada 19. 10. 24,87   € 600,00 14 922,00 Kč  
kurzový rozdíl – zisk         33,00 Kč  

Málokterý účetní program však umí používat dva kurzy – jeden účetní a druhý pro DPH, proto se v praxi používá pouze jeden kurz, a to kurz platný pro DPH.

B.

Dodavatel Datum Kurz   EUR
DUZP 30. 9. 24,755 základ € 500,00 12 377,50 Kč
datum vystavení 3. 10. 24,875 DPH € 100,00 2 475,50 Kč
      celkem € 600,00 14 853,00 Kč
Úhrada 19. 10. 24,87   € 600,00 14 922,00 Kč
kurzový rozdíl – zisk         69,00 Kč

 

Odběratel Datum Kurz   EUR
DUZP 30. 9. 24,755 základ € 500,00 12 377,50 Kč
datum vystavení 3. 10. 24,875 DPH € 100,00 2 475,50 Kč
datum přijetí 5. 10. 24,815 celkem € 600,00 14 853,00 Kč
Úhrada 19. 10. 24,87   € 600,00 14 922,00 Kč
kurzový rozdíl – ztráta         69,00 Kč

Co se týče zákona o účetnictví a zákona a daních z příjmů, rozdíl v nákladech a výnosech ve finále není tak velký.
 

Dodavatel Výnosy
A. 12 437,50 Kč
-3,00 Kč


12 434,50 Kč

B.
12 377,50 Kč
69,00 Kč

12 446,50 Kč

 

Odběratel Náklady
A. 12 407,50 Kč
-33,00 Kč


12 374,50 Kč

B.
12 377,50 Kč
69,00 Kč

12 446,50 Kč

Zanechte komentář

Diskuse neslouží jako právní, daňová či účetní poradna. Je vyhrazena pro vzájemnou komunikaci čtenářů.

Pro přidání komentáře se přihlaste.

Komentáře

  • R. Blahová
    07. 03. 2013, 20:57

    Celní kurz se používá při dovozu, tzn. pořízení z třetích zemi (mimo EU) a pro výkazy intrastat, při pořízení zboží z EU byste měli používat kurz ČNB, stejně jako u vystavených faktur.

    Pro přidání komentáře se přihlaste Odpovědět
  • Milena Kabelková
    07. 03. 2013, 12:17

    Při dovozu zboží z EU používám celní kurs, provystvenou fakturu tuzemskou, kterou odběratel požaduje v EUR, používám denní kurs ČNB. Je to správně, prosím?

    Pro přidání komentáře se přihlaste Odpovědět
  • ŠVIHLA
    22. 02. 2013, 18:50

    Rozumíme si, na FÚ mi řekli, že u přijaté faktury je možno uplatnit jen jeden kurz a to kurz DPH, malé rozdíly DPH z hlediska kurzu pro účetnictví a pro DPH nevadí.

    Pro přidání komentáře se přihlaste Odpovědět
  • R. Blahová
    19. 02. 2013, 11:09

    Dobrý den,
    příklad 2 písmeno B pojednává o rozdílném kurzu podle zákona o účetnictví a zákona o DPH, každopádně ano, podle zákona o DPH výstavce dokladu (dodavatel) uvádí jiný přepočet než příjemce dokladu (odběratel), který přepočítává kurzem platným při přijetí dokladu (dle zákona o DPH).
    R. Blahová

    Pro přidání komentáře se přihlaste Odpovědět
  • ŠVIHLA
    11. 02. 2013, 15:08

    Opravdu vysvětlující článek, ale v příkladu 2 písmeno B je dáno : v praxi se používá jeden kurz a to kurz platný pro DPH, tedy kdy obdržím daňový doklad, potom ale nebude stejná částka DPH na přijatém dokladu a u mne v evidenci DPH, je to přesto správně? Děkuji za názor.

    Pro přidání komentáře se přihlaste Odpovědět

Rychlé zprávy

  • Valorizační oznámení nově elektronicky od roku 2026

    |

    Od roku 2026 budou ČSSZ zasílat valorizační oznámení primárně elektronicky do datové schránky fyzické osoby nebo na ePortál ČSSZ. Ti, kdo preferují papírovou podobu, si jej mohou zdarma vyzvednout na správě sociálního zabezpečení, nebo si za poplatek (osvobozeni jsou lidé narození před rokem 1955) nechat zaslat poštou po podání žádosti nejpozději 3 měsíce před valorizací. Zrušení zasílání listinné verze je možné kdykoli písemně.

Kurzovní lístek

vlajka EU
Načítám hodnoty
vlajka USA
Načítám hodnoty