Prováděcí vyhláška o účetnictví pro podnikatele

Základní smysl prováděcí vyhlášky

Prováděcí vyhláška o účetnictví pro podnikatele č. 500/2002 (dále jen „vyhláška“) do podrobností upravuje některé části zákona o účetnictví. Jde zejména o úpravu:

• rozsahu a jednotlivých částí individuální i konsolidované účetní závěrky pro podnikatele a vyhotovení výroční zprávy,
• obsahového vymezení položek individuálních účetních závěrek a formátu jednotlivých účetních výkazů,
• uspořádání a označení položek individuální i konsolidované účetní závěrky,
• směrné účtové osnovy,
• účetních metod včetně metod oceňování a jejich použití včetně konsolidačních metod.

Kdo se vyhláškou řídí

Vyhláškou se řídí několik subjektů, které vyjmenujeme níže. Obecně lze říci, že se vyhláškou řídí všechny právnické osoby se sídlem na území České republiky podnikající:

• na základě § 42 až § 422 občanského zákoníku.

V těchto paragrafech je definován termín „podnikatel“. Zopakujme si základní pojmy. Podnikatelem je osoba samostatně vykonávající na vlastní účet a odpovědnost výdělečnou činnost živnostenským nebo obdobným způsobem se záměrem činit tak soustavně za účelem dosažení zisku.

Za podnikatele je považována osoba zapsaná v obchodním rejstříku. Má se za to, že podnikatelem je osoba, která má k podnikání živnostenské nebo jiné oprávnění podle jiného zákona:

• na základě zákona č. 77/1997 o státním podniku.

Zpět k vyhlášce. Dle výše uvedeného tedy vyhlášce podléhají tuzemské obchodní společnosti (akciové společnosti, veřejné obchodní společnosti, společnosti s ručením omezeným, komanditní společnosti, evropská hospodářská zájmová sdružení se sídlem na území ČR), dále družstva a evropské družstevní společnosti se sídlem na území ČR a státní podniky podle zákona o státním podniku.

Kromě toho se vyhláškou řídí fyzické osoby zapsané do obchodního rejstříku a další fyzické osoby, které účtují v soustavě účetnictví. Posledním subjektem jsou pak zahraniční právnické osoby podnikající na území ČR, zahraniční jednotky povinné vést účetnictví (nejčastěji jde o organizační složky či odštěpné závody zahraničních podnikatelských subjektů) a svěřenské fondy podle občanského zákoníku.

Vyhláška se naopak nevztahuje například na pojišťovny, fyzické osoby vedoucí daňovou evidenci, banky a jiné finanční instituce, nevýdělečné organizace a jiné subjekty.

Struktura vyhlášky

Vyhláška je velmi obsáhlá, pojďme si alespoň ve stručnosti projít její strukturu.

1. ČÁST – Předmět úpravy a působnost

2. ČÁST – Účetní závěrka

• Hlava I – Rozsah a způsob sestavování účetní závěrky
• Hlava II – Obsahové vymezení některých položek rozvahy
• Hlava III – Obsahové vymezení některých položek výkazu zisku a ztráty
• Hlava IV – Uspořádání a obsahové vymezení vysvětlujících a doplňujících informací v příloze v účetní závěrce
• Hlava V – Uspořádání a obsahové vymezení přehledu o peněžních tocích
• Hlava VI – Uspořádání a obsahové vymezení přehledu o změnách vlastního kapitálu

3. ČÁST – Směrná účtová osnova

4. ČÁST – Účetní metody

5. ČÁST – Konsolidovaná účetní závěrka

• Hlava I – Postup zahrnování účetních jednotek do konsolidačního celku
• Hlava II – Metody konsolidace
• Hlava III – Uspořádání, označování a obsahové vymezení položek konsolidované účetní závěrky

6. ČÁST – Ustanovení přechodná a závěrečná + vybraná přechodná a závěrečná ustanovení z novel

Součástí vyhlášky jsou rovněž přílohy:

• Uspořádání a označení položek rozvahy
• Uspořádání a označení položek výkazu zisku a ztrát – druhové i účelové členění
• Směrná účtová osnova
• Přehled českých účetních standardů