Využíváme cookies pro zajištění snadnějšího použití našich webových stránek. Pokračováním v prohlížení webu předpokládáme, že s tím souhlasíte. Rozumím Více informací

Sankce podle daňového řádu


Ing. Michal Kadlec
12. 2. 2018
Vytisknout článek Odeslat článek mailem Diskuse k článku

Pořádkovou pokutu může správce daně nově uložit i tomu, kdo učiní hrubě urážlivé podání.

Foto: 123RF

 

Víte, jak vysoké může být penále nebo pokuta za opožděné tvrzení daně? V účetní profesi na nás číhají nejrůznější sankce – jaké to jsou podle daňového řádu a jaké sankce naopak můžeme požadovat po správci daně?


 

Pokuta za porušení mlčenlivosti

V případě porušení mlčenlivosti může být za tento přestupek uložena pokuta až do výše 500 000 Kč.

Zásada neveřejnosti a mlčenlivosti je jednou ze základních zásad definovaných daňovým řádem při správě daní. Osoby zúčastněné na správě daní a úřední osoby mají povinnost zachovávat mlčenlivost o všem, co se v souvislosti se správou daní dozvěděly. Je to tedy příklad sankce, která má chránit především daňový subjekt.

Tento přestupek projednává správce daně nejblíže nadřízený správci daně, k jehož činnosti se povinnost mlčenlivosti vztahuje.

Pořádková pokuta

Tuto pokutu až do výše 50 000 Kč může uložit správce daně tomu, kdo při jednání s ním závažně ztěžuje správu daní tím, že:
  • navzdory předchozímu napomenutí ruší pořádek,
  • neuposlechne pokynu úřední osoby,
  • navzdory předchozímu napomenutí se chová urážlivě k úřední osobě nebo osobě zúčastněné na správě daní.
Tuto pokutu může správce daně nově uložit i tomu, kdo učiní hrubě urážlivé podání.

Stejnou pokutu může správce daně uložit i tomu, kdo závažně ztěžuje nebo maří správu daní tím, že bez dostatečné omluvy nevyhoví ve stanovené lhůtě výzvě ke splnění procesní povinnosti nepeněžité povahy, kterou jí stanoví zákon nebo správce daně.

Takovouto pokutu lze uložit nejpozději do jednoho roku ode dne, ve kterém došlo k jednání, které je důvodem k jejímu uložení. Lze ji ukládat i opakovaně, pokud nedošlo k nápravě a protiprávní stav trvá.

Při stanovení pokuty dbá správce daně na to, aby pokuta nebyla v hrubém nepoměru k významu porušené povinnosti a k závažnosti následku pro správu daní. Pokuta je splatná do 15 dnů ode dne právní moci rozhodnutí o jejím uložení.

Pořádkovou pokutu do 5 000 Kč je možné uložit i ve zjednodušeném procesu „na místě“.

Pokuta za nesplnění povinnosti nepeněžité povahy

Správce daně může uložit pokutu až do výše 500 000 Kč tomu, kdo:
  • nesplní registrační, ohlašovací nebo jinou oznamovací povinnost stanovenou daňovým zákonem nebo správcem daně,
  • nesplní záznamní nebo jinou evidenční povinnost stanovenou daňovým zákonem nebo správcem daně.
Pokutu lze uložit nejpozději do tří let ode dne, ve kterém došlo k porušení povinnosti.

I při stanovení této pokuty dbá správce daně na to, aby pokuta nebyla v hrubém nepoměru k významu porušené povinnosti a k závažnosti následku pro správu daní. Pokuta je splatná do 15 dnů ode dne právní moci rozhodnutí o jejím uložení.

Pokuta za podání jinou formou než elektronicky

Zvláštním druhem pokuty za nesplnění povinnosti nepeněžité povahy je pokuta za podání správci daně jinou formou než elektronicky.

Pokuta za to, že daňový subjekt učiní podání vůči správci daně jinou formou než elektronicky tam, kde je elektronická forma ze zákona vyžadována – činí 2 000 Kč. Správce daně většinu podání zpracuje i přesto, že bylo učiněno jinou formou (neplatí např. pro kontrolní hlášení), ale pokutu uloží.

Pokud by ovšem daňový subjekt nesplněním této povinnosti (činit podání elektronicky) závažně ztěžoval správu daní, může mu být uložena navíc ještě pokuta až do výše 50 000 Kč.

I tuto pokutu lze uložit nejpozději do tří let ode dne, ve kterém došlo k porušení povinnosti.

Nicméně tato poměrně přísná pravidla finanční správa mírní tím, že u:
  • přiznání k dani z příjmů fyzických osob a
  • přiznání k dani z nemovitých věcí
v případech, že měla být podána elektronicky a nebyla, nejdříve pošle daňovému subjektu výzvu k odstranění této „vady“. Teprve až když není tato „vada“ odstraněna, přistoupí k pokutování.

Pokuta za opožděné tvrzení daně

Pokud měl daňový subjekt povinnost podat daňové přiznání (i dodatečné) a toto přiznání:
  • nepodal,
  • podal po stanovené lhůtě (pět pracovních dní je ze zákona tolerováno),
vzniká mu povinnost uhradit pokutu. Tato povinnost uhradit pokutu vzniká automaticky ze zákona a správce daně její uložení nemůže žádným způsobem ovlivnit, jakož nemůže ovlivnit ani její výši, která je taktéž stanovena zákonem a to:
  • 0,05 % stanovené daně za každý následující den prodlení, nejvýše však 5 % stanovené daně,
  • 0,05 % stanoveného daňového odpočtu za každý následující den prodlení, nejvýše však 5 % stanoveného daňového odpočtu,
  • 0,01 % stanovené daňové ztráty za každý následující den prodlení, nejvýše však 5 % stanovené daňové ztráty.
V případě, že měl plátce daně povinnost podat hlášení (včetně následného) nebo vyúčtování (včetně dodatečného) a:
  • nepodal,
  • podal po stanovené lhůtě (pět pracovních dní je ze zákona tolerováno),
vzniká mu povinnost uhradit pokutu ve výši 0,05 % z celkové částky daně, kterou byl povinen v hlášení/vyúčtování uvést – a to za každý následující den prodlení, nejvýše však 0,5 % z celkové částky daně, kterou byl povinen v hlášení/vyúčtování uvést.

Pokuta za opožděné tvrzení daně se nepředepíše – pokud je menší než 200 Kč. Naopak maximální výše této pokuty může být 300 000 Kč.

V případě, že daňový subjekt nepodá řádné nebo dodatečné daňové tvrzení, ačkoliv měl tuto povinnost, a neučiní tak ani dodatečně po dobu, kdy možnost podat tato tvrzení trvá, použije se při výpočtu částky pokuty horní hranice (5 %) a výše pokuty je vždy minimálně 500 Kč.

Pokuta je splatná do 30 dnů ode dne oznámení platebního výměru.

Výše této pokuty za opožděné tvrzení daně je poloviční, pokud:
  • daňový subjekt podá řádné daňové tvrzení nebo dodatečné daňové tvrzení do 30 dnů od marného uplynutí lhůty pro jeho podání,
  • v daném kalendářním roce správce daně nezjistil u daného daňového subjektu v době vydání platebního výměru jiné prodlení při podání řádného nebo dodatečného daňového tvrzení.
Je-li část dílčího základu daně z příjmů ze závislé činnosti, ze kterých plátce daně sráží zálohu na daň, vyšší než 50 % celkového základu daně, snižuje se pokuta za opožděné tvrzení daně u daňového přiznání k dani z příjmů fyzických osob na desetinu.

Penále

Penále vzniká daňovému subjektu z částky doměřené daně tak, jak byla stanovena oproti poslední známé dani, ve výši:
  • 20 % pokud se daň zvyšuje,
  • 20 % pokud se snižuje daňový odpočet,
  • 1 % pokud se snižuje daňová ztráta.
Penále je splatné do 30 dnů ode dne oznámení platebního výměru, nejdříve však ke stejnému dni jako stanovená daň, ze které se toto penále vypočte.

Pokud je doměřována daň podle dodatečného daňového přiznání nebo dodatečného vyúčtování, povinnost uhradit penále z částky, která je v něm uvedena, nevzniká. Takovéto dodatečné tvrzení musí být však podáno v situacích a lhůtách, kdy je to ještě přípustné.

Penále tedy vzniká v případech, kdy správce daně přijde na to, že daňovým subjektem deklarovaný výpočet daně je chybný a správná výše daně je jiná. Penále je vlastně trestem za špatně spočítanou daň.

Příklad

Daňový subjekt si ve svém daňovém přiznání vypočítá daň ve výši 10 000 Kč, ale správce daně stanoví tuto daň ve výši 30 000 Kč. Daň se tedy zvyšuje o 20 000 Kč a penále (20 %) z této doměřené daně činí 4 000 Kč.

Příklad

Daňový subjekt vykázal ve svém přiznání ztrátu ve výši 150 000 Kč. Při daňové kontrole správce daně došel k jinému závěru, a to nejen, že žádná daňová ztráta nevznikla, ale naopak vznikla povinnost doplatit na dani 50 000 Kč.

Výše penále bude v tomto případě 11 500 Kč (1 % z 150 000 Kč + 20 % z 50 000 Kč).


Pokud penále nedosáhne částky 200 Kč, nepředepíše se.

Daňový subjekt může požádat správce daně o prominutí části penále v případě, že byla již uhrazena daň, v důsledku jejíhož doměření povinnost uhradit penále vznikla. Správce daně pak může prominout až 75 % penále. Žádost o prominutí penále je třeba podat do třech měsíců od právní moci platebního výměru na toto penále.

Úrok z prodlení

Neuhradí-li daňový subjekt splatnou daň nejpozději v den její splatnosti – je v prodlení. Za každý den tohoto prodlení mu pak vzniká povinnost uhradit úrok z prodlení, a to počínaje pátým pracovním dnem následujícím po dni splatnosti až do dne platby včetně. Je to obdobná situace, jako když zaplatíme fakturu po splatnosti, taky platíme za to, že jsme zaplatili později, než jsme měli.

Výše úroku z prodlení odpovídá roční výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o 14 procentních bodů, platné pro první den příslušného kalendářního pololetí.

Příklady reposazeb ČNB k prvnímu dni pololetí:
  • 1. 1. 2017 – 0,05
  • 1. 7. 2017 – 0,05
  • 1. 1. 2018 – 0,50
(po připočtení 14 procentních bodů je aktuální výše sazby úroku z prodlení 14,50 %)

Úrok z prodlení se nepředepíše, nepřesáhne-li v úhrnu u jednoho druhu daně u jednoho správce daně za jedno zdaňovací období nebo za jeden kalendářní rok (u jednorázových daní) částku 200 Kč.

Příklad

Z výše uvedeného příkladu, kdy správce daně stanovil daň o 20 000 Kč vyšší (než deklaroval daňový subjekt) vyplývalo, že daňový subjekt byl povinen zaplatit penále 4 000 Kč. To bylo penále jako „trest“ za špatně „vypočítanou daň“.

Kromě tohoto penále musí zaplatit i úrok z prodlení (jako „trest“ za to, že si ponechal peníze, které patřily správci daně). Pokud např. zaplatil včas vypočítanou daň 10 000 Kč a přesně po roce (a pěti pracovních dnech) doplatí i dodatečně doměřenou daň 20 000 Kč – je povinen zaplatit ještě úrok z prodlení ve výši 2 900 Kč (14,5 % z 20 000 Kč).

Správce daně můžeme o prominutí úroku z prodlení požádat, v případě, že je uhrazena daň, v důsledku jejíhož neuhrazení úrok vznikl. Správce daně pak může zcela nebo zčásti tento úrok prominout.

Úrok z posečkané částky

Po dobu povoleného posečkání nevzniká daňovému subjektu povinnost úrok z prodlení hradit. Za dobu posečkání vzniká daňovému subjektu povinnost uhradit úrok z posečkání částky, který odpovídá roční výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o sedm procentních bodů, platné pro první den příslušného kalendářního pololetí. Tento úrok z posečkané částky se nepředepíše, nepřesahuje-li 100 Kč.

O prominutí úroku z posečkání lze požádat za stejných podmínek jako u úroku z prodlení.

Úrok z vratitelného přeplatku

Je-li poukazován správcem daně vratitelný přeplatek na žádost po stanovené lhůtě (nebo po lhůtě stanovené zákonem pro vrácení vratitelného přeplatku, který se vrací bez žádosti), náleží daňovému subjektu úrok z vratitelného přeplatku, který odpovídá roční výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o 14 procentních bodů, platné pro první den příslušného kalendářního pololetí.

Úrok z neoprávněného jednání správce daně

Dojde-li ke zrušení, změně nebo prohlášení nicotnosti rozhodnutí o stanovení daně z důvodu nezákonnosti nebo z důvodu nesprávného úředního postupu správce daně – náleží daňovému subjektu úrok z částky, která byla daňovým subjektem uhrazena na základě tohoto rozhodnutí nebo v souvislosti s tímto rozhodnutím, který odpovídá roční výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o 14 procentních bodů, platné pro první den příslušného kalendářního pololetí.

V případě, že bylo na daňovém subjektu vymáháno neoprávněně, náleží mu za dobu neoprávněně vedeného exekučního řízení úrok ve dvojnásobné výši.

Úrok z daňového odpočtu

Daňovému subjektu náleží úrok z daňového odpočtu (např. nadměrného odpočtu DPH) stanoveného správcem daně ode dne následujícího po uplynutí doby čtyř měsíců:
  • od posledního dne lhůty stanovené pro podání řádného daňového tvrzení nebo dodatečného daňového tvrzení, ze kterého vyplývá, že daňovému subjektu má vzniknout daňový odpočet, nebo ode dne, kdy bylo toto tvrzení podáno, pokud bylo podáno po lhůtě stanovené pro jeho podání,
  • do dne vrácení daňového odpočtu nebo jeho použití na úhradu nedoplatku, nejpozději však do uplynutí lhůty pro jeho vrácení.
Běh této doby (čtyř měsíců) se staví a úrok nevzniká od dne vydání:
  • výzvy k odstranění vad podání, které je učiněno v rámci nalézacího řízení týkajícího se daňového odpočtu, do dne, kdy dojde k odstranění těchto vad, nebo kdy dojde k marnému uplynutí lhůty stanovené v této výzvě,
  • výzvy k umožnění zahájení daňové kontroly do dne kdy dojde k zahájení daňové kontroly,
  • rozhodnutí, kterým správce daně stanoví lhůtu, ve které se daňový subjekt vyjádří k výsledku kontrolního zjištění a navrhne jeho doplnění, do dne, kdy dojde ze strany daňového subjektu k požadovanému vyjádření, nebo kdy dojde k marnému uplynutí lhůty stanovené k vyjádření.
Tento úrok odpovídá roční výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o dva procentní body, platné pro první den příslušného kalendářního pololetí.

Pro srovnání, úrok z prodlení, který platí daňový subjekt správci daně odpovídá reposazbě + 14 procentních bodů a úrok, který platí správce daně daňovému subjektu odpovídá reposazbě + 2 procentní body.

Kromě sankcí (pokut…) definovaných v daňovém řádu se můžeme setkat ještě s celou řadou sankcí vyplývajících z jiných „daňových“ zákonů – ať už ze zákona o účetnictví, zákona o daních z příjmů nebo třeba ze zákona o dani z přidané hodnoty (např. hodně diskutované sankce týkající se kontrolního hlášení).
Vytisknout článek Odeslat článek mailem

Diskuse k článku

Zatím žádný komentář.

Přidat nový příspěvek do diskuse

Přihlásit k odběru




 
 
Security code 
 

Užitečné informace




Firmy v Pohodě
 
Autodoplňky Rakovník
Autodoplňky, autopříslušenství – vše, co vaše auto potřebuje.
www.autoboxy.com

ÚČETNICTVÍ,DANĚ,MZDY
Vedení firemního účetnictví, daně, mzdy a poradenství.
www.ucetnictvi12.cz

Daňový kalendář

31. 5. 2018 Odvod daně vybírané srážkou podle zvláštní sazby daně za duben 2018
31. 5. 2018 Daň z nemovitých věcí (1.splátka)
15. 6. 2018 Daň z příjmů (čtvrtletní záloha)
15. 6. 2018 Daň z příjmů (pololetní záloha)

Další termíny

Kurzovní lístek

25,77 Kč
-0,045 Kč
22,07 Kč
0,059 Kč

Více
Zdroj: ČNB, 25.05.2018

Ze života daňového poradce


Přihlášení k odběru newsletteru